Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 A 99/2013 - 43

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové

a soudců Mgr.Marka Bedřicha a JUDr.Jitky Hroudové v právní věci žalobce K. E. M.,

narozeného dne …, státního příslušníka Alžírské lidové a demokratické republiky, v České

republice bytem v B., P. 2164, zastoupeného Mgr.Umarem Switatem, advokátem se sídlem

v Praze 4, Dědinova 2011/19, pro doručování Praha 2, V Tůních 11, proti žalovanému

Ministerstvu vnitra České republiky, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze

7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti

žalovaného správního úřadu,

t a k t o:

I. Žaloba s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal ochrany proti

nečinnosti žalovaného Ministerstva vnitra České republiky, odboru azylové a migrační

politiky, s odůvodněním, že dosud nebylo rozhodnuto o žádosti žalobce ze dne 29.11.2011 o

vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka – občana Evropské unie.

Žalobce poukázal v podané žalobě na článek 38 odst. 2d a na

ustanovení , , podle nichž je správní úřad

povinen vyřizovat věci bez zbytečných průtahů. Poukázal rovněž na ustanovení § 169 odst.1

písm.e) , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně

některých dalších zákonů, z něhož vyplývá, že pokud nelze vydat rozhodnutí bezodkladně,

vydá se rozhodnutí ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti.

pokračování 2

Žalobce v podané žalobě namítl, že vzhledem k tomu, že žalovaný nepostupoval

bezodkladně a byl ve věci nečinný, podal žalobce již dne 25.4.2013 návrh na opatření proti

nečinnosti podle ustanovení a v reakci na toto podání vydala Komise pro

rozhodování ve věcech pobytu cizinců již dne 16.5.2013 opatření proti nečinnosti, kterým

bylo žalovanému správnímu úřadu přikázáno, aby vydal rozhodnutí ve věci do 30 dnů ode dne

doručení tohoto opatření. Rozhodnutí bylo doručeno dne 22.5.2013, avšak do dne podání

žaloby žalovaný dodatečnou lhůtu pro vydání rozhodnutí nerespektoval a je ve věci nečinný.

Žalovaný ve vyjádření podané žalobě uvedl, že žaloba směřuje proti postupu správních

úřadů z důvodu, že žalovaný správní úřad do dne podání žaloby nerozhodl o žádosti žalobce o

vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie.

Žalovaný popírá oprávněnost podané žaloby a nesouhlasí s ní, neboť v daném případě nebyl a

není nečinný. Žalobce podal dne 29.11.2011 u odboru azylové a migrační politiky

Ministerstva vnitra České republiky žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu pro

rodinného příslušníka občana Evropské unie podle ustanovení § 87b zákona o pobytu cizinců.

Správní úřad pro účely řízení zkoumal, zda žalobce splňuje podmínky, které zákon stanoví

pro udělení tohoto druhu pobytu. Z časového sledu provedených úkonů správním úřadem je

zcela zřejmé, že řízení o žádosti žalobce probíhalo řádně, bez časové prodlevy a žalovaný byl

v řízení činný, neboť prováděl úkony, které jsou součástí vyjádření žalovaného správního

úřadu. Závěrem žalovaný správní úřad uvedl, že dne 15.10.2013 bylo vydáno rozhodnutí o

zamítnutí žádosti, kterým byla žádost žalobce o vydání povolení k přechodnému pobytu

zamítnuta.

Při ústním jednání u Městského soudu v Praze dne 21.1.2014 zástupkyně žalobce

odkázala na podanou žalobu s tím, že žaloba byla podána důvodně, v době jejího podání o

žádosti žalobce rozhodnuto nebylo a proto požádala o přiznání náhrady nákladů řízení.

Zástupce žalovaného správního úřadu odkázal na podrobné písemné vyjádření

k podané žalobě s tím, že správní úřad během doby řízení konal úkony potřebné k vydání

rozhodnutí a ve věci rozhodl dne 15.10.2013.

Městský soud v Praze posoudil věc takto:

Řízení o žalobách na ochranu proti nečinnosti správního úřadu je upraveno

v ustanoveních a , , ve znění

pozdějších předpisů (dále jen ). V těchto ustanoveních jsou stanoveny podmínky pro

podání žaloby, náležitosti žaloby a možný způsob rozhodnutí soudem. V případech, kdy se

soud zabývá otázkou důvodnosti žaloby z hlediska věcného, pak z ustanovení § 81 odst. 1

vyplývá, že soud rozhoduje na základě skutkového stavu, zjištěného ke dni svého

rozhodnutí. Podle ustanovení soud v případě, je-li návrh důvodný, uloží

rozsudkem správnímu úřadu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu

přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Podle ustanovení § 81 odst.

3 soud žalobu zamítne, není-li důvodná.

Z ustanovení a odst. 3 vyplývá, že v případě věcného posuzování

žaloby může soud rozhodnout rozsudkem pouze dvěma způsoby - buď tak, že uloží

správnímu úřadu vydat rozhodnutí nebo osvědčení se stanovením přiměřené lhůty, anebo tak,

že žalobu zamítne. Zamítnutí žaloby je vázáno na nedůvodnost podané žaloby. Žalobu je

nutno považovat za nedůvodnou také tehdy, bylo-li rozhodnutí nebo osvědčení do doby, než

soud ve věci rozhodl, již správním úřadem vydáno.

pokračování 3

Tomuto výkladu svědčí i samotná ustanovení a 3 , ze kterých

vyplývá, že jiný způsob rozhodnutí, je-li rozhodováno ve věci samé, soudu nepřísluší. Soud

tedy buď může uložit správnímu úřadu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení anebo

musí žalobu zamítnout. V případě, že rozhodnutí nebo osvědčení v mezidobí správní úřad

vydal, je pojmově vyloučeno, aby mu soud rozsudkem uložil toto rozhodnutí vydat a stanovil

mu k tomu přiměřenou lhůtu, neboť rozhodnutí již bylo správním úřadem vydáno. Pak

nezbývá, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Ochrana práv žalobce spočívá v přijetí

rozsudku, kterým by soud uložil správnímu úřadu zjednat nápravu, tedy vydat rozhodnutí

nebo osvědčení. Účelem žaloby na ochranu proti nečinnosti není konstatování, zda

k nečinnosti správního úřadu došlo či nikoliv.

Vzhledem k tomu, že ze správního spisu vyplývá, že o žádosti žalobce již bylo

rozhodnuto, nelze žalovanému uložit, aby o této žádosti rozhodl. Proto soud žalobu podle

ustanovení zamítl. Je vhodné poznamenat, že ze spisového materiálu je

zřejmé, že žalobci bylo rozhodnutí žalovaného správního úřadu doručeno, a na tuto skutečnost

žalobce žádným procesním úkonem nereagoval.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , přičemž se

odvíjí od výsledku řízení. Uvedené právní ustanovení nedává soudu možnost vážit při

rozhodování o náhradě nákladů řízení jinou skutečnost, než je právě úspěšnost podané žaloby.

Žalobce neměl ve věci úspěch, a proto mu právo na náhradu účelně vynaložených nákladů

řízení nemohlo být přiznáno. Ani v případě, že by soud shledal konkrétní skutkové okolnosti

posuzované věci jako důvody zvláštního zřetele hodné pro přiznání náhrady nákladů řízení

žalobci, nemohl by žalobci, který byl v řízení zcela neúspěšný, právo na náhradu nákladů

řízení přiznat. Z ustanovení totiž vyplývá, že tyto důvody zvláštního

zřetele hodné lze zohlednit jen tehdy, jestliže účastník řízení (zde žalobce) měl alespoň

částečný úspěch. Taková situace v dané věci nenastala. Žalovaný správní úřad byl ve věci

úspěšný, nicméně žádné náklady řízení nad rámec běžných činností správního úřadu

žalovanému nevznikly a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu

nákladů řízení.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho

doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního

soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní

soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením

shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední

den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující

pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě

obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,

v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo

rozhodnutí doručeno.

pokračování 4

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li

stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské

právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol

pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho

internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 21.ledna 2014 JUDr. Hana V e b e r o v á ,

předsedkyně senátu