Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 Af 37/2011 - 31

[OBRÁZEK]15Af 37/2011-31

U S N E S E N Í

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.

Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D., v právní

věci žalobkyně: R o c k O i l p l u s, s. r. o., se sídlem v Praze 10, ul. Říčanská č. p.

1984/5, PSČ 101 00, IČ: 272 42 439, zastoupené Ing. Alenou Matěnovou, daňovou poradkyní

se sídlem v Praze 5, ul. Holečkova č. p. 31, PSČ 150 00, proti žalovanému: G e n e r á l n í

ř e d i t e l s t v í c e l, se sídlem v Praze 4, ul. Budějovická č. p. 7, P. O. BOX 12, PSČ

140 96, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Celního ředitelství Ústí nad Labem ze dne

18. 2. 2011, č. j. 333-4/2011-200100-21,

t a k t o :

I. Žaloba se o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni s e v r a c í zaplacený soudní poplatek v částce 2.000,-Kč, a to do třiceti

dnů od nabytí právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu prostřednictvím elektronické pošty dne

21. 4. 2011 domáhala zrušení rozhodnutí původního žalovaného Celního ředitelství Ústí nad

Labem ze dne 18. 2. 2011, č. j. 333-4/2011-200100-21, kterým bylo zamítnuto její odvolání

vůči rozhodnutí Celního úřadu Chomutov ze dne 15. 11. 2010, č. j. 21877-4/2010-086300-

022, jímž bylo rozhodnuto o neuložení propadnutí vybraných výrobků – automobilový

benzín, kód nomenklatury KN 27101145, v množství 14.176 litrů, a nafta motorová, kód

nomenklatury KN 27101941, v množství 18.011 litrů, zajištěných rozhodnutím Celního úřadu

Chomutov ze dne 16. 4. 2010, č. j. 8465-6/2010-086300-022, které ke dni rozhodnutí byly ve

vlastnictví žalobkyně.

Na tomto místě soud podotýká, že dne 1. 1. 2013 vstoupil v účinnost

Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o celní

správě“), na základě něhož byla zrušena všechna celní ředitelství včetně Celního ředitelství

Ústí nad Labem. V důsledku této skutečnosti podle ust. ,

, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), ve spojení s ust.

§ 2, ust. § 4 odst. 1 písm. a), ust. § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 zákona o celní správě počínaje

dnem 1. 1. 2013 namísto původního žalovaného Celního ředitelství Ústí nad Labem se bez

dalšího stalo žalovaným Generální celní ředitelství.

Dále soud uvádí, že před vlastním projednáním věci byl soud nejprve povinen zabývat

se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je

z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. K přezkoumávání správního rozhodnutí může soud

v rámci správního soudnictví totiž přistoupit jen za předpokladu, že není dána překážka, která

by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného než podanou žalobu jako

nepřípustnou podle ust. usnesením odmítnout. O tom, kdy nastává

taková situace, hovoří ust. ve vazbě na ust. , které upravuje tzv.

Pokračování 15Af 37/2011

2

kompetenční výluky, tedy úkony správního orgánu, jež nemohou být napadeny žalobou podle

ust. a

Podle ust. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen

přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního

orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen

„rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti.

Jedná se o tzv. procesní legitimaci. S ohledem na použitou legislativní zkratku lze dovodit, že

za rozhodnutí ve smyslu citovaného ustanovení lze považovat pouze takové úkony správního

orgánu, jimiž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti.

Hmotněprávně je pak legitimována pouze ta osoba, která byla na svých právech skutečně

zkrácena.

V daném případě je soud toho názoru, že žalobou bylo napadeno rozhodnutí správního

orgánu, které spadá pod kompetenční výluku zakotvenou v ust. , tj. že se

jedná o rozhodnutí, které není rozhodnutím ve smyslu ust. , neboť se jím

nezakládají, nemění, neruší či závazně neurčují práva nebo povinnosti.

Jak již bylo zmíněno shora, žalobou napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o

neuložení propadnutí vybraných výrobků, a to automobilového benzínu, kód nomenklatury

KN 27101145, v množství 14.176 litrů, a nafty motorové, kód nomenklatury KN 27101941,

v množství 18.011 litrů, které byly zajištěny výše citovaným rozhodnutím celního úřadu ze

dne 16. 4. 2010 a které ke dni rozhodnutí byly ve vlastnictví žalobkyně. Z uvedeného

vyplývá, že tímto rozhodnutím o neuložení propadnutí zajištěných vybraných výrobků se

nemůže nic změnit na subjektivních veřejných právech žalobkyně jakožto účastníka správního

řízení tak, jak vyžaduje ust. Do zásahu subjektivních veřejných práv žalobkyně ve

smyslu ust. dle názoru soudu nemůže dojít ani v důsledku skutečnosti, že by ve

správním řízení o neuložení propadnutí vybraných výrobků případně rozhodoval místně

nepříslušný celní orgán, jak dovozovala v předmětné žalobě žalobkyně, a to s ohledem na

skutečnost, že vlastním rozhodnutím o neuložení propadnutí vybraných výrobků z povahy

věci nemůže dojít k zásahu do veřejných subjektivních práv žalobkyně ve smyslu ust. § 65

Rozhodnutí celního orgánu o neuložení propadnutí vybraných výrobků je logickým

vyústěním situace ve správním řízení, kdy celní orgán po zajištění vybraných výrobků dospěje

k závěru, že nejsou dány podmínky pro vydání pozitivního rozhodnutí ve věci propadnutí

vybraných výrobků, tj. rozhodnutí o uložení propadnutí vybraných výrobků ve smyslu

ust. , o spotřebních daních, ve znění v době rozhodné,

takže právní mocí tohoto rozhodnutí o neuložení propadnutí vybraných výrobků přestává trvat

ve smyslu ust. § 42 odst. 9 téhož zákona zajištění vybraných výrobků a jejich vlastník již není

omezen ve svém vlastnickém právu s nimi standardně disponovat. V této souvislosti soud

zdůrazňuje, že v daném případě je předmětem přezkumu výlučně a jen rozhodnutí o neuložení

propadnutí zajištěných vybraných výrobků, a proto soud nemůže jakkoliv zohlednit celkové

skutkové a právní okolnosti, které předcházely vydání tohoto rozhodnutí, a to zejména

okolnosti ve vztahu k výše citovanému rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků ze dne

16. 4. 2010, jelikož o něm bylo vedeno samostatné správní řízení. Tomu ostatně koresponduje

i skutečnost, že u Krajského soudu v Ústí nad Labem se vede pod sp. zn.

samostatné soudní řízení o žalobě žalobkyně vůči výše citovanému rozhodnutí o zajištění

vybraných výrobků ze dne 16. 4. 2010. Případný úspěch žalobkyně v rámci soudního řízení

vedeného pod sp. zn. nemá žádnou relevanci pro předmětné soudní řízení a pro

soudem učiněný závěr o výluce ze soudního přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí

o neuložení propadnutí vybraných výrobků.

Soud proto uzavírá, že ze shora uvedených důvodů shledal rozhodnutí žalovaného za

rozhodnutí, které po obsahové stránce nesplňuje požadavky ust. , neboť se

Pokračování 15Af 37/2011

3

jím se nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují práva a povinnosti žalobkyně. Proto

soudu nezbylo, než žalobu ve výroku ad I. usnesení podle ust. jako

nepřípustnou odmítnout s odkazem na ust. a ust.

Výrok ad II. o náhradě nákladů řízení vychází z ust. , podle něhož

žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Jelikož řízení skončilo před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty první

, o soudních poplatcích, ve znění do 31. 8. 2011, ve výroku ad III.

usnesení rozhodl rovněž o vrácení žalobkyní zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000,-

Kč, který bude žalobkyni vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho

doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního

soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší

správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením

shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li

poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže

následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě

obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž

směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy

mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li

stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro

výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 19. prosince 2013

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Markéta Kubová