Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 119/2011 - 22

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce: A. S., zast. JUDr. Zdeňkem Navrátilem, advokátem se sídlem Bašty 416/8, Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna, odbor územního a stavebního řízení, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.8.2011, č.j. MMB/0292044/2011,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává.

O d ů v o d n ě n í

I.

Vymezení věci

[1] Úřad městské části města Brna, Brno-Žebětín (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 10.6.2011, č.j. MCZEB 01253/2011/REF zamítl žádost žalobce o obnovu

řízení ve věci odstranění stavby oplocení na pozemku p.č. 2308/2,3 v k.ú. Žebětín. Žalovaný napadené rozhodnutí změnil tak, že změnil ve výroku vadně označené rozhodnutí, kterým bylo ukončeno řízení za správné a ve zbývající části napadené prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

II.

Podstatný obsah napadeného rozhodnutí žalovaného

[2] V rozhodnutí žalovaného je především uvedeno, že dne 29.4.2011 byla stavebnímu úřadu doručena žádost žalobce ve věci nařízení odstranění stavby, které bylo ukončeno rozhodnutím stavebního úřadu č.j. SU/08/1992/2/Vo (plot) ze dne 27.1.2009. Žalobce uplatnil šest důvodů pro obnovu řízení:

a) Nesprávným postupem stavebního úřadu byla účastníkovi řízení odňata možnost účastnit se řízení dle ust. § 109 stavebního zákona, neboť se jednalo o osoby, které mají jiná práva k pozemkům dotčených stavbou.

b) Byly udány zcela jiné výšky oplocení a podstatně jiný materiál.

c) Stavba není realizována v rozporu s územním plánem. Dle vyhlášky se na plochách pro rekreaci nachází stavby pro rodinnou rekreaci a stavby s rekreací související.

d) Podle ust. § 103 odst. 7 bod 6 stavebního zákona lze oplocení umístit v oblasti pro rekreaci.

e) Podle odst. 24 je majitel povinen zabezpečit svoji nemovitost.

f) Nikde není specifikován charakter oplocení – materiál, výška apod.

Žalovaný dovodil, že se nejedná o zákonné důvody, pro které by mohla být obnova řízení nařízena, nebyla splněna subjektivní lhůta pro jejich uplatnění a tyto důvody mohl žalobce uplatnit v odvolacím řízení proti rozhodnutí o odstranění stavby.

III.

Žalobní námitky

[3] Žalobce namítal, že i stavební úřad musel při zahájení řízení o odstranění stavby znát účastníka řízení Českou spořitelnu, a.s. V souladu s ust. a 3 bylo totiž jeho povinností vycházet mj. i z platných údajů uvedených v katastru nemovitostí. Řízení o odstranění stavby bylo tedy postiženo vadou a rozhodnutí v něm přijatá nemohou být právně relevantní pro rozpor s právními předpisy. Správní orgány se ani dostatečně nevypořádaly s uplatněnými námitkami, neboť v rozhodnutí absentují důvody pro zamítnutí žádosti a následného odvolání. Dle žalovaného jediným důvodem pro odstranění stavby byla ta skutečnost, že žalobce nepodal žádost o dodatečné povolení stavby. Takovým jednáním si měl způsobit právem předpokládaný následek, jímž je rozhodnutí o odstranění stavby provedené bez příslušného povolení. S takovým tvrzením se však žalobce neztotožnil. Žádost o dodatečné povolení stavby dle ust. stavebního zákona totiž podal, ale jeho žádost byla zamítnuta. Žalobce se domáhal toho, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

IV.

Obsah vyjádření žalovaného k žalobě

[4] V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl obdobné skutečnosti, jako v napadeném rozhodnutí. Opomenutí účastníka České spořitelny, a.s. v řízení o odstranění stavby je procesní vadou řízení, kterou řeší ust. . Žalobce sice opakovaně podal žádost o dodatečné povolení stavby, avšak až dne 17.6.2009, 22.12.2010 a 9.3.2011, tj. až po ukončení řízení o odstranění stavby vydáním rozhodnutí dne 27.1.2009.

V.

Právní hodnocení soudu

[6] Soud se předně vyjádřil k institut obnovy řízení dle ust. a násl. . Vyšel zde z nejnovější judikatury Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí ze dne 6.12.2012, č.j. -29), kde je i shrnuta dosavadní judikatura. V rozhodnutí je mj. uvedeno: „O podstatě institutu obnovy řízení konstantně judikuje jak zdejší soud (např. rozsudky ze dne 30. 9. 2003, č.j. -40, č. NSS, ze dne 23. 8. 2005, č.j. -42, č. 1343/2007 Sb. NSS, ze dne 13. 5. 2010, č.j. -74, či ze dne 16. 11. 2006, č.j. -81, přiměřeně též usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 17. 7. 2007, č.j. -58, č. 1355/2007 Sb. NSS), tak Ústavní soud [např. nález sp. zn. ze dne 14. 4. 2011 (N 70/61 SbNU 89)]. Obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem, jenž představuje průlom do principu nezměnitelnosti a závaznosti vydaných rozhodnutí. Účelem obnovy je odstranit nedostatky ve skutkových zjištěních pravomocného rozhodnutí v případech, kdy tyto vady vyšly najevo až po právní moci původního rozhodnutí. Obnova řízení umožňuje překonat překážku věci pravomocně rozhodnuté a znovu ve věci rozhodnout. Z tohoto důvodu je nutné přípustnost tohoto institutu vykládat restriktivně. Přestože se některá z uvedených rozhodnutí vztahují k předchozí právní úpravě obnovy řízení, lze učiněné závěry použít i na nyní posuzovanou věc, neboť úprava důvodu obnovy řízení podle písm. a) současně platného vychází z obdobných podmínek. V řízení o povolení obnovy řízení se nepřezkoumává zákonnost a odůvodněnost původního rozhodnutí. Posuzuje se jen otázka, zda nové skutečnosti či důkazy dříve neznámé, ve spojení s důkazy již provedenými, a za splnění dalších zákonných podmínek, mohou odůvodnit jiné rozhodnutí, než které bylo dříve vydáno. Zákonná úprava taxativním výčtem stanoví, v jakých případech přichází v úvahu obnova řízení na žádost účastníka v . Podle . Podle tohoto ustanovení se řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. Jinými slovy k tomu, aby mohl být institut obnovy řízení aplikován, musí být splněny tyto podmínky: (1) právní moc rozhodnutí ve věci, jímž bylo ukončeno řízení před správním orgánem, (2) žádost účastníka, (3) zákonem stanovené důvody obnovy řízení, (4) zachování lhůty, a (5) „objevené skutečnosti“ mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, která byla předmětem rozhodování. Všechny tyto podmínky přitom musí být splněny současně a nesplnění byť i jen jediné z nich vylučuje možnost rozhodnout o povolení obnovy řízení. Základem důvodu podle písm. a) výše cit. ustanovení je existence tzv. dříve neznámých skutečností (novot) a jejich nezaviněné neuplatnění. Dříve neznámými (novými) skutečnostmi nebo důkazy ve smyslu je třeba rozumět taková skutková zjištění (ať už jsou předmětem dokazování, nebo jejich existenci netřeba dokazovat), která v době rozhodování sice existovala, ale nemohla být v řízení uplatněna bez zavinění účastníka, který o obnovu žádá. Jinými slovy, tyto skutečnosti nebo důkazy v době řízení existovaly, ale účastník je buď neznal, nebo nemohl objektivně použít (typicky např. později objevený svědek události, či v době řízení považována za ztracenou, atp.). Řízením se má na mysli proces u obou instancí; účastník se nemůže úspěšně domáhat obnovy řízení v případě, že mohl skutečnost uplatnit v odvolacím řízení (řízení o rozkladu), pokud se uskutečnilo, jestliže v té době mu byla již skutečnost známa, popř. byla uplatnitelná, nebo se o ní dozvěděl v okamžiku, kdy mohl ještě odvolání (rozklad) podat (srov. Hendrych, D., a kolektiv, Správní právo, 7. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, s. 414 – 4).“

[7] Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobce požádal o obnovu řízení ze šesti důvodů:

a) Nesprávným postupem stavebního úřadu byla účastníkovi řízení odňata možnost účastnit se řízení dle ust. § 109 stavebního zákona, neboť se jednalo o osoby, které mají jiná práva k pozemkům dotčených stavbou.

b) Byly udány zcela jiné výšky oplocení a podstatně jiný materiál.

c) Stavba není realizována v rozporu s územním plánem. Dle vyhlášky se na plochách pro rekreaci nachází stavby pro rodinnou rekreaci a stavby s rekreací související.

d) Podle ust. § 103 odst. 7 bod 6 stavebního zákona lze oplocení umístit v oblasti pro rekreaci.

e) Podle odst. 24 je majitel povinen zabezpečit svoji nemovitost.

f) Nikde není specifikován charakter oplocení – materiál, výška apod.

[8] Jak plyne z výše citované judikatury, obnova řízení je vyhrazena pro dříve neznámá skutková zjištění. Důvodem obnovy řízení nemůže být to, že stavební úřad v původním řízení opomenul jednat s Českou spořitelnou, a.s., neboť takové pochybení správního orgánu nelze podřadit pod nová skutková zjištění, navíc se ani netýká žalobce, který byl účastníkem původního řízení o odstranění stavby. Soud nadto dodává, že nebyla splněna ani podmínka dodržení subjektivní 3 měsíční lhůty dle ust. , věta první, , neboť žalobce je účastníkem smluv o zřízení zástavního práva ze dne 28.6.2007 a 19.10.2007 a věděl od zahájení předmětného správního řízení, že Česká spořitelna, a.s. má k pozemkům dotčeným stavbou jiná práva. Žalobce mohl tento argument uplatnit v původním či v odvolacím řízení (řízení o odstranění stavby bylo zahájeno dne 6.9.2007, rozhodnutí vydáno až dne 27.1.2009). Žalobce však proti rozhodnutí o odstranění stavby ani nepodal odvolání. Pokud by tato skutečnost mohla být brána jako důvod obnovy (soud se však s takovým závěrem neztotožnil), tak by obnova původního řízení z tohoto důvodu byla vyloučena tím, že mohl být uplatněn v původním řízení případně v podaném odvolání ( , či věta druhá ).

[9] Soud se dále zabýval poslední žalobní námitkou, v jejímž rámci žalobce tvrdil, že se správní orgány dostatečně nevypořádaly s uplatněnými námitkami, v rozhodnutí absentují relevantní důvody pro zamítnutí žádosti a odvolání, neboť podle žalovaného jediným důvodem pro odstranění stavby byla ta skutečnost, že žalobce nepodal žádost o dodatečné povolení stavby, čímž si měl sám způsobit právě předpokládaný následek, jímž je rozhodnutí o odstranění stavby provedené bez příslušného povolení; žalobce však žádost o dodatečné povolení stavby podal a tato mu byla zamítnuta.

[10] K této námitce soud uvádí následující. Odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí se podrobně zabývá všemi šesti důvody uplatněnými žalobcem v jeho žádosti o obnově řízení ze dne 20.4.2011. Žalovaný tím doplnil, jak sám uvádí, stručné odůvodnění prvostupňového správního rozhodnutí, z něhož pak bylo zřejmé, že důvodem pro zamítnutí žádosti bylo zmeškání subjektivní lhůty a neuplatnění zákonných důvodů pro obnovu řízení. V rámci vypořádání se s důvody žádosti o obnovu řízení uvedenými shora pod body 4 a 5 žalovaný m.j. v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že žalobce provedl stavbu oplocení bez opatření vyžadovaného stavebním zákonem, a proto bylo nařízeno jeho odstranění. Nosnými důvody napadeného rozhodnutí žalovaného však bylo zjištění skutečností, že v případě žalobcem uváděných důvodů nejde o zákonné důvody svědčící pro možnost nařízení obnovy řízení, dále že žalobci uběhla subjektivní zákonná lhůta pro uplatnění důvodu obnovy a že žalobce mohl jím tvrzené skutečnosti namítat v odvolání proti rozhodnutí o odstranění stavby plotu.

[11] Není rovněž pravdou, že by v odůvodnění napadeného rozhodnutí absentovaly relevantní důvody pro zamítnutí žádosti o obnovu řízení. Žalovaným uváděné důvody, proč došlo k zamítnutí žalobcovy žádosti o obnovu řízení ve věci odstranění stavby oplocení vychází ze zákonných podmínek ve smyslu ust. , 2 a 3 .

[12] Žalovaným podrobně vyložené důvody žalobce v rámci žalobního návrhu ani nezpochybnil, vyjma tvrzení, že podal žádost o dodatečné povolení stavby, která mu však byla zamítnuta. K této druhé části žalobního bodu soud uvádí následující. Z obsahu správního spisu vyplývá, že rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-Žebětín, stavebního odboru o nařízení odstranění stavby ze dne 27.1.2009, č.j. SÚ/08/1992/2/Vo (plot) bylo žalobci doručeno dne 9.2.2009 a nabylo právní moci dne 28.2.2009. Žádost o dodatečné povolení předmětné stavby byla stavebnímu úřadu doručena 17.6.2009, tedy více jak 4 měsíce poté, co žalobce obdržel rozhodnutí o odstranění stavby. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 14.8.2009, č.j. SU/1037/09/2/Vo poté rozhodl o zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby, přičemž toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 10.11.2009. V době rozhodování stavebního úřadu o odstranění stavby tedy žádost o dodatečné povolení stavby podána nebyla. Podání žádosti o dodatečné povolení stavby není nově objevenou skutečností, dříve neznámou, existující v době rozhodování, ovšem žalobcem neuplatněnou bez jeho zavinění. Nejde tedy o skutečnosti či důkaz, který by v době řízení existoval a žalobce je buď neznal, nebo nemohl objektivně použít. Navíc v tomto případě platí, že žalobci uplynula tříměsíční subjektivní lhůta ve smyslu ust. věta první .

[13] Pro posouzení věci je podstatné, že žalobce ve své žádosti o obnovu řízení netvrdil, že vyšly najevo nové skutečnosti či důkazy existující v době původního řízení, které by bez jeho zavinění nemohl v původním řízení uplatnit. Nelze ani dospět k závěru, že by tyto skutečnosti či důkazy žalobce uplatnil v souladu s ust. , věta první v subjektivní tříměsíční lhůtě, neboť první žádost o dodatečné povolení stavby byla podána dne 17.6.2009.

[14] Ze shora uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl postupem ve smyslu ust. , neboť dospěl k závěru o nedůvodnosti žalobcem uplatněných žalobních bodů.

VI.

Náklady řízení

[15] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. věta první , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V posuzované věci nebyl žalobce úspěšný, proto právo na náhradu nákladů řízení bylo možno přiznat žalovanému. Jelikož však nebylo zjištěno, že by v souvislosti s tímto řízením žalovanému náklady vznikly, rozhodl soud tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 17.10.2013

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu