Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 Af 74/2012 - 95

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida

Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Petra Šebka a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce:

Statutární město Liberec, se sídlem Liberec, Dr. E. Beneše, zastoupeného Mgr.

Davidem Hejzlarem, advokátem se sídlem Liberec, 1. máje 97, proti žalovanému:

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem Brno, tř. Kpt. Jaroše 7, o žalobě

proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-

R86/2012/VZ-8985/2012/310/PMo ze dne 15.5.2012,

t a k t o :

I. Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-

R86/2012/VZ-8985/2012/310/PMo ze dne 15.5.2012 se zrušuje a věc se vrací

žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 808 Kč do tří

dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Davida Hejzlara, advokáta

se sídlem Liberec, 1. máje 97.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce brojí žalobou proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu

hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-R86/2012/VZ-8985/2012/310/PMo ze dne 15.5.2012,

kterým byl zamítnut žalobcův rozklad a potvrzeno předchozí prvostupňové rozhodnutí

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S286,287/2009/VZ-

[OBRÁZEK]pokračování 2

2243/2012/540/KKo ze dne 16.3.2012. Tímto prvostupňovým „opravným

rozhodnutím“ žalovaný měnil výrokové části I. a II. svého rozhodnutí č.j. ÚOHS-

S286,287/2009/VZ-15178/2009/540/KKo ze dne 27.5.2011.

I. Podstata věci

Žalovaný vedl správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu

žalobcem coby zadavatelem při zadávání veřejných zakázek 1) „MS 2009 – Sportovní

areál Ještěd J1 – zázemí sportovců“, zadávané výzvou ze dne 10.4.2007 ve

zjednodušeném podlimitním řízení podle , o veřejných

zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „současný ZVZ“), 2) „MS 2009 –

Sportovní areál Ještěd J2 – technická budova, demolice“ zadávané výzvou ze dne

10.4.2007 ve zjednodušeném podlimitním řízení podle současného ZVZ, 3) „MS 2009

– Sportovní areál Ještěd J3 – věž rozhodčích – modernizace“, zadávané v užším řízení

podle , o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

(dále jen „předchozí ZVZ“), jejíž oznámení bylo zveřejněno dne 23.5.2006 pod ev. č.

50022170, 4) „MS 2009 – Sportovní areál Ještěd J4 – budova u dopadu skokanských

můstků“, zadávané v užším řízení podle předchozího ZVZ, jejíž oznámení bylo

zveřejněno dne 14.4.2006 pod ev. č. 50020580, 5) „MS 2009 – Sportovní areál Ještěd

J5 – skokanské můstky – osvětlení“ zadávané výzvou ze dne 10.4.2007 ve

zjednodušeném podlimitním řízení podle současného ZVZ, 6) „MS 2009 – Sportovní

areál Ještěd J6 – skokanské můstky – umělá hmota“ zadávané podle současného ZVZ

v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo zveřejněno dne 17.4.2007 pod ev. č.

60006537, 7) „MS 2009 – Sportovní areál Ještěd J6 – skokanské můstky – umělá

hmota – dodatečné práce“ zadávané výzvou ze dne 21.4.2008 v jednacím řízení

bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) současného ZVZ, 8) „MS 2009 – Sportovní

areál Ještěd J7 – tribuny trenérů, pozice televizních kamer“ zadávané výzvou ze dne

10.4.2007 ve zjednodušeném podlimitním řízení podle současného ZVZ, 9) „MS 2009

– Sportovní areál Ještěd J8 – západní tribuna“ zadávané podle současného ZVZ

v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo zveřejněno dne 17.4.2007 pod ev.č.

60006536, 10) „MS 2009 - Sportovní areál Ještěd J8 – západní tribuna – dodatečné

práce“, zadávané výzvou ze dne 13.5.2008 v jednacím řízení bez uveřejnění podle

současného ZVZ, 11) „SKI 2009 – Sportovní areál Ještěd J9 – kanalizační řad Horní

Hanychov“, zadávané v otevřeném řízení podle předchozího ZVZ, jehož oznámení

bylo zveřejněno dne 7.4.2006 pod ev. č. 50020269, 12) „MS 2009 – Sportovní areál

Ještěd J10 – komunikace, TV cesta – dopadiště, most“ zadávané podle současného

ZVZ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo zveřejněno dne 17.4.2007 pod ev. č.

60006535, 13) „MS 2009 – Sportovní areál Ještěd J10 – komunikace, TV cesta –

dopadiště, most – dodatečné práce“ zadávané na základě výzvy ze dne 10.9.2007

v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) současného ZVZ, 14)

„MS 2009 – Sportovní areál Ještěd J11.1. – Parkovací dům – I. etapa“ zadávané

výzvou ze dne 18.9.2006 ve zjednodušeném podlimitním řízení podle současného

ZVZ, 15) „MS 2009 – J11.2 – Parkoviště Ještědská“ zadávané podle současného ZVZ

v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo zveřejněno dne 11.4.2008 pod ev. č.

60016492, 16) „MS 2009 – J11.2 – Parkoviště Ještědská – dodatečné práce“ zadávané

výzvou ze dne 9.10.2008 v jednacím řízení bez uveřejnění podle současného ZVZ,

[OBRÁZEK]pokračování 3

17) „MS 2009 – J11.4 – III. etapa - parkoviště Ještědská“ zadávané výzvou ze dne

30.7.2008 ve zjednodušeném podlimitním řízení podle současného ZVZ, 18)

„MS 2009 – Sportovní areál Ještěd J12 – oprava televizní cesty“ zadávané výzvou

ze dne 11.4.2006 v jednacím řízení bez uveřejnění podle předchozího ZVZ, 19)

„MS 2009 – Sportovní areál Ještěd J13 – garáž pro rolby“ zadávané výzvou ze dne

28.2.2008 ve zjednodušeném podlimitním řízení podle současného ZVZ, 20) „Dodatek

č. 2 k SOD č. MS 2009 – J 13 – Garáž pro rolby, 8/08/0056“ uzavřený dne 24.9.2008,

21) „MS 2009 – Sportovní areál Ještěd J14 – komunikace lanovka ČD - západní

tribuna“ zadávané výzvou ze dne 10.4.2007 ve zjednodušeném podlimitním řízení

podle současného ZVZ, 22) „MS 2009 – Sportovní areál Ještěd J15 – elektroinstalace,

IT datové rozvody“ zadávané výzvou ze dne 10.4.2007 ve zjednodušeném

podlimitním řízení podle současného ZVZ, 23) „MS 2009 – J16 – lanovka pro

skokany II“ zadávané výzvou ze dne 14.9.2007 ve zjednodušeném podlimitním řízení

podle současného ZVZ, 24) „MS 2009 – Sportovní areál Ještěd J17 – chodník

parkoviště - lanovka ČD“ zadávané výzvou ze dne 10.4.2007 ve zjednodušeném

podlimitním řízení podle současného ZVZ, 25) „MS 2009 – J17 – Přístupová

komunikace Parkoviště - Lanovka ČD“ zadávané výzvou ze dne 28.2.2008 ve

zjednodušeném podlimitním řízení podle současného ZVZ, 26) „MS 2009 – Sportovní

areál Ještěd J19 – sanace svahu“ zadávané výzvou ze dne 12.5.2008

ve zjednodušeném podlimitním řízení podle současného ZVZ a 27) „Rekonstrukce

přístupové komunikace k horskému hotelu Ještěd a do Sportovního areálu Ještěd - reg.

č. CZ.1.13/3.1.00/02.00168“ zadávané podle současného ZVZ v otevřeném řízení,

jehož oznámení bylo zveřejněno dne 25.11.2008 pod ev. č. 60025450.

V rozhodnutí č.j. ÚOHS-S286,287/2009/VZ-15178/2009/540/KKo ze dne 27.5.2011 žalovaný dospěl mimo jiné k následujícím závěrům:

Výrokovou částí I. uvedeného rozhodnutí konstatoval, že se žalobce coby

zadavatel dopustil správního deliktu podle § 102 odst. 1 písm. a) předchozího ZVZ

tím, že nedodržel postup stanovený v § 18 odst. 3 předchozího ZVZ, když rozdělil

předmět veřejné zakázky na vybudování sportovního areálu Ještěd specifikovaného

v bodech 3) a 4) tak, že došlo ke snížení předpokládané ceny pod finanční limity

stanovené pro jednotlivé druhy veřejných zakázek podle § 14 předchozího ZVZ,

v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 25 odst. 1 předchozího ZVZ

a neprovedl zadávací řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr

nejvhodnější nabídky.

Výrokovou částí II. uvedeného rozhodnutí konstatoval, že se žalobce coby

zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) současného ZVZ

tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 současného ZVZ, když rozdělil

předmět veřejné zakázky na vybudování sportovního areálu Ještěd specifikovaného

v bodech 1), 2), 5) až 25) tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční

limity stanovené v § 12 současného ZVZ, v důsledku čehož nedodržel postup

stanovený v § 21 současného ZVZ a neprovedl zadávací řízení, přičemž tento postup

mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

[OBRÁZEK]pokračování 4

Za spáchání těchto (a dalších deliktů podle výrokových částí III. a IV. téhož

rozhodnutí) byla výrokovou částí V. téhož rozhodnutí žalobci uložena pokuta ve výši

5 000 000 Kč. Výrokovou částí VI. pak bylo správní řízení zčásti (ve věci veřejné

zakázky „MS 2009 – Sportovní areál Ještěd J19 – sanace svahu“ zadávané ve

zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 12.5.2008 a ve věci

veřejné zakázky „Rekonstrukce přístupové komunikace k horskému hotelu Ještěd a do

Sportovního areálu Ještěd - reg. č. CZ.1.13/3.1.00/02.00168) zastaveno.

Výrokových částí I. a II. uvedeného rozhodnutí se dotklo opravné rozhodnutí

žalovaného č.j. ÚOHS-S286,287/2009/VZ-2243/2012/540/KKo ze dne 16.3.2012, a

sice následovně:

Výrokovou částí I. opravného rozhodnutí žalovaného č.j. ÚOHS-

S286,287/2009/VZ-2243/2012/540/KKo ze dne 16.3.2012 bylo rozhodnuto, že

výroková část I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S286,287/2009/VZ-15178/2009/540/KKo ze

dne 27.5.2011 se mění tak, že žalobce coby zadavatel se dopustil správního deliktu

podle § 102 odst. 1 písm. a) předchozího ZVZ tím, že nedodržel postup stanovený v §

18 odst. 3 předchozího ZVZ, když rozdělil předmět veřejné zakázky na vybudování

sportovního areálu Ještěd specifikovaného v bodech 3), 4), 11) a 18) tak, že došlo

ke snížení předpokládané ceny pod finanční limity stanovené pro jednotlivé druhy

veřejných zakázek podle § 14 předchozího ZVZ, v důsledku čehož nedodržel postup

stanovený v § 25 odst. 1 předchozího ZVZ a neprovedl příslušné zadávací řízení,

přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Výrokovou částí II. opravného rozhodnutí žalovaného č.j. ÚOHS

S286,287/2009/VZ-2243/2012/540/KKo ze dne 16.3.2012 bylo rozhodnuto, že

výroková část II. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S286,287/2009/VZ-15178/2009/540/KKo ze

dne 27.5.2011 se mění tak, že žalobce coby zadavatel se dopustil správního deliktu

podle § 120 odst. 1 písm. a) současného ZVZ tím, že nedodržel postup stanovený v §

13 odst. 3 současného ZVZ, když rozdělil předmět veřejné zakázky na vybudování

sportovního areálu Ještěd specifikovaného v bodech 1), 2), 5) až 10), 12) až 17) a 19)

až 25) tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené

v § 12 současného ZVZ, v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 21

současného ZVZ a neprovedl příslušné zadávací řízení, přičemž tento postup mohl

podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Opravné rozhodnutí žalovaného č.j. ÚOHS-S286,287/2009/VZ-

2243/2012/540/KKo ze dne 16.3.2012 poté žalobce napadl rozkladem, který byl nyní

napadeným rozhodnutím (tj. rozhodnutím č.j. ÚOHS-R86/2012/VZ-

8985/2012/310/PMo ze dne 15.5.2012) zamítnut a opravné rozhodnutí potvrzeno.

II. Shrnutí procesních stanovisek účastníků

Žalobce namítá, že provedené opravy nejsou opravami zřejmých nesprávností

podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále

jen „“), a tedy že je žalovaný opravným rozhodnutím (nota bene poté, co

sám žalobce na uvedené chyby poukazoval ve svém rozkladu proti rozhodnutí ve věci

[OBRÁZEK]pokračování 5

samé, tj. proti rozhodnutí žalovaného č. j. ÚOHS-S286,287/2009/VZ-

15178/2009/540/KKo ze dne 27.5.2011) podle nemohl provést.

Žalovaný tím podle žalobce věcně zasahoval do svého již vydaného rozhodnutí, snažil

se tím napravit jeho vady a vnitřní rozpornost. Proto nemůže rozhodnutí o rozkladu

proti opravnému rozhodnutí obstát a žalobce navrhuje jeho zrušení i zrušení

samotného opravného rozhodnutí.

Žalovaný naproti tomu setrvává na svém závěru prezentovaném v opravném

rozhodnutí i nyní napadeném rozhodnutí o rozkladu. Argumentuje tak, že provedené

opravy nepřesáhly rámec, který je dán , a žalobu jako nedůvodnou

navrhuje zamítnout.

Žalobce i žalovaný setrvali na svých procesních postojích během celého řízení

před zdejším soudem.

III. Posouzení věci

Žaloba byla podána včas ( , soudního řádu

správního, dále jen „“), osobou k tomu oprávněnou ( ).

Žaloba je přípustná (zejména , a ). Opravné rozhodnutí

zasahovalo výrokové části rozhodnutí vydaného ve věci samé, a tedy nelze prima vista

dovodit, že by ve vztahu k adresátům původního rozhodnutí ve věci nemohlo mít

reálné hmotněprávní účinky.

Mezi žalobcem a žalovaným je sporu v jediné klíčové otázce, a sice zda změny

výrokových částí původního rozhodnutí ve věci, které žalovaný opravným

rozhodnutím provedl, byly opravou zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení

rozhodnutí, které lze provést postupem podle . V této otázce zdejší

soud v plném rozsahu přisvědčuje argumentaci žalobce.

Podle opravu zřejmých nesprávností v písemném

vyhotovení rozhodnutí na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením provede

správní orgán, který rozhodnutí vydal. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o

tom správní orgán opravné rozhodnutí. Prvním úkonem správního orgánu ve věci

opravy je vydání tohoto rozhodnutí. Právo podat odvolání proti opravnému usnesení

anebo opravnému rozhodnutí má pouze účastník, který jím může být přímo dotčen.

Judikatura vymezuje pojmy „zřejmá nesprávnost“ a „oprava zřejmé

nesprávnosti“ úzce (přísným výkladem); za „nesprávnost“ nelze pokládat věcnou nebo

právní vadu rozhodnutí a „oprava zřejmé nesprávnosti“ nesmí sloužit ani k nápravě

věcných nebo právních vad rozhodnutí, ani k jiným změnám obsahu již vydaného

rozhodnutí. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 11.3.2003 ve věci sp. zn. II. ÚS

237/02 (N 38/29 SbNU 327) není možné, aby se postupem podle

měnil obsah rozhodnutí. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31.3.2010

ve věci sp. zn. (Sb. NSS 2119/2010) institut opravy zřejmých

pokračování 6

nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí podle lze

aplikovat pouze na zjevné omyly ohledně údajů, které jsou však dostatečně podloženy

zjištěními prokazujícími jejich správné znění. S odkazem na nelze

měnit vlastní obsah rozhodnutí. Institut opravy zřejmých nesprávností umožňuje jen

odstraňování chyb, kterých se dopustil správní orgán ve vydaných rozhodnutích, tedy

„…opravy různých méně významných překlepů a zkomolenin, opravy dat a rodných

čísel, ale také opravy početních chyb…“. Podle zdejšímu soudu známého rozsudku

Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.11.2009 ve věci sp. zn. institut

opravy zřejmých nesprávností podle „…lze aplikovat pouze na

zjevné či početní chyby a jiné obdobné zřejmé nesprávnosti. Nelze se však touto cestou

domáhat změny obsahu výroku rozhodnutí z důvodu jeho nezákonnosti, k tomu je

možno využít pouze příslušné opravné prostředky…“.

Žalovaný jednak postupem podle změnil ve dvou

výrokových částech rozhodnutí ve věci samé ty části skutkových vět, kde byla

specifikována jednotlivá plnění, jejichž samostatnou a oddělenou kontraktací byl podle

žalovaného spáchán správní delikt.

To se promítlo v odlišné subsumpci obou těchto plnění pod jednotlivé skutky

zahrnutím do odlišných skutkových vět a následně se to logicky promítlo v subsumpci

těchto skutků pod odlišnou právní kvalifikaci (do odlišných právních vět). Zatímco

původní rozhodnutí ve věci samé pokládalo dvě dílčí plnění, konkrétně „SKI 2009 –

Sportovní areál Ještěd J9 – kanalizační řad Horní Hanychov“ a „MS 2009 – Sportovní

areál Ještěd J12 – oprava televizní cesty“ za součást skutku, který spočíval v rozdělení

veřejné zakázky vedoucím ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity

stanovené v § 12 současného ZVZ, v důsledku čehož neměl žalobce dodržet postup

stanovený v § 21 současného ZVZ, po opravě provedené opravným rozhodnutím se

tato dvě plnění stala součástí skutku, který spočíval v rozdělení veřejné zakázky, které

vedlo ke snížení předpokládané ceny pod finanční limity stanovené pro jednotlivé

druhy veřejných zakázek podle § 14 předchozího ZVZ, v důsledku čehož žalobce

neměl dodržet postup stanovený v § 25 odst. 1 předchozího ZVZ.

Zatímco tedy podle původního rozhodnutí ve věci samé byla samostatná

kontraktace těchto dvou plnění součástí protiprávního jednání spočívajícího

v nedodržení postupu podle § 21 současného ZVZ, v důsledku provedené opravy byla

samostatná kontraktace těchto dvou plnění součástí protiprávního jednání

spočívajícího v nedodržení postupu podle § 25 odst. 1 předchozího ZVZ. Zatímco

původní rozhodnutí ve věci samé subsumovalo postup žalobce v případě kontraktace

těchto dvou plnění (spolu s kontraktací dalších jedenadvaceti plnění) pod správní

delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) současného ZVZ (jehož se měl žalobce dopustit tím,

že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 současného ZVZ), v důsledku vydání

opravného rozhodnutí se toto jednání žalobce (společně s kontraktací dalších dvou

plnění) stalo součástí postupu, v němž žalovaný dovodil naplnění správního deliktu

podle § 102 odst. 1 písm. a) předchozího ZVZ (jehož se měl žalobce dopustit tím,

že nedodržel postup stanovený v § 18 odst. 3 předchozího ZVZ).

pokračování 7

Nadto žalovaný postupem podle provedl změnu v popisu

faktických důsledků rozdělení veřejných zakázek postupy, na které dopadaly výrokové

části I. a II. původního rozhodnutí ve věci.

Tato změna se ve skutkových větách vztahujících se k deliktům podle

výrokových částí I. a II. původního rozhodnutí ve věci projevila tak, že zatímco podle

původního rozhodnutí ve věci mělo být důsledkem žalobcových pochybení

neprovedení zadávacího řízení, po opravách mělo být důsledkem neprovedení

příslušného zadávacího řízení.

Ve vztahu k první změně je zcela nepodstatné, že předchozí ZVZ a současný

ZVZ obsahují věcně shodnou materii – tj. pravidla postupu zadavatelů při kontraktaci

plnění, která jsou veřejnými zakázkami; proto nepřichází v úvahu shora provedené

změny skutkových i právních vět bagatelizovat v tom směru, že je lhostejné, zda byl

postupem žalobce při kontraktaci shora uvedených dvou plnění porušen jeden či druhý

zákon (a spáchán delikt podle jednoho či druhého zákona). Z mnoha argumentů, jež by

se mohly nabízet, tu snad postačí zmínit samotné temporální účinky obou zákonů

(jejichž účinnost na sebe bezprostředně navazovala).

Ve vztahu ke druhé změně je třeba poukázat na to, že podle předchozího ZVZ i

současného ZVZ je třeba za tam stanovených podmínek postupovat při zadávání

veřejných zakázek v takovém zadávacím řízení, jehož použití je pro konkrétní situaci

předepsáno. Správním deliktem podle § 102 odst. 1 písm. a) předchozího ZVZ je

nedodržení postupu stanoveného tímto zákonem pro přidělení veřejné zakázky,

přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit hodnocení nabídek.

Správním deliktem podle § 120 odst. 1 písm. a) současného ZVZ je postup zadavatele,

kterým nedodržel postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky,

přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a

uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Podmínky správního deliktu podle obou těchto

zákonů nedodržením předepsaného postupu lze naplnit buď tím, že zadavatel vůbec

nepoužije žádné ze zadávacích řízení, anebo tím, že nepoužije takové zadávací řízení,

které použít měl (použije jiné – „méně přísné“). To, že jedním z prvků správního

deliktu podle obou zákonů je nedodržení zákonem předepsaného postupu, který může

být naplněn jak nepoužitím žádného zadávacího řízení, tak nepoužitím předepsaného

zadávacího řízení (tu ovšem zásadně pouze tehdy, nezvolil-li zadavatel postup

s využitím zadávacího řízení „přísnějšího“), však nemůže znamenat, že by popis

jednání, v němž je spáchání správního deliktu spatřováno, nemusel být ve skutkové

větě rozhodnutí o správním deliktu popsán jasně, přesně a konkrétně.

Ve vztahu k oběma změnám je pak podstatné, že bez ohledu na to, zda shora

popsaným způsobem konstruované skutky a delikty měly či neměly oporu

v odůvodnění původního rozhodnutí vydaného ve věci samé, opravné rozhodnutí

fakticky do této konstrukce zasahovalo a měnilo ji. Takový zásah podle zdejšího soudu

nemůže být pokládán za pouhou opravu méně významného překlepu a zkomoleniny či

za jiný obdobně bezvýznamný zásah bez vlivu na obsahovou stránku rozhodnutí o

správním deliktu. Je třeba totiž vyjít z toho, že původní rozhodnutí ve věci samé bylo

[OBRÁZEK]pokračování 8

rozhodnutím o jiném správním deliktu – a takové rozhodnutí musí zásadně obsahovat

popis skutku uvedením místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných

skutečností, jichž je třeba k tomu, aby nemohl být zaměněn s jiným, a to jasným,

srozumitelným a nezměnitelným způsobem. Je-li v rozhodnutí trestního charakteru,

kterým jsou i rozhodnutí o jiných správních deliktech, nezbytné postavit najisto, za

jaké konkrétní jednání je subjekt postižen, přitom tento popis musí plynout ze

samotného výroku rozhodnutí a nikoli až z jeho odůvodnění (usnesení rozšířeného

senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 15.1.2008 ve věci sp. zn. , Sb.

NSS 5/2008), pak zásahy do popisu skutků ve skutkových větách, jež se promítly i

v dopadu právních vět na jednání, která skutkové věty zahrnují, nemůže být pokládán

za opravu zřejmé nesprávnosti ve smyslu .

Tento institut není nástrojem, prostřednictvím kterého by bylo lze dodatečně

cizelovat popis skutku v rozhodnutí o jiném správním deliktu a odstraňovat věcné

nepřesnosti obsahového charakteru, popř. dodatečně stavět výrok rozhodnutí o jiném

správním deliktu do souladu s důvody popisovanými v odůvodnění takového

rozhodnutí či s podkladem rozhodnutí.

Změny, které provedl žalovaný v opravném rozhodnutí, obsahovou (věcnou)

stránku výrokových částí I. a II. původního rozhodnutí ve věci samé zasahovaly. Tím

žalovaný překročil oprávnění k dodatečným opravám zřejmých nesprávností, jak je mu

podáváno z . Dospěl-li žalovaný v napadeném rozhodnutí k názoru

opačnému, zatížil toto rozhodnutí nezákonností vyvolanou nesprávnou aplikací § 70

založenou na jeho nesprávném výkladu.

Ze shora uvedeného zdejší soud uzavírá, že žaloba je důvodná, a proto

napadené rozhodnutí pro nezákonnost podle zrušil a věc vrátil

žalovanému k dalšímu řízení. V něm žalovaný, vázán právním názorem zdejšího

soudu podle , o rozkladu proti opravnému rozhodnutí znovu

rozhodne. Přestože ani samotné opravné rozhodnutí nemůže obstát, nápravy nechť je

dosaženo v dalším průběhu řízení před žalovaným – konkrétně ve stádiu řízení o

rozkladu.

IV. Náklady řízení

Výrok o nákladech řízení se opírá o Žalovaný ve věci

úspěšným nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. To přísluší

žalobci. Z obsahu soudního spisu plyne že mu vznikly náklady za zaplacený soudní

poplatek ve výši 3 000,- Kč a za náklady právního zastoupení ve výši 5 808 Kč (dva

úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby po 2 100 Kč

společně se dvěma režijními paušály po 300,- Kč podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ a § 13

odst. 3 , advokátního tarifu, ve znění účinném do 31.12.2012,

spolu s navýšením o částku odpovídající DPH, neboť zástupce žalobce – advokát

prokázal, že je jejím plátcem), celkem tedy ve výši 8 808 Kč. Právo na jejich náhradu

tedy zdejší soud přiznal žalobci k tíži žalovaného a k zaplacení stanovil přiměřenou

lhůtu.

pokračování 9

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne

jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího

správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje

Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým

označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí).

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty

nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze

prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a

kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž

směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy

mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to

neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej

zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů

vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 9.9.2013

JUDr. David Raus, Ph.D., v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Eva Drlová