Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
38 Ad 64/2011 - 76.pdf
PDF · 0 B
No categories available
38 Ad 64/2011 - 76
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou
v právní věci žalobkyně A. Z., zastoupené JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se
sídlem Moravská Ostrava, Sadová 553/8, proti žalovanému Ministerstvu práce a
sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 376/1, dříve Krajskému úřadu
Moravskoslezského kraje se sídlem Ostrava 2, 28. října 117), o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 25.7.2011, č.j. MSK 110760/2011, sp. zn. SOC/28881/2011/Bry 701
S15, o dávce státní sociální podpory,
t a k t o:
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25.7.2011 č.j. MSK 110760/2011, sp. zn.
SOC/28881/2011/Bry 701 S15 s e z r u š u j e pro nezákonnost a vrací žalovanému
k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení k rukám právního
zástupce JUDr. Milana Ostřížka, advokáta se sídlem Sadová 553/8, Ostrava-Moravská
Ostrava částku 9.922,- Kč, a to ve lhůtě do 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
O d ů v o d n ě n í :
I.
Žalobkyně se žalobou ze dne 17.8.2011 domáhala zrušení shora označeného
rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. V žalobě uvedla, že
obdržela na přelomu I. a II. dekády měsíce srpna napadené rozhodnutí žalovaného
pokračování - 2 - 38Ad 64/2011
Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj, odboru sociálních věcí, sp. zn.
SOC/28881/20111Bry 701 S15, čj. MSK 110760/2011 ze dne 25.7.2011, kterým bylo
změněno rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Ostravě, referát SSP,
kontaktní pracoviště Orlová tak, že povinnost žalobkyně vrátit přeplatek dávky státní
podpory - rodičovského příspěvku ve výši Kč 53.200,- se stanovuje do dne 20. července
2011.
Uvedla, že proti označenému rozhodnutí podává žalobu z následujících důvodů:
1) Napadené rozhodnutí vykazuje několik formálních i věcných závad, stejně tak jako
zcela tendenční výklad předpisu, který navíc žalobkyně nemohla znát, když
s vyplňováním předepsaných tiskopisů jí bylo pomáháno odbornou pracovnicí -
referentkou Úřadu práce ČR - krajská pobočka v Ostravě, referát SSP na kontaktním
pracovišti v Orlové, která byla o rodinné situaci žalobkyně úplně a beze zbytku
seznámena, což vylučuje nejen uplatnění "objektivní odpovědnosti", ale zakládá
domněnku vědomého poškozování žadatelů ze strany správního orgánu, který o dávce
rozhoduje.
2) Napadené rozhodnutí je nutno považovat za nulitní, protože stanovuje povinnost ve
lhůtě "do dne 20. července 2011", když v této době – tedy k 20. červenci 2011 nebylo
ani vydáno a ani účastníkovi v tomto případě žalobkyni a povinné doručeno. Ze záhlaví
napadeného rozhodnutí je zřejmé, že bylo vyhotoveno po datu 25.7.2011, tedy po době
stanovené povinnosti a doručeno žalobkyni bylo až v průběhu měsíce srpna 2011, což
zakládá nemožnou povinnost.
3) Napadené rozhodnutí neobsahuje informaci o možném opravném prostředku - tedy
o možnosti požádat soud o přezkum dotčeného správního rozhodnutí. Informaci o tom,
že proti rozhodnutí nelze podat odvolání dle ust. § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.
v platném znění, je informací neúplnou.
4) Správní orgán se nezabývá tím, co žalobkyně napadala v odvolání, tj. že formuláře
byly vyplňovány žadatelkou za odborné pomoci odborné referentky Úřadu práce ČR,
krajská pobočka Ostrava, referát SSP, kontaktní pracoviště Orlová z informací
žadatelky. Touto věcnou námitkou se odvolací orgán vůbec nevypořádal a navíc vůbec
nezhodnotil a nevzal v úvahu skutečnost, že žalobkyně má trvalé bydliště v ČR, stejně
tak jako její děti. Skutečnost, že se žalobkyně evidenčně zdržuje na území SR, není pro
rozhodování rozhodující.
Dále žalobkyně uvedla, že má za to, že právní úprava, kterou správní orgány
citují pro rozhodnutí o stanovení povinnosti vrátit dávku státní podpory - rodičovského
příspěvku s tím, že ČR není příslušná k výplatě rodinných dávek, je právě zaměřena
obráceně a výklad žalovaného orgánu není správný, když navíc nikdo nikdy
nezpochybnil trvalé bydliště žalobkyně v ČR a její vztah k ČR. Dle jejího názoru postup
napadených orgánů navíc zakládá asociálním přístupem prohlubování ekonomické
zvůle orgánů státní správy, které mají za následek zvyšování chudoby mladých rodin
s dětmi.
pokračování - 3 - 38Ad 64/2011
Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne 8.11.2011 uvedl, že nesouhlasí
s námitkami žalobkyně vyjádřenými v žalobě. Uvedl, že má za to, že jeho rozhodnutí
netrpí věcnými ani formálními vadami, a že bylo vydáno v souladu s právními předpisy,
jež na posuzovaný případ dopadají.
K tvrzení žalobkyně ohledně nesprávného výkladu právních předpisů uvedl, že
s účinností od 1.5.2010 vstoupila v platnost nová koordinační pravidla (nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, Nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 987/2009), která nahradila dosavadní koordinační úpravu v oblasti
sociálního zabezpečení, zejména pak pokud se jedná o vymezení kritérií pro určení
bydliště, když bydlištěm se dle úpravy platné k 1.5.2010 napříště rozumí obvyklé
bydliště osoby, kde se soustředí její zájmy. Ve vztahu ke změně právní úpravy
k 1.5.2010 tak bylo nutno posoudit nárok žalobkyně na dávku SSP, kdy v této souvislosti
byla žalobkyně vyzvána k vyplnění příslušného formuláře, tj. formuláře označeného:
“Doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci
EU“. Tento formulář žalobkyně vyplnila a svým podpisem stvrdila správnost těchto
údajů, a to dne 19.1.2011, kdy zároveň v tomto formuláři uvedla, že údaje o společně
posuzovaných osobách uvedené v částech A a B formuláře jsou platné ke dni
24.7.2008. S ohledem na údaje uvedené v příslušném formuláři, kdy žalobkyně uvedla
jako adresu bydliště SR (dle poznámky č. 3 v příslušném formuláři se bydlištěm rozumí
obvyklé bydliště osoby, kde se soustředí její zájmy) kdy současně i místem výkonu
výdělečné činnosti společně posuzované osoby (Z. J.) je stát EU odlišný od ČR,
konkrétně zde Slovenská republika, nelze na ČR pohlížet jako stát primárně příslušný k
výplatě rodinných dávek, a nelze na něj dle platných koordinačních předpisů pohlížet ani
jako na stát sekundárně příslušný.
Žalovaný správní orgán dovozoval, že v průběhu řízení bylo jednoznačně
prokázáno, že žalobkyně společně se svou rodinou jako společně posuzovanými
osobami nemá na území ČR bydliště ve smyslu čl. 11 nařízení č. 987/2009, a že
u žalobkyně není dle nové koordinační úpravy relevantní, že je se společně
posuzovanými osobami hlášena k trvalému pobytu v ČR, kdy bydliště jako kritérium pro
určení sekundární příslušnosti státu k rodinným dávkám, je dle nové koordinační úpravy
pojmem obsahově odlišným od pojmu trvalý pobyt osoby, tj. nejedná se napříště
o ekvivalent trvalého pobytu, jak k tomu bylo přistupováno podle předchozí koordinační
úpravy. Uvedl, že s účinností nové koordinační úpravy k 1.5.2010 tak žalobkyni
nevzniká nárok na rodinnou dávku (v podmínkách ČR dávky státní sociální podpory –
rodičovský příspěvek). U žalobkyně a jejích rodinných příslušníků došlo ke změně
bydliště, ve smyslu střediska zájmů jak ho zavádí nová koordinační úprava, již před
účinností nové koordinační úpravy (žalobkyně bydliště ve formuláři deklarovala již k datu
24.7.2008), nicméně až s novou koordinační úpravou bylo možno usoudit na zánik
nároku na dávku, resp. na to, že s účinností nové koordinační úpravy nárok na dávku již
nevzniká, když nejsou splněny podmínky nároku na dávku. S ohledem na uvedené je
žalobkyně povinna vyplacenou dávku, na kterou jí nevznikl nárok dle § 62 odst. 1 vrátit.
Dlužná částka ve výši 53.200,- Kč představuje součet částek, které byly žalobkyni
vyplaceny od účinnosti nové koordinační úpravy.
pokračování - 4 - 38Ad 64/2011
K námitce žalobkyně uvedené v žalobě , že žalovaný nezpochybnil trvalé bydliště
žalobkyně v ČR, žalovaný sdělil, že nebylo toto nutno zpochybňovat, když trvalý pobyt
sám o sobě, jak již bylo řečeno, nemá vliv na posouzení příslušnosti státu k rodinným
dávkám a sám o sobě nezakládá nárok na rodinnou dávku podle národního právního
předpisu.
K námitce žalobkyně, týkající se nulity napadeného rozhodnutí se vyjádřil tak, že
rozhodnutí správního orgánu I. stupně stanovící povinnost žalobkyně vrátit přeplatek na
dávce státní sociální podpory bylo vydáno dne 19. 5. 2011 a doručeno žalobkyni dne 30.
5. 2011, kdy splnění povinnosti bylo žalobkyni uloženo do 20. 7. 2011. Dle § 71 odst. 2
zákona o státní sociální podpoře nemá odvolání odkladný účinek, žalobkyně tak byla
povinna splnit povinnost uloženou rozhodnutím správního orgánu I. stupně ve lhůtě
stanovené v rozhodnutí napadeném odvoláním, a to bez ohledu probíhající odvolací
řízení.
Vydání rozhodnutí, resp. doručení rozhodnutí žalované po lhůtě splatnosti
přeplatku na dávce státní sociální podpory, kdy se nemění ani výše přeplatku a ani lhůta
splatnosti, tak nemá vliv na případnou nulitu rozhodnutí tak jak ji definuje § 77 zákona
č. 500/2004 Sb. , správní řád .
K námitce žalobce ohledně absence poučení o možnosti podat žalobu ve
správním soudnictví uvedl, že zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád (dále též jen „správní
řád“) v § 68 odst. 5 ukládá správnímu orgánu v poučení rozhodnutí uvést, zda je možné
proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato
lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje, a u kterého správního orgánu se
odvolání podává. Žalovaný tak splnil svou zákonnou poučovací povinnost tím, že
žalobkyni v napadeném rozhodnutí poučil o nemožnosti napadnout jeho rozhodnutí
odvoláním. Pokud by žalovaný ve svém rozhodnutí žalobkyni poučil o možnosti podat
žalobu ve správním soudnictví, šel by „iniciativně“ nad rámec zákonné právní úpravy.
Žaloba ve správním soudnictví není řádným ani mimořádným opravným prostředkem
v řízení dle zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád .
K námitce žalobkyně ohledně vyloučení její objektivní odpovědnosti v souvislosti
s vyplňováním předepsaných tiskopisů a k námitce týkající se vědomého poškozování
žadatelů ze strany správního orgánu rozhodujícího o dávce uvedl, že nelze souhlasit
s námitkou žalobkyně, že vyplňování příslušných tiskopisů prostřednictvím pracovnice
správního orgánu I. stupně vylučuje objektivní odpovědnost žalobkyně ve smyslu
odpovědnosti za správnost a úplnost údajů zde uvedených. Žalobkyně vyplňovala
předložený tiskopis za součinnosti pracovnice správního orgánu, která byla
obeznámena se situací žalobkyně. Skutečnost, že příslušný tiskopis byl vyplňován za
účasti odborné pracovnice prvostupňového správního orgánu obeznámené se situací
žalobkyně, svědčí o tom, že příslušné tiskopisy byly vyplněny žalobkyni věcně správně a
především pravdivě, kdy žalobkyně rovněž svým podpisem na příslušném formuláři
stvrdila správnost zde uvedených údajů. K vyslovené domněnce vědomého
poškozování žadatelů ze strany správního orgánu, žalovaný uvedl, že žalobkyně nemá
pro tato tvrzení ve vztahu k její osobě žádný podklad, resp. důkaz podporující tyto
domněnky. Námitky žalobkyně v tomto směru považoval za účelové, za situace, kdy
pokračování - 5 - 38Ad 64/2011
u žalobkyně absentují jiné argumenty, jimiž by podpořila žalobu proti rozhodnutí
žalovaného.
Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně byla řádně poučena, a to ve výzvě ze dne
11.1.2011, že dochází ke změně koordinačních předpisů, kdy kompetentní k výplatě
dávek je stát, ve kterém má rodina centrum veškerých zájmů. K tvrzení žalobkyně, že se
správní orgán nevypořádal s námitkami žalobkyně v podaném odvolání, tedy že
žalobkyně vyplňovala formuláře za odborné pomoci pracovníka správního orgánu
I. stupně Odvolání do rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky
v Ostravě, referátu SSP, kontaktní pracoviště Orlová, ze dne 19.5.2011,
č.j.: 5412/9KAD/7, č. sp.: 504/6/KAD, bylo žalobkyní podáno dne 13.6.2011, uvedl, že
v podaném odvolání se uvádí toliko to, že se žalobkyně odvolává, kdy nesouhlasí
s rozhodnutím správního orgánu I. stupně a zároveň žádá o „měsíční odklad výkonu
rozhodnutí“. Pokud žalobkyně namítá, že se žalovaný nevypořádal s námitkami
žalobkyně, nelze s tímto souhlasit, kdy v odvolání nebyly uvedeny žádné dílčí námitky,
ke kterým by bylo nutné se dále v napadeném rozhodnutí vyjadřovat.
Pokud jde o vyjádření žalobkyně označené jako: „Vyjádření se o zahájení řízení
a přeplatku za období 5/2010 – 11/2010 ve výši 53.200,- Kč“, toto vyjádření toliko
reaguje na oznámení o zahájení řízení o přeplatku. Žalovaný trval na tom, že z obsahu
vyjádření se nepodává, že by žalovaná vznášela námitku ohledně vyplňování formuláře
za odborné pomoci pracovníka prvostupňového správního orgánu, nebyl tak důvod se
k námitce žalobkyně uvedeného obsahu vyjadřovat.
Dle žalovaného z vyjádření žalobkyně rovněž nevyplývají skutečnosti, které by
podpořily tvrzení žalobkyně zde uvedené, totiž že „soustředění zájmů rodiny byla více
Česká republika jako Slovensko“ (trvalý pobyt žalobkyně na Slovensku až od 28.2.2011
není pro rozhodování relevantní, a to s ohledem na pojetí bydliště posuzovaných osob
jak ho přináší koordinační úprava účinná od 1.5.2010, viz. výše).
Žalovaný uvedl, že jeho rozhodnutí splňuje náležitosti rozhodnutí dle § 68 odst. 3
správní řád a nelze mu vytýkat nevypořádání námitek, které nadto z odvolání žalobkyně
ani nevyplývají, je zcela v souladu s hmotným i procesním právem, a že odvolací řízení
i řízení na prvním stupni netrpí vadami, pro které by bylo nutné rozhodnutí vydaná
v těchto řízeních rušit. Navrhoval, aby Krajský soud v Ostravě dle ustanovení § 78 odst.
7 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , žalobu jako nedůvodnou zamítl.
II.
Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne
25.7.2011, č.j. MSK 110760/2011, jakož i obsahem připojeného správního spisu
žalovaného. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65
a násl. soudního řádu správního , jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl
dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu
správního).
Provedeným dokazováním soud zjistil, že:
pokračování - 6 - 38Ad 64/2011
- Úřad práce České republiky-Krajská pobočka v Ostravě, referát SSP, kontaktní
pracoviště Orlová rozhodl dne 19.5.2011 o povinnosti vrátit přeplatek dávky státní
sociální podpory-rodičovský příspěvek ve výši 53.200,- Kč takto: Z. A.,X, vrátit 53.200,-
Kč. Účastníci řízení: Z. A., X, . V odůvodnění uvedl, že vzhledem k tomu, že s účinností
od 1.5.2010 vstoupilo v platnost nové Nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/
883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, dávka státní sociální podpory
rodičovský příspěvek byla přiznána a vyplácena neprávem, a to ode dne 1.5.2010 do
30.11.2010 ve výši 53.200,- Kč. Vznikl tudíž na této dávce přeplatek a žalobkyně je
povinna uvedenou částku vrátit. Zákonnou povinnost nesplnila z těchto důvodů: dne
19.1.2011 byly na Úřad práce v Karviné, kontaktní místo Orlová doloženy „Doplňující
údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci EU“,
v kterých je uvedeno, že rodina má centrum veškerých zájmů na Slovensku. Způsob
úhrady přeplatku je uveden v příloze tohoto rozhodnutí. Rozhodnuto bylo z moci úřední.
- Proti tomuto rozhodnutí podala jmenovaná odvolání, ve kterém nesouhlasí s vrácením
přeplatku. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor sociálních věcí vyhodnotil
odvolání jako přípustné a včasné.
- Žalovaný rozhodnutím ze dne 25.7.2011, č.j. MSK 110760/2011 změnil rozhodnutí
Úřadu práce ČR-krajské pobočky v Ostravě, referátu SSP, kontaktního pracoviště
Orlová ze dne 19.5.2011 č.j. 5412/9/KAD/7, o povinnosti vrátit přeplatek dávky státní
sociální podpory rodičovský příspěvek ve výši Kč 53.200,- tak, že nově zní: "Úřad práce
České republiky - krajská pobočka v Ostravě, referát SSP, kontaktní pracoviště Orlová,
příslušný k rozhodování podle ust. § 66 a § 73 zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální
podpoře, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl dne 19.5.2011 podle ust. § 62 zákona
č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení
s Nařízením EP a Rady č. 883/2004 ES, účinném od 1. května 2010, čI. 7 a 11 odst. 3
písm. e), o povinnosti paní A. Z., nar. X, bytem U. 44, 018 01 P. B., S. vrátit přeplatek
dávky státní podpory rodičovský příspěvek ve výši 53.200,- slovy
padesáttřitisícedvěstěkorun, do dne 20. července 2011“.
V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že rozhodnutím Úřadu práce České
republiky - krajské pobočky v Ostravě, referátu SSP, kontaktního pracoviště Orlová, byla
paní A. Z. stanovena povinnost vrátit přeplatek dávky státní sociální podpory rodičovský
příspěvek ve výši Kč 53.200,- Kč, neboť "dávka byla přiznána a vyplácena neprávem a
to ode dne 1. května 2010 do 30. listopadu 2010. Vznikl tudíž na této dávce přeplatek",
který je povinna vrátit.
Ke vzniku přeplatku došlo nesplněním zákonné (oznamovací) povinnosti. Dne
19. ledna 2010 bylo z doloženého formuláře Doplňující údaje o společně posuzovaných
osobách pro účely vyplácení dávek v rámci EU zjištěno, že rodina příjemce dávky má
centrum veškerých zájmu na Slovensku.
Poukázal na to, že ve smyslu ustanovení § 62 odstavce 1 zákona o státní
sociální podpoře, jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom
splněny podmínky nároku na tento příspěvek, je rodič povinen vrátit orgánu státní
sociální podpory vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely.
pokračování - 7 - 38Ad 64/2011
Uvedl, že k 1. květnu 2010 vstoupilo v platnost Nařízení Evropského parlamentu
a Rady č. 987/2009 ES, jako prováděcí Nařízení Evropského parlamentu a Rady
č. 883/2004 ES. Tato změna sebou přinesla mj. nutnost nového posouzení nároku na
dávku státní sociální podpory rodičovský příspěvek, a to zejména ve vztahu k institutu
bydliště. Jde o nadnárodní právní proces, který ovlivňuje národní právní řád příslušné
členské země. Smyslem nařízení je koordinace národních systému sociálního
zabezpečení, zejména odstranění pozitivní nebo negativní diskriminace při provádění
sociálního zabezpečení. To je např. v situaci, kdy osoba vykonává výdělečnou
činnost v jiném členském státě, než ve kterém má bydliště (a přitom není známa jiná
okolnost mající vliv na příslušnost právních předpisu) pak platí, že rodinné dávky jsou
poskytovány primárně státem výkonu výdělečné činnosti a stát, v němž má osoba
bydliště je státem tzv. sekundárním a poskytuje dávky pouze tehdy, když
primární stát předmětnou dávku neposkytuje, případně poskytuje dávku v nižší výměře
nebo po kratší dobu. Naopak v případě, kdy výkon výdělečné činnosti je realizován ve
shodném státě, ve kterém má osoba bydliště, pak je dávka poskytována tímto
primárním státem.
Konstatoval, že předmětné nařízení zejména prolomuje podmínku trvalého
pobytu a upravuje další skutečnosti a instituty, které ovlivňují poskytování dávek
v situaci, kdy se v řízení či v podmínkách vyskytuje "cizí prvek", což je například situace,
kdy o dávku žádá osoba bez trvalého pobytu na území členského státu, vykonává
výdělečnou činnost v jiném členském státě než ve kterém má bydliště apod.
Dále uvedl, že ze spisové dokumentace předložené Krajskému úřadu
Moravskoslezského kraje, odboru sociálních věcí, vyplývá, že A. Z., roz. G., byla na
základě žádosti ze dne 3. listopadu 2009 přiznána dávka státní sociální podpory,
rodičovský příspěvek, z důvodu péče o nezl. V.Z., nar. X (která se stala nejmladším
dítětem v rodině v měsíci říjnu 2009), a to od měsíce října 2009. Dávka státní sociální
podpory - rodičovský příspěvek byla oprávněné osobě vyplácena, a to tak, že naposledy
byla dávka vyplacena v prosinci 2010, a to za předcházející měsíc, tj. listopad 2010. Pro
účely rodičovského příspěvku, ve smyslu ustanovení § 7 zákona o státní sociální
podpoře, tvoří okruh společně posuzovaných osob paní A. Z., nezl. V. Z., pan J. Z., nar.
X, nezl. L. Z., nar. X. Dne 9. října 2007 byla úřadu práce doložena pracovní smlouva
pana J. Z., uzavřená mezi Hayes Lemmerz Autokola, a. s., se sídlem v Ostravě
Kunčicích, a jmenovaným, a to ode dne 1. června 2007 na dobu určitou, do dne 31.
května 2008.
Písemností ze dne 11. ledna 2011 byla paní A. Z. vyzvána, aby pro osvědčení
rozhodných skutečností doložila pracovní smlouvu manžela a vyplněný tiskopis
Doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci
EU. Dne 19. ledna 2011 byl orgánu státní sociální podpory doložen vyplněný tiskopis
Doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci
EU, kde v části A. paní A. Z. uvedla jako adresu bydliště: U. 453, 01801 P. B., S. r.,
kolonky "Výdělečná činnost",
"Dávky v nezaměstnanosti“ a Důchoď proškrtla, v kolonce "Rodinné dávky" uvedla: ČR,
pokračování - 8 - 38Ad 64/2011
v kolonce "Zdravotní pojištění“ uvedla: RBP. K ostatním společně posuzovaným
osobám v části B. bylo uvedeno následující: u osoby L. Z. - adresa bydliště: nevyplněna
(tzn. stejná jako u osoby v části A.), kolonky „Výdělečná činnost", „Dávky v
nezaměstnanosti", „Důchod", „Rodinné dávky" proškrtnuty, v kolonce "Zdravotní pojištění
uvedeno: RBP; u osoby V. Z. - adresa bydliště: nevyplněna (tzn. stejná jako u osoby v
části A.), kolonky „Výdělečná činnost", „Dávky v nezaměstnanosti“, „Důchod", „Rodinné
dávky" proškrtnuty, v kolonce „Zdravotní pojištění uvedeno: RBP; u osoby J. Z. - adresa
bydliště: nevyplněna (tzn.
stejná jako u osoby v části A.), v kolonce „Výdělečná činnost" uvedeno: SR, kolonky
„Dávky v nezaměstnanosti", „Důchod", „Rodinné dávky" proškrtnuty, v kolonce
"Zdravotní pojištění“ uvedeno: SR. V části C. žadatelka uvedla, že údaje o společně
posuzovaných osobách uvedené v částech A a B jsou platné ke dni 24. červenci 2008.
Dále byla dne 19. ledna 2011 doložena pracovná zmluva pana J. Z., uzavřená
mezi NIKA, spol. s. r. o., Považská Bystrica, a jmenovaným, a to ode dne 24. července
2008 na dobu neurčitou, do dne 31. prosince 2008 a další pracovná zmluva uzavřená
oběmi stranami ode dne 1. ledna 2009, na dobu neurčitou. Místo výkonu práce bylo
uvedeno - NIKA, spol. s. r. o., Považská Bystrica (tj. Slovensko).
Dne 10. února 2011 obdržel Úřad práce v Karviné vyplněný formulář E411
(tj. tiskopis, kterým se v prostoru Evropské unie prokazují rozhodné skutečnosti pro
rozhodování o nároku na rodinné dávky a jejich výplatu) ze dne 2. února 2011, ve
kterém Úrad práce, soc. vecí a rodiny Považská Bystrica, k rodinným dávkám pana J.
Z. uvádí, že v době od 24. července 2008 do dne 2. února 2011 „rodičia nepožiadali o
žiadnu sociálnu dávku - príspevok při narodení dieťata, prídavok na dieťa, rodičovský
príspevok", a dále k osobám L. Z. a V. Z. - prídavok na dieťa 0,--, k osobám A. Z. a J.
Z. - rodičovský príspevok 0,--.
Dne 14. března 2011 bylo doloženo Potvrdenie o pobyte osob L. Z. a V. Z., ze
dne 28. února 2011, dle kterého obě jmenované nezl. jsou přihlášeny k trvalému pobytu
na adrese U. 444, P. B., S.; potvrzení vydala obec U. - ohlašovna.
Dne 6. dubna 2011 bylo na žádost paní A. Z., orgánem státní sociální podpory
vydáno potvrzení, že jmenovaná nepobírala na území České republiky rodinnou dávku
přídavek na dítě na opr. osobu L. Z. a opr. osobu V. Z.
Správní orgán uvedl, že z podkladů, jenž referát státní sociální podpory
soustředil, vyplynulo, že rodina má centrum veškerých zájmů na Slovensku, a že Česká
republika, s odkazem na Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 ES,
o koordinaci systémů soc. zabezpečení, účinné od 1. května 2011, není příslušná
k výplatě rodinných dávek, ani k poskytnutí doplatku. Úřad práce České republiky -
krajská pobočka v Ostravě, referát SSP, kontaktní pracoviště Orlová, proto, ve smyslu
ust. § 46 odst. 1 správního řádu , písemností ze dne 2. května 2011 (oznámeno dne
9. května 2011) zahájil správní řízení ve věci přeplatku na rodičovském příspěvku, když
byl na dávce zjištěn přeplatek ve výši Kč 53.200,- Kč, a to za období od 1. května 2010
do 30. listopadu 2010 a odejmutí dávky ode dne 1. prosince 2010, když nárok na dávku
pokračování - 9 - 38Ad 64/2011
zanikl dne 1. května 2010. Současně paní A. Z., ve smyslu ust. § 36 správního řádu ,
vyzval k vyjádření se k podkladům, příp. návrhům na doplnění spisu.
Dne 20. května 2011 obdržel orgán státní sociální podpory písemnost nazvanou
"Vyjádření se o zahájení řízení a přeplatku za období 5/2010-11/2010 ve výši 53.200,-
Kč", ve kterém paní A. Z. mj. uvádí, že "vyplnila žádost o rodičovský příspěvek na dceru
V., který byl špatně vypsaný. Mateřská navazovala na
tu další, takže jsme zaškrtli, že platí předchozí, jenže manžel mezi tím změnil
zaměstnavatele." Nové skutečnosti, jenž by na stanovení nároku na dávku nebo její
výši, resp. i vyčíslení přeplatku, měly vliv, doloženy nebyly.
Na základě soustředěných podkladů orgán státní sociální podpory vydal
rozhodnutí ve věci povinnosti paní A. Z. vrátit přeplatek dávky státní podpory
rodičovský příspěvek ve výši Kč 53.200,-- a odejmutí dávky ode dne 1. prosince 2010.
Paní A. Z. se odvolala vůči rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na dávce.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor sociálních věcí posoudil
skutečnosti, které vedly k tomu, že paní A. Z. byla stanovena povinnost vrátit přeplatek
dávky státní podpory rodičovský příspěvek ve výši 53.200,- Kč, a odvolání jmenované
proti tomu rozhodnutí i v rozsahu námitek. Zdůraznil, že k 1. květnu 2010 vstoupilo v
účinnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 987/2009 ES, jako prováděcí
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 ES a tato změna sebou přinesla
mj. nutnost nového posouzení nároku na dávku státní sociální podpory rodičovský
příspěvek. Uvedl, že s ohledem na ustanovení čI. 91 Nařízení Evropského parlamentu
a Rady 883/2004 a čI. 97 nařízení č. 987/2009 je třeba nárok na dávky v souvislosti s
těmito změnami posoudit nově pro období od účinnosti nového nařízení, neboť nové
nařízení pro občany EU ruší předchozí nařízení pro období nároku od 1. května 2010.
Prvky pro určení bydliště, které je důležité při aplikaci pravidel přednosti při
překrývání nároků na rodinné dávky, uvádí článek 11 Nařízení Evropského
Parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009. Základním kritériem je střed zájmu, který se
posuzuje na základě dostupných a významných informací o skutečnostech, jako jsou
podle okolností délka a nepřetržitost přítomnosti na území členského státu a osobní
situace osoby (např. místo všech vykonávaných činností, pracovní aktivity a jejich
stabilita; rodinná situace osoby a její rodinné vazby, bydlení a jeho stabilita).
Dále konstatoval, že z podkladů soustředěných ve spisové dokumentaci vyplývá,
že paní A. Z., vč. osob, jenž tvoří okruh osob společně posuzovaných pro účely
rodinných dávek, tj. nezl. L. Z., nezl. V. Z., pan J. Z., mají bydliště na Slovensku, kde
mají i trvalý pobyt (hlášení k trvalému pobytu má však jen charakter evidenční, a nekryje
se vždy s "bydlištěm", i když tomu tak, jako v tomto případě, být může). Pan J. Z. na
Slovensku vykonává výdělečnou činnost. Údaje platí ode dne 24. července 2008, z
čehož vyplývá, že soustředění zájmů rodiny (středisko zájmů) je na Slovensku.
Kompetentní stát k výplatě rodinných dávek od 1. května 2010 je Slovensko. Z hlediska
pokračování - 10 - 38Ad 64/2011
koordinace sociálního zabezpečení v rámci EU právních předpisů není Česká republika
ani v postavení sekundárního státu. Jelikož dávka byla Českou republikou neoprávněně
vyplácena ode dne od 1. května 2010 do 30. listopadu 2010, a to ve výši 7 x 7.600,- Kč,
vznikl na ni přeplatek v celkové výši Kč 53.200,- Kč, jenž je povinna paní A. Z. vrátit.
K námitce nesouhlasu s vrácením přeplatku žalovaný uvedl, že paní A. Z.
nesplnila, jak dáno ust. § 61 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, svou ohlašovací
povinnost, když orgánu vyplácejícímu rodinné dávky neoznámila změny v rozhodných
skutečnostech (zejm. výkon výdělečné činnosti manžela), a to v zákonné lhůtě osmi
dnů. Přitom žadatel o dávku při podání žádosti vždy stvrzuje svým podpisem, že
veškeré údaje uvedené v žádosti jsou pravdivé a že si je vědom(a) případných
následků, které by pro něj z nepravdivě uvedených údajů vyplývaly a dále, že si je
vědom(a) povinnosti písemně ohlásit příslušnému úřadu/ který o dávce rozhoduje/ do
osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši
nebo výplatu. O svých povinnostech tak byla žadatelka poučena např. v žádosti ze dne
3. listopadu 2009, kdy svým podpisem zároveň potvrdila správnost a úplnost údajů v
žádosti uvedených. Obdobně je poučena o svých povinnostech v každém oznámení o
přiznání dávky (např. v oznámení ze dne 3. listopadu 2009, kde se výslovně uvádí:
"Jestliže neohlášením rozhodných skutečností nebo jejich ohlášením po stanovené lhůtě
8 dnu dojde k tomu, že Vám byla přiznaná dávka vyplacena neoprávněně nebo
přeplacena, jste povinen(a) vzniklý přeplatek vrátit"). V případě rodičovského příspěvku
se však nezkoumá zavinění žadatele, jedná se o tzv. objektivní odpovědnost: pokud ale
podmínky nároku na tuto dávku splněny nebyly, je rodič povinen vyplacené částky
rodičovského příspěvku, které mu nenáležely, vrátit. Přeplatek se vrací orgánu, který
dávku vyplácí (naposledy vyplácel). Je zcela v kompetenci prvoinstančního správního
orgánu, jaké podmínky pro uhrazení přeplatku stanoví. Je možno dohodnout splátkový
kalendář.
Závěrem žalovaný uvedl, že důvod, který vedl odvolací správní orgán ke změně
napadeného rozhodnutí je skutečnost, že výrok prvoinstančního správního orgánu
neobsahoval příslušné ustanovení právního předpisu, a to Nařízení EP a Rady
č. 883/2004, tj. právního předpisu na základě jehož byl posouzen nárok na dávku od
1. května 2010 a bylo rozhodnuto, že dávka nenáleží a vznikl tak přeplatek. Tím došlo
k nedodržení ust. § 68 odst. 2 správního řádu , dle kterého výrok rozhodnutí musí být
přesný a určitý a obsahovat ustanovení všech právních předpisu, na základě kterých
bylo rozhodováno. Uvedené procesní pochybení však nemá vliv na skutečnost, že ke
vzniku přeplatku, jenž je příjemce dávky povinen vrátit, došlo.
III.
Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo
povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva
nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje
o procesních otázkách (§ 67 odst.1 zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád ).
pokračování - 11 - 38Ad 64/2011
Náležitosti rozhodnutí jsou uvedeny v § 68 odst.1 správního řádu , dle kterého rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků.
Podle § 74 odst.1 správního řádu rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci
nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden. Rozhodnutí je předběžně
vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek.
Podle odst. 2 téhož ustanovení rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je
vykonatelné, je-li v právní moci, a jestliže uplynula lhůta ke splnění povinnosti.
Rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je předběžně vykonatelné, pokud odvolání
nemá odkladný účinek, a byla-li stanovena lhůta ke splnění povinnosti, jejím uplynutím.
Je-li žaloba důvodná, soud dle § 78 odst.1 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního
řádu správního zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Pro
nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, zjistí-li, že správní orgán překročil
zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil.
IV.
Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyni byla na základě žádosti ze dne
3.11.209 přiznána dávka státní sociální podpory rodičovský příspěvek z důvodu péče
o nezl. V. Z., nar. X, od měsíce října 2009. Naposledy byla dávka vyplacena v prosinci
2010, za listopad 2010. Rozhodnutím Úřadu práce České republiky-krajské pobočky
v Ostravě, referátu SSP, kontaktní pracoviště Orlová ze dne 19.5.2011 byla žalobkyni
odejmuta dávka státní sociální podpory- rodičovský příspěvek ode dne 1.12.2010.
Rozhodnutím Úřadu práce ČR- krajské pobočka v Ostravě, referátu SSP, kontaktní
pracoviště Orlová bylo rozhodnuto dne 19.5.2011 o povinnosti žalobkyně vrátit přeplatek
dávky státní sociální podpory-rodičovský příspěvek ve výši 53.200,- Kč to 20.7.2011.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. Rozhodnutí ze dne 25.7.2011 bylo
změněno a to tak, že výroku rozhodnutí byla doplněna příslušná ustanovení právních
předpisů, zároveň bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně vrátit přeplatek dávky státní
podpory rodičovský příspěvek ve výši 53.200,-Kč.
Krajský soud se neztotožňuje s názorem žalovaného, že rozhodnutí žalovaného
je zcela v souladu s hmotným i procesním právem, a že odvolací řízení i řízení na
prvním stupni netrpí vadami, pro které by bylo nutné rozhodnutí vydaná v těchto
řízeních zrušit.
Naopak výrok rozhodnutí Úřadu práce ČR-krajská pobočka v Ostravě, referát
SSP, kontaktní pracoviště Orlová ze dne 19.5.2011 ve znění: Z. A., X,vrátit 53.200,- Kč.
Účastníci řízení Z. A., X, O. 938, L., je v rozporu s ustanovením § 68 odst.1 správního
řádu. Z tohoto znění výroku není patrno, že jmenovaná je povinna vrátit uvedenou
částku a není ani patrno v jaké lhůtě má požadovanou částku uhradit. Pouze ze záhlaví
rozhodnutí lze zjistit, že se jedná o rozhodování ve věci vrácení přeplatku dávky státní
sociální podpory-rodičovského příspěvku.
pokračování - 12 - 38Ad 64/2011
Pokud se jedná o rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne
25.7.2011 , kterým změnil výrok rozhodnutí správního orgánu prvého stupně, pak
správní orgán pominul skutečnost, že rozhodoval 25.7.2011, když lhůtu k plnění stanovil
do 20.července 2011. Tato skutečnost pak způsobuje nezákonnost rozhodnutí.
Nezákonnost rozhodnutí spatřuje soud ve vnitřní rozpornosti rozhodnutí, když
rozhodnutí žalovaného zavazuje žalobkyni k zaplacení požadované částky nejpozději do
20. července 2011, ač rozhodnutí bylo vydáno až dne 25.7.2011. Rozhodnutí ukládající
povinnost k plnění je vykonatelné, je-li v právní moci a jestliže uplynula lhůta ke splnění
povinnosti. O povinnosti žalobkyně uhradit žalovaným požadovanou částku může být
rozhodnuto v přiměřené lhůtě následující po dni vydání rozhodnutí, nikoliv dříve, než
o její povinnosti bylo rozhodnuto vykonatelným rozhodnutím.
Vzhledem k výše uvedenému se pak již krajský soud nezabýval dalšími námitkami žalobkyně, jak je uvedla v žalobě ze dne 17.8.2011.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s.
věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu
nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci
úspěch neměl. Náhrada nákladů právního zastoupení advokáta se ve správním
soudnictví řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb. Odměna advokáta byla stanovena za dva
úkony právní služby po 2.100,- Kč (§ 9 odst. 2 , § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb. ), tj. 4.200,-
Kč, 1x odměna 3.100,- Kč a 3x náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 téže
vyhlášky po 300,- Kč, tj. 900,- Kč, tj. 8.200,- Kč.
Protože advokát doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH),
podle § 35 odst.8 s.ř.s. se zvyšuje odměna o částku odpovídající DPH, kterou je
advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů podle
zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
K přiznané odměně tedy náleží 21% z částky 8.200,- Kč, tj. 1.722,- Kč,- Kč, celkem
tedy náleží 9.922,- Kč.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho
doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního
soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li
poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže
následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze
prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s.
a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti
pokračování - 13 - 38Ad 64/2011
němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj
o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,
má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro
výkon advokacie.
V Ostravě dne 17. září 2013
JUDr. Bohuslava Drahošová
- samosoudkyně -