Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 A 74/2011 - 88

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobce: CPI Park Žďárek, a.s., IČ 27916669, sídlem v Praze, Václavské náměstí 1601/47, zastoupeného Mgr. Kamilem Blažkem, advokátem, se sídlem v Praze, Na Příkopě 19, proti žalovanému: Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) P. V., bytem „X“, a 2) A. K., bytem „X“, zastoupeného obecným zmocněncem Z. K., bytem „X“, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.8.2011, č.j. 370/UPS/2008-15, ve znění opravného usnesení ze dne 30.12.2011, č.j. 370/UPS/2008-20,

t a k t o :

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 29.8.2011, č.j. 370/UPS/2008-15, ve znění opravného usnesení ze dne 30.12.2011, č.j. 370/UPS/2008-20, se pro nezákonnost zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29.8.2011, č.j. 370/UPS/2008-15, jímž bylo podle , (dále jen „“), zrušeno rozhodnutí Obecního úřadu Libouchec, odbor stavební a životního prostředí (dále jen „“), ze dne 11.7.2008, č.j. SÚ/076/170/08, o umístění stavby „CPI Park Žďárek“ na pozemcích p.č. 1316/1, 1316/2, 1316/7, 1316/9, 1316/10, 1316/11, 1316/12, 1316/15, 1316/17, 1316/18, 1316/20 v k.ú. Knínice u Libouchce a na p.p.č. 283/1, 283/2, 283/3, 283/4, 283/5, 283/9, 283/10, 280/2 a 280/3 v k.ú Žďár u Velkého Chvojna (dále jen „stavba“) a řízení bylo zastaveno.

V žalobě konstatoval, že žalovaný řízení o odvolání proti územnímu rozhodnutí zastavil a zrušil toto územní rozhodnutí podle v kombinaci s ustanovením , to vše však až poté, co byl na základě uvedeného územního rozhodnutí ze dne 29.8.2011 vydán certifikát autorizovaného inspektora, který byl dne 26.11.2008 oznámen . Ustanovení , , ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen „“), umožňuje správnímu orgánu nevydat nové rozhodnutí pouze potud, pokud je po právní moci stavebního povolení zrušeno původní územní rozhodnutí. V daném případě nebylo vydáno stavební povolení, ale byl oznámen certifikát autorizovaného inspektora Ing. J. K. ze dne 24.11.2008, č. 04/2008 (dále jen „certifikát“). Přestože certifikát oznámený způsobuje stejné účinky jako pravomocné rozhodnutí, nelze jít extenzivním výkladem uvedeného ustanovení nad rámec zákona v neprospěch žalobce. Dále ustanovení zakládá překážku pro vydání nového územního rozhodnutí, nikoliv však překážku pro dokončení odvolacího řízení proti existujícímu územnímu rozhodnutí. Žalovaný tak zastavil řízení z důvodu, který nemá oporu v zákoně. Žalovaný navíc vydal žalobou napadené rozhodnutí v rozporu se závazným právním názorem obsaženým v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31.3.2011, č.j. -63.

Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí a uvedl, že autorizovaný inspektor při vydání certifikátu podle nahrazuje činnost stavebního úřadu, resp. podstata vydání certifikátu spočívá v přenesení zásadních činností prováděných v rámci řízení o vydání stavebního povolení ze stavebního úřadu na osobu autorizovaného inspektora. Certifikát autorizovaného inspektora oznámený podle je bezpochyby rovnocenný stavebnímu povolení vydanému ve stavebním řízení. Žalovaný při vydání žalobou napadeného rozhodnutí s ohledem na ustanovení hodnotil povahu certifikátu autorizovaného inspektora a vliv jeho oznámení na další postup odvolacího a prvoinstančního správního orgánu ve věci. Po doručení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. -63 posoudil žalovaný podmínky pro splnění soudem vysloveného právního názoru a dospěl k závěru, že nové vedení odvolacího řízení by teoreticky mohlo znamenat vydání rozhodnutí o odvolání s jiným výsledkem a ve svém důsledku znovu vedeného územního řízení by mohly být nové námitky účastníků a jiná závazná stanoviska dotčených orgánu, která by musela být zapracována do podmínek nového územního rozhodnutí a měla by dopad na dokumentaci ke stavebnímu řízení nebo i na stavební řízení samotné. Tato skutečnost by za stanovených podmínek mohla být důvodem pro nařízení obnovy řízení. Obnovu certifikátu autorizovaného inspektora však zákon neupravuje a ani není zřejmé, kdo by ji provedl. Jak odvolací orgán, tak prvoinstanční by se dostaly do právně neřešitelné situace. Právě v absenci kompetencí stavebního úřadu k procesnímu postupu po případné změně certifikátem již zkonzumovaného územního rozhodnutí žalovaný shledal překážku pro pokračování v odvolacím řízení proti územnímu rozhodnutí o umístění stavby. Zapracováním ustanovení do se jednoznačně připouští, že mohou existovat stavební povolení, ke kterým budou „chybět“ územní rozhodnutí v důsledku jejich zrušení následkem přezkumu soudem nebo správním orgánem.

V replice žalobce toliko uvedl, že i nadále nesouhlasí se závěry žalovaného.

Osoba zúčastněná na řízení P. V. ve svém vyjádření navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.

Osoba zúčastněná na řízení A. K. se blíže k věci nevyjádřil.

Právní zástupce žalobce při jednání odkázal na písemné vyhotovení žaloby a poukázal na změnu ustanovení od 1.1.2013.

Pověřený pracovník žalovaného při tomtéž jednání odkázal na své písemné vyjádření.

Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí prvního dílu hlavy druhé , (dále jen „“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ust. , písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a věty první Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí dle věty první Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle . Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny.

Po přezkoumání skutkového a právního stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

Žalobou napadené rozhodnutí spočívá na nesporných skutečnostech, že certifikát, kterým byla povolena realizace stavby, byl dne 26.11.2008 oznámen . Tímto okamžikem vznikla stavebníkovi stejná práva jako právní mocí stavebního povolení. Stavebník tak nabyl právo realizovat stavbu již před podáním správní žaloby ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9.10.2008, č.j. 370/UPS/2008-5, kterým bylo zamítnuto odvolání proti územnímu rozhodnutí o umístění stavby. Toto rozhodnutí bylo rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31.3.2011, č.j. -63, zrušeno, avšak až po vydání certifikátu a jeho oznámení . Z tohoto důvodu aplikoval žalovaný ustanovení , rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby zrušil a řízení zastavil. Mezi stranami je sporné, zda takto mohl žalovaný postupovat, tedy zda je či není jeho rozhodnutí v rozporu se zákonem.

Podle dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po právní moci stavebního povolení nebo udělení souhlasu stavebního úřadu (), územní rozhodnutí se již nevydává.

Podle uzavře-li stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést, může takovou stavbu pouze oznámit , jestliže byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (), a nejde o stavbu, která je zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení.

Podle autorizovaný inspektor certifikátem stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci a připojené podklady z hledisek uvedených v a 2 a že navrhovaná stavba může být provedena. Na projektové dokumentaci tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení, datum vydání certifikátu a opatří ji svým podpisem a razítkem se státním znakem České republiky. K certifikátu připojí návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení ().

Jak vyplývá z ustanovení , hypotéza této právní normy se vztahuje pouze ke stavebnímu povolení a udělení souhlasu stavebního úřadu podle . Stavební povolení i souhlas stavebního úřadu jsou ve stavebním zákoně jednoznačně definovány (srov. ustanovení a ) a jedná se o samostatné právní instituty. Jazykovým výkladem lze tedy jednoznačně dojít k závěru, že pouze v případě, že nabylo právní moci stavební povolení, anebo souhlas stavebního úřadu, již se nevydává nové územní rozhodnutí, jestliže bylo územní rozhodnutí zrušeno, a to ať už rozhodnutím soudu nebo správního orgánu.

Soud se však v dané věci zabýval i charakterem certifikátu autorizovaného inspektora oznámeného vydaného podle , tedy zda by ho nebylo možno pro účely ustanovení považovat za stavební povolení, protože v daném případě se nemůže o souhlas stavebního úřadu vůbec jednat, a to s ohledem na charakter stavby.

Charakterem a právním režimem činnosti autorizovaného inspektora a certifikátu jím vydávaného se obsáhle zabýval zvláštní senát zřízený podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, v usnesení ze dne 6. 9. 2012, čj. Konf 25/2012-9, kterým byla přesvědčivě překonána dosavadní judikatura Nejvyššího správního soudu.

Zvláštní senát mimo jiné uvedl (odst. 44, 45, 48, 51, 52, 53, 57, 60, 69) : „…autorizovaný inspektor správním orgánem není a certifikát není ani rozhodnutím ani jiným úkonem správního orgánu dle . Rovněž v komentáři ke (Hegenbart, M.; Sakař, B. a kol. : komentář. Praha : C. H. Beck, 2008) autoři uvádějí, že „zkráceným stavebním řízením se zmíněným ustanovením rozumí posouzení projektové dokumentace mimo stavební řízení [...]. Autorizovaný inspektor v rámci posuzování projektové dokumentace nevede žádné řízení ani nemůže dotčenému orgánu určovat lhůtu k vyjádření [...]. Certifikát vydaný autorizovaným inspektorem není rozhodnutím o povolení stavby, ale je pro i stavebníka dokladem o tom, že stavba může být právem provedena.“ … K argumentu „smyslem úpravy zkráceného stavebního řízení“ lze pouze dodat, že jejím účelem bylo, aby bezrozporné žádosti o stavební povolení nemusel řešit , ale mohly být vyřešeny jednodušším způsobem. Z ničeho ale nelze dovodit, že by nová úprava měla vést k tomu, aby složitější věci, které nezákonně posoudil autorizovaný inspektor ve zkráceném řízení, řešil namísto stavebního úřadu soud v rámci přezkumu certifikátu a sám zjišťoval skutkové otázky…. Žádnou váhu nemá pro posuzování činnosti autorizovaného inspektora konečně ani to, že z roku 2006 je uvozen nadpisem „Zkrácené stavební řízení“. Toto ustanovení žádné řízení neupravuje. Nadpis je pozůstatkem z varianty návrhu zákona, který počítal s tím, že certifikát autorizovaného inspektora bude podkladem pro následné vydání stavebního povolení (Kolektiv autorů. Analýza ustanovení o zkráceném stavebním řízení. Stavební právo: Bulletin. Praha : ARCH, 2008, č. 2–3/2008, s. 13)… Zvláštní senát proto dospěl po posouzení charakteru činnosti autorizovaného inspektora k závěru, že se nejedná o činnost správního orgánu, ale o činnost soukromé osoby na základě soukromoprávní smlouvy. Výsledkem této činnosti je tedy v prvé řadě plnění ze smlouvy…. Nadto certifikát sám o sobě nezakládá žádná práva a povinnosti, vyjma snad práva autorizovaného inspektora na úplatu podle smlouvy se stavebníkem ( z roku 2006)…. Úvaha, že se v okamžiku oznámení certifikátu dostane autorizovaný inspektor do vrchnostenského postavení vůči „účastníkům řízení“ (srov. rozsudek NSS čj. -111), je mylná, a není pro ni zákonný podklad, a to i v těch případech, kdy autorizovaný inspektor podle plné moci udělené stavebníkem předkládá oznámení sám; spíš tu lze připodobnit postavení autorizovaného inspektora k postavení daňového poradce, který v prodloužené lhůtě za svého klienta předkládá daňové tvrzení…. Nelze přehlédnout ani to, že zákon dále označuje certifikát autorizovaného inspektora, který je podkladem pro vydání kolaudačního souhlasu, jako odborný posudek [ a z roku 2006]…. Ze všech výše uvedených důvodů tak zvláštní senát uzavírá, že autorizovaný inspektor není správním orgánem a jím vydaný certifikát není rozhodnutím správního orgánu ( a ), ale plněním ze soukromoprávní smlouvy.“

Na základě shora uvedených právních závěrů soud konstatuje, že certifikát v daném případě nenahrazuje stavební povolení ani jej za stavební povolení nelze považovat, a to ani po jeho oznámení . nestanoví ani domněnku, že by vydáním či oznámení certifikátu bylo vydáno stavební povolení. V daném případě se tak jedná o institut odlišný od stavebního povolení a nelze tedy vydání či oznámení certifikátu za stavební povolení považovat. Soud si je vědom toho, že tato diskrepance mezi stavebním řízením, v němž je následně vydáváno stavební povolení a vydáním certifikátu autorizovaného inspektora zřejmě nebyla v úmyslu zákonodárce. Novelou , účinnou od 1.1.2013, totiž došlo i ke změně ustanovení , které nyní zní: „Dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po povolení stavby, územní rozhodnutí se již nevydává.“ Důvodová zpráva k této novele (str. 219 k bodům 140 a 141) sice uvádí, že nedochází k věcné změně textu; přičemž formulační úprava text pouze zpřesňuje, a to v tom smyslu, aby zde byly podchyceny všechny formy povolení stavebního záměru, avšak soud se s tímto tvrzením na základě shora uvedeného neztotožňuje, ale naopak konstatuje, že ne všechny zákonné deficity spočívající v neúplných nebo nepřesných vyjádřeních zákonodárce lze překlenout interpretací norem.

Ostatně i systematický výklad ustanovení ukazuje, že možnost nevydávat po zrušení rozhodnutí vydaného podle rozhodnutí nové, není obecným pravidlem. Jak konstatoval Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 2.10.2010, , www.nssoud.cz: “Soudy rozhodující ve správním soudnictví již opakovaně judikovaly (byť ve vztahu k dřívější právní úpravě – , ve znění pozdějších předpisů), že územní, stavební, a kolaudační řízení jsou jednotlivými fázemi navazujících procesů a řízení, kdy každá z těchto fází má vlastní předmět odlišný od fází ostatních, každá se vyznačuje zavedením prvku koncentrace řízení a omezením okruhu námitek, které lze v jejím průběhu vznášet. Zruší-li správní soud pravomocné rozhodnutí, vrací se věc do řízení před správními orgány, které jsou povinny řízení opětovně ukončit vydáním nového rozhodnutí o věci samé. Řízení se přitom stále vede o původní žádosti, jejímž podáním se zahájení konkrétního řízení datuje. Bylo-li tedy kupř. zrušeno územní rozhodnutí, byť třeba i po dokončen í stavby, dovodily správní soudy, že podle dřívější právní úpravy bylo třeba i za této situace dokončit územní řízení meritorně. Jednotlivé shora popsané fáze představují typické řetězící se správní akty, kdy jeden navazuje na druhý a zamýšlenou činnost lze realizovat výlučně v případě kladných výsledků všech rozhodnutí. Případné nově vydané zamítavé rozhodnutí vydané v dřívější fázi odůvodňuje obnovu následného řízení (fáze) podle , , ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „“). Shrnutí této judikatury představuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 4.2.2009 č.j. -128 ve věci J.S. proti žalovanému (dostupný na www.nssoud.cz).

Tyto závěry dosavadní soudní praxe co do vzájemného vztahu stavebního povolení a kolaudačního souhlasu považuje soud za nadále aplikovatelné i za účinnosti nového – , ve znění pozdějších předpisů. Ten sice nově korigoval shora uvedený vztah jednotlivých fází novým ust. …, avšak co do vztahu stavebního povolení a kolaudačního souhlasu žádné obdobné ustanovení (stejně jako dřívější úprava) neobsahuje.“

Soud tedy závěrem konstatuje, že ustanovení se na zkrácené stavební řízení a v něm vydávaný certifikát autorizovaného inspektora nevztahuje a není možno ho aplikovat. Ustanovení je svojí povahou normou hmotně právní, neboť upravuje případ, v němž se územní rozhodnutí nevydává; jejím důsledkem v právu procesním je zastavení řízení (viz rozsudek NSS ze dne 14.11.2012, , www.nssoud.cz). Při nesprávném výkladu této hmotně právní normy se žalovaný dopustil nezákonnosti, a proto soud přistoupil ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného podle , ve znění opravného usnesení ze dne 30.12.2011, č.j. 370/UPS/2008-20. Žalovaný je dle právním názorem shora vysloveným v dalším řízení vázán.

Žalobce měl v projednávané věci plný úspěch ve smyslu ustanovení , avšak práva na náhradu nákladů řízení se při jednání výslovně vzdal, žalovaný nebyl ve věci úspěšný, a proto soud výrokem II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 7. srpna 2013

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. , v. r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Renata Rilke

(K.ř.č. 1 - rozsudek)