Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 A 176/2012 - 38

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra

Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce:

Ing. J. L., proti žalovanému: Obvodní soud pro Prahu 10, 28. pluku 1533/29b, Praha

10, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti ve věci žádosti o poskytnutí informací

ze dne 7. 3. 2012,

t a k t o :

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í

Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, od

něhož neobdržel žádné vyřízení žádosti podané dne 7. 3. 2012 podle zákona č.

, o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Žalobce požadoval sdělení statistických informací o rozhodnutí Obvodního soudu pro

Prahu 10 v opatrovnických věcech. Na tuto žádost neobdržel v zákonem stanovené lhůtě

žádné vyřízení, až dne 28. 3. 2012 dostal sdělení povinného subjektu o požadavku na

úhradu nákladů za vyhledávání požadovaných informací. Proti opožděnému sdělení

podal žalobce dne 28. 3. 2012 stížnost na postup při vyřizování informací podle ust. §

16a zákona o svobodném přístupu k informacím, ve které žádal zrušení úhrady a příkaz

k poskytnutí informací. tato stížnost rovněž nebyla v zákonem stanovené lhůtě vůbec

vyřízena. I proti nečinnosti Ministerstva spravedlnosti jako nadřízeného orgánu uplatnil

pokračování 2 8A 176/2012

žalobce dvě žádosti proti nečinnosti, ale obě byly ignorovány. Žalobce tak vyčerpal

všechny dostupné prostředky k nápravě a byl oprávněn podat žalobu.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě sdělil, že žaloba byla důvodná, a to až do

okamžiku odložení žádosti o poskytnutí informace žalovaným dne 28. 12. 2012. Tím

žalovaný ukončil svou případnou nečinnost, žaloba se stala nedůvodnou a je na místě ji

zamítnout.

Při jednání dne 7. května 2013, z něhož se žalovaný omluvil, setrval žalobce na

svém stanovisku a navrhl, aby soud rozsudkem uložil žalovanému povinnost

bezodkladně vyřídit jeho žádost o informace podanou podle zákona o svobodném

přístupu k informacím dne 7. 3. 2012 a dále povinnost uhradit žalobci náklady řízení.

Městský soud v Praze přezkoumal postup žalovaného v rozsahu uplatněných

žalobních námitek, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Ze správního spisu, jehož kopie byla žalovaným předložena, soud konstatoval, že

dne 7. 3. 2012 podal žalobce k žalovanému žádost o sdělení statistických informací o

rozhodnutích zdejšího soudu v opatrovnických věcech - v kolika případech bylo nezletilé dítě

svěřeno do výchovy matky, do výchovy otce, do střídavé výchovy obou rodičů a celkový počet

rozhodnutí ve věci výchovy - a to v rozdělení po jednotlivých senátech a po jednotlivých letech

od roku 2007 a dále pak identické statistické informace o konečných rozhodnutích v odvolacích

řízeních. Žalovaný v postavení povinného subjektu dne 21. 3. 2012 pod sp. zn.

žalobci sdělil, že za poskytnutí předmětných informací je požadována úhrada v celkové částce

739,80 Kč, kterou je třeba zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 nebo v pokladně

soudu. Žalobce na toto sdělení reagoval stížností na postup žalovaného s tím, že sdělení o výši

úhrady neobsahuje žádné bližší odůvodnění a částka je nepřezkoumatelná. Dne 28. 12. 2012 pak

žalovaný sdělil žalobci, že jeho žádost o poskytnutí informací podle § 17 odst. 5 zákona č.

, o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů,

odkládá. Povinný subjekt poukázal na to, že žalobce sice podal včas stížnost proti výši

úhrady, avšak Ministerstvo spravedlnosti o ní dosud nerozhodlo.

Městský soud v Praze posoudil věc takto:

Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného za

stavu, kdy jím podaná žádost o poskytnutí informací nebyla vyřízena ve lhůtě stanovené

zákonem o svobodném přístupu k informacím, a na stížnost proti tomuto stavu

nadřízený orgán žalovaného nijak nereagoval.

Soud konstatuje, že pokud písemná žádost o informace nevyžaduje doplnění či

upřesnění ve smyslu ust. § 14 odst. 5 písm. a) či b) zákona o svobodném přístupu k

informacím, pak povinný subjekt buď podle ust. § 14 odst. 5 písm. c) cit. zákona žádost

odloží, jestliže požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, a tuto

odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli, nebo podle

ust. § 14 odst. 5 písm. d) cit. zákona poskytne informaci v souladu se žádostí ve

stanovené lhůtě. Pokud pak má povinný subjekt za to, že žádost nelze ani odložit a že jí

nelze ani vyhovět, byť jen zčásti, podle ust. § 15 odst. 1 cit. zákona vydá ve lhůtě pro

vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti.

Jestliže povinný subjekt hodlá za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně

oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady – a to s uvedením relevantních skutečností a

pokračování

způsobu vyčíslení - žadateli před poskytnutím informace, tedy nejpozději před

uplynutím lhůty 15 dní.

V projednávané věci je nepochybné, že žádost byla žalovanému doručena dne 7.

3. 2012, takže žalovaný jako povinný subjekt byl povinen -nebylo-li na místě žádost

odložit - buď do 15 dnů žalobci informace poskytnout nebo v téže lhůtě vydat

rozhodnutí o odmítnutí žádosti (její části) anebo v téže lhůtě žalobci sdělit, že za

poskytnutí informace žádá úhradu a v jaké výši. V uvedené lhůtě však žalovaný ani

jedním z popsaných způsobů žádost žalobce nevyřídil. Ke dni podání žaloby, tj. 21. 12.

2012, byl žalovaný v předmětné věci nečinný a žaloba na ochranu proti této jeho

nečinnosti byla tedy důvodná.

Soud však musel reflektovat skutečnost, že podle ust. § 81 odst. 1 soudního řádu

správního v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti soud rozhoduje na základě

skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.

Není přitom sporu o tom, že dne 28. 12. 2012 žalovaný rozhodl odložit žádost

žalobce podle ust. § 17 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím, tedy učinil

úkon, který lze považovat za vyřízení žádosti. Jestliže soud rozhodoval ve věci dne 7. 5.

2013, musel tuto skutečnost reflektovat, a tedy mu nezbylo než konstatovat, že ke dni

rozhodnutí byl skutkový stav takový, že záležitost žádosti o poskytnutí informací ze dne

7. 3. 2012 byla vyřízena a nečinnost žalovaného již netrvala. Soud tedy nemohl žalobě

vyhovět, neboť nemohl uložit žalovanému, aby žádost žalobce vyřídil, jestliže ta je od

28. 12. 2012 již vyřízena. Pak ovšem soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

Jen pro úplnost soud konstatuje, že ke dni podání žaloby byly dány důvody

k vyhovění. Z obsahu správního spisu je zřejmé – jak vyloženo výše – že žalovaný byl

povinen vyřídit žalobcovu žádost nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu byla žádost

doručena, tedy do 22. března 2012. Pokud hodlal žalovaný využít zákonné možnosti

požadovat od žalobce úhradu za poskytnutí informace, byl povinen zpravit o tom

žalobce nejpozději do tohoto data. Ze správního spisu je však zřejmé, že oznámení o

požadované úhradě bylo ze strany žalovaného vypraveno až dne 23. března 2012, tedy

po uplynutí lhůty k poskytnutí informace, resp. k jejímu odmítnutí. Žalovaný byl tedy

s vyřizováním žádosti od počátku v prodlení a svou nečinnost ukončil právě až sdělením

o odložení žádosti ze dne 28. 12. 2012.

Městský soud v Praze tedy dospěl k závěru, že skutkový stav ke dni jeho

rozhodování neumožňoval žalobě vyhovět, a proto žalobu podle ust. § 81 odst. 3

zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 soudního řádu

správního, když žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému žádné náklady řízení

nevznikly.

P o u č e n í:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho

doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího

pokračování 4 8A 176/2012

správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje

Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením

shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li

poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže

následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě

obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,

v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo

rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li

stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro

výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro

zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho

internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 7. května 2013

JUDr. Slavomír Novák,v.r.

předseda senátu

za správnost vyhotovení:

Simona Štěpinová