Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 A 19/2012 - 34

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci

žalobce: J. K., bytem P., zastoupeného Mgr. Alešem Hájovským, advokátem, se sídlem nám.

Republiky 57, 341 01 Tachov, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se

sídlem v Praze 5, Křížová 25, pracoviště Plzeň, Lobezská 12, 303 18 Plzeň (dále jen ČSSZ),

v řízení o žalobě bez data proti rozhodnutí žalované ze dne 7.3.2012 č.j. X o výplatu

nemocenského,

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Zdejšímu soudu byla dne 7.5.2012 doručena včasná žaloba žalobce, k níž byla

následně připojena i kopie napadeného rozhodnutí žalované ČSSZ ze dne 7.3.2012 č.j. X,

jímž bylo odvolání žalobce proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň-

město (dále jen OSSZ) č.j. X ze dne 30.11.2011 (kopie také připojena) zamítnuto a uvedené

rozhodnutí, podle něhož má žalobce nárok na nemocenské ve výši 50% za každý kalendářní

den trvání dočasné pracovní neschopnosti s počátkem 19.8.2011, bylo potvrzeno.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí byl popsán skutkový děj, průběh správního řízení,

obsah odvolání žalobce i vyjádření žalované k jeho námitkám s tím, že po přezkoumání

napadeného rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dospěla k závěru, že

OSSZ rozhodla v souladu se zákonem, protože podle , o

nemocenském pojištění, v platném znění (dále jen zákon), činí výše nemocenského 50%

nároku stanoveného dle § 29 téhož zákona, jestliže si pojištěnec přivodil pracovní

neschopnost při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku; dále

žalovaná zdůraznila, že plně souhlasí s tvrzením žalobce, že si dočasnou pracovní

neschopnost způsobil svojí nedbalostí, nikoliv s úmyslem se zranit, protože pokud by nabyla

jako odvolací orgán dojmu, že předmětná zranění si způsobil úmyslně, jednalo by se o

skutečnosti uváděné v § 25 písm. a) zákona a žalobce by vůbec neměl nárok na nemocenské;

[OBRÁZEK]pokračování 2 17A 19/2012

za úmyslně zaviněný přestupek ale považuje řízení motorového vozidla bez příslušného

řidičského oprávnění, tedy jednání, které je v rozporu s § 3 odst. 3 písm. a) zákona č.

, v platném znění, nikoliv to, jak vznikla zranění vedoucí k dočasné pracovní

neschopnosti; žalobce věděl, že vlastní pouze řidičský průkaz skupiny B (+A1) opravňující jej

řídit motocykl do 125 ccm a do výkonu 11 kW, a vzhledem k tomu, že byl majitelem

motocyklu Suzuki Bandit 1200S, znal i jeho technické parametry a tudíž věděl, že tento

motocykl spadá do kategorie nad 1000 ccm a pro jízdu na něm je zapotřebí vlastnit řidičské

oprávnění skupiny A (podskupiny A21) a tím, že vědomě ze své svobodné vůle a při plném

vědomí uskutečnil projížďku, která následně vedla k dopravní nehodě a vzniku dočasné

pracovní neschopnosti, se dopustil úmyslného přestupku ve smyslu § 4 odst. 2 zákona o

přestupcích č.

Předcházejícím shora uvedeným rozhodnutím OSSZ dne 30.11.2011 rozhodla ve věci

nároku žalobce na nemocenské tak, že při dočasné pracovní neschopnosti v trvání od

19.8.2011 má nárok na nemocenské ve výši 50% výše nemocenského za kalendářní den

dočasné pracovní neschopnosti s odůvodněním, že při řízení o písemné žádosti žalobce o

nároku na nemocenské a jeho výplatu při dočasné pracovní neschopnosti zjistila, že byl uznán

vinným pravomocným rozhodnutím Městského úřadu Tachov, odbor dopravy a silničního

hospodářství (dále jen MěÚ), z přestupku, kterého se dopustil dne 19.8.2011 tím, že řídil své

osobní motorové vozidlo (motocykl) a jeho řízení nezvládl, ačkoliv k jeho řízení neměl

řidičské oprávnění, čímž porušil , o silničním

provozu, a dopustil se úmyslně zaviněného přestupku, při němž si způsobil těžkou újmu na

zdraví a přivodil dočasnou pracovní neschopnost; dále byl citován § 31 písm. c) zákona.

Z kopie rozhodnutí MěÚ ze dne 2.11.2011 č.j. X k žalobě připojeného vyplývá, že

žalobce byl uznán vinným z přestupku, kterého se dopustil dne 19.8.2011 tím, že v době

kolem 13.35hod. na sil. č. 1/21 u obce B., okr. Tachov, řídil své osobní motorové vozidlo -

motocykl tov. zn. Suzuki Bandit 12003 rz X, k jehož řízení neměl řidičské oprávnění. Při

jízdě ve směru od obce P. na obec B. v prudké pravotočivé zatáčce nepřizpůsobil rychlost

jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla a dopravně technickému stavu pozemní

komunikace (prudká zatáčka), nezvládl řízení vozidla, uvedl vozidlo do smyku a vyjel vlevo

mimo komunikaci po travnatém svahu pod úroveň komunikace, kde havaroval; při dopravní

nehodě utrpěl těžké zranění. Podle protokolu Policie ČR na motocyklu vznikla hmotná škoda

ve výši cca 60.000 Kč. Žalobce svým jednáním porušil ustanovení § 3 odst. 3 písm. a), § 4

písm. a) a a naplnil skutkovou podstatu přestupku podle §

125c odst. 1 písm. e) bod 1 a § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona, za což mu byla uložena

pokuta ve výši 25.000,-Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových

vozidel na 12 měsíců.

V žalobě žalobce mimo jiné vyjádřil nesouhlas s důvody zamítavého rozhodnutí s

tím, že si je plně vědom toho, že vědomě jel na motocyklu bez řidičského oprávnění, což

nepopírá a za to byl také uznán vinným ze spáchání přestupku, avšak nesouhlasí s tím, že k

jeho zranění došlo jeho úmyslným jednáním. Správní orgán rozhodující o přestupku

konstatoval, že nezvládl řízení v důsledku nepřizpůsobení rychlosti jízdy povětrnostním

podmínkám a dalším podmínkám provozu, čehož se rozhodně nedopustil úmyslně, nýbrž

formou nedbalostního jednání. V hodnocení, co je to úmyslný přestupek, je nutno vycházet ze

zákona č. 200/90 Sb., především § 4, v němž je zcela jasně definováno, kdy je přestupek

spáchán z nedbalosti a kdy v úmyslu. V daném případě již přestupkový orgán MÚ Tachov

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 3 17A 19/2012

konstatoval, že ke spáchání přestupku došlo nedbalostně; pokud by uvedený přestupek měl

být spáchán úmyslně, musel by si žalobce zranění způsobit sám, a to především tak, že by si

toto zranění chtěl přivodit, jak má na mysli zákon č.200/90 Sb. odst. 4 odst. 2 (jedná se o tzv.

přímý úmysl) a v případě tzv. nepřímého úmyslu by žalobce musel být srozuměn s tím, že si

zranění způsobí. V daném případě je žalobcův přestupek spáchán z nedbalosti, neboť

předmětné zranění si způsobit nechtěl, a v případě úmyslně spáchaného přestupku by žalobci

muselo být prokázáno, že si zranění způsobit chtěl. Žalovaná dostatečně nezohlednila všechny

okolnosti a nezohlednila jeho odůvodněné námitky, proto dospěla k nesprávnému právnímu

závěru, tudíž žalobce závěrem požadoval, aby soud rozhodnutí OSSZ ze dne 30.11.2011 ve

spojení s rozhodnutím ČSSZ ze dne 7. 3. 2012 zrušil a věc vrátil žalované k novému řízení a

rozhodnutí.

Žalovaná ve svém písemném vyjádření ze dne 29.5.2012 k žalobě uvedla, že plně

odkazuje na své rozhodnutí ze dne 7.3.2012 a ztotožňuje se s tvrzením žalobce, že předmětná

zranění si nezpůsobil úmyslně, nýbrž z nedbalosti, proto mu také byla přiznána dávka ve výši

50% nároku dle § 31 písm. c) zákona, neboť pokud by dospěla k názoru, že si žalobce zranění

způsobil úmyslně, jednalo by se o okolnosti uvedené v § 25 písm. a) zákona a žalobce by

vůbec neměl nárok na výplatu dávky; dále citovala znění § 31 písm. c) zákona. Žalovaná

setrvala na tom, že podmínky § 31 písm. c) zákona byly naplněny ve chvíli, kdy se žalobce

rozhodl projet na motocyklu, k jehož řízení neměl řidičské oprávnění. V tomto jednání, které

je porušením , a zároveň spácháním přestupku

podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 téhož zákona, spatřuje žalovaná úmyslně spáchaný

přestupek, pro jehož spáchání byl žalobce též pravomocně uznán vinným, jak sám přiznává.

Kdyby se tohoto jednání nedopustil, nedošlo by k předmětnému zranění. Žalovaná nenalezla

v rozhodnutí MěÚ ze dne 2.11.2011 konstatování, že porušení § 3 odst. 3 písm. a) zákona č.

, je nedbalostním jednáním. Závěrem žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a také

souhlasila s tím, aby soud rozhodl o věci samé bez jednání

Ze zaslaného správního spisu žalovanou soud zjistil, že skutečnosti uvedené

v napadeném rozhodnutí žalované ze dne 7.3.2012 (zástupci žalobce doručeno dne 9.3.2012) i

předcházejícím rozhodnutí OSSZ ze dne 30.11.2011, jakož i obsažené v citovaném vyjádření

odpovídají obsahu spisu (např. z vyžádaného protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne

19.8.2011 vypracovaného Policií ČR, dopravní inspektorát Tachov, vyplývá, že žalobce při

dopravní nehodě shora uvedené dne 19.8.2011 ve 13.35 hod. utrpěl těžké zranění (následným

rozborem krve dle potvrzení Policie ČR ze dne 27.8.2011 nebylo zjištěno požití alkoholu před

nebo během jízdy) a také byli zjištěno, že vlastní řidičské oprávnění pouze pro skupiny B

(osobní automobil) a A1 (řízení motocyklu do 50 ccm); založena i kopie shora citovaného

rozhodnutí MěÚ ze dne 2.11.2011, které nabylo právní moci dne 19.11.2011).

Po doručení vyjádření žalované žalobce dne 3. a 17.7.2012 sdělil, že nenavrhuje

provedení žádných dalších důkazů a setrval na svém názoru, že mu nemocenské dávky

neměly být kráceny a také souhlasil s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez jednání.

Z vyžádaného spisu Městského úřadu Tachov soud zjistil, že spisový materiál Policie

ČR dopravní inspektorát Tachov o dopravní nehodě žalobce byl MěÚ doručen dne 21.9.2011

(obsahoval mimo jiné i kopii řidičského průkazu žalobce – oprávnění B a A1), poté bylo dne

5.10.2011 zasláno žalobci (jeho zástupci) oznámení o zahájení řízení pro podezření ze

spáchání přestupku a po ústním projednání bylo téhož dne 2.11.2011 vydáno již shora

pokračování 4 17A 19/2012

citované rozhodnutí (právní moc 19.11.2011), z jehož odůvodnění mimo jiné vyplývá, že

žalobce k zavinění dopravní nehody uvedl, že ji zavinil tím, že neměl dostatečné zkušenosti

s řízením velkého motocyklu, litoval svého jednání a správní orgán neměl pochybnosti o tom,

že dopravní nehoda vznikla vinou samotného řidiče, tj. žalobce, který řídil velký motocykl,

k němuž nemá řidičské oprávnění a nemá ani dostatek potřebných zkušeností v řízení tohoto

motocyklu. Dále je založeno rozhodnutí MěÚ ze dne 22.5.2012, jímž bylo vyhověno žádosti

žalobce o prominutí zbytku sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení všech

motorových vozidel v silničním provozu uložené mu rozhodnutím ze dne 2.11.2011 na dobu

12 měsíců.

Podle , (dále jen ),

soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti

veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i

fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování

o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen

„správní orgán“). Dle věta první soud může rozhodnout o věci samé bez

jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Podle soud

zamítne žalobu, není-li důvodná. Dle , 3 ve věcech nemocenského pojištění

rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.

Soudem bylo shledáno, že jsou splněny všechny podmínky řízení pro soudní přezkum

žalobou napadeného rozhodnutí dle a ( , tj. zákon č.

v platném znění). V případě zamítnutí odvolání a potvrzení rozhodnutí správního

orgánu I. stupně (OSSZ) nadřízeným správním orgánem (žalovanou), soud přihlíží ve vztahu

k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Podle § 75

odst. 1 je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování

správního orgánu, tj. v této věci k datu 7.3.2012, a je povinen přezkoumat napadený výrok

v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě ( věta prvá ).

Dle § 31 písm. c) zákona výše nemocenského za kalendářní den činí 50% výše

nemocenského stanoveného podle § 29 (výše nemocenského za kalendářní den činí 60 %

denního vyměřovacího základu) nebo 30 (odvedl-li domácký zaměstnanec práci …), jestliže si

pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost při spáchání úmyslného trestného činu

nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Podle § 85 odst. 1 písm. b) zákona Česká správa sociálního zabezpečení rozhoduje o

odvoláních ve věcech pojištění, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního

zabezpečení.

V této věci soud nezjistil, že by správní orgány nepostupovaly zcela v souladu se

všemi příslušnými ustanoveními (např. , , , , ,

odst. 1-3, 89 odst. 2) či zákona shora citovanými.

Žalovaná podle názoru soudu nepochybila, když napadeným rozhodnutím ze dne

7.3.2012 zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutí OSSZ ze dne 30.11.2011 a potvrdila toto

rozhodnutí, když v odůvodnění se vypořádala dostatečným způsobem s námitkami žalobce,

které byly obsaženy v odvolání a i v podané žalobě v této věci. Znění příslušného paragrafu

31 písm. c) zákona totiž nedává rozhodujícímu správnímu orgánu žádnou možnost správního

pokračování 5 17A 19/2012

uvážení a tedy zohlednění všech zjištěných skutečností (žalobce způsobil zranění pouze sobě

a škodu na svém majetku), když rozhodující a prvotní skutečností je to, že žalobce spáchal

úmyslný přestupek tím, že řídil předmětný motocykl bez příslušného řidičského oprávnění,

což mu bylo nepochybně známo, jak je zejména zřejmé z pravomocného rozhodnutí MěÚ ze

dne 2.11.2011, a i když si zranění utrpěné při dopravní nehodě dne 19.8.2011 nezpůsobil

úmyslně, došlo k němu právě kvůli spáchání předmětného úmyslného přestupku (§ 125c odst.

1 písm. e) bod 1 a ), k čemuž se i přiznal.

S ohledem na všechny shora uvedené rozhodné skutečnosti soud dospěl k závěru, že

v rámci uplatněných žalobních bodů nedošlo k porušení zákona, tudíž žalobce nebyl na svých

právech zkrácen rozhodnutím správního orgánu ani postupem správního orgánu takovým

způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé, proto soudu

nezbylo, než žalobu v souladu s zamítnout (výrok I. rozsudku). Soud se

omlouvá za délku řízení způsobenou objektivními okolnostmi.

Soud zároveň podle věta první, odst. 2 ve výroku II. rozsudku

nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci neměl

úspěch a žalovaná, která měla ve věci úspěch, nemá na náhradu nákladů řízení právo.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode

dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího

správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o

kasační stížnosti rozhoduje.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým

označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení

rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek,

je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty

k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí,

proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel

napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to

neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná

nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle

zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Plzni dne 29. dubna 2013

JUDr. Alena Hocká,

Za správnost vyhotovení: Martina Kerberov

á samosoudkyně

v.r.