Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 A 131/2012 - 38

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové

a soudců JUDr.Jitky Hroudové a Mgr.Marka Bedřicha v právní věci žalobkyně : L. M.,

bytem S. H., zastoupena JUDr.Janem Arnoštem, advokátem se sídlem Na Poříčí 1071/17,

Praha 1 – Nové Město proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se

sídlem Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne

11.6.2012 čj: MSMT-22149/2012-23

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhala zrušení

vyrozumění žalovaného ze dne 11.6.2012 čj: MSMT-22149/2012-23, kterým bylo žalovaným

správním orgánem rozhodnuto tak, že její žádost o přezkoumání výsledku didaktického testu

ze zkušebního předmětu Matematika – základní úroveň není důvodná a výsledek didaktického

testu se nemění. Žalobkyně v podané žalobě namítala, že byla studentkou Střední školy

průmyslové, hotelové a zdravotnické v Uherském Hradišti, obor obchodník, studium měla

[OBRÁZEK] roce 2010/2011. Až na počátku čtvrtého ročníku byla

maturitní zkoušku z českého jazyka a cizího jazyka,

případně z matematiky. Uvedla, že v didaktickém testu z matematiky byla neúspěšná,

zkoušku opakovala, v posledním termínu byl její výsledek 32%, tedy jedno procentu pod

minimální hranicí, od níž jsou studenti hodnoceni jako úspěšní. Žádost o přezkum, kterou

podala, nebyla shledána důvodnou, žalovaný však přezkoumával výhradně správnost

použitých metodických postupů, předmětem přezkoumání nebyly důvody, podle kterých byla

žalobkyně krácena na svých právech, kterých se dále žalobou dovolává. Namítla, že zavedení

státní maturity nebylo dlouhodobým procesem, kterému předcházely koncepční změny ve

studijním plánu. Žalobkyně a další studenti, kteří skládali maturitní zkoušku ve školním roce

2010/2011 byli znevýhodnění (diskriminováni), protože během studia došlo ke změně

podmínek, proto byla jejich příprava zkrácena nejméně o tři roky. Po celou tuto dobu bylo

cílem připravit žalobkyni na standardní typ maturitní zkoušky. Dále uvedla, že v průběhu

zkušebních období se měnila obtížnost didaktického testu z matematiky, test, který žalobkyně

neúspěšně absolvovala na jaře 2012 byl neúměrně obtížný vzhledem k požadavkům, které

jsou kladeny na středoškolské vzdělání, neodpovídal rozsahu výuky a studijnímu plánu. Došlo

k porušení článku 1d, bylo zkráceno právo žalobkyně na

vzdělání podle článku 28 Úmluvy o právech dítěte, článku 2 Dodatkového protokolu

v úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a článku 13 Mezinárodního paktu o

hospodářských, sociálních a kulturních právech. Výsledek didaktického testu z matematiky

nebyl přezkoumán v rozsahu, který žalobkyně navrhovala. Ze všech důvodů uvedených

v žalobě navrhla, aby soud žalobou napadené vyrozumění zrušil a věc vrátil žalovanému

k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě odkázal na ustanovení § 82 odst. 3 zákona č.

, o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání

(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů ( dále „školský zákon“), uvedl, že přezkum

nepodléhá , žalovaný je oprávněn posoudit pouze to, zda v procesu od doby

digitalizace záznamového archu do doby vygenerování výsledků didaktického testu nedošlo

k chybám, které by měly vliv na výsledek testu. Přezkum je proto zaměřen výhradně na

správnost použití metodických postupů. Žádost žalobkyně o přezkoumání výsledku

didaktického testu neobsahovala výhrady, námitky či podněty, které byly posléze uplatněny

v žalobě. Dle názoru žalovaného vyrozumění o výsledku přezkoumání nelze považovat za

rozhodnutí ve smyslu , , ve znění pozdějších

předpisů (dále jen „“). Navrhl proto odmítnutí podané žaloby. Přes uvedený návrh se

žalovaný vyjádřil i k námitkám v podané žalobě. Poukázal na to, že maturitní zkouška

z matematiky je povinně volitelná, místo ní si mohou studenti vybrat zkoušku z cizího jazyka.

V průběhu zkušebního období se obtížnost didaktického testu z matematiky v základní úrovni,

kterou žalobkyně konala, neměnila. Žalobkyně pravděpodobně zaměňuje informace o testech

v základní a vyšší úrovni obtížnosti, kde v didaktickém testu ve vyšší úrovni obtížnosti došlo

k následné harmonizaci výsledků. Příprava společné části maturitních zkoušek představovala

dlouhodobý proces, podmínky jsou vymezeny ve školském zákoně, obsah maturitních testů je

určen Katalogy požadavku k maturitní zkoušce. Katalogy pro maturitní zkoušku, konanou

v roce 2012, byly schváleny a zveřejněny v dubnu 2008. Smyslem jednotné maturitní zkoušky

zajistit objektivitu a transparentnost této zkoušky, současná úprava zajišťuje všem žákům

stejná pravidla a jednotný přístup. Každý žák má stejné informace a stejné šance na úspěch.

Navrhl zamítnutí podané žaloby.

Městský soud v Praze přezkoumal na základě podané žaloby napadené vyrozumění

z hlediska námitek v žalobě uvedených, neboť jejich rozsahem je soud vázán ( § 75 s.ř.s).

[OBRÁZEK]d bez nařízení jednání, když účastníci řízení k výzvě

pem výslovný nesouhlas, má se tedy za to, že

s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

Z obsahu spisového materiálu je zřejmé, že žalobkyně podala proti výsledkům

didaktických testů z předmětu : Matematika – základní úroveň, ve kterých byla hodnocena

s výsledkem neuspěla, odvolání ze dne 18.5.2012. V tomto podání odkázala na ustanovení §

82 odst. 3 školského zákona a uvedla, že to byla druhá opravná zkouška, výsledek jí utekl

pouze o 1%. Žádá o přezkoumání výsledků didaktického testu a doufá, že bude rozhodnuto

k jejímu prospěchu. O tomto „odvolání“ bylo rozhodnuto žalovaným správním orgánem

vyrozuměním ze dne 11.6.2012 čj: MSMT-22149/2012-23 tak, že žádost není důvodná a

výsledek didaktického testu se nemění. V odůvodnění vyrozumění žalovaný konstatoval, že

předmětem přezkoumání výsledku hodnocení zkoušky konané formou didaktického testu

podle § 82 odst. 3 školského zákona je výhradně posoudit správnost použitých metodických

postupů při hodnocení žáka, spadajících z časového hlediska do doby od digitalizace

záznamového archu žáka do vygenerování výsledků didaktického testu. Ministerstvo

posoudilo podklady, které jí zpřístupnilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, a to

protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka, protokol o průběhu zkoušky

v učebně, záznamový arch vyplněný žadatelem a klíč správného řešení, po posouzení těchto

podkladů, kontroly zpracování dat a aplikace klíče správného řešení dospělo k závěru, že

hodnocení bylo správné. Procesu tvorby zadání, zpracování dokumentů a výpočtu výsledků

nebyly shledány žádné chyby. Otevřené úkoly byly správně posouzeny dvěma nezávislými

posuzovateli v souladu s platnou metodikou. Metodiky hodnocení byly znovu posouzeny a

nebyly v nich shledány chyby.

Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalobou napadené vyrozumění podléhá

soudnímu přezkumu, tedy otázkou přípustnosti podané žaloby. Soud vycházel z toho, že je

třeba odlišit přezkum klasifikace písemné práce od přezkumu postupu žalovaného při

přezkoumávání průběhu a výsledku zkoušky. Zatímco samotná klasifikace, která byla

výsledkem hodnocení studenta by takto izolovaně vzato soudnímu přezkumu nemohla

podléhat, naplnění řádného výkonu státní správy, spočívající v kontrole dodržení pravidel

hodnocení, jak předvídá § 82 odst. 3 školského zákona, soudnímu přezkumu ve správním

soudnictví podle zdejšího soudu podléhat musí. Školský zákon mimo jiné vymezuje práva a

povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů

vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství (§ 1 školského zákona). Součástí

působnosti orgánů vykonávajících státní správu ve školství je mimo jiné přezkoumávání

průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky. Podmínky přezkumu a jeho rozsah jsou

upraveny v § 82 školského zákona.

Podle § 82 odst. 3 školského zákona každý, kdo konal zkoušku společné části

maturitní zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou,

může písemně požádat ministerstvo do 5 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušek

nebo kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky, o přezkoumání výsledku

této zkoušky nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo žadateli

odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do 10 dnů ode dne doručení

žádosti.

Východiskem pro posouzení otázky přezkumu rozhodnutí žalovaného (rozhodujícího

podle § 82 odst. 3 školského zákona) ve správním soudnictví je pro zdejší soud fakt, že je-li

konána maturitní zkouška ve formě „státní maturity“, pak je to stát, kdo garantuje, že zkouška

proběhne za podmínek, které stanoví zákon, popř. které jsou stanoveny v souladu s pravidly

[OBRÁZEK]ní těchto podmínek bude možno zpětně přezkoumat.

bně i její hodnocení. Součástí podmínek řádných

„státních maturit“ je i uskutečnění řádného přezkumu průběhu a výsledků zkoušky.

Školský zákon tedy s uskutečněním zkoušky, jejíž součástí je i hodnocení, spojuje

veřejné subjektivní právo studenta (zkoušeného) na to, aby zkouška (včetně jejího hodnocení)

proběhla za podmínek, které stanoví zákon, popř. které jsou stanoveny v souladu s pravidly

vyplývajícími ze zákona. Tato pravidla vyplývají z § 77 a násl. školského zákona, a na

základě , o bližších podmínkách ukončování vzdělávání

ve středních školách maturitní zkouškou, z navazujícího pokynu Ministerstva školství,

mládeže a tělovýchovy ze dne 27.3.2012, č.j. MSMT-10054/2012-23.

Rozhodování žalovaného ve věci dodržení stanovených podmínek během zkoušky

včetně jejího hodnocení je podle soudu rozhodováním o veřejných subjektivních právech

žalobce (zkoušeného studenta) na řádný průběh zkoušky včetně jejího hodnocení – tedy

včetně jejího výsledku. Jestliže tedy žalobce využil možnosti podat žádost o přezkoumání

průběhu a výsledku zkoušky, pak mu vzniklo veřejné subjektivní právo na to, aby se žalovaný

(coby orgán státní správy vykonávající v daném případě působnost přezkoumávajícího orgánu

podle § 82 odst. 3 školského zákona) zabýval důvody, pro které podle § 82 odst. 3 školského

zákona výsledek zkoušky shledal správným. Soud nesdílí názor žalovaného uvedený ve

vyjádření, že žalovaný pouze sděluje výsledek zkoušky. Výsledek zkoušky byl žalobci sdělen,

nebo-li oznámen, před podáním žádosti dle § 82 odst. 3 školského zákona, naopak ze znění

tohoto ustanovení vyplývá, že se po podání žádosti dle § 82 odst. 3 školského zákona jedná o

„přezkoumání výsledku této zkoušky“. V tomto rozsahu měl tedy žalobce veřejné subjektivní

právo na řádný výkon státní správy. V tomto rozsahu musí být uvedený výkon státní správy

také přezkoumatelný ve správním soudnictví – postupem podle a násl.

Součástí ochrany poskytované správním soudnictvím nemůže být přezkum vědomostí,

znalostí a schopností studenta při vykonávání maturitní zkoušky, ani přímý přezkum tomu

odpovídajícího hodnocení ze strany hodnotitele, tj. zda vědomosti, znalosti a schopnosti byly

ohodnoceny „správně“. Soudní ochrana tedy nespočívá v postupu, v rámci něhož by soud

určoval, jak měl být výkon studenta u zkoušky hodnocen. Student (zkoušený) nemá právo na

„kladný výsledek hodnocení“, popř. na výsledek, který by odpovídal jeho představě.

Hodnocení vědomostí, znalostí a schopností prokázaných studentem (zkoušeným) u zkoušky

náleží pouze hodnotiteli a nikoli soudům; je tomu tak mimo jiné proto, že hlediska odborná

mohou převažovat nad hledisky právními. Pod ochranou ve správním soudnictví tedy musí

být přezkum toho, zda správní orgán v rámci přezkoumávání průběhu a výsledků maturitní

zkoušky přezkum skutečně smysluplně uskutečnil, jak a z jakých konkrétních důvodů nahlíží

na námitky studenta uplatněné proti průběhu a výsledkům maturitní zkoušky a zda s ohledem

na své závěry následně postupoval zákonně, tj. tak, jak mu ukládá § 82 odst. 3 školského

zákona. Je tomu tak proto, že student (zkoušený) má právo na „řádný proces hodnocení“,

který mimo jiné garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi studenty

(zkoušenými) za obecným způsobem stanovených podmínek (viz rozsudek Nejvyššího

správního soudu ze dne 17.12.2009 ve věci sp. zn. , dostupný na www.nssoud.cz)

Soud tedy dospěl k závěru, že žalobou napadené vyrozumění (rozhodnutí) podléhá

soudnímu přezkumu ve správním soudnictví.

[OBRÁZEK] důvodností podané žaloby. Je vhodné zopakovat, že

ího orgánu výhradně z hlediska námitek (žalobních

bodů) v žalobě uvedených.

Z obsahu podané žaloby vyplývá, že žalobkyně pod body I.-III. popisuje dosavadní

průběh řízení, námitky ve vztahu k napadenému rozhodnutí neuvádí. Až v závěru bodu III.

žaloby tvrdí porušení svých práv, které následně blíže konkretizuje pod body IV.-VI. žaloby.

Pod bodem VI. žaloby žalobkyně namítala, že byla spolu s dalšími studenty, kteří

skládali maturitní zkoušku ve školním roce 2010/2011, znevýhodněna, protože během studia

došlo ke změně podmínek, a proto jejich příprava byla zkrácena nejméně o tři roky.

Informace, které žalovaný poskytl, byly neúplné a nedostatečné. Žalobkyně se proto nemohla

náležitě připravit na státní maturitu. Tuto námitku soud neshledal důvodnou. Otázku

diskriminace či znevýhodnění určitého subjektu ve vztahu k subjektům jiným je nutno

posuzovat s přihlédnutím k jejich konkrétní situaci, postavení a podmínek v tom, kterém

konkrétním období. Postavení žalobkyně je tedy nutno posuzovat v souvislosti s postavením

studentů, kteří byli ve stejné situaci jako žalobkyně, tedy v souvislosti s postavením těch

studentů, kteří skládali maturitu ve školním roce 2010/2011. Postavení žalobkyně nelze

posuzovat ve vztahu k těm studentům, kteří maturovali dříve či později, její postavení je

nutno posuzovat v souvislosti s postavením těch studentů, kteří měli stejné podmínky pro

výkon maturity jako žalobkyně. Žalobkyně v podané žalobě netvrdí žádnou konkrétní

skutečnost, ze které by bylo zřejmé, že její postavení bylo odlišné od postavení studentů, kteří

maturovali ve stejném školním roce jako žalobkyně, netvrdí žádné konkrétní skutečnosti, ze

kterých by bylo možno dovodit, že byla znevýhodněna či diskriminována, žalobkyně neuvádí

žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že informace poskytnuté

žalovaným byly neúplné či nedostatečné. Podmínky pro přípravu žalobkyně na státní

maturitní zkoušku byly shodné se studenty, kteří skládali maturitní zkoušku v uvedeném

školním roce.

Důvodnou nebyla shledána ani námitka, v níž žalobkyně pod bodem V. žaloby

namítala, že v průběhu zkušebních období se měnila obtížnost didaktického testu

z matematiky s tím, že tento test byl neúměrně obtížný vzhledem k požadavkům, které jsou

kladeny na středoškolské vzdělání a neodpovídal rozsahu výuky a studijnímu plánu. V této

námitce žalobkyně neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, jimiž by změnu obtížnosti

didaktického testu z matematiky byly zřejmé. Lze odkázat na vyjádření žalovaného, který

poukázal na to, že obtížnost didaktického testu z matematiky v základní úrovni, kterou

žalobkyně konala, se neměnila. Určité změny se týkaly didaktického testu z matematiky ve

vyšší úrovni obtížnosti, tento didaktický test však žalobkyně nezpracovávala.

Žalobkyně dále v obecné poloze namítala, že došlo k porušení článku 1y

základních práv a svobod, podle něhož jsou lidé svobodni a rovni v důstojnosti i v právech,

neboť bylo zkráceno právo žalobkyně na vzdělání, které je zakotveno v článku 28 Úmluvy o

právech dítěte, článku 2 Dodatkového protokolu v úmluvě o ochraně lidských práv a

základních svobod a článku 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních

právech (bod VI. žaloby). Ani tuto obecně uplatněnou námitku soud neshledal důvodnou.

Pomine-li soud skutečnost, že žalobkyně neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by

bylo možno dovodit konkrétní porušení jejich práv, je nutno s odkazem na to, co bylo

uvedeno ve vztahu k námitce uplatněné pod bodem IV. podané žaloby zopakovat, že

žalobkyně měla zcela shodné podmínky a byly tedy vytvořeny i shodné podmínky pro

realizaci jejich práv jako studenti, kteří v konkrétním čase byli ve shodném postavení studenta

[OBRÁZEK]ím, že žalobkyně byla zkrácena na právu na vzdělání,

udovala střední školu, bylo jí umožněno, aby vykonala

státní maturitní zkoušku. To, že žalobkyně v této zkoušce z části neuspěla, nelze považovat za

zkrácení práva žalobkyně na vzdělání. Toto právo nezahrnuje nárok na to, aby středoškolské

vzdělání muselo být vždy ukončeno úspěšně vykonanou maturitní zkouškou.

Pro úplnost soud uvádí, že soud se z úřední povinnosti zabýval rovněž otázkou, zda

žalobou napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelným rozhodnutím pro nedostatek důvodů,

když je zřejmé, že odůvodnění napadeného rozhodnutí je uvedeno v poloze obecné. Po

posouzení věci dospěl soud k závěru, že podmínky pro vyslovení nepřezkoumatelnosti

napadeného rozhodnutí z moci úřední nejsou splněny. Jednak je nutno konstatovat, že

obecnost odůvodnění se odvíjí od obecnosti „odvolání“, tedy žádosti o přezkoumání výsledku

didaktického testu ze dne 18.5.2012, které žalobkyně učinila. Jak již bylo uvedeno, žalobkyně

pouze namítala, že při druhé opravné zkoušce jí výsledek utekl pouze o 1% a žádá o

přezkoumání výsledků didaktického testu s tím, že doufá, že bude rozhodnuto k jejímu

prospěchu. Je tedy zřejmé, že žádné konkrétní skutečnosti, kterými by se musel žalovaný

správní orgán zabývat, žalobkyně v tomto podání neuplatnila. Soud přihlédl i ke skutečnosti,

že z odůvodnění rozhodnutí je patrno, jaké doklady byly správním orgánem hodnoceny, je

uveden závěr o tom, že nebyly shledány chyby při hodnocení dokumentů. Zejména pak soud

přihlédl ke skutečnosti, že obecně uvedené odůvodnění napadeného rozhodnutí nebránilo

soudu v tom, aby se vypořádal s námitkami, které žalobkyně uplatnila v podané žalobě.

Žalovanému správnímu orgánu nelze vytýkat, že se nezabýval námitkami, které žalobkyně

v průběhu správního řízení neuplatnila a které uplatnila až posléze v podané žalobě.

Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, proto

žalobu podle zamítl.

Výrok o nákladech v řízení je odůvodněn ustanovení , žalobce neměl

ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno. Žalovanému

náklady nevznikly.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.

Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se

sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se

dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na

sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě

obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,

v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo

rozhodnutí doručeno.

[OBRÁZEK]t stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li

, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské

právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro

zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho

internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 18. února 2013

JUDr.Hana Veberová

předsedkyně senátu