Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 75/2011 - 57

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Petra Polácha, v právní věci žalobců a) S. L., b) V. D., oba zast. JUDr. Josefem Čejkou, advokátem se sídlem v Otrokovicích, nám. 3. května 1606, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, se sídlem v Brně, Žerotínovo nám. 3/5, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 9. 5. 2011, č.j. JMK 64433/2011, sp. zn. S-JMK 105712/2010/OÚPSŘ,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

Vymezení věci:

[1] Žalobci a), b) se žalobou ze dne 13. 7. 2011, doručenou Krajskému soudu v Brně dne 18. 7. 2011, domáhali přezkumu rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2011, č.j. JMK 64433/2011, sp. zn. S-JMK 105712/2010/OÚPSŘ, kterým bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu Znojmo, odboru výstavby (dále jen „stavební úřad“), ze dne 5. 1. 2011, č.j. , sp.zn. Výst.2143/2010-Ba, jímž bylo žalobcům nařízeno odstranění plechové stavby Znojmo, Konice, na pozemcích parc. č. 80, 402 v katastrálním území Konice u Znojma (dále jen „stavba“) tak, že se v prvostupňovém rozhodnutí až po začátek textu nad římskou II (Podmínky pro odstranění stavby) text vypouští a nahrazuje se textem tohoto znění: „Městský úřad ve Znojmě odbor výstavby, jako stavební úřad příslušný podle , o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „ “) podle nařizuje S. L., nar. X, bytem J. 275, N. J. a V. D., nar. X, bytem J. 275, N. J. odstranění plechové stavby o půdorysných rozměrech 4 m x 3 m, výšky 2,5 m, s pultovou střechou, postavené na pozemcích par. č. 402 a parc. č. 80 v katastrálním území Konice u Znojma bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného . Ve zbytku bylo rozhodnutí stavebního úřadu potvrzeno.

II.

Průběh správního řízení:

[2] Ze spisového materiálu vyplývá, že stavební úřad vykonal dne 19.3.2010 kontrolní prohlídku stavby na pozemku parc.č. 402 v k.ú. Konice u Znojma. V protokolu sepsaném o kontrolní prohlídce stavební úřad konstatoval, že se na pozemku nachází dřevěná stavba se sedlovou střechou o půdorysných rozměrech 4,5m x 4,5m (dále jen „dřevěná stavba“) a v jejím sousedství částečně na pozemku parc.č. 80 plechová stavba rozměrů cca 4 x 3 m s pultovou střechou (dále jen „stavba“). Bylo zjištěno, že tyto stavby byly provedeny žalobcem a) někdy v roce 2001 v době účinnosti , o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „ “). V době realizace obě stavby vyžadovaly územní rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení, eventuálně plnila-li stavba doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, ohlášení stavebnímu úřadu podle starého . Stavební úřad dne 19.5.2010, pod č.j. vydal oznámení o zahájení řízení o odstranění staveb dle ust. , o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Dne 8.6.2010 bylo stavebním úřadem nařízeno ústní jednání spojené s ohledáním na místě, kde byly vyjasněny vlastnické vztahy k oběma stavbám. Sdělením ze dne 23.11.2010, sp.zn. Výst.2143/2010-Ba, č.j. bylo stavebním úřadem žalobcům sděleno, že v případě, že nepodají žádost o dodatečné stavební povolení ve smyslu ust. , bude rozhodnuto o odstranění staveb. Dne 21.12.2010 byla podána žalobci a) a b) žádost o dodatečné stavební povolení, ale pouze na stavbu dřevěnou. Řízení o odstranění dřevěné stavby bylo usnesením stavebního úřadu ze dne 4.1.2011, sp.zn. SMUZN Výst.2143/2010-Ba, č.j. přerušeno a nakonec zastaveno usnesení stavebního úřadu ze dne 23.11.2010, sp.zn. SMUZN Výst.6565/2010-Ba, č.j. , neboť bylo vydáno dodatečné stavební povolení na dřevěnou stavbu. Jelikož však žalobci nebyla v průběhu stavebního řízení podána žádost o dodatečné stavební povolení k plechové stavbě, stavební úřad rozhodnutím ze dne 5.1.2011, sp.zn. SMUZN Výst.2143/2010-ba, č.j. rozhodl o odstranění plechové stavby do 30 dní ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Dne 24.1.2011 podali žalobci a) a b) proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolání, o kterém bylo žalovaným rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím (rozhodnutí stavebního úřadu částečně změněno a nařízeno odstranění plechové stavby).

III.

Žalobní body:

[3] Žalobci v žalobě uvedli, že plechovou stavbu o půdorysných rozměrech 4 x 3 m s pultovou střechou na pozemku parc. č. 402 a 80 v k.ú. Konice u Znojma vlastnil otec žalobkyně a užíval její část po dohodě s vlastníkem pozemku parc. č. 402 a následně tento pozemek na oba žalobce převedl darovací smlouvou. Stavba (plechová bouda) nikomu po celou dobu nevadila. Teprve při stavebním řízení ohledně odstranění dřevěné pergoly na stav. pozemku 79 a par. čísl. 80, Stavební úřad ve Znojmě rozhodl také o odstranění této plechové boudy, kterou určil jako závadná stavba, přestože je řádně udržována a tvoří vedlejší hospodářskou stavbu k ukládání zahradní techniky. Žalobci požádali o dodatečné povolení stavby, přestože ji neinstalovali, ale toto bylo zamítnuto s tím, že mají vzít svoje žádosti zpět, že stavební úřad nikdy stavby nezlegalizuje. Tato rozhodnutí a vůbec celý postoj správních úřadů se jeví jako diskriminační, neboť stavby nejsou ani v rozporu s územním plánem obce, ani s rázem krajiny v krajinné oblasti, jsou ozeleněné a řádně udržované. Z těchto důvodů a vzhledem ke skutečnosti, že stavby jsou instalovány již nejméně 30 – 50 let, nemohou žalobci souhlasit s rozhodnutím odvolacího správního orgánu

IV.

Vyjádření žalovaného k žalobě:

[4] Žalovaný v písemném vyjádření uvedl, že žalobci nepodali žádost o dodatečné stavební povolení ve smyslu ust. , a to i přesto, že byli řádně stavebním úřadem o této možnosti, včetně možnosti vydaní dodatečného stavebního povolení, poučeni. Žalovaný proto neměl možnost, jak tuto stavbu zlegalizovat a postupoval zcela v souladu se zákonem. Tvrzení žalobců o podané žádosti o vydání dodatečného stavebního povolení nemá oporu ve spisovém materiálu. Na základě uvedeného proto žalovaný navrhl, aby soud podanou žalobu zamítl jako nedůvodnou.

V.

Právní hodnocení soudu:

[5] Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů ( , věta první , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen ), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud o žalobě rozhodl bez jednání ve smyslu ust. poté, co účastníci s takovým postupem vyslovili souhlas.

[6] Spornou otázkou v dané věci je, zda stavební úřad postupoval v souladu se zákonem, když nařídil stavebníkovi odstranění plechové stavby, která byla na pozemcích parc. č. 402 a 80 v k.ú. Konice u Znojma realizována bez stavebního povolení nebo opatření stavebního úřadu.

[7] Podle ust. platí, že stavební úřad nařídí vlastníku stavby, popřípadě s jeho souhlasem jiné osobě, odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním.

[8] Podle platí, že stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že a) není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území, b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje, c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

[9] Podle ust. u stavby prováděné či provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním, stavební úřad zahájí řízení o jejím odstranění. Pokud půjde o stavbu uvedenou v odstavci 2, stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti; v tomto řízení postupuje podle až 115. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby zastaví.

[10] Žalobci namítali, že předmětná stavba (plechová bouda), kterou na pozemcích p. č. 402 a p. č. 80 k.ú. Konice u Znojma instaloval otec žalobkyně po celou dobu nikdy nikomu nevadila. Mezi účastníky řízení přitom není sporné, že vlastníky předmětné stavby k datu rozhodování správních orgánů byli oba žalobci, kteří stavbu získali od původního vlastníka – otce žalobkyně. Námitka, že předmětná stavba nikdy nikomu nevadila, je z pohledu shora citované zákonné úpravy vyjádřené v ust. a 3 zcela irelevantní. Podstatné pro předmětné řízení je zjištění, zda existuje stavba provedená bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu, vyžadovaného (k této otázce se soud vyjadřuje v odstavci [11]) a kdo je osobou, vůči níž může stavební úřad odstranění stavby nařídit (viz ust. ) – tato skutečnost není mezi účastníky řízení sporná.

[11] Žalobci dále namítali, že teprve v rámci řízení ohledně odstranění dřevěné pergoly na stavebním pozemku č. 79 a p.č. 80 rozhodl stavební úřad také o odstranění předmětné stavby, kterou určil jako závadnou stavbu, přestože tato je řádně udržována a tvoří vedlejší hospodářskou stavbu k ukládání zahradní techniky. Ani tato námitka není důvodná. Předmětné řízení řešilo otázku, zda jsou splněny podmínky pro nařízení odstranění plechové stavby postavené na pozemcích p. č. 402 a parc. č. 80 k.ú. Konice u Znojma. Řízení bylo vedeno z úřední povinnosti a bylo iniciováno Správou Národního parku Podyjí, která stavebnímu úřadu podala podnět k prošetření zjištění vyplývající z terénního šetření ze dne 20.11.2009, v jehož rámci její zaměstnanci zjistili existenci dvou staveb, k nimž Správa Národního parku Podyjí nevydávala žádné vyjádření. Jednou ze staveb je stavba, jejíž odstranění bylo nařízeno shora citovaným prvostupňovým správním rozhodnutím. Původně se jednalo o řízení, které se týkalo obou zmiňovaných staveb, které bylo později odděleno a probíhala pak dvě samostatná řízení pro každou stavbu zvlášť. Otázka, zda došlo k vydání rozhodnutí o odstranění předmětné stavby v souvislosti (časové nebo věcné) s řízením o odstranění jiné stavby je právně nevýznamná s ohledem na shora citovanou právní úpravu. Z obsahu správního rozhodnutí o nařízení odstranění předmětné stavby i z obsahu napadeného rozhodnutí žalovaného nevyplývá, že stavba měla být správními orgány označena jako závadná (tvrzení žalobců zřejmě poukazuje na ust. ) Stavba byla totiž shledána správními orgány jako taková, která byla provedena bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu, vyžadovaného . V rámci žalobního návrhu žalobci neuplatnili žádné tvrzení, které by tento závěr správních orgánů zpochybňovalo. Žalobní tvrzení o řádném udržování předmětné stavby rovněž nejspíše míří k ust. a je proto v dané věci nevýznamné, neboť toto ustanovení nebylo použito. Rovněž tak námitka, že stavba má tvořit vedlejší hospodářskou stavbu k ukládání zahradní techniky je z pohledu citované právní úpravy nevýznamná.

[12] Žalobci dále namítali, že požádali o dodatečné povolení stavby, přestože ji neinstalovali, ovšem dodatečné povolení bylo zamítnuto s tím, že mají vzít své žádosti zpět, neboť stavební úřad nikdy stavby nezlegalizuje. Rovněž tato námitka není důvodná, neboť směřuje do jiného (samostatného) řízení, týkajícího se dodatečného povolení předmětné stavby. Z tvrzení žalobců lze jednoznačně dovodit, že ačkoliv podali žádost o dodatečné povolení stavby, stavební úřad v rámci stavebního řízení buď žádost zamítl, či stavební řízení zastavil pro zpětvzetí žádosti. Ke kladnému rozhodnutí ohledně žádosti o dodatečné povolení stavby nedošlo. Žalobci proto buď neměli brát uvedenou žádost zpět, anebo měli brojit (ať už v rámci správního řízení, či případně v rámci soudního řízení) proti pro ně nepříznivému rozhodnutí v rámci uvedeného stavebního řízení, pokud by takové bylo vydáno. Nad rámec uplatněné žalobní námitky soud poznamenává, že z této námitky, ani z jiné části žaloby nelze dovodit tvrzení, že by nemělo dojít k ukončení zmiňovaného stavebního řízení a že by právě tento důvod měl být důvodem, pro který by žalobci požadovali zrušit žalobou napadené rozhodnutí žalovaného.

[13] Žalobci dále namítali, že „tato rozhodnutí a vůbec celý postoj správních úřadů“ se jim jeví jako diskriminační, neboť stavby nejsou v rozporu s územním plánem obce, ani s rázem krajiny v krajinné oblasti, a jsou ozeleněné a řádně udržované. Rovněž tato námitka není důvodná. Pokud by žalobci měli tímto tvrzením na mysli rozhodnutí vydaná v rámci řízení o dodatečném povolení stavby či jednání správních orgánů v rámci takového řízení, nemůže být uvedená námitka předmětem nynějšího přezkumu soudu, neboť bylo na žalobcích, aby po vyčerpání opravných prostředků takováto rozhodnutí napadli samostatnou žalobou. Vztahuje-li se námitka k rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, navazujícímu žalobou napadenému rozhodnutí žalovaného a ke správnímu řízení, v jehož rámci byla rozhodnutí vydána, nelze dovodit, že by rozhodnutí či postup správních úřadů měli být vůči žalobcům diskriminační, a to jak obecně, tak ani proto, že by stavby neměly být v rozporu s územním plánem obce, ani v rozporu s rázem krajiny v krajinné oblasti, neboť se jedná o stavby ozeleněné a řádně udržované (jak tvrdí žalobci). Z žaloby ani z obsahu správních spisů nevyplývá, že by správní orgány měly přistupovat k projednávané věci či k žalobcům diskriminačně, tedy rozdílně od jiných subjektů – vlastníků „černých“ staveb. Ve věci je podstatné zjištění, že ačkoliv došlo k zahájení řízení o odstranění stavby, nebylo přes žádost žalobců kladně rozhodnuto o jejím dodatečném povolení, a proto byl stavební úřad povinen nařídit odstranění stavby. Žalobci přitom v rámci žalobních tvrzení nenamítali, že by neměli být vlastníky předmětné stavby, nebo že by se nemělo jednat o stavbu provedenou bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného . Každý vlastník tzv. „černé stavby“ je vystaven riziku, že nedojde-li k vydání dodatečného povolení na stavbu, může být po zjištění zákonných podmínek vyplývajících ze nařízeno její odstranění. Otázka, zda stavba je či není v rozporu s územním plánem obce, či s rázem krajiny v krajinné oblasti, protože je ozeleněná a řádně udržovaná, není podstatná pro řízení ve smyslu ust. .

[14] Ani poslední žalobní námitka, že stavby jsou instalovány již nejméně 30 – 50 let, není důvodná, neboť v rámci předmětného správního řízení z pohledu rozhodné právní úpravy není doba trvání stavby významná.

[15] Za tohoto stavu věci nezbylo soudu, než žalobu postupem podle ust. zamítnout, neboť podle tohoto ustanovení platí, že soud zamítne žalobu, není-li důvodná.

VI.

Náklady řízení

[16] Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 21. února 2013

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu