Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
38 Ad 60/2010 - 92.pdf
PDF · 0 B
No categories available
38 Ad 60/2010 - 92
Legal thesis
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu
JUDr. Bohuslavy Drahošové a soudců JUDr. Petra Indráčka a JUDr. Miroslavy
Ježoviczové v právní věci žalobce I. P., zastoupeného JUDr. Dagmar Žilkovou,
advokátkou se sídlem v Bruntále, Žižkovo nám. č. 2, proti žalovanému Řediteli
Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě-
Zábřehu, Výškovická 40, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14.5.2010 č.j.
HSOS-1458-12/2010, o zvýšení ztížení společenského uplatnění,
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í
I.
Rozhodnutím ze dne 14.5.2010 č.j. HSOS-1458-12/2010 žalovaný rozhodl
tak, že žádostí žalobce o zvýšení ztížení společenského uplatnění dle ustanovení
§ 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. ve výši 3.080.000,- Kč a žádosti o náhradu nákladů
spojených s právním zastupováním a soudními poplatky dle § 177 odst. 1 zákona
o služebním poměru nevyhověl.
[OBRÁZEK]-2- 38Ad 60/2010
Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu. Uvedl, že byl
u žalované organizace ve služebním poměru příslušníka Hasičského záchranného
sboru České republiky ve funkci inspektora PO - operačního technika,
v hodnosti pprap. Po dobu trvání pracovního poměru utrpěl služební úraz dne
2.9.2003 , na základě kterého došlo k omezení hybnosti hlezenního kloubu těžkého
stupně, obrně hlubokého lýtkového nervu, což po sléze vedlo k přiznání invalidního
důchodu. Podle odborného vyšetření lékaře MUDr. J. na neurologickém oddělení v
Krnově došlo k ischemické nekróze svalstva tibiálního lože, k praktickému odumření
svalstva, které vedlo k trvalým bolestem, poruše hybnosti, vadnému stereotypu
chůze a přetěžování ostatních nosných kloubů a páteře. Na základě rozhodnutí
ředitele HZS Moravskoslezského kraje ze dne 30.9.2003 byl
úraz ze dne 2.9.2003 uznán jako služební. Po ukončení pracovní neschopnosti byl
na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra, orgánu sociálního zabezpečení ze dne
5.8.2005 č.j. OSZ - 125959-3/VD-Zo-2005 uznán plně invalidním s účinností od
1.5.2005 a byl mu přiznán invalidní důchod. Na základě rozhodnutí ředitele HZS
Moravskoslezského kraje ze dne 5.2.2005 č.j. HSOS -26-11/KŘ -PaM-2005 skončil
služební poměr žalobce ze zdravotních důvodů, neboť na základě posudku
lékařské posudkové komise ZdÚ Policie ČR, Správy Severomoravského kraje ze dne
20.1.2005 byla žalobci stanovena zdravotní klasifikace D- neschopen výkonu služby
v HZS ČR. V současné době pobírá částečný invalidní důchod.
Již dříve se obracel na soud s požadavkem přezkumu předchozích správních
rozhodnutí, věc byla řešena rozsudkem KS v Ostravě pod č.j. 22Ca 247/2008-88, kdy
byla žaloba žalobce přiznání mimořádného odškodnění za ztížení společenského
uplatnění vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí s tím, že původní
správní rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla postoupena ředitelce kanceláře ředitele
Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, jako orgánu kompetentní
mu o věci rozhodnout.
Žalobce uvedl, že opírá svůj nárok o ust. § 7 odst.3 vyhl. č. 440/2001 Sb.,
Zároveň tvrdil, že napadené rozhodnutí ředitele Hasičského záchranného sboru
Moravskoslezského kraje ve věcech služebního poměru nehodnotilo jeho nárok
podle ust.§ 7 odst.3 vyhl. č. 440/2001 Sb. a navrhoval, aby soud napadené
rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí.
Pod bodem II. žaloby uvedl, že na základě rozhodnutí ředitelky kanceláře
krajského ředitele ve věcech služebního poměru ze dne 14.5.2010 č.j. HSOS- 1458-
12/2010 o zvýšení ztížení společenského uplatnění podle ust.§ 7 odst. 3 vyhl. č.
440/2001 Sb. bylo rozhodnuto tak, že se jeho žádosti o zvýšení ztížení
společenského uplatnění dle ust. §7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. ve výši 3.080.000,-
Kč nevyhovuje. Zároveň rozhodla ředitelka kanceláře ředitele Hasičského
záchranného sboru Moravskoslezského kraje ve věcech služebního poměru, že se
nevyhovuje žádosti žalobce o náhradu nákladů spojených s právním zastupováním a
soudními poplatky dle ust. § 177 odst. 1 zákona o služebním poměru. Proti shora
citovanému rozhodnutí ředitelky kanceláře ředitele HSZ Moravskoslezského kraje
podal odvolání dne 28.5.2010, v němž se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a
vyhovění jeho žádosti.
[OBRÁZEK]-3- 38Ad 60/2010
Na základě napadeného rozhodnutí ředitele Hasičského záchranného sboru
Moravskoslezského kraje ve věcech služebního poměru ze dne 25.8.2010 č.j. HSOS
-1458-23/2010 bylo odvolání žalobce zamítnuto a rozhodnutí ředitelky kanceláře
ředitele HZS Mor. kraje potvrzeno. Zároveň bylo rozhodnuto, že se nevyhovuje
žádosti na úhradu úroků z prodlení z požadované částky 3.080.000,-Kč za zvýšení
ztížení společenského uplatnění.
Žalobce vytýkal oběma shora citovaným rozhodnutím, že při odškodňování
pracovního úrazu nebyly zohledněny zvlášť výjimečné okolnosti hodné zvláštního
zřetele, a že nebylo zvýšeno odškodnění za ztížení společenského uplatnění. Uvedl,
že má zato, že při posuzování případného zvýšení ztížení společenského uplatnění
dle § 7 odst. 3 vyhl. č.. 440/2001 Sb. mělo být přihlédnuto k těmto skutečnostem:
-závažnost způsobené škody na zdraví, tzn. zda byly zasaženy (poškozeny)
životně důležité orgány,
- možnost vyléčení, tzn., zda v důsledku poškození zdraví je poškozený
omezen ve svém způsobu života,
- princip proporcionality, tedy aby přiznaná výše náhrady byla založena na
objektivních a rozumných důvodech.
Vytýkal, že vzhledem k námitkám proti zdravotnímu posudku ošetřující
lékařky MUDr. D. nebyl zpracován řádný znalecký posudek znalcem z oboru
zdravotnictví, který by se jednoznačně a podrobně vyjádřil k otázce stálosti
poškození zdraví žalobce, vývoji tohoto poškození, zdravotním omezením
v jednotlivých oblastech jeho života. Uvedl, že zpochybňoval závěry lékařky MUDr.
D., která tvrdila ve svém vyjádření z 5.10.2005, že škoda na zdraví vedla ke zvlášť
těžkým následkům, ale taktéž tvrdila, že se ztotožňuje s ohodnocením ztížení
společenského uplatnění zpracovaného dříve MUDr. S. Podkladem pro napadené
správní rozhodnutí je posudek lékařky MUDr. D. ze dne 4.3.2008, kde bodové
ohodnocení činilo 1000 bodů. Namítal, že uvedená lékařka není znalcem, je pouze
služebním lékařem žalovaného. Navrhl zpracování znaleckého posudku znalcem
lékařem. Namítal, že lékařka při zpracování svého posudku zdravotní dokumentaci
neměla, vyšetřila jej zběžně, naposledy v březnu roku 2008. Uvedl, že od té doby
došlo k nepříznivému vývoji jeho onemocnění. V důsledku vad chůze je neustále
přetěžována druhá končetina. Má v současné době zjištěn výhřez ploténky, dochází
na rehabilitace, infuze tlumící stálou chronickou bolest a není vyloučeno i další
operační řešení vzniklé zdravotní situace.
Konstatoval, že napadené rozhodnutí hodnotí omezení v pracovním životě
tak, že podrobně vysvětluje to, že příslušník hasičských sborů musí být plně
zdravotně způsobilý k výkonu své práce. Zdůraznil, že pracovní způsobilost pozbyl
pracovním úrazem. Uvedl, že před pracovním úrazem jeho způsobilost k výkonu
práce nebyla nikdy zpochybňována, ať jde o odbornou způsobilost nebo fyzickou
způsobilost. Poukázal na své sportovními úspěchy. Zároveň uvedl, že sportu na
úrovni vyšších soutěží se věnoval v mladším věku, avšak sportovní činností si
udržoval výbornou zdravotní kondici až do předmětného úrazu. Sportu se věnoval i
jako své zájmové činnosti a ke sportu vedl i své syny. Nyní se této činnosti nemůže
věnovat vůbec. Snaží se podle svých sil a možností pečovat o děti, avšak ani tuto
[OBRÁZEK]-4- 38Ad 60/2010
činnost nemůže vykonávat bez omezení, není schopen se rychleji pohybovat, má
problém s chůzí po nerovném povrchu, trpí bolestmi, bere tlumivé léky, s péčí mu
pomáhají příbuzní. Na příbuzné a známé je zcela odkázán i při údržbě domu. Práce
kolem domu a zahrady, které dříve běžně dělal sám není schopen vykonávat vůbec.
Uvedl, že je schopen řídit motorové vozidlo, avšak i zde s omezením, neboť nemůže
vždy pohotově využít vozidla k převozu, zejména v době ataku bolesti, kdy požívá
tlumivé léky. Tedy v podstatě, když by auto potřeboval nejvíce, k rychlému převozu
do nemocnice nebo k lékaři, nemůže je použít vůbec. I v těchto případech je odkázán
na pomoc blízkých.
Dále uvedl, že po pracovním úrazu se stal invalidním, tím neschopen
soustavného výkonu práce a značně fyzicky omezen. Pro trvalé bolesti končetiny je
nucen užívat tlumivé léky. Od ukončení léčby služební a ošetřující lékařkou MUDr.
D. v počátku roku 2005 absolvoval několik vyšetření u odborných lékařů a podrobil
se zákrokům - obstřik Achilovy šlachy, kapačky a jiné. Dva roky trvající odborná
léčba služební lékařkou MUDr. D. a jinými odbornými lékaři, pobyt v lázních a žádný
z doplňkových zákroků neodstranil úrazem způsobené poškození končetiny, je
nucen uzpůsobit svůj život a snaží se na doporučení lékařů šetřit, tedy fyzicky se
nepřetěžovat. Pro citlivost poškozené končetiny na změny počasí a teplot trpí
nepopsatelnými bolestmi a otoky postižené končetiny, které se stupňují i po malé
zátěži, po krátkodobém pobytu v obutí a gradují ve večerních a nočních hodinách.
Pro bolesti poškozené končetiny, bolesti pravého kyčelního kloubu, bolesti kolenních
vazů obou končetin, které jsou přepínané špatným stereotypem chůze způsobeného
následky úrazu, nemůže v nočních hodinách spát a načerpat tím dalších fyzických a
psychických sil. Dlouhodobým užíváním léků trpí dosti často zažívacími problémy.
Za pravidelně užívané léky, výše uvedené, a masti na tlumení poúrazových bolestí a
následných bolestí v současné době měsíčně zatím vynakládá 300,- až 400,-Kč.
Lékařskou péči u svého praktického lékaře vyhledává jen na předepsání silných léků,
jednou za 2 měsíce, a to podle množství předepsaných léků. Opakovaně zdůraznil,
že léčba byla navrhovateli ukončena služební lékařkou MUDr. J. D. z rozhodnutí
služební lékařské komise se sídlem v Ostravě, byla změněna zdravotní klasifikace z
„A“ na „D" (asi v počátku roku 2005) a na tomto základě byl propuštěn ze služebního
poměru příslušníka HZS MSK k datu 30.4. 2005.
Rovněž uvedl, že od změny invalidity plné na částečnou (od 1.5.2006) je veden
v evidenci uchazečů o zaměstnání, aktivně si práci hledá osobně i přes internetové
portály s pracovními nabídkami, ale práci vhodnou, s ohledem ke zdravotnímu stavu
a postižení po pracovním úrazu, není schopen práci získat. Ztrátou zaměstnání,
způsobenou trvalými následky po pracovním úrazu, přišel o možnosti dostatečného
výdělku a tím zajištění dostatku prostředků na pokrytí všech potřeb, nároků a přání
nezletilých, školou povinných a sportujících synů M. P.(ročník X) a M. P. (ročník X) i
na správu svého majetku, společenského a kulturního vyžití. Též uvedl, že ztráta
zaměstnání způsobená následky po pracovním úrazu mu způsobila značné problémy
s řádnými úhradami závazků pocházejících z doby před pracovním úrazem - půjčka
na opravu rodinného domu a zařízení. Od 1.11. 2006 do dne podání žaloby činí
ztráta na čistém měsíčním příjmu 266.282, -Kč , a měsíčně
[OBRÁZEK]-5- 38Ad 60/2010
se stále zvyšuje (ročně zatím 72.000, - Kč). Ztrátou zaměstnání, vlivem pracovního
úrazu a trvalých následků, byl připraven o všechny zaměstnanecké benefity
(příspěvek na stravné, příspěvek na rekreaci, výhod plynoucích ze služebního
poměru atd.). V ročním průměru činí příspěvek zaměstnavatele třeba na stravné
600,- Kč měsíčně, ročně pak příspěvek představuje částku asi 7.200, - Kč na jednoho
zaměstnance.
Poukázal na to, že z důvodu značného pohybového omezení, neschopnosti
delší chůze, neschopnosti delšího pobytu v obutí, značné neschopnosti delšího stání
na jednom místě, neschopnosti přenášení těžších předmětů a nákupů, značné
neschopnosti překonávat běžné překážky a terénní nerovnosti při zajišťování
životních potřeb, při zajišťování správy a údržby svého majetku, na návštěvy synů,
rodičů, lékařů, k jednáním na úřadech atd. je nucen a odkázán na vlastní přepravu
osobním automobilem, přičemž náklady na nezbytnou přepravu vlastním vozidlem
činily 2. 470,-Kč měsíčně (pohonné hmoty, opravy, STK atd.) a po odečtu 500,- Kč
(6.000,- Kč za rok 2009), poskytnutých státem, jako příspěvku na přepravu osob
ZTP, pohybují se náklady na provoz kolem částky 2.000, - Kč měsíčně. Na rok 2010
byl státní příspěvek na dopravu osob ZTP snížen o 50% tedy na 3.000, - Kč.
Dále uvedl, že nuceným trvalým pobytem v domácím prostředí, z důvodu
pohybového omezení úrazem, prokazatelně došlo ke zvýšeni nákladů na energie
v jeho domácnosti (plyn, elektřina, otop atd.).
Konstatoval, že vlivem trvalého tělesného postižení nemůže vykonávat jakoukoli
sportovní činnost, kterou dříve běžně vykonával ať závodně nebo rekreačně. Od roku
1975 do roku 1984 byl aktivním sportovcem v běžeckých disciplínách na úrovni
okresní, krajské, republikové, je bývalý mistr ČSR a ČSSR v běhu na 1000m pro rok
1977 na běžecké dráze s rekordem 2:42,2 min., několikanásobným přeborníkem
okresu a kraje v běhu na běžecké dráze a v přespolním běhu ve své kategorii.
Aktivně působil v kolektivních sportech u ozbrojených složek fotbal, nohejbal, hokej
atd.), kde byl do roku 1986 ve služebním poměru. Od roku 1984 do 2.9.2003 se
sportu - běh, jízda na kole, fotbal, nohejbal, běh na lyžích, bruslení, líný tenis: pěší
turistika a jiné věnoval jen rekreačně a v rámci služební tělovýchovy. Fakt, že
zkušenosti a dovednosti ze sportovních aktivit, výše uvedených nemůže, z důvodu
trvalého postižení pohybového ústrojí pracovním úrazem, osobně předvést svým
sportovně nadaným synům a značně trpí sportovním a pohybovým deficitem, mu
způsobuje duševní trauma.
Žalobce uvedl, že se domníval, že HZS MSK k řízení nepoužil další relevantní
dokumenty, potvrzující zásadní újmu na zdraví vlivem pracovního úrazu ze dne
2.9.2003 a tím značné omezení ve všech oblastech jeho života a proto před
zahájením řízení mu předložil „ Závěr lékařského vyšetření o zdravotní způsobilosti
ze dne 12.3. 2001 „ a jiné dokumenty.
Uvedl, že žádost na odškodnění za ztížení společenského uplatnění za
následky újmy na zdraví po služebním úrazu ze dne 2.9.2003 vyčíslil částkou
[OBRÁZEK]-6- 38Ad 60/2010
3.200.0 ,- Kč. Tuto částku považoval za přijatelnou kompenzaci finančních ztrát již
vzniklých a ztrát předpokládaných a adekvátních dnešním a budoucím ekonomickým
poměrům a době, běžným etickým zvyklostem při odškodňování ztížení
společenského uplatnění a za všechna jiná příkoří s postižením spojená, za strádání
nezletilých synů a za duševní utrpení z poškození zdraví až do roku dosažení
průměrné délky života muže v ČR, tedy 72 let, které by měl dosáhnout v roce 2035.
Skutečnou roční újmu nehmotnou a hmotnou vyčíslil částkou 100.000,-Kč. Tuto
částkou vynásobil 32 roky ( 2035 (rok dosažení průměrné délky života ) – 2003 (rok
vzniku úrazu). Dále vyčíslil hmotnou újmu ve výši 72.000,-Kč, výdaje spojené
s vlastní přepravou 20.000 až 30.000 Kč, výdaje na léky 5.000 Kč, zvýšené výdaje
6.0 ,-Kč a ztrátu zaměstnaneckých výhod 8.500,-Kč, vše 211.500,-Kč. Uvedl, že
akceptuje odečtení vyplacené částky ve výši 120.000,-Kč a proto požaduje
3.080.0 ,-Kč ( 3.200.000-120.000). Konstatoval, že ke vznesení požadavku na
zvýšení odškodnění za ztížení společenského uplatnění byl mimo jiné veden i
faktem, že nedošlo k jednorázovému mimořádnému odškodnění za služební úraz.
Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne 8.2.2011 uvedl, že trvá na
odůvodnění uvedeném v napadeném rozhodnutí. Podrobně se vyjádřil k jednotlivým
bodům žaloby. Mimo jiné uvedl, že nemůže souhlasit s tvrzením žalobce, že
napadené rozhodnutí ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského
kraje nehodnotilo nárok žalobce podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhl. č. 44012001 Sb.,
když o tomto požadavku bylo vedeno řádné řízení, ředitel Hasičského záchranného
sboru Moravskoslezského kraje (ani ředitelka kanceláře ředitele Hasičského
záchranného sboru Moravskoslezského kraje, jakožto správní orgán 1. stupně) však
nedospěli k závěru, že se jedná o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného
zřetele, čemuž se náležitě věnují v odůvodnění rozhodnutí obou stupňů. Poukázal
na rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j.: 22 Ca 247/2008-88 ze dne 2.7.2009.
Uvedl, že pokud žalobce vytýká rozhodnutím obou stupňů, že při odškodňování
služebního úrazu nezohlednila zvlášť výjimečné okolnosti hodné zvláštního zřetele, a
že nezvýšila odškodnění za náhradu za ztížení společenského uplatnění, zejména
mělo být dle jeho názoru přihlédnuto k závažnosti způsobené škody na zdraví, tzn.
zda byly zasaženy (poškozeny) životně důležité orgány, k možnosti vyléčení, tzn. zda
v důsledku poškození zdraví je poškozený omezen ve svém způsobu života a k
principu proporcionality, tedy aby přiznaná výše náhrady byla založena na
objektivních a rozumných důvodech, pak k těmto kritériím přihlédnuto bylo a
vypořádává se s nimi jak odůvodnění rozhodnutí ředitelky kanceláře, tak ředitele HZS
Moravskoslezského kraje.
K námitkám žalobce proti posudku MUDr. D. a k tvrzením, že zamítavé
stanovisko je založeno jen na neobjektivních posudcích a irelevantních a neúplných
podkladech uvedl, že posudek MUDr. I. D. ze zdravotnického zařízení MV,
zdravotnický obvod Bruntál ze dne 4.3.2008 o ztížení společenského uplatnění a
doplňující vyjádření této lékařky ze dne 5.10.2009 byl zpracován zcela v souladu s
vyhl. č. 440/2001 Sb. Odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ve věci č.j.
22 Ca 247/2008-88 ze dne 2.7.2009.
[OBRÁZEK]-7- 38Ad 60/2010
Dále uvedl, že žalovaný nijak nezpochybňuje skutečnost, že žalobce jistě do
určité míry je omezen při řízení motorového vozidla, věnování se synům a
domácnosti, údržbě domu apod., ale toto omezení však bylo zohledněno již
v základní výměře náhrady za ztížení společenského uplatnění, jakkoli se tato výše
může žalobci zdát nepřiměřená.
Pokud se žalobce domníval, že HZS MSK k řízení nepoužil další relevantní
dokumenty, které potvrzují zásadní újmu na zdraví vlivem úrazu ze dne 2.9.2003 a
tím značné omezení ve všech oblastech jeho života a předložil další dokumenty, pak
tyto dokumenty byly z velké části již HZS MSK známy z dřívější úřední činnosti.
Všechny dokumenty se staly podkladem pro rozhodnutí ve věci zvýšení ztížení
společenského uplatnění. Navrhoval zamítnutí žaloby, jakožto nedůvodné.
V průběhu ústního jednání dne 27.11.2012 žalobce setrval na žalobě. Zdůraznil,
že v důsledku pracovního rázu došlo k rozvázání pracovního poměru u HZS. Pobírá
invalidní důchod, doplatek mzdy a příspěvek na dopravu. Je veden u úřadu práce.
V Bruntále práce pro něj není. Pokud se jedná o jeho zdravotní stav odkázal na
obsah žaloby. Tvrdil, že před úrazem jezdil na kole, běhal na běžkách, chodil běhat,
bruslil. Není tyto aktivity schopen dělat. Nevydrží chodit ani stát. Je prakticky ve všem
omezen. Při jízdě autem musí jízdu přerušovat, někdy po půl hodině, někdy po
hodině jízdy. Není schopen chůze na větší vzdálenosti. Nad 50 metrů musí používat
francouzské hole, na vzdálenost větší než 200 metrů musí použít auto. Nechodí do
společnosti, když dříve chodili na plesy, zábavy. Není schopen tančit. Namáhavé
práce v domě za něj musí vykonávat jeho synové.
V podání ze dne 29.11.2012 žalobce doplnil svá tvrzení ze dne 27.11.2012.
Uvedl, že dne 1.5.2006 mu byl přiznán invalidní důchod částečný, následně invalidita
II. stupně. Je evidován jako uchazeč o zaměstnání, bez možnosti nalézt vhodné
pracovní místo, zejména s ohledem na zdravotní stav.
Po prvotním ústním jednání na HZS se obrátil na JUDr. K. S., ten uplatnil jeho nároky dopisem ze dne 8.9.2005. Požadoval
- náhradu za ztrátu na služebním příjmu,
- ztížení společenského uplatnění, když předložil znalecký posudek MUDr.
S. s vyčíslením bodového hodnocení 1000 bodů,
- rovněž uplatnil zvýšení stanoveného bodového hodnocení o 50%,
- náhradu za vyhotovení znaleckého posudku 500,- Kč
- a náhradu cestovních výloh 9.816,30 Kč.
Dne 13.2.2006 se obrátila na HZS právní zástupkyně žalobce – požadavek byl
na ztížení společenského uplatnění 180.000,- Kč, náklady účelně vyložené na léčení
5.33 ,- Kč, jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 496.525,- Kč, dále odchodné
ve výši 119.166,- Kč. Na požadavek reagoval žalovaný dopisem ze dne 21.3.2006.
[OBRÁZEK]-8- 38Ad 60/2010
II.
Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne
14.5.2010 č.j. HSOS-1458-12/2010, jakož i obsahem připojeného správního spisu
žalovaného téhož čísla jednacího. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud
vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového
a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu
(ust. § 75 soudního řádu správního) , přičemž toto rozhodnutí přezkoumal v mezích
žalobních bodů (§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb. s. ř. s.) a poté dospěl
k závěru, že žaloba není důvodná.
Provedeným dokazováním soud zjistil, že:
1) Rozhodnutím ředitele HZS MSK, č.j: HSOS-20-21-5/KŘ-PaM-2003 ze dne
30.9.2003 byl uznán úraz žalobce, který utrpěl dne 2.9.2003, jako úraz služební.
2) Rozhodnutí ředitele HZS MSK, č.j: HSOS-26-11/KŘ-PaM-2005 ze dne 5.2.2005
byl žalobce propuštěn ze zdravotních důvodů ze služebního poměru příslušníka HZS
ČR, funkce inspektor PO-operační technik - na základě posudku lékařské komise
(podle NMV č. 66/1999 čl. 18 odst. 3 písm. i) a v souladu s vyhláškou MV ČR
č.324/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovena zdravotní klasifikace" D" -
neschopen výkonu služby V HZS ČR.
3) Dne 1.7.2005 MUDr. S. B. vypracoval posudek o ztížení společenského uplatnění
poškozeného I.P. tak, že poškození zdraví (ztráta dolní končetiny v bérci se
zachovalým kolenem/pahýl vhodný k oprotézování/) hodnotil analogicky dle položky
1430 počtem bodů 1000. Z posudku vyplývá, že lékař měl k dispozici kompletní
dokumentaci od praktického lékaře a výsledky neurologa, výsledky EMG,
propouštěcí zprávu.
4) Rozhodnutím Ministerstva vnitra, orgánu sociálního zabezpečení ze dne 5.8.2005
byl žalobci přiznán od 1.5.2005 plný invalidní důchod v celkové výši 9.716,- Kč.
5) Přípisem ze dne 8.9.2005 žalobce uplatnil u HZS:
- náhradu za ztrátu na služebním příjmu od 1.5.2005 (bez určení jeho výše).
- ztížení společenského uplatnění o 50% (posudkem bylo ztížení oceněno počtem
1000 bodů).
- úhradu částky 500,- Kč (zaplatil za vyhotovení posudku o ztížení společenského
uplatnění),
- náklady na přepravu osobním automobilem k odborným lékařským zákrokům a
ošetřením, návštěvám praktické lékařky LPK Lázní a zaměstnavatelé ve výši
9.816 ,30 Kč,
- mimořádné odškodnění, přičemž výši náhrady ponechal na zvážení HZS. Poukázal
na to, že by se nemělo jednat o nejnižší hranici, kterou je 10-ti násobek minimální
mzdy platné pro dobu vzniku pracovního úrazu, ale jednorázové mimořádné
odškodnění by mělo být přiznáno a vypláceno v rozsahu stanoveného rozpětí
alespoň okolo poloviny tohoto rozpětí.
[OBRÁZEK]-9- 38Ad 60/2010
6) Žalovaný přípisem ze dne 27.9.2005 sdělil právnímu zástupci žalobce, že náhrada
za ztrátu na služebním poměru bude žalobci přiznána. Pokud se jedná o zvýšení
náhrady za ztížení společenského uplatnění, resp. zvýšení stanoveného bodového
ohodnocení o 50 %, pak z vypracovaného posudku MUDr. S. není jasné, zda
jmenovaný je ošetřujícím lékařem poškozeného. Žalobce byl požádán o prokázání
této skutečnosti.
Pokud se jedná o jednorázové mimořádné odškodnění, pak okolnosti úrazu
nesplňují žádné z kritérií požadovaných zákonem o služebním poměru ani
prováděcím právním předpisem (vyhl. č. 287/2002 Sb.) a nelze proto jednorázové
mimořádné odškodnění přiznat.
K požadavku na přiznání nákladů cestovného žalovaný sdělil, že pokud trvá
žalobce na úhradě nákladů vzniklých využitím osobního automobilu, je nutno
doložení lékařského potvrzení o tom, že při dojíždění nemůže žalobce využívat
městskou hromadnou dopravu a je třeba doplnit detailní rozpis jednotlivých cest
s uvedením data, odkud a kam se cestovalo nebo výpočet jízdného hromadnou
dopravou nebo počet ujetých km. Po doložení jízdních výdajů bude možno výdaje
uhradit.
7) Přípisem ze dne 27.9.2005 krajský ředitel HZS sdělil právnímu zástupci žalobce,
že:
- náhrada za ztrátu na služebním příjmu bude žalobci rozhodnutím krajského ředitele
přiznána.
- k požadavku na zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění je třeba
prokázat, zda MUDr. S. je ošetřujícím lékařem žalobce, totéž se týká náhrady částky
500,- Kč za vyhotovení posudku o ztížení společenského uplatnění,
- pokud se jedná o jednorázové mimořádné odškodnění pak okolnosti úrazu
nesplňují žádné z kritérií požadovaných zákonem o služebním poměru.
- k požadavku na úhradu cestovních výdajů byl žalobce vyzván k doložení těchto
nákladů.
8) Přípisem ze dne 13.2.2006 JUDr. Dagmar Žilková sdělila HZS, že převzala
zastoupení žalobce, který uplatňuje a upřesňuje nároky související s pracovním
úrazem a trvalou invaliditou, a to tak, že 1. požaduje náhradu za ztížení
společenského uplatnění v souladu se znaleckým posudkem znalce MUDr. B. S. tj.
1000 bodů podle vyhl. č. 440/2001 a zvýšení stanoveného bodového hodnocení o
50% s přihlédnutím k zvlášť těžkým následkům, které pracovní úraz měl. Celkem
takto je požadována částka 180.000,- Kč.
Dále bylo požadováno přiznání nákladů na přepravu osobním automobilem
k odborným lékařským zákrokům a ošetřením, celkem ve výši 5.033,30 Kč.
Pod bodem 3. přípisu bylo nárokováno jednorázové mimořádné odškodnění ve výši
496.525 ,- Kč.
[OBRÁZEK]-10- 38Ad 60/2010
Rovněž bylo požadováno odchodné ve výši 6-ti násobku služebního příjmu a
příspěvek za službu v plné výši (20 % služebního příjmu).
9) Rozhodnutím č.j. HZS MSK,Č.J:HSOS-192-25/KŘ-PaM-2006 ze dne 24.2.2006
ředitel HZS Moravskoslezského kraje zamítl jednorázové mimořádné odškodnění
bývalému příslušníkovi HZS MSK I. P., mimo jiné s odůvodněním, že služební úraz
ze dne 2.9.2003 nevznikl během plnění služebních úkolů citovaných v § 92 odst.4,
ani nevznikl za obdobně nebezpečných podmínek uvedených v § 61 vyhlášky
287/2002 Sb. Služební úraz vznikl při fyzické přípravě příslušníka.
10) Žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně adresoval odvolání ze dne HZS
proti rozhodnutí ředitele HZS Moravskoslezského kraje ze dne 24.2.2006 č.j. HSOS-
192-25/KŘ-PaM-2006. V podání je mimo jiné uvedeno, že odchodné ve výši 33.033,-
Kč bylo žalobci přiznáno rozhodnutím ředitele HZS MSK ze dne 24.4.2005 č.j.
HSOS-40/28/KŘ-PAM-2005.
11) Rozhodnutím z téhož dne byla zamítnuta žádost o přiznání jednorázového
mimořádného odškodnění.
12) Okresní správa sociálního zabezpečení Bruntál v posouzení zdravotního stavu
dne 29.3.2006 uvedla v záznamu o jednání, že posuzovaný již není nadále plně
invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ale je částečně invalidní dle § 44
odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v souvislosti s úrazem ze dne 2.9.2003.
V posudkovém zhodnocení je uvedeno, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV, odd. H, pol. 67.4 přílohy k vyhl. č.
284/1995 Sb., tj. 30%. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu a náročnosti
povolání se tato hodnota zvyšuje dle § 6 odst.4 cit. vyhlášky o 10%, takže činí
celkem 40%. Datum změny invalidity byl určen dnem 29.3.2006.
13) Městský úřad Bruntál rozhodl dne 11.4.2006 ve věci žalobce pod sp. zn.
OSV/12192-06/2684-2006/her tak, že žalobci náleží mimořádné výhody II. stupně
s účinnosti od 29.3.2006 s platností trvale.
14) Rozhodnutím generálního ředitele ve věcech služebního poměru ze dne
10.5.2006 č.j. PO-10-8/GŘ-PE-2006 bylo zamítnuto odvolání, které podal I. P. proti
rozhodnutí ředitele HZS Moravskoslezského kraje čj. HSOS-192-25/KŘ-PaM-2006
ze dne 24.2.2006 a zároveň bylo rozhodnutí potvrzeno.
15) Žalobce zastoupený právní zástupkyní se domáhal návrhem ze dne 29.6.2006
u Okresního soudu v Bruntále zaplacení částky 495.033,50 Kč, tj. přiznání náhrady
za ztížení společenského uplatnění ve výši 180.000,- Kč,
- úhrady jednorázového mimořádného odškodnění dle § 91 písm. e/ zákona
o služebním poměru ve výši 310.000,- Kč,
- náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením ve výši 5.033,30 Kč a
přiznání úroku z prodlení, jakož i přiznání nákladů řízení.
[OBRÁZEK]-11- 38Ad 60/2010
Usnesením ze dne 12.12.2007 Okresní soud v Bruntále rozhodl pod bodem I. tak,
že řízení se zastavuje a pod bodem II., že po právní moci usnesení bude věc
postoupena služebního funkcionáři Hasičského záchranného sboru MSK. O
nákladech řízení bylo rozhodnuto pod bodem III. tak, že žádný z účastníků nemá
právo na jejich náhradu.
16) Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru
České republiky, rozhodlo generálním ředitelem ve věcech služebního poměru dne
10.5.2006 , č.j. PO-10-8/GŘ-PE-2006 tak, že zamítlo odvolání, které podal žalobce
proti rozhodnutí ředitele HZS Moravskoslezského kraje č.j. HSOS-192-25/KŘ-PaM-
2006 ze dne 24.2.2006 a rozhodnutí potvrdilo mimo jiné s odůvodněním, že ze
shromážděného spisového materiálu vyplývá, že okolnosti vzniku služebního úrazu
odvolatele dne 2.9.2003, tj. udržování si fyzické zdatnosti povolenou míčovou hrou,
není plněním zvláštního úkolu uloženého služebním funkcionářem; zároveň tato
činnost nesplňuje žádnou z podmínek stanovených § 91 odst. 4 služebního zákona
pro vznik nároku na jednorázové mimořádné odškodnění. Okolnost, že z důvodu
služebního úrazu se stal odvolatel invalidním, sama o sobě také nemůže zakládat
nárok na jednorázové mimořádné odškodnění. Udržovat si fyzickou zdatnost a
prokazovat ji zkouškou fyzické způsobilosti je jednou ze základních povinností
každého příslušníka vyplývající z § 13 zákona, a skutečnost, že odvolatel byl v době
vzniku úrazu zařazen do funkce inspektor pooperační technik, není rozhodující.
17) Přípisem ze dne 14.3.2008 právní zástupkyně žalobce sdělila, že žalobce
uplatňuje finanční nároky související s jeho invaliditou. Doložila vyjádření ošetřujícího
lékaře MUDr. I. D. z 5.3.2008, posudek o ztížení společenského uplatnění ze dne
4.3.2008 a vyjádření MUDr. D. z 5.10.2005, jakož i posudek o ztížení společenského
uplatnění ze dne 1.7.2005, který vypracoval MUDr. B. S.
18) Rozhodnutím ze dne 31.3.2008 ředitelka kanceláře krajského ředitele ve věcech
služebního poměru přiznala I. P. za služební úraz, který vznikl dne 2.9.2003
náhradu za ztížení společenského uplatnění v částce 120.000,-Kč.
19) Proti rozhodnutí ze dne 21.3.2008 podal I. P. odvolání ze dne 17.4.2008.
20) Rozhodnutím ředitele Hasičského záchranného sboru MSK ze dne 19.6.2008
č.j. HSOS-698-8/KŘ-ŘK-2008 bylo změněno rozhodnutí kanceláře ředitele HZS MSK
č.j. HSOS-13-29/KŘ-PaM-2008 ze dne 21.3.2008 tak, že napadené rozhodnutí se
mění tak, že náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 120.000,- Kč je
odvolateli přiznána na základě ust. § 101 písm. b/ a § 104 zák. č. 361/2003 Sb.
21) Rozhodnutím ředitele Hasičského záchranného sboru MSK ze dne 19.6.2008
č.j. HSOS-698-9/KŘ-ŘK-2008 bylo napadené rozhodnutí č. HSOS-13-30/KŘ-PaM
2008 ze dne 21.3.2008 tak, že náhrada účelně vynaložených nákladů spojených
s léčením ve výši 1.686,- Kč je žalobci přiznána na základě ust. § 101 písm. c/ a
§ 107 odst. 1 zák.č. 361/2003 Sb.
[OBRÁZEK]-12- 38Ad 60/2010
22) Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.6.2009 č.j. 22 Ca 247/2008-70
pod bodem I. byla žaloba žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19.6.2008 č.j.
HSOS-698-8/KŘ-ŘK-2008 vyloučena k samostatnému řízení a rozhodnutí a pod
bodem II. žaloba o zaplacení částky 1.504.966,70 Kč vyloučena k samostatnému
projednání a rozhodnutí.
23) Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 25.6.2009 č.j. 22 Ca 182/2009-
28 pod bodem I. byla žaloba žalobce o zaplacení částky 1.504.966,70 Kč pod
bodem I. odmítnuta. Pod bodem II. bylo rozhodnuto tak, že po právní moci usnesení
bude věc postoupena Ředitelce kanceláře Hasičského záchranného sboru
Moravskoslezského kraje a pod bodem III. bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
24) Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 Ca 247/2008-88 soud pod bodem
I. výroku rozhodl tak, že rozhodnutí Ředitele Hasičského záchranného sboru
Moravskoslezského kraje ze dne 19.6.2008 č.j. HSOS-698-8/KŘ-ŘK-2008 zrušuje
pro vady řízení a věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. Pod bodem II. bylo
rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci na nákladech řízení k rukám
advokátky JUDr. Dagmar Žilkové částku 6.105,50 Kč.
25) Přípisem ze dne 5.10.2009 , který MUDr. I. D. adresovala Krajskému řediteli plk.
Ing. Z. N. lékařka objasnila, že v posudku o bolestném ze dne 4.5.2005 bolest
žalobce ohodnotila 215 body (70,75,70 bodů za jednotlivé položky) a tuto hodnotu
zvýšila o 50% chybným odkazem na ustanovení § 6 odst.1 písm. c) vyhl. č.
440/2001 Sb. Správný odkaz měl být na odst.1 písm. a) uvedeného paragrafu, neboť
ten se vztahuje k hodnocení bolestného. Odst. 1 písm. c) se vztahuje k hodnocení
ztížení společenského uplatnění, které v té době neprováděla. Stejné chyby se
dopustila v písemné odpovědi na dotaz z 5.10.2005, kde se vyjadřovala opět
k posudku o bolestném a jeho zvýšení o 50% s odkazem na nesprávný odstavec § 6,
nikoliv o ztížení společenského uplatnění, na které byl činěn dotaz. Dne 4.3.2008
vypracovala na žádost posudek o ztížení společenského uplatnění, kde bodové
hodnocení po součtu jednotlivých položek činilo 1700 bodů, avšak v souladu s ust. §
6 odst.2 vyhlášky č. 440/2001 Sb. součet bodového hodnocení poškození nesmí
převyšovat bodové hodnocení za anatomickou nebo funkční ztrátu končetiny, která
činí 1000 bodů (položka 1430 zmíněné vyhlášky). Proto celkové hodnocení činilo
1000 bodů. Lékařka dále uvedla postupy, kterými dospěla k závěrům svého
hodnocení.
26) Právní zástupkyně žalobce se přípisem ze dne 6.11.2009 vyjádřila k usnesení
ze dne 23.10.2009 – vyjádření k podkladům. Poukázala na nepříznivý zdravotní stav
žalobce, neschopnost soustavného výkonu práce z důvodu omezení vyplývajících
z nepříznivého zdravotního stavu. Poukázala na neschopnost vykonávat jakoukoliv
sportovní činnost, kterou žalobce dříve běžně vykonával a dále na neschopnost
výkonu fyzicky náročné práce. Dále poukázala na nemožnost najít vhodnou práci i
nemožnost dostatečně se věnovat výchově nezl. synů. Navrhovala zpracováni
znaleckého posudku nezávislým lékařem.
[OBRÁZEK]-13- 38Ad 60/2010
27) Ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje rozhodl dne
4.12.2009 ve věci odvolání I. P. tak, že mění rozhodnutí ředitelky kanceláře ředitele
HZS Moravskoslezkého kraje č.j. HSOS-13-29/KŘ-PaM-2008 ze dne 21.3.2008 tak,
že pod bodem I. přiznal I.P. nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve
výši 120.000,-Kč za služební úraz ke kterému došlo dne 2.9.2003. Pod bodem II.
výroku nárok na náhradu úroků z prodlení z částky 120.000,- Kč zamítl , pod bodem
III. nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 60.000,- Kč vč.
úroků z prodlení, za služební úraz, ke kterému došlo 2.9.2003, zamítl a pod bodem
IV. zamítl nárok na náhradu nákladů za zpracování znaleckého posudku o ztížení
společenského uplatnění MUDr. B. S. ze dne 1.7.2005. V odůvodnění rozhodnutí se
podrobně vyjádřil k důvodům svého rozhodnutí.
28) Usneseními ze dne 17.2.2010 a 19.3.2010 ředitelka kanceláře krajského ředitele Hasičského
záchranného sboru vyzvala žalobce ve věci žádosti o zvýšení ztížení společenského uplatnění,
aby ve lhůtě do 15 dnů od doručení usnesení sdělil 1. z jakých důvodů se domáhá částky
1.504.966 ,70Kč, 2. jak probíhá jeho léčba po úraze ze dne 2.9.2003, 3. na jaké úrovni bylo
sportovní zapojení žalobce v době před úrazem.
29) Žalobce zastoupený JUDr. Dagmar Žilkovou přípisem ze dne 23.3.2010 sdělil mimo jiné, že:
- K pracovnímu úrazu došlo v době, kdy dosáhl věku 40 let, tedy v době, kdy byl na vrcholu
pracovní i fyzické výkonnosti a pro trvalé následky je v podstatě a podstatně doživotně
hendikepován a významně se mu změnilo uplatnění ve všech oblastech jeho života.
- Po pracovním úrazu se stal invalidním, tím neschopen výkonu práce a značně fyzicky omezen
Pro trvalé bolesti končetiny je nucen užívat tlumivé léky Od ukončení léčby služební a ošetřující
lékařkou MUDr. D. v počátku roku 2005 absolvoval několik vyšetření u odborných lékařů a
podrobil se zákrokům-obstřik Achilovy šlachy, kapačky a jiné. Pro citlivost poškozené končetiny
na změny počasí a teplot trpí nepopsatelnými bolestmi a otoky postižené končetiny. Nemůže
v nočních hodinách spát, dlouhodobým užíváním léku trpí dosti často zažívacími problémy. Za
pravidelně užívané léky a masti na tlumení poúrazových bolestí a následných bolestí vynakládá
300,- až 400,-Kč.
- Od změny invalidity plné na částečnou (od 1.5.2006) není schopen získat vhodnou práci.
Ztrátou zaměstnání, způsobenou trvalými následky po pracovním úrazu, přišel o možnosti
dostatečného výdělku a tím zajištění dostatku prostředků na pokrytí všech potřeb školou
povinných a sportujících synů M. P. a M. P. i na správu svého majetku, společenského a
kulturního vyžití. Od 1.11.2006 do dne podání vyjádření činí ztráta na čistém příjmu 242.282,-Kč
a měsíčně se stále zvyšuje. Ztrátou zaměstnání byl připraven o všechny zaměstnanecké benefity
(příspěvek na stravné, příspěvek na rekreaci, výhody plynoucí ze služebního poměru atd.) V
ročním průměru činí příspěvek zaměstnavatele na stravné 600,-Kč měsíčně, tj. ročně asi 7.200,-
Kč na jednoho zaměstnance.
- Z důvodu značného pohybového omezení, neschopnosti delší chůze, neschopnosti delšího
pobytu v obutí, značné neschopnosti překonávat běžné překážky a terénní nerovnosti při
pokračování -14- 38Ad 60/2010
[OBRÁZEK]zajišťování životních potřeb, při zajišťování správy a údržby svého majetku, na návštěvy synů,
rodičů, lékařů, k jednání na úřadech atd. je nucen a odkázán na vlastní přepravu osobním
automobilem. Náklady na nezbytnou přepravu vlastním vozidlem v loňském roce činily 2.470 Kč
měsíčně (po odečtení 6.000,- Kč za rok 2009 - příspěvek na přepravu osob ZTP), pohybují se
náklady kolem částky 2.000,-Kč měsíčně. Na rok 2010 byl státní příspěvek na dopravu osob ZTP
snížen o 50%, tedy na 3.000,- Kč. Nuceným trvalým pobytem v domácím prostředí, z důvodu
pohybového omezení úrazem, prokazatelně došlo ke zvýšení nákladů na energie v domácnosti.
- Vlivem trvalého tělesného postižení nemůže vykonávat jakoukoli sportovní činnost, kterou dříve
běžně vykonával ať závodně nebo rekreačně. Od roku 1975 do roku 1984 byl aktivním
sportovcem v běžeckých disciplínách na úrovni okresní, krajské, republikové, je bývalý mistr ČSR
a ČSSR v běhu na 1000 m pro rok 1977, několikanásobným přeborníkem okresu a kraje v běhu
na běžecké dráze a v přespolním běhu ve své kategorii. Aktivně působil v kolektivních sportech u
ozbrojených složek (fotbal, nohejbal, hokej atd.), kde byl do roku 1986 ve služebním poměru. Od
roku 1984 do 2.9.2003 se věnoval sportu - běh, jízda na kole, fotbal, nohejbal, běh na lyžích,
bruslení, líný tenis, pěší turistika a jiné, jen rekreačně a v rámci služební tělovýchovy. Duševní
trauma mu způsobuje fakt, že zkušenosti a dovednosti ze sportovních aktivit nemůže, z důvodu
trvalého postižení pohybového ústrojí pracovním úrazem, osobně předvést svým sportovně
nadaným synům a značně trpí sportovním a pohybovým deficitem.
Trval na odškodnění za ztížení společenského uplatnění, újmu na zdraví, duševní strádání a
příkoří, vše způsobené pracovním úrazem ze dne 2.9.2003 na celkové částce 2.500.000,- Kč
(doba od vzniku úrazu 2003 do roku dosažení starobního důchodu 25 roků x 100.000,- Kč =
2.500.0 ,-Kč).
Dále uvedl, že finanční částku 5.033,30 Kč nehodlá odečítat, neboť se jednalo pouze a jen
o náhradu výdajů spojených s léčením. Požadoval vyplacení finančního odškodnění za ztížení
společenského uplatnění, vlivem pracovního úrazu ze dne 2.9.2003, ve výši 2.380.000,- Kč. Dále
požadoval a přiznání nákladů řízení spojených s právním zastupováním a soudními poplatky.
30) Usnesením ředitelky kanceláře krajského ředitele Hasičského záchranného sboru
Moravskoslezského kraje ze dne 26.3.2010 byla připuštěna změna obsahu podání žalobce ze
dne 17.4.2008 spočívající ve změně výše požadované částky na 2.380.000,-Kč.
31) Usnesením ze dne 30.3.2010 ředitelka kanceláře ředitele Hasičského záchranného sboru
Moravskoslezského kraje rozhodla tak, že I.P. se může ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení
usnesení vyjádřit k podkladům rozhodnutí, ke způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhnout jejich
doplnění.
32) Dne 31.3.2010 bylo doručeno HZS Moravskoslezského kraje doplňující vyjádření
žalobce ze dne 30.3.2010 , kterým se domáhá dalšího navýšení požadované částky
za zvýšení ztížení společenského uplatnění, a to na částku 3.080.000,- Kč.
Žalobce podrobně ve vyjádření uvedl o co opírá nárok, když uvedl, že
požadoval zvýšení již přiznaného ztížení společenského uplatnění, neboť se
domnívá, že již vyplacené odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši
[OBRÁZEK]-15- 38Ad 60/2010
120.0 ,- Kč není adekvátní vzhledem k následkům služebním úrazem způsobeným,
kdy je dle jeho názoru v podstatě doživotně handicapován a významně se mu
změnilo uplatnění ve všech oblastech jeho života (oblast pracovní, společenská,
sportovní, kulturní, osobní atd.).
Uvedl, že žadatel k podpoře svého tvrzení dále uvedl, že úraz utrpěl ve věku
40-ti let, kdy byl na vrcholu pracovní výkonnosti. Popsal své zdravotní potíže.
Zdůraznil, že z rozhodnutí lékařské komise se sídlem v Ostravě mu byla změněna
zdravotní klasifikace z "A" na "D" a na tomto základě byl propuštěn ze služebního
poměru k datu 30.4.2005. Utrpěl tak ztrátu na výdělku, v současné době nemůže
vykonávat soustavnou činnost a byl po dobu nejméně jednoho roku zcela invalidní.
Od 1.5.2006 došlo ke změně trvalé invalidity na částečnou, je veden v evidenci
uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce. Ztráta zaměstnání mu také způsobila
značné problémy s řádnými úhradami závazků pocházejících z doby před
pracovním úrazem - půjčka na opravu rodinného domu. Poukázal na to, že utrpěl
také ztrátu na výdělku, dosud ve výši 248.282,- Kč a, že vlivem úrazu a trvalých
následků byl připraven o všechny zaměstnanecké benefity (příspěvek na stravné,
příspěvek na rekreaci, výhody plynoucí ze služebního poměru atd.). Jen stravné pak
vyčíslil ročně na cca 7.200,- Kč na jednoho zaměstnance. Dále vypočítával náklady
na vlastní přepravu osobním automobilem, na kterou je převážně odkázán. Po
odečtení příspěvku na přepravu osob ZPP činí náklady na provoz automobilu asi
2.0 ,- Kč měsíčně. Z důvodu trvalého pobytu v domácím prostředí také došlo ke
zvýšení nákladů na energie domácnosti (plyn, elektřina, otop atd.).
Žadatel rovněž uvedl, že se tímto dostal do nepříznivé sociální situace, kdy je
v mnohém závislý na rodinných příslušnících, nemůže řádně osobně zajišťovat péči
a potřeby dvou dosud nezletilých synů, ani správu svého majetku. Jeho zdravotní
stav má spíše zhoršující se charakter v důsledku neustálého přetěžování zdravé
nohy. Dále nemůže vykonávat žádnou sportovní činnost, kterou dříve běžně
vykonával, ať závodně nebo rekreačně. Od roku 1975 do roku 1984 byl aktivní
sportovcem v běžeckých disciplínách na úrovni okresní, krajské, republikové, je
mimo jiné bývalý mistr ČSR a ČSSR v běhu na 1000m pro rok 1977, vítěz v běhu na
1000m v závodě Zlatá tretra Ostrava 1977. Aktivně působil v kolektivních sportech
u ozbrojených složek, kde byl do roku 1986 ve služebním poměru. Od roku 1984 do
2.9.2003 se sportu věnoval jen rekreačně a v rámci služební tělovýchovy. Duševní
trauma mu způsobuje fakt, že zkušenosti a dovednosti ze sportovních aktivit nemůže
z důvodu postižení pohybového ústrojí osobně předvést svým synům a trpí
sportovním a pohybovým deficitem.
Žadatel též uvedl, že kromě finančních ztrát trpí také duševním traumatem, a to
díky pocitu celkově neuplatnitelné osoby ("pohybově nemohoucího a zmrzačeného
individua odkázaného na pomoc třetích osob, majitele rodinného domu
neschopného vlastními silami jako v době před úrazem zabezpečit řádnou údržbu
nemovitosti "). Částku 3.200.000,- Kč považuje za přijatelnou kompenzaci
ztrát již vzniklých a ztrát předpokládaných, bude adekvátní dnešním a budoucím
pokračování -16- 38Ad 60/2010
[OBRÁZEK]ekonomickým poměrům a době, běžným etickým zvyklostem v demokratických
společenstvích při odškodňování ztížení společenského uplatnění, bude přijatelnou
kompenzací duševního utrpení z poškození zdraví, příkoří a strádání i jeho
nezletilých dětí až do dosažení průměrné délky života muže v ČR, tedy 72 let, které
by měl dosáhnout v roce 2035. Od této částky odečetl již vyplacenou náhradu za
ztížení společenského uplatnění ve výši 120.000,- Kč. Uvedl, že v souladu s § 7
odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. požaduje vyplacení finančního odškodnění ve výši
3.080.0 ,-Kč.
33) Usnesením ředitelky kanceláře krajského ředitele Hasičského záchranného sboru
Moravskoslezského kraje ze dne 30.3.2010 byl žalobce informován o tom, že se může ve lhůtě
do 15 dnů ode dne doručení usnesení vyjádřit k podkladům rozhodnutí, ke způsobu jejich
zjištění, popřípadě navrhnout jejich doplnění.
34) Podáním ze dne 30.3.2010 žalobce uvedl důvody z jakých se domáhá částky 1.504.966,70
Kč, jak probíhá jeho léčba a jaké bylo jeho sportovní zapojení.
35) Žalobce se v přípise ze dne 6.4.2010 vyjádřil k usnesení HZS MSK zn. HSOS-1458-4/2010
ze dne 26.3.2010, doplnil své vyjádření ze dne 30.3.2010. Požadoval přiznání finančního
odškodnění za ztížení společenského uplatnění vlivem pracovního úrazu ve výši 3.080.000,- Kč.
Svůj požadavek odůvodnil pod body 1-4, jako v předchozích žádostech o přiznání odškodnění za
ztížení společenského uplatnění. Pod bodem 5 namítal např. neetický přístup, zvláštní postoj
bývalého zaměstnavatele při realizaci odškodnění, neochotný způsob sdělování informací, pocit
z pohrdání jeho osobou, nedostatečný a bezcitný zájem státu o osoby zdravotně postižené
pracovním úrazem apod.
36) Usnesením ze dne 30.3.2010 ředitelka kanceláře ředitele Hasičského záchranného
sboru Moravskoslezského kraje rozhodla ve věci I.P. tak, že povoluje změnu obsahu
podání ze dne 17.4.2008, resp. 16.11.2008 (tj. žádosti o zvýšení ztížení
společenského uplatnění dle § 7 odt.3 vyhlášky č. 440/2011 Sb.), spočívající ve
změně požadované částky na 3.080.000,- Kč.
37) Dne 14.5.2010 rozhodnutím č.j. HSOS-1458-12/2010 ředitelka kanceláře ředitele
Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje ve věcech služebního
poměru rozhodla tak, že žádostí žalobce o zvýšení ztížení společenského uplatnění
dle ustanovení § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. ve výši 3.080.000,- Kč a žádosti
o náhradu nákladů spojených s právním zastupováním a soudními poplatky dle
§ 177 odst. 1 zákona o služebním poměru nevyhověla.
V odůvodnění rozhodnutí mimo jiné uvedla, že dne 2.9.2003 utrpěl pan I. P.
služební úraz, v jehož důsledku pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu služby a z
tohoto důvodu jeho služební poměr skončil propuštěním. V důsledku tohoto
služebního úrazu byla panu I. P. mimo jiné přiznána náhrada za ztížení
společenského uplatnění ve výši 120.000,- Kč, a to rozhodnutím ředitelky kanceláře
ředitele HZS Moravskoslezského kraje ve věcech služebního poměru ze dne
21.3.2008, č.j.: HSOS-13-29/KŘ- PaM-2008. Na základě odvolání pana I. P.
pokračování -17- 38Ad 60/2010
[OBRÁZEK]bylo toto rozhodnutí změněno, a to rozhodnutím ředitele HZS Moravskoslezského
kraje č.j.: HSOS-149-35/KŘ-ŘK-2009 ze dne 4.12.2009, které nabylo právní moci
nabylo dne 11.12.2009.
Dále byla provedena rekapitulace dosavadního průběhu řízení před správním
orgánem. Citována příslušná ustanovení vyhl. č. 440/2001 Sb., proveden odkaz na
nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ÚS 350/03, rozsudek NS ČR sp. zn. 25Cdo
1279/2005 ze dne 29.8.2006, rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22Ca
247/2008 ze dne 2.7.2009.
Za nesporné ředitelka kanceláře ředitele HZS Moravskoslezského kraje
považovala, že ke služebnímu úrazu došlo dne 2.9.2003 během fyzické přípravy
pana I. P., přičemž došlo k přetržení Achillovy šlachy na pravé dolní končetině. Stalo
se tak tedy ve věku 40 let pana I. P., který byl v důsledku tohoto úrazu ze
zdravotních důvodů propuštěn ze služebního poměru u HZS Moravskoslezského
kraje. Dle vyšetření provedeného MUDr. I. D. z dne 4.3.2008 pan I. P. v důsledku
úrazu ze dne 2.9.2003 trpí atrofií svalstva pravého lýtka (obvod pr. lýtka pod
kolenem - 3 cm, nad kotníkem -1,5 cm oproti zdravé straně), těžkým omezením
pohybu v hlezenném kloubu (plant. flexe/dorsální flexe 30-0-0, ve srovnání se
zdravou stranou pl.f. dors.f. 55-0-35), aktivní pohyb v hlezenném kloubu není možný,
chůze paretická, neschopen chůze po špici. Pro přetrvávající bolesti užívá tlumivé
léky na předpis od svého praktického lékaře a dále volně prodejná analgetika. Dne
1.5.2005 byl uznán plně invalidním, od 1.5.2006 došlo ke změně plné invalidity na
částečnou, od 1.1.2010 pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně
(oznámení Ministerstva vnitra, orgánu sociálního zabezpečení č.j. OSZ-125959/20
10 ze dne 1.2.2010), což znamená, že jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o
35 % nejvíce však o 49 %. Dle rozhodnutí MěÚ Bruntál, odboru sociálních věcí,
oddělení sociální péče, zn. OSV /12192-06/2684-2006/her ze dne 1.1.4.2006 panu I.
P. náležely mimořádné výhody II. stupně s trvalou platností pro zdravotní postižení
podstatně omezující pohybovou schopnost.
V odůvodnění rozhodnutí je dále uvedeno, že v případě pana I. P. byl lékařský
posudek zpracován MUDr. I. D. dne 4.3.2008, bodové ohodnocení za ztížení
společenského uplatnění pana P. bylo stanoveno na 1000 bodů bez jakéhokoliv
zvýšení. Ve svém vyjádření ze dne 5.10.2009 pak MUDr. D. uvádí, že v posudku o
ztížení společenského uplatnění ze dne 4.3.2008 sice bodové hodnocení po součtu
jednotlivých položek činilo 1700 bodů, avšak v souladu s ustanovením § 6
odst. 2 vyhl. č. 440/2001 Sb. součet bodového hodnocení nesmí převyšovat bodové
ohodnocení za jeho anatomickou či funkční ztrátu končetiny, která činí 1000 bodů
(položka 1430 přílohy č. 2 vyhl. č. 440/2001 Sb.). Proto celkové hodnocení činilo
1000 bodů.
Při posouzení zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění ve smyslu § 7
odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. je třeba respektovat, že odškodnění již v základní
výměře představuje náhradu za prokazatelně nepříznivé následky škody na zdraví,
které jsou trvalého rázu a objektivně omezují dosavadní možnosti poškozeného
pokračování -18- 38Ad 60/2010
[OBRÁZEK]uplatnit se v životě a ve společnosti. Náhrada je jednorázovým odškodněním za
omezení či ztrátu dosavadních možností a schopností poškozeného uplatnit se
v různých oblastech jeho dosavadního života a její výše je založena na srovnání
způsobu jeho života a aktivit v době před poškozením a poté, přičemž mezi výší
náhrady a způsobenou újmou musí být vztah přiměřenosti. Rozhodnutí o výši
náhrady ve smyslu § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. proto musí být založeno na
skutkovém zjištění, zda a nakolik jsou v důsledku škody na zdraví omezeny či zcela
ztraceny předchozí možnosti poškozeného v různých oblastech jeho společenského
uplatnění.
Co se týče poškození zdraví pana I.P., nejedná se o poškození životně
důležitých orgánů, poškozený není závislý na přístrojovém vybavení, navštěvuje
pouze svého praktického lékaře. Následky úrazu nezbavily poškozeného možnosti
zapojit se do aktivit v oblasti společenského či rodinného života, pokud jde o
pracovní zapojení pan I. P. je poživatelem invalidního důchodu
pro invaliditu prvního stupně, z čehož vyplývá, že u pana I. P. nelze hovořit o
vyloučení možnosti zapojit se do pracovního procesu. Skutečnost, že pan I. P. není
schopen od 1.5.2006 (změna plné invalidity na částečnou) nalézt zaměstnání, nelze
jednoznačně přičítat jen na vrub jeho zdravotnímu omezení, oblast Bruntálska je
dlouhodobě považována za oblast s vysokou mírou nezaměstnanosti.
K provedenému dokazování se ředitelka kanceláře ředitele HZS
Moravskoslezského kraje vyjádřila tak, že důkazy zaslané I. P. (viz vyjádření e dne
6.4.2010 ), jí byly z velké části již známy z dřívější úřední činnosti. Všechny tyto
dokumenty se staly podkladem pro rozhodnutí ve věci zvýšení ztížení
společenského uplatnění. Co se týče zdravotní dokumentace absolvované léčby a
návrhu k dalšímu lékařskému posouzení nezávislým lékařem, ředitelka kanceláře
ředitele HZS Moravskoslezského kraje je toho názoru, že o zjištěném stavu věci
nejsou důvodné pochybnosti, dosud zjištěný rozsah je pro vydání rozhodnutí
dostatečný, proto již další důkazy nebyly provedeny. Ohledně sportovního zapojení
pana I. P. v době před úrazem, bylo sděleno, že od roku 1975 do roku 1984 byl
aktivním sportovcem v běžeckých disciplínách na úrovni okresní, krajské,
republikové, je mimo jiné bývalý mistr ČSR a ČSSR v běhu na 1000m pro rok 1977,
vítěz v běhu na 1000m v závodě Zlatá tretra Ostrava 1977. Aktivně působil
v kolektivních sportech u ozbrojených složek, kde byl do roku 1986 ve služebním
poměru. Od roku 1984 do 2.9.2003 se sportu věnoval jen rekreačně a v rámci
"služební tělovýchovy". Z tohoto vyplývá, že sportovní zapojení pana I. P. bylo na
vysoké úrovni v době, kdy mu bylo 14 let, maximálně do roku 1984 (21 let věku),
pozdější sportovní zapojení již nelze považovat za mimořádné.
Přiznání odškodnění za ztížení společenského uplatnění v základní výměře
(§ 3 odst. 1 vyhl. č. 440/2001 Sb.) představuje náhradu za následky škody na zdraví,
které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění
poškozeného v životě a ve společnosti. Přiznání základního odškodnění samotného
tedy předpokládá, že dosavadní možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve
společnosti jsou v důsledku úrazu objektivně a zásadně omezeny. Za situace, kdy
[OBRÁZEK]-19- 38Ad 60/2010
nebyly shledány důvody ani pro zvýšení bodového ohodnocení dle § 6 odst. 1 písm.
c) vyhl. č. 440/2001 Sb., neboť škoda na zdraví nevedla ke zvlášť těžkým
následkům, a s přihlédnutím k ostatním výše popsaným skutečnostem, se v případě
poškození zdraví pana I. P. nejedná o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného
zřetele a není tedy možno výši odškodnění ztížení společenského uplatnění zvýšit
dle § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb.
Nad rámec tohoto rozhodnutí považovala ředitelka kanceláře ředitele HZS
Moravskoslezského kraje za vhodné uvést, že předmětem tohoto řízení nejsou jiné
druhy náhrad škody na zdraví dle zákona o služebním poměru, jako náhrada za
ztrátu na služebním příjmu, náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s
léčením, ani jednorázové mimořádné odškodnění dle § 92 odst. 4 zákona č.
186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR, ve znění pozdějších
předpisů.
K požadavku na úhradu nákladů spojených s právním zastupováním a soudními
poplatky, ředitelka kanceláře ředitele HZS Moravskoslezského kraje uvedla, že
rozhodnutí o nevyhovění žádosti o náhradu nákladů řízení vychází z ustanovení
§ 177 odst. 1 zákona o služebním poměru. Toto ustanovení stanoví, že náklady
řízení, které vznikly bezpečnostnímu sboru, nese tento sbor; náklady řízení, které
vznikly účastníkovi řízení, nese účastník.
38) Proti rozhodnutí ze dne 14.5.2010 č.j. HSOS-1458-12/2010 podal žalobce
odvolání ze dne 28.5.2010, ve kterém se vyjadřoval k výši požadovaného
odškodnění. Namítal, že odškodnění v základní sazbě a ve výši 120.000,-Kč
nepovažuje za adekvátní a tedy nepřiměřené k následkům po služebním úrazu,
neboť mezi výši náhrady a způsobenou újmou objektivně není vztah přiměřenosti.
Uvedl, že dosud nebylo projednáváno a tedy ani rozhodováno žalobě o jednorázové
mimořádné odškodnění. Od žalovaného neobdržel a nevlastní žádný relevantní
dokument, kterým by byl jeho požadavek na jednorázové mimořádné odškodnění
řešen. Uvedl, že je přesvědčen, že zamítavé stanovisko je podloženo jen na
neobjektivních posudcích a irelevantních a zmatečných podkladech. Dále uvedl, že
postrádá zmínku o posudku zpracovaném nestranným posudkovým lékařem a
soudním znalcem MUDr. B. S. Nesouhlasil s tvrzením uvedeném v odůvodnění
rozhodnutí, že nelze jeho současnou nezaměstnanost přičítat jen na vrub jeho
zdravotního omezení. Namítala, že v záporném rozhodnutí není uveden ani
konstatován žádná dokument, kterým b y mu byla vyvrácena oprávněnost jeho
požadavků na odškodnění. Domáhal se odškodnění za ztížení společenského
uplatnění, které vyčíslil částkou 3.200.000,-Kč a po odečtení částky 120.000,-Kč,
která byla vyplacena částky 3.080.000,-Kč.
39) Odvolání žalobce bylo přípisem ze dne 7.6.2010 předloženo řediteli Hasičského
záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Téhož dne byl žalobce uvědoměn
o postoupení odvolání odvolacímu orgánu.
pokračování -20- 38Ad 60/2010
[OBRÁZEK]40) Dne 15.6.2010 bylo vydáno oznámení o určení senátu poradní komise ředitele
HZS Moravskoslezského kraje s tím, že jednání senátu se uskuteční dne 1.7.2010.
41) Právní zástupkyně žalobce požádala dne 29.6.2010 o odročení jednání, když
žalobce není schopen k jednání uvedeného dne se dostavit, je objednán k vyšetření
na neurologii.
42) Dne 30.6.2010 bylo sděleno pr. zást. žalobce, že v žádosti o odročení jednání
není konkretizováno v čem zhoršení jeho zdravotního stavu spočívá, ani za jak
dlouhou dobu by mohl být schopen účastnit se jednání. Není možno proto žádosti
vyhovět, když obecné tvrzení o zhoršení zdravotního stavu odvolatele nemůže být
dostatečným důvodem k odročení jednání senátu.
43) Dne 1.7.2010 jednala ve věci služebního poměru poradní komise krajského
ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje ve věci odvolání I.
P., zastoupeného JUDr. Dagmar Žilkovou, proti rozhodnutí ředitelky kanceláře
ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, čj. HSOS-1458-
1212010, ze dne 14.05.2010, kterým byla jmenovanému zamítnuta žádost o zvýšení
ztížení společenského uplatnění dle ust. § 7 odst. 3 vyhlášky č. 44012001 Sb., o
odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů,
stejně jako žádost o náhradu nákladů spojených s právním zastoupením a soudními
poplatky, a to na základě ust. § 177 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním
poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
Z obsahu zápisu vyplývá, že k jednání senátu byl přizván odvolatel pan I. P., který
se však jednání nezúčastnil. Nezúčastnila se ani právní zástupkyně odvolatele.
Předsedkyni senátu byla den před jednáním doručena e-mailem žádost JUDr.
Žilkové o odročení jednání, které však nebylo vyhověno především s ohledem na
dodržení lhůt pro vydání rozhodnutí o odvolání a časovou náročnost projednání věci.
Předsedkyně senátu seznámila přítomné s projednávaným materiálem.
Konstatovala, že v odvolání ze dne 28.5.2010 je mimo jiné uvedeno tvrzení, že
dosud nebylo rozhodováno o žádosti pana I.P. o jednorázové mimořádné
odškodnění dle § 91 písm. e) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru
příslušníků Policie ČR, ve znění pozdějších předpisů. Uvedla, že o této žádosti již
prokazatelně rozhodováno bylo, a to rozhodnutím ředitele HZS Moravskoslezského
kraje č.j. HSOS-192-25/KŘ-PaM-2006 ze dne 24.2.2006, kterým bylo rozhodnuto o
zamítnutí jednorázového mimořádného odškodnění panu I. P. Toto rozhodnutí bylo
panu P. doručeno dne 3.3.2006. K odvolání pana I. P. pak o věci rozhodovalo
Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České
republiky č.j. PO-10-8/GŘ-PE-2006, kterým bylo odvolání zamítnuto a napadené
rozhodnutí potvrzeno.
K tvrzení I. P., že zamítavé rozhodnutí ředitelky kanceláře ředitele HZS
Moravskoslezského kraje je založeno na neobjektivních posudcích a irelevantních
a zmatečných podkladech (myšlen zejména posudek MUDr. I. D. ze
pokračování -21- 38Ad 60/2010
[OBRÁZEK]Zdravotnického zařízení MV, zdravotnický obvod Bruntál, ze dne 4.3.2008 o ztížení
společenského uplatnění a doplňující vyjádření této lékařky ze dne 5.10.2009) je
uvedeno, že lékařský posudek byl zpracován zcela v souladu s vyhl. č. 440/2001 Sb.
Dále je odkaz na rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 Ca 247/2008 ze dne
2.7.2009. Je konstatována, že je nutné vzít v úvahu i vyjádření MUDr. I. D. ze dne
5.10.2009 , ve kterém opětovně konstatuje, že celkové hodnocení ztížení
společenského uplatnění pana I. P. v důsledku úrazu ze dne 2.9.2003 činí 1000
bodů a dále uvádí, že bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění
nezvýšila, neboť se nedomnívala, že šlo o zvlášť těžké následky odůvodňující
bodové hodnocení ve smyslu § 6 odst. 1 písmo c) vyhl. č. 440/2001 Sb. Obsahem
tohoto vyjádření jsou pak i postupy, kterými MUDr. D. dospěla k závěru svého
hodnocení. Lékařský posudek o ztížení společenského uplatnění byl zpracován
zcela v souladu s vyhl. č. 440/2001 Sb., proto správní orgán, který napadené
rozhodnutí vydal, neshledal důvody, pro které by měl být vyhotovován posudek nový.
Ani posudek MUDr. B. S. ze dne 1.7.2005, na který se odvolatel odvolává, žádné
zvlášť těžké následky odůvodňující bodové hodnocení ve smyslu § 6 odst. 1 písmo
c) vyhl. č. 44012001 Sb. neshledává.
K námitce odvolatele, týkající se jeho současné nezaměstnanosti, že před
úrazem nikdy nebyl nezaměstnaný a nebýt úrazu, určitě by byl, dle jeho mínění,
stále ve služebním poměru příslušníka HZS ČR, bylo správním orgánem, který
napadené rozhodnutí vydal, přihlédnuto v souhrnu s ostatními skutečnostmi.
Dlouhodobá nezaměstnanost pana I. P. sama o sobě nečiní ztížení společenského
uplatnění pana I. P. zvlášť výjimečným případem hodným mimořádného zřetele.
Nelze pak rovněž odhlédnout od celkové velmi nepříznivé situace na trhu práce v
regionu Bruntálska, která značně znesnadňuje hledání nového pracovního
uplatnění všem uchazečům o zaměstnání.
Je konstatováno, že odvolání pana I. P. dále obsahuje opětovné konstatování
zdravotních, sociálních, kulturních, finančních a jiných obtíží, které panu I. P., v
důsledku úrazu ze dne 2.9.2003 vznikly.
K části odvolání týkající se nesouhlasu s nevyhověním žádosti I. P. o
náhradu nákladů spojených s právním zastupováním a soudními poplatky lze
konstatovat, že takto bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 177 odst. 1
zákona o služebním poměru a tvrzení I.P., že uplatňování svých nároků spojených
se služebním úrazem ze dne 2.9.2003 je mu nemalou duševní a finanční přítěží,
není v této souvislosti relevantní.
Předsedkyně senátu se k projednávané věci vyjádřila tak, že v odvolání I. P.
nejsou tvrzeny žádné skutečnosti, které by nebyly známy již v době vydání
napadeného rozhodnutí. Žádné z jím uváděných tvrzení pak nezpochybňuje
správnost prvoinstančního rozhodnutí, které bylo vydáno v souladu s právními
předpisy a na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu. Rozhodující služební
funkcionář se opíral především o závěry lékařského posudku, jehož úplnost nebyla
zpochybněna ani soudem. Ani jeden z lékařů, kteří se zabývali případem pana P.
[OBRÁZEK]-22- 38Ad 60/2010
u něj neshledali zvlášť těžké následky škody na zdraví, která panu P. vznikla
služebním úrazem ze dne 2.9.2003. Jeho případ nebyl shledán ani zvlášť výjimečný
hodný mimořádného zřetele, aby mohla být výše odškodnění stanovená dle
vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění,
v platném znění, přiměřeně zvýšena. Předsedkyně senátu navrhla členům senátu
přijmout následující doporučení: Projednávané odvolání zamítnout a jím napadené
rozhodnutí potvrdit.
44) Senát poradní komise ředitele HZS Moravskoslezského kraje dne 2.7.2010 pod
bodem IV. „Doporučení“ navrhoval odvolacímu orgánu, aby v souladu s § 190 odst.
8 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve
znění pozdějších předpisů, odvolání zamítl a rozhodnutí ředitelky kanceláře ředitele
Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, čj. HSOS-1458-1212010,
ze dne 14.05.2010, kterým byla jmenovanému zamítnuta žádost o zvýšení ztížení
společenského uplatnění dle ust. § 7 odst. 3 vyhlášky č. 44012001 Sb., o odškodnění
bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
vyhláška č. 44012001 Sb.), stejně jako žádost o náhradu nákladů spojených s právním
zastoupením a soudními poplatky, a to na základě ust. § 177 odst. 1 zákona č.
36112003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění
pozdějších předpisů potvrdil.
Pod bodem II. „Doporučení“ je uvedeno jakou dokumentaci měl Senát poradní
komise při projednání věci k dispozici.
Pod bodem III. „Doporučení“ je uvedeno, že k projednávané věci lze uvést
následující: Dne 02.09.2003 utrpěl pan I. P. služební úraz, v jehož důsledku pozbyl
zdravotní způsobilost k výkonu služby a z tohoto důvodu jeho služební poměr skončil
propuštěním. V důsledku tohoto služebního úrazu byla I. P. mimo jiné přiznána
náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 120.000,- Kč, a to rozhodnutím
ředitelky kanceláře ředitele HZS Moravskoslezského kraje ve věcech služebního
poměru ze dne 21.3.2008, č.j.: HSOS-13-291KŘ-PaM-2008. Na základě odvolání
pana I. P. bylo toto rozhodnutí změněno, a to rozhodnutím ředitele HZS
Moravskoslezského kraje č.j.: HSOS-149-351KŘ- ŘK-2009 ze dne 04.12.2009,
právní moci nabylo dne 11.12.2009.
Zvýšení ztížení společenského uplatnění dle § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb.
bylo uplatněno odvoláním I. P. ze dne 17.04.2008 proti rozhodnutí ředitelky
kanceláře ředitele HZS Moravskoslezského kraje ve věcech služebního poměru
ze dne 21.3.2008, č.j.: HSOS-13-291KŘ-PaM-2008, kde bylo konstatováno, že: "Doposud nebylo přihlédnuto k ust. § 6 písm. c) vyhl. č. 440/2001 Sb., ani k ust.
§ 7 odst. 3 shora citované vyhlášky, .................... ". Podáním pana I. P. ze dne
16.11.2008 byla určena požadovaná výše tohoto zvýšení, a to v částce 2.000.000,-
Kč. Těmito návrhy byl vymezen předmět řízení o zvýšení ztížení společenského
uplatnění a v souladu s ustanovením § 178 odst. 2 písmo a) zákona č. 361/2003 Sb.,
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sboru, ve znění pozdějších
předpisů, bylo zahájeno řízení o zvýšení ztížení společenského uplatnění dle § 7
[OBRÁZEK]-23- 38Ad 60/2010
odst. 3 vyhlášky č. 44012001 Sb. Podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. může
soud výši odškodnění stanovenou podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. přiměřeně zvýšit,
a to ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele.
V případě odškodňování služebních úrazů příslušníků bezpečnostních sboru
může výši odškodnění stanovenou vyhláškou č. 440/2001 Sb. přiměřeně zvýšit
služební funkcionář, který o náhradě za ztížení společenského uplatnění rozhoduje
Tímto služebním funkcionářem je pak v případě pana I. P. ředitelka kanceláře
ředitele HZS Moravskoslezského kraje, a to v souladu s čl. 10 písmo p) pokynu
generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 50/2008.
V „Doporučení je odkaz na rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22Ca 247/2008
ze dne 2.7.2009 a na rozsudek NS ČR ze dne 29.8.2006 sp. zn. 25Cdo 1279/2005.
Je konstatováno, že při odškodnění ztížení společenského uplatnění je nutno
vycházet ze skutečnosti, že jeho přiznání již v základní výměře (§ 3 odst. 1 vyhlášky
č. 44012001 Sb.) představuje náhradu za následky škody na zdraví, které jsou
trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě
a ve společnosti.
K samotnému odvolání ze dne 28.5.2010 se uvádí:
V odvolání ze dne 28.5.2010 je uvedeno tvrzení, že dosud nebylo rozhodováno
o žádosti pana I.P. o jednorázové mimořádné odškodnění dle § 91 písm. e) zákona
č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR, ve znění pozdějších
předpisů. O této žádosti již prokazatelně rozhodováno bylo, a to rozhodnutím
ředitele HZS Moravskoslezského kraje č.j. HSOS-192-251KŘ-PaM-2006 ze dne
24.2.2006 , kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí jednorázového mimořádného
odškodnění panu I. P. Toto rozhodnutí bylo panu
P. doručeno dne 3.3.2006. K odvolání pana I. P. pak o věci rozhodovalo
Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České
republiky č.j. PO-I0-8/GŘ-PE-2006, kterým bylo odvolání zamítnuto a napadené
rozhodnutí potvrzeno.
K tvrzení pana I. P., že zamítavé rozhodnutí ředitelky kanceláře ředitele HZS
Moravskoslezského kraje je založeno na neobjektivních posudcích a irelevantních a
zmatečných podkladech, je tímto myšlen zejména posudek MUDr. I. D. ze
Zdravotnické zařízení MV, zdravotnický obvod Bruntál, ze dne 4.3.2008 o ztížení
společenského uplatnění a doplňující vyjádření této lékařky ze dne 5.10.2009 se
uvádí, že lékařský posudek byl zpracován zcela v souladu s vyhláškou č. 440/2001
Sb. Odkazuje se i rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j.: 22 Ca 247/2008 ze dne
2.7.2009, kde je konstatováno, že veškeré posudky a jejich doplnění je třeba chápat
komplexně v jejich souhrnu. Je tedy nutné vzít v úvahu i vyjádření MUDr. I. D. ze
dne 5.10.2009, ve kterém opětovně konstatuje, že celkové hodnocení ztížení
společenského uplatnění pana I. P. v důsledku úrazu ze dne 2.9.2003 činí 1000
bodů a dále uvádí, že bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění
nezvýšila, neboť se nedomnívala, že šlo o zvlášť těžké následky odůvodňující
bodové hodnocení ve smyslu § 6 odst. 1 písmo c) vyhlášky č. 440/2001 Sb.
Lékařský posudek o ztížení společenského uplatnění byl zpracován zcela v souladu
pokračování -24- 38Ad 60/2010
[OBRÁZEK]s vyhláškou č. 440/2001 Sb., proto správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal,
neshledal důvody, pro které by měl být vyhotovován posudek nový. Ani posudek
MUDr. B. S. ze dne 1.7.2005, na který se odvolatel odvolává, žádné zvlášť těžké
následky odůvodňující bodové hodnocení ve smyslu § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky č.
440/2001 Sb. neshledává.
K námitce odvolatele týkající se jeho současné nezaměstnanosti, že před
úrazem nikdy nebyl nezaměstnaný a nebýt úrazu, určitě by byl, dle jeho mínění,
stále ve služebním poměru příslušníka HZS ČR, bylo konstatováno, že k této
skutečnosti bylo správním orgánem přihlédnuto v souhrnu spolu s ostatními
skutečnostmi, avšak dlouhodobá nezaměstnanost pana I.P. sama o sobě zcela jistě
nečiní ztížení společenského uplatnění pana I. P. zvlášť výjimečným případem
hodným mimořádného zřetele. Nelze odhlédnout od celkové velmi nepříznivé situace
na trhu práce v regionu Bruntálska, která značně znesnadňuje hledání nového
pracovního uplatnění všem uchazečům o zaměstnání.
K útrapám popisovaným odvolatelem v odvolání (např. konstatování
zdravotních, sociálních, kulturních, finančních a jiných obtíží) senát poradní komise
konstatoval, že vnímání bolesti i duševní rozpoložení vážící se k jakékoli životní
situaci je věcí do značné míry subjektivního vnímání jednotlivce. Je pak snad
pochopitelné, že odvolatel brojí proti objektivně stanovené výši odškodnění ztížení
jeho společenského uplatnění, neboť jej ze svého pohledu nikdy nebude považovat
za dostatečné, jak nasvědčuje neustále rostoucí částka jím požadovaná. Případem
zvlášť závažným hodným mimořádného zřetele jej pak nečiní ani skutečnost, že
odvolatel ještě v nedospělém věku dosahoval určitých úspěchů ve své sportovní
činnosti.
Senát poradní komise ředitele HZS Moravskoslezského kraje pak v této věci
dospěl jednoznačně k názoru, že přiznané odškodnění v částce 120.000,- Kč bylo
stanoveno plně v souladu s právními předpisy a odvoláním napadené rozhodnutí
bylo vydáno na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu, stejně jako bylo
podloženo potřebným lékařským posudkem odpovídajícím požadavkům vyhlášky č.
44012001 Sb. K části odvolání týkající se nesouhlasu s nevyhověním žádosti pana I.
P. o náhradu nákladů spojených s právním zastupováním a soudními poplatky
konstatoval, že takto bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 177 odst. 1 zákona
o služebním poměru.
45) Ředitel HZS Moravskoslezského kraje příslušný dle ustanovení § 2 odst. 1
zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o služebním poměru"), a čl. 9 písm. b)
pokynu generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR č. 50/2008,
rozhodl dne 25.8.2010 ve věci odvolání I. P. proti rozhodnutí ředitelky kanceláře
ředitele HZS Moravskoslezského kraje čj. HSOS-1458-12/2010, ze dne 14.05.2010,
tak, že rozhodnutí ředitelky kanceláře ředitele HZS Moravskoslezského kraje čj.
HSOS-1458- 12/2010, ze dne 14.05.2010 změnil takto: Žádosti I. P. o úhradu
úroků z prodlení z požadované částky 3.080.000,- Kč za zvýšení ztížení
pokračování -25- 38Ad 60/2010
[OBRÁZEK]společenského uplatnění nevyhovuji. Na základě ustanovení § 190 odst. 8 zákona
o služebním poměru odvolání proti rozhodnutí ředitelky kanceláře ředitele HZS
Moravskoslezského kraje čj. HSOS- 1458-12/2010, ze dne 14.05.2010, kterým
nebylo vyhověno žádosti I. P. o zvýšení ztížení společenského uplatnění ve výši
3.080.000,- Kč (I. výrok), a kterým nebylo vyhověno žádosti I. P. o náhradu nákladů
spojených s právním zastupováním a soudními poplatky (II. výrok), zamítám a
rozhodnutí ředitelky kanceláře ředitele HZS Moravskoslezského kraje čj. HSOS-
1458-12/2010, ze dne 14.05.2010, tak v těchto částech potvrzuji.
V odůvodnění rozhodnutí byl popsán podrobně dosavadní průběh řízení.
Správní orgán se vyjádřil ke všem námitkám odvolatele, jak byly uvedeny
v odvolání ze dne 28.5.2010 .
V závěru odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že odvoláním napadené
rozhodnutí ředitelky kanceláře vychází z řádně zjištěných skutečností, v rozhodnutí
byly správně zhodnoceny vyhláškou č. 440/2001 Sb. stanovené podmínky pro
přiznání - v daném případě nepřiznání zvýšení náhrady za ztížení společenského
uplatnění a lze i s ohledem na výše uvedené konstatovat, že rozhodnutí ředitelky
kanceláře je správné, dostatečně odůvodněné tak, že jsou zřejmé úvahy, kterými
byla ředitelka kanceláře vedena při jeho vydání. Pokud jde o část odvolání směřující
proti výroku, kterým nebylo vyhověno žádosti o úhradu nákladů spojených
s dokazováním a soudními poplatky, rozhodnutí ředitelky kanceláře je zcela
v souladu s ustanovením § 177 odst. 1 zákona o služebním poměru, neboť náklady
řízení vzniklé účastníkovi nese tento účastník a jelikož ani v odvolacím řízení
odvolatel nebyl úspěšný (§ 177 odst. 2 zákona o služebním poměru), není dán
zákonný důvod pro úhradu těchto nákladů. Proto vyslovil odvolací orgán výrok
potvrzující rozhodnutí ředitelky kanceláře v obou jeho částech. Nicméně v rámci
odvolacího řízení bylo nutné změnit rozhodnutí ředitelky kanceláře tak, že byla
rovněž zamítnuta žádost o úhradu úroku z prodlení. Důvodem pro tento výrok je
skutečnost, že účastníkovi řízení nebylo přiznáno ani zvýšení náhrady za ztížení
společenského uplatnění. Nemohlo tak tedy dojít ani k přiznání úroků z prodlení.
Jelikož o předmětném nároku nebylo rozhodnuto v rámci prvostupňového řízení, bylo
nutné zjednat nápravu v rámci odvolacího řízení.
III.
Podle ustanovení § 4 odst.1 zákona č. 150/2002 Sb. (dále jen s.ř.s.) soudy ve správním soudnictví rozhodují o
a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci
výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou
osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a
povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen
"správní orgán"),
b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu,
c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,
d) kompetenčních žalobách.
pokračování -26- 38Ad 60/2010
[OBRÁZEK] Podle § 104 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. náhrada za bolest a náhrada za
ztížení společenského uplatnění se poskytne jednorázově. Podle odst. 2 téhož
ustanovení Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem
spravedlnosti a zpravodajskými službami stanoví vyhláškou postup při určování výše
náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění.
Podle § 228 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. do vydání vyhlášky k provedení
§ 104 odst. 2 se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a
ztížení společenského uplatnění.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a
ztížení společenského uplatnění, odškodnění ztížení společenského uplatnění se
určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v přílohách č. 2 a 4 této
vyhlášky, a to za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají
prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti,
zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu
dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti
uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na
věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví (dále jen "následky"). Odškodnění
za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřené povaze následků a jejich
předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti
poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.
Při určování bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění se hodnotí
závažnost škody na zdraví, její předpokládaný vývoj a průběh léčení (§ 5 odst. 1
vyhlášky). Pokud škoda na zdraví vedla ke zvlášť těžkým následkům, zvýší se
bodové ohodnocení škody na zdraví podle příloh č. 2 a 4 této vyhlášky nejvýše
o 50% celkové částky bodového ohodnocení; zvlášť těžkými následky škody na
zdraví se rozumí takové následky, které podstatně omezují nebo významně mění
uplatnění v životě anebo znemožňují další uplatnění v životě, a to s ohledem na věk
poškozeného i jeho předpokládané uplatnění v životě [§ 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky].
Výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě
bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku (§ 7 odst. 1 vyhlášky). Ve
zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výši
odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit (§ 7 odst. 3 vyhlášky).
IV.
Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících ze shora citovaných listinných důkazů
soud vzal za prokázáno, že žalobce utrpěl dne 2.9.2003 úraz, který byl uznán jako
služební. Žalobce se domáhal náhrady za ztrátu na služebním příjmu, přiznání
bolestného, ztížení společenského uplatnění, přiznání nákladů za posudek a
cestovné k lékaři, jednorázového mimořádného odškodnění. O jeho nárocích vyjma
ztížení společenského uplatnění bylo pravomocně rozhodnuto.
pokračování -27- 38Ad 60/2010
[OBRÁZEK] Ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení
společenského uplatnění, užité dle § 228 odst.1 zákona č. 361/2003 Sb. , o
služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, je třeba v případě
odškodňování služebních úrazů vykládat tak, že ve zvlášť výjimečných případech
hodných mimořádného zřetele může výši odškodnění stanovenou podle této
vyhlášky přiměřeně zvýšit služební funkcionář, který o náhradě za ztížení
společenského uplatnění rozhoduje, tedy že v případě příslušníků ozbrojených
sborů, kteří utrpěli služební úraz, zákon nesvěřuje pravomoc rozhodovat o ztížení
společenského uplatnění soudům, ale jen služebním orgánům.
Krajský soud neshledal, že by řízení před správními orgány a zamítavé
stanovisko k žádosti o zvýšení ztížení společenského uplatnění bylo podloženo jen
na neobjektivních posudcích a irelevantních a neúplných podkladech, jak uváděl
žalobce.
Žalovaný při posuzování žádosti žalobce postupoval v souladu s příslušnými
právními normami a procesně správným způsobem. Dbal na zachování všech práv
žalobce. Žalobce měl možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům,
příp. navrhnout jejich doplnění. Jak vyplývá z dokumentů založených ve správním
spise, žalovaný si opatřil potřebné podklady pro rozhodnutí, přihlédl ke všemu, co
vyšlo v řízení najevo (včetně listin, které předložil žalobce v průběhu správního
řízení), takže vycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Z odůvodnění rozhodnutí
vyplývá, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl žalovaný
veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě nichž
rozhodoval.
K námitkám ohledně nepřezkoumatelnosti posudku MUDr. D. soud uvádí, že
hodnocení ošetřující lékařky o změně ztížení společenského uplatnění nemusí být
součástí jediné listiny spolu se samotným základním bodovým ohodnocením podle
vyhlášky č. 440/2001 Sb. (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22Ca
247/2008). Takovou zprávu lékaře lze považovat za doplnění posudku, případně za
posudek nový (další). Jsou-li přitom jednotlivé posudku v rozporu, je na služebním
orgánu, aby takový rozpor odstranil podle § 180 odst.1 zákona č. 361/2003 Sb.
Rovněž podle posudku posudkového lékaře MUDr. B. S. ze dne 1.7.2005 byla
ohodnocena ztráta dolní končetiny v bérci se zachovalým kolenem (pol. 1430)
počtem bodů 1000. Žalobce nemůže vyvozovat nárok na hodnocení ztížení
společenského uplatnění ve výměře vyšší, než jaký by mu náležel při funkční nebo
anatomické ztrátě končetiny ( § 6 odst.2 vyhl. č. 440/2001 Sb.). Námitka žalobce, že
posudek MUDr. B. S. nebyl pro HZS MSK akceptovatelný, je nedůvodná.
Přiznání samotného základního odškodnění předpokládá, že dosavadní
možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti jsou v důsledku úrazu
objektivně a zásadně omezeny, popřípadě ztraceny, a již v základní výměře
odškodnění za ztížení společenského uplatnění je tak obsažena náhrada
za nepříznivé důsledky poškozené zdraví pro další život poškozeného. Zvýšení
pokračování -28- 38Ad 60/2010
[OBRÁZEK]odškodnění přichází v úvahu tehdy, nelze-li v konkrétním případě následky újmy na
zdraví vyjádřit jen základním odškodněním, přičemž zvýšení náhrady podle
ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky předpokládá takový stav, kdy v důsledku
škody na zdraví poškozeného postihly zvlášť těžké následky, tj. takové, které
s ohledem na jeho věk i předpokládané uplatnění v životě poškozeného podstatně
omezují, popřípadě i znemožňují, anebo významně mění jeho uplatnění v životě a ve
společnosti. Poměřováno se stavem, který je určující pro tzv. základní ohodnocení
ztížení společenského uplatnění, jde o stav svou kvalitou zcela jiný, v jehož důsledku
dochází k trvalým, zásadním a významným změnám, kdy kvalita dalšího života
poškozeného je v porovnání s jeho životem dosavadním nesrovnatelná.
Mimořádné zvýšení odškodnění podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky pak
přichází v úvahu jen ve skutečně výjimečných případech hodných mimořádného
zřetele, kdy ani zvýšení základního odškodnění podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c)
dostatečně nevyjadřuje následky poškození, a je vyhrazeno případům, kdy
poškozený je pro následky úrazu téměř vyřazen ze života a jeho předpoklady
k uplatnění ve společnosti jsou téměř ztraceny, není schopen se sám obsloužit a
podobně.
Nad rámec uvedeného pak soud konstatuje, že senát Krajského soudu
projednávající zákonnost v záhlaví rozsudku označeného rozhodnutí správního
orgánu, napadeného žalobou, se zcela ztotožňuje s odůvodněním rozsudku zdejšího
soudu ve věci ze dne 2.7.2009 ve věci č.j. 22Ca247/2008-88 pokud bylo
konstatováno, že ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění
bolesti a ztížení společenského uplatnění, užité dle § 228 odst. 1 zákona č. 361/2003
Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, je třeba v případě
odškodňování služebních úrazů vykládat tak, že ve zvlášť výjimečných případech
hodných mimořádného zřetele může výši odškodnění stanovenou podle této
vyhlášky přiměřeně zvýšit služební funkcionář, který o náhradě za ztížení
společenského uplatnění rozhoduje . V daném případě tak služební funkcionář neučil
a soud neshledal provedeným dokazováním důvody pro zrušení přezkoumávaného
rozhodnutí. Soud se ztotožňuje s odůvodněním napadeného rozhodnutí, které bylo
vydáno Ředitelem HZS Moravskoslezského 25.8.2010 ve věci odvolání I.P. proti
rozhodnutí ředitelky kanceláře ředitele HZS Moravskoslezského kraje čj. HSOS-
1458-12/2010, ze dne 14.05.2010.
Krajský soud dospěl po provedeném řízení k závěru, že žaloba není důvodná a
proto žalobu dle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb. s.ř.s. zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. tak,
že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalobce neměl ve věci
úspěch a úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů
ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních
pokračování -29- 38Ad 60/2010
[OBRÁZEK][OBRÁZEK]u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační
stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí).
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem
lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškáni lhůty k podání kasační
stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.
a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti
němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj
o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,
má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej
zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní
symbol pro zaplaceni soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze
získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz .
V Ostravě dne 6.prosince 2012
JUDr. Bohuslava Drahošová
předsedkyně senátu