Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
2 Ad 24/2012 - 32.pdf
PDF · 0 B
No categories available
2 Ad 24/2012 - 32
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyni Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně M. K. proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15.2.2012 ,, X“ t a k t o :
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 15.2.2012 ,, X“ se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
Žalobkyni se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou došlou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 13.4.2012 domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 15.2.2012, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 11.11.2011, kterým žalovaná zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 25 %.
Žalobkyně v žalobě poukázala na svůj zdravotní stav a na zdravotní obtíže, kterými trpí. Její zdravotní problémy ji omezují pracovní i běžné pracovní činnosti, proto nesouhlasí s poklesem pracovní schopnosti 25 %.
Soud řízení doplnil posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudku ze dne 3.7.2012 učinila diagnostický souhrn dle něhož žalobkyně zejména trpí poruchou úchopové schopnosti pravé ruky vícečetné etilogie a revmatoidní artritidou II. stupně, syndromem karpálního tunelu, kdy se podrobila operaci v dubnu 2012. Posudková komise učinila závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu žalobkyně z nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je omezení funkce pravé ruky s narušením úchopu při omezené hybnosti prstů a bolestivosti, kde etilogie je vícečetná, úchopová schopnost je částečně zachována, nikoliv vymizelá. Dvoudobě nepříznivý stav žalobkyni odpovídá zdravotnímu postižení uvedeném v kapitole XV. oddílu B, položce 5 b, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.. Při částečně zachované úchopové schopnosti činí pokles pracovní schopnosti 20 %. V době vydání napadeného rozhodnutí o námitkách nebyla žalobkyně invalidní. V posudkovém zhodnocení se posudková komise podrobně vyjádřila i k námitkám žalobě, přičemž se zabývala i veškerými odbornými nálezy, které žalobkyně doložila.
Žalobkyně nesouhlasila se závěry posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích a požadovala zajištění vypracování srovnávacího posudku. Soud proto požádal o vypracování srovnávacího posudku ohledně zdravotního stavu žalobkyně posudkovou komisi MPSV ČR v Praze. Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 20.11.2012 vyplývá, že žalobkyně trpí revmatoidní artritidou, postihující hlavně drobné klouby rukou, s těžkým omezením úchopové funkce dominantní pravé ruky. Dále se u žalobkyně jedná operaci karpálního tunelu v roce 2009, revizi šlach v květnu 2011 bez efektu omezení na hybnosti prstů pravé ruky, o chronický bolestivý syndrom páteře polytopní, skoliózu TH – L páteře a o poruchu dynamiky bez kořenového dráždění.
PK MPSV v Praze nesouhlasí se závěrem PK MPSV v Českých Budějovicích, že revmatoidní artritida je stabilizovaná a posuzovanou v pracovním zařazení nelimituje. Z doložené zdravotní dokumentace vyplývá, že při dlouhodobé kombinované kortikoterapii se jedná sice o onemocnění s nízkou laboratorní aktivitou, ale vzhledem ke stupni II c se jedná o onemocnění funkčně středně těžké, které postihuje především drobné klouby rukou. Funkční omezení úchopu dominantní pravé ruky proto PK MPSV v Praze neposuzuje izolovaně od tohoto onemocnění a zároveň konstatuje, že není v souvislosti s operací karpálního tunelu a revizí šlach prstů, které žalobkyně postoupila.
PK MPSV v Praze proto konstatuje, že hlavní příčinnou dlouhodobě nepříznivého stavu u žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je revmatoidní artritida, při pravidelné léčbě sice s nízkou laboratorní aktivitou, ale funkčně středně těžkého stupně, postihující hlavně drobné klouby rukou, kdy dominující je omezená funkce pravé ruky s těžkým omezením úchopu v důsledku omezené flexe prstů a bolestivosti drobných kloubů ruky. Postižení funkce pravé ruky nesouvisí ( dle závěru neurologického vyšetření provedeného při jednání) s operací karpálního tunelu či s následkem revizí šlach, protože porucha hybnosti prstů existovala již před těmito zákroky, jen se v průběhu doby zhoršovala a není ani provázena poruchami čití.
Toto zdravotní postižení je uvedeno v kap. XIII. odd. A pol. 2b, míra poklesu pracovní schopnosti je při procentním rozmezí 20 – 35 % stanovena na horní hranici – tedy 35 % s přihlédnutím k mnohaletému fyzicky náročnému pracovnímu zařazení posuzované se základním vzděláním.
Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 cit. vyhl. nemění.
Jedná se o invaliditu I.stupně.
Vznik invalidity PK MPSV stanovuje 27.1.2011 – odborným vyšetřením, kde je objektivováno funkční postižení pravé ruky, které od té doby trvá.
Krajský soud přezkoumal napadeného rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském vyšetření. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v novelizovaném znění, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu občana a jeho pracovní způsobilosti a též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s.ř.s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.
Soud vyšel při rozhodování především z posudku posudkové komise MPSV ČR v Praze, kdy posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, vzal zřetel jak k subjektivním potížím udávaných žalobkyní, tak k těm, které vyplývají z odborných lékařských nálezů, především neurologické a ortopedické povahy. Na základě takto stanoveného klinické diagnózy komise označila rozhodující postižení, jímž je revmatoidní artritida, při pravidelné kombinované léčbě sice s nízkou laboratorní aktivitou, ale funkčně středně těžkého stupně, postihující hlavně drobné klouby, kdy dominující je omezená funkce pravé ruky s těžkým omezením úchopu v důsledku omezené flexe prstů a bolestivosti drobných kloubů ruky. Revmatoidní artritida není stabilizovaná. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena posudkovou komisí 35 %, a to s přihlédnutím k fyzicky náročnému pracovnímu zařazení žalobkyně. Vznik invalidity byl stanoven od 27.1.2011, kdy bylo provedeno odborné vyšetření, kde je objektivizováno funkční postižení pravé ruky, které od této doby trvá. Posudková komise MPSV v Praze nesouhlasila se závěrem posudkové komise MPSV v Českých Budějovicích, že zdravotní postižení žalobkyni v pracovním zařazení limituje, žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní, jednalo se o invaliditu I.stupně dle § 39 odst.2 písm. a) zákona č.155/1995 Sb..
Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Kritéria pro určování poklesu pracovní schopnosti stanoví § 39 odst. 4 zákona. Jestliže při dodržení kritérií daných v § 39 odst. 4 posudková komise určila rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně 35 %, pak u žalobkyně se jedná o invaliditu
I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.
Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v rozporu s ust. § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže napadeným rozhodnutím byla žádost žalobkyně zamítnuta. Soud proto napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení podle § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, neboť žalobkyně splňuje zákonné předpoklady pro výši invalidního důchodu pro invaliditu I. Stupně a to od 27.1.2011.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobkyně se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Krajský soud v Českých Budějovicích
dne 17. prosince 2012
Samosoudkyně
Mgr. Helena N u t i l o v á v.r.
Za správnost vyhotovení:
Jaroslava Prázdná