Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 Ad 67/2011 - 47

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou v právní věci žalobkyně M. T., zastoupené zmocněncem M.T., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 31.5.2011, o invalidní důchod,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) rozhodnutím ze dne 31.5.2011 č.j. X rozhodla, že námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 10.2.2011 č.j. X se zamítají a toto rozhodnutí se potvrzuje.

Proti tomuto rozhodnutí ze dne 31.5.2011 podala žalobkyně včas žalobu, v níž nesouhlasila se závěry žalované, přičemž zdůrazňovala, že její pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti neměl být stanoven pouze 20 %, nýbrž alespoň 35 %. Poukazovala na to, že trpí chronickým algickým vertebrogenním syndromem páteře s dysfunkcí střední hrudní páteře při instabilitě a vadném stereotypu chůze, jde u ní o stav po dysplazii levého kyčelního kloubu, po plastické úpravě střížky ve dvou

letech, coxartrózu a stav po TEP levého kyčelního kloubu ze dne 27.8.2008. Lékař měl vyhodnotit, že jde u ní o středně těžké funkční postižení. Navrhovala proto zrušení napadeného rozhodnutí.

Žalobkyně v průběhu jednání udělila dne 29.10.2012 plnou moc svému manželovi M.T.

Krajský soud zjistil, že žalovaná rozhodnutím ze dne 10.2.2011 odňala žalobkyni dle ust. invalidní důchod od 2.4.2011. V odůvodnění mimo jiné uvedla, že dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 27.1.2011 již žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %.

Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odkazem na závěr posudku posudkové komise MPSV ČR Ostrava, který byl v průběhu řízení vypracován.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 31.5.2011, dále rozhodnutím ze dne 10.2.2011, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen PK MPSV ČR) v Ostravě ze dne 9.12.2011, srovnávacím posudkem PK MPSV v Brně ze dne 30.8.2012, obsahem dávkového spisu, posudkovým spisem žalobkyně vedeným u Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné. Poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z výše citovaných posudků posudkové komise MPSV ČR v Ostravě a Brně, jakož i připojeného posudkového a dávkového spisu žalobkyně, vzal krajský soud v daném případě za prokázáno, že v průběhu řízení na Okresní správě sociálního zabezpečení v Karviné proběhlo dne 27.1.2011 jednání, u něhož byla žalobkyně posouzena jako osoba s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, avšak pokles její pracovní schopnosti byl ohodnocen pouze 20%. Na základě tohoto pak vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 10.2.2011, jímž žalobkyni invalidní důchod odňala od 2.4.2011.

V podaných námitkách potom žalobkyně zejména poukazovala na stejné skutečnosti, jaké pak uváděla v žalobě a zdůrazňovala, že není schopna s ohledem na svůj špatný zdravotní stav výdělečné činnosti.

Dle posudku o invaliditě ze dne 11.5.2011 vypracovaného ČSSZ – lékařskou posudkovou službou, pracoviště pro námitkové řízení, byla žalobkyně posouzena jako osoba s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, tedy se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII, odd. E, položka 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. a míra poklesu pracovní schopnosti byla určena na 20%.

Žalovaná její námitky zamítla nyní přezkoumávaným rozhodnutím ze dne 31.5.2011.

Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jednalo o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek posudkové komise MPSV ČR Ostrava. Z posudku této komise ze dne 9.12.2011 krajský soud zjistil, že posudková komise vycházela ze spisové dokumentace obsažené v posudkovém spisu žalobkyně, a dále ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře MUDr. T. R. Měla taktéž k dispozici nálezy neurologické, rehabilitační, ortopedické, chirurgické, dále nálezy Fakultní nemocnice v Ostravě, propouštěcí zprávy z hospitalizace žalobkyně od 18.6.2011 do 24.6.2011 v NsP Karviná-Ráj, a z úplné spisové dokumentace vedené u OSSZ v Karviné. Komise uzavřela, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, pol. 1, písm. b/ - chronický bolestivý syndrom s lehkou dysfunkcí střední hrudní páteře při instabilitě a vadném stereotypu chůze. Komise konstatovala, že žalobkyně je schopna pracovního zařazení vrátné ve zkrácené osmihodinové pracovní době, kterou dosud vykonávala.

K námitkám žalobkyně vzneseným u ústního jednání dne 6.2.2012, jakož i s ohledem na to, že žalobkyně zdůrazňovala, že dostala výpověď a od 24.1.2012 je nezaměstnaná, byl vyžádán srovnávací posudek, který vypracovala PK MPSV ČR v Brně dne 30.8.2012.

Z obsahu posudkového spisu vedeného u OSSZ v Karviné dále krajský soud zjistil, že dne 26.1.2012 byla žalobkyně posouzena k její žádosti lékařem OSSZ Karviná, který uvedl, že žalobkyně má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a jeho rozhodující příčinou bylo zdravotní postižení uvedené v kap. XV, odd. B, položka 13 písm. b/ přílohy k vyhl.č. – stav po zlomenině a stav po operaci pravého hlezna, není dosaženo dostatečné remise onemocnění a bylo hodnoceno 35 % poklesu pracovní schopnosti. Žalobkyně byla uznána invalidní v I. stupni s datem vzniku invalidity 5.1.2012.

Z obsahu srovnávacího posudku PK MPSV ČR v Brně krajský soud zjistil, že komise zhodnotila průběh zdravotního postižení žalobkyně, která se narodila s dysplazií levého kyčelního kloubu a ve dvou letech jí byla provedena operace levé kyčle. Následně došlo k rozvoji degenerativních změn a dne 29.8.2008 byla provedena implantace úplné náhrady levého kyčelního kloubu. Žalobkyně byla od 25.1.1993 uznána plně invalidní. Od 21.1.2000 byla žalobkyně posouzena jako částečně invalidní a od 2.4.2011 potom při kontrole na OSSZ v Karviné již byl pokles jejího pracovního potenciálu hodnocen pouze 20 %. K datu vydání rozhodnutí žalované, tedy 31.5.2011 byla žalobkyně hodnocena jako osoba s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, jehož rozhodující příčinou byl bolestivý syndrom páteře (hrudní a bederní) s omezením pohyblivosti, svalovou dysbalancí, poruchou statiky a dynamiky páteře s občasnými subj. udávanými projevy kořenového dráždění, bez závažnější patologie v neurologickém nálezu, bez známek poškození nervu. Šlo o lehké funkční postižení. Nebyly prokázány často recidivující projevy kořenového dráždění s funkčně významným patologickým neurologickým nálezem,

s poškozením nervu – nešlo o středně těžké funkční postižení. Nebyly prokázány ani poruchy ve smyslu těžkého funkčního postižení s trvalým funkčně významným patologickým neurologickým nálezem, s těžkým poškozením nervů, závažnými parézami apod. Žalobkyně byla v druhé polovině roku 2011 vyšetřena pro uzlovou přestavbu štítné žlázy, která nezpůsobovala žádné poruchy omezující pracovní schopnost v době vydání napadeného rozhodnutí. Žalobkyně byla schopna vykonávat fyzicky lehké práce bez nutnosti dlouhého stání, chůze v nerovném terénu a nošení břemen, např. práce s využitím dosažené kvalifikace a získané praxe, nebo jiné práce s podobnými nároky na fyzickou kondici, byla schopna rekvalifikace nebo zaučení na vhodnou práci.

Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kap. XIII, odd. E, pol. 1 písm. b/ přílohy k vyhl.č. 20 %. Dále komise uvedla, že pokud žalobkyně byla uznána invalidní v I. stupni s datem vzniku invalidity k 5.1.2012, nepřísluší komisi tento závěr hodnoty, neboť posudek musel být vypracován k datu 31.5.2011 (v posudku je sice uvedeno „k 31.5.2012“, avšak jde o zřejmou písařskou chybu). Podstatná změna zdravotního stavu u žalobkyně totiž nastala po úrazu ze dne 18.6.2011 a rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je tedy také odlišná. K datu vydání nyní přezkoumávaného rozhodnutí, tedy k 31.5.2011 nebyla žalobkyně invalidní dle zák.č. 155/95 Sb. ve znění

Krajský soud v souladu s ust. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, tedy k datu 31.5.2011.

Dle ust. § 38 zák. č. 155/95 Sb. v platném znění pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se

a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu.

Dle ust. § 39 téhož zákona odst. 1 pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení je pojištěnec invalidní, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Dle odst. 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí

pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Podle odst. 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,

a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost,

b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován,

d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud

vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Dle odst. 5 se za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odst. 6 za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Dle odst. 7 je pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Podle odst. 8 procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech.

Krajský soud dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí, to je k 31.5.2011 nebyla invalidní dle ve znění , nešlo u ní o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu alespoň o 35%. Podmínky pro ponechání invalidního důchodu žalobkyně neplnila, když dle posudku o invaliditě vypracovaného Okresní správou sociálního zabezpečení v Karviné dne 27.1.2011, jakož i dle posudku o invaliditě vypracovaného ČSSZ dne 11.5.2011 a zejména dle posudků PK MPSV ČR v Ostravě dne 9.12.2011 a v Brně dne 30.8.2012 již nebyla invalidní, když pokles jejího pracovního potenciálu činil pouze 20%. Tento závěr vyplývá z citovaných posudků PK MPSV ČR v Ostravě a Brně. Posudkové komise MPSV ČR posuzovaly zdravotní stav žalobkyně ve složení posudkového lékaře a odborných lékařů – neurologů, tedy lékařů z oboru, do něhož je zařazeno nejzávažnější zdravotní postižení žalobkyně, přičemž rovněž přihlédly k námitkám vzneseným žalobkyní, jakož i ke zprávě o hospitalizaci žalobkyně. Rozhodující příčinou poklesu pracovního potenciálu u žalobkyně byl bolestivý syndrom hrudní a bederní páteře a šlo o lehké funkční postižení. Posudková komise

MPSV ČR v Brně se rovněž vypořádala s námitkami žalobkyně vztahujícími se ke skutečnosti, že žalobkyně byla od 5.1.2012 opětovně posouzena jako invalidní pro invaliditu I. stupně, přičemž krajský soud se ztotožnil také s jejím závěrem o tom, že žalobkyně se stala znovu invalidní v I. stupni v důsledku úrazu ze dne 18.6.2011, a to teprve od 5.1.2012.

Krajský soud shodně se závěrem posudku PK MPSV ČR v Ostravě uzavírá, že k datu vydání rozhodnutí, to je k 31.5.2011 však již nebyla žalobkyně invalidní dle , ve znění a nešlo u ní o invaliditu dle téhož zákona, když pokles pracovní schopnosti dosahoval tehdy pouze 20 %.

Soud poukazuje na ust. , podle něhož vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tedy k 31.5.2011.

Na základě výše uvedeného krajský soud žalobu zamítl, neboť není důvodná (ust. ).

Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná ČSSZ toto právo ze zákona nemá (ust. a ust. d/ v platném znění).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 29. října 2012

JUDr. Miroslava Ježoviczová

samosoudkyně