Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Ca 57/2009 - 30

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Milana Taubera a JUDr. Jana Ryby v právní věci žalobce: Staves.cz, družstvo, se sídlem Lipová 370/6, Brno, zastoupen JUDr. Ing. Janem Kopřivou, advokátem, se sídlem Zahradnická 6, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo zahraničních věcí, se sídlem Loretánské nám. 5, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí ministra zahraničních věcí ze dne 20. 1. 2009, č. j. 100000/120-2008-RVI,

t a k t o :

I. Rozhodnutí ministra zahraničních věcí ze dne 20. 1. 2009, č. j. 100000/120-2008-RVI, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 7 760 Kč, a to do rukou jeho zástupce JUDr. Ing. Jana Kopřivy, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí ministra zahraničních věcí, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva zahraničních věcí ze dne 11. 12. 2008, č. j. 100000/114-2008-RVI. Tímto rozhodnutím ministerstvo odmítlo žádost žalobce o „poskytnutí informace o statistických údajích o žádostech o vízum na Generálním konzuláte České republiky ve Lvově“.

V žalobě žalobce konstatuje, že podáním ze dne 20. 11. 2008 požádal na základě , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), Generální konzulát ČR na Ukrajině ve Lvově (dále jen „GK Lvov“) o tyto informace:

1. sdělení počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů na území ČR za účelem zaměstnání přijatých zastupitelským úřadem v období od 1. 1. do 13. 7. 2008, od 14. 7. do 27. 7. 2008, od 28. 7. do 20. 11. 2008,

2. sdělení počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů na území ČR za účelem účasti v právnické osobě přijatých zastupitelským úřadem v období od 1. 1. do 13. 7. 2008, od 14. 7. do 27. 7. 2008, od 28. 7. do 20. 11. 2008,

3. k informacím podle bodu 1 sdělení, v kolika případech uplatnil GK Lvov postup podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

4. k informacím podle bodu 2 sdělení, v kolika případech uplatnil GK Lvov postup podle ,

5. k informacím podle bodu 1 sdělení, v kolika případech uplatnil GK Lvov postup podle ,

6. k informacím podle bodu 2 sdělení, v kolika případech uplatnil GK Lvov postup podle ,

7. k informacím podle bodu 1 sdělení, v kolika případech uplatnil GK Lvov postup podle ,

8. k informacím podle bodu 2 sdělení, v kolika případech uplatnil GK Lvov postup podle ,

9. k informacím podle bodu 1 sdělení, v kolika případech uplatnil GK Lvov postup podle ,

10. k informacím podle bodu 2 sdělení, v kolika případech uplatnil GK Lvov postup podle

Žalobce současně požádal, aby byly požadované informace poskytnuty ke každému období dle bodu 1 a 2 zvlášť.

Žalobce dále uvádí, že mu informace nebyly poskytnuty s tím, že žalovaný nevede žádné evidence a statistiky. Žalobce k tomu poukazuje na to, že pojem statistika nedefinuje a že statistiky nevedené povinným subjektem nepatří mezi ty informace, jež povinný subjekt nemusí sdělovat. Žalobce je přesvědčen, že minimálně k informacím požadovaným pod body 1 a 2 musí být na GK Lvov vedena evidence, resp. evidence správních poplatků vybraných v jednotlivých obdobích za tuto agendu. Žalobce následně požádal žalovaného o sdělení, jaké statistiky jsou tedy o vyřizování dlouhodobých víz vedeny, avšak žalovaný zatím neodpověděl. Žalobce požadované informace žádal jakožto zaměstnavatel řady osob z Ukrajiny s ohledem na možnost kontroly žalovaného při vyřizování žádostí o vízum na GK Lvov, neboť GK Lvov postupuje vůči jeho potenciálním zaměstnancům jinak než u ostatních žadatelů o víza. Tomuto postupu však není možné se nijak bránit, ani neexistuje jiná možnost kontroly než žádost o uvedené informace, neboť rozhodnutí o neudělení víza je vyloučeno ze soudního přezkumu a část spisu obsahující stanovisko zastupitelského úřadu je vyloučena z práva nahlížet do spisu. Přitom na netransparentnost udělování víz na Ukrajině upozornil i veřejný ochránce práv.

Žalobce proto navrhuje, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a nařídil žalovanému požadované informace (případně v závislosti na výsledku dokazování některé z požadovaných informací) poskytnout. Žalobci nechť je přiznána náhrada nákladů řízení.

Ve vyjádření k obsahu žaloby žalovaný upozorňuje na to, že na základě nových žádostí o informace poskytl v polovině března 2009 žalobci veškerou evidenci počtu žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za rok 2008 vytvořenou GK Lvov, konkrétně počet přijatých žádostí, počet udělených víz a počet zamítnutých žádostí. Jinou evidenci GK Lvov nevytváří, a nemá ji tudíž k dispozici. Požadované informace nemá ani žalovaný a vzhledem k počtu přijatých žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů (13 404 za rok 2008) a s ohledem na kapacitní možnosti GK Lvov i žalovaného je prakticky nemožné požadované informace vytvořit. Žádost se tedy týká zcela nové informace, na kterou se podle nevztahuje povinnost poskytnout ji. Žalovaný nesouhlasí s tím, že by postup vyřizování žádostí o víza byl utajený a netransparentní, konzulární úseky zastupitelských úřadů postupují v souladu se zákony a dalšími předpisy.

Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby.

Z obsahu správního spisu soud zjistil následující podstatné skutečnosti:

- Podáním ze dne 20. 11. 2008 požádal žalobce o poskytnutí informací shodně, jak posléze uvedl v žalobě (viz výše).

- Rozhodnutím Ministerstva zahraničních věcí ze dne 11. 12. 2008, č. j. 100000/114-2008-RVI, byla žádost o poskytnutí informací odmítnuta s odkazem na . Ve stručném odůvodnění je řečeno, že konzulární úseky zastupitelských úřadů neprovádějí plošné statistiky úkonů požadovaných v žádosti a tyto informace tudíž nejsou k dispozici pro potřeby zastupitelských úřadů ani ministerstva. Žádný zákon ani jiný předpis neukládá vést požadovanou evidenci, resp. statistiku.

- Proti tomuto rozhodnutí se žalobce podáním ze dne 18. 12. 2008 odvolal. Uvedl, že v rozhodnutí absentuje uvedení zákonného důvodu pro odmítnutí žádosti o informace. Dále uvedl, že požadoval informace podle , nepožadoval výpisy z evidencí nebo poskytnutí statistických údajů. Vzhledem k tomu, že požadované informace se vztahují k působnosti povinného subjektu, je GK Lvov povinen požadované informace vyhledat a poskytnout. Tvrzení o neexistenci statistiky nemá na povinnost poskytnout požadované informace žádný vliv. Pokud povinný subjekt požadované informace nemá k okamžité dispozici, je jeho povinností je vyhledat v rozsahu, v jakém je o ně požádáno.

- Rozhodnutím ministra zahraničních věcí ze dne 20. 1. 2009, č. j. 100000/120-2008-RVI, bylo odvolání zamítnuto a rozhodnutí prvního stupně potvrzeno. Ve stručném odůvodnění se uvádí, že rozhodnutím prvního stupně byla žádost odmítnuta s tím, že zastupitelské úřady neprovádějí plošné statistiky požadovaných úkonů. Požadované údaje nemají zastupitelské úřady k dispozici a nemohou být tudíž ani zpřístupněny veřejnosti. Žádný zákon ani jiný předpis neukládá ministerstvu (zastupitelským úřadům) povinnost vést požadovanou statistiku.

Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán [ věta první , , (dále jen „ “)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ).

Městský soud v Praze posoudil věc takto:

Žalobou napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Podle platí, že pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona pro odvolací řízení ustanovení .

Podle rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Podle odst. 3 se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

Žalovaný nepostupoval v souladu s , neboť jeho rozhodnutí neobsahuje předepsané náležitosti.

Z odůvodnění rozhodnutí není patrno, jak se žalovaný vypořádal s námitkami žalobce uplatněnými v odvolání, resp. absentuje jakákoli reakce na tyto námitky. Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí v podstatě jen zopakoval velmi stručné konstatování správního orgánu prvního stupně o tom, že plošné statistiky údajů požadovaných v žádosti nejsou vedeny, a proto tyto informace nejsou k dispozici pro potřeby zastupitelských úřadů ani ministerstva a žádný zákon ani jiný předpis neukládá vést požadovanou evidenci, resp. statistiku. Žalovaný tak zcela ponechal stranou námitky a argumentaci uplatněné v odvolání, vůbec se jimi nezabýval, a tudíž se s nimi nevypořádal. Konkrétně žalovaný nijak nereagoval na námitku odvolatele, že v rozhodnutí prvního stupně absentuje uvedení zákonného důvodu pro odmítnutí žádosti o informace, a nijak se nevypořádal s odvolatelovou argumentací, že požadované informace se vztahují k působnosti povinného subjektu, a proto je GK Lvov povinen požadované informace vyhledat a poskytnout a tvrzení o neexistenci statistiky nemá na povinnost poskytnout požadované informace žádný vliv.

Z rozhodnutí rovněž není patrno (a poukazoval na to už žalobce v odvolání proti rozhodnutí prvního stupně), v kterých zákonných ustanoveních žalovaný, resp. správní orgán prvního stupně spatřují oporu pro odmítnutí žádosti o poskytnuté informací. Poukazuje-li v tomto směru žalovaný ve svém vyjádření k žalobě na s tím, že žádost se týká zcela nové informace, nemůže k tomu soud vůbec přihlédnout, neboť ve vyjádření k žalobě již nelze zhojit absenci důvodů napadeného rozhodnutí.

Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto napadené rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů [ ].

S ohledem na to, že rozhodnutí, které je nepřezkoumatelné lze podle zrušit bez jednání, soud jednání nenařizoval, byť to žalobce požadoval. Dospěl-li soud k závěru o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, staly se bezpředmětnými i v žalobě uplatněné návrhy na provedení důkazu výslechem svědků. Ty by mohly přicházet v úvahu teprve tehdy, bylo-li by napadené rozhodnutí podrobeno meritornímu přezkumu.

Žalobce se rovněž domáhal, aby soud žalovanému nařídil v souladu s požadované informace poskytnout. Ustanovení se vymyká koncepci správního soudnictví v České republice. Tato norma, kterou je třeba použít v souladu se zásadou lex specialis namísto obecné úpravy , zavádí apelační prvek do jinak kasačního systému správního soudnictví. Z tedy plyne, že soud věcně zhodnotí důvody pro odepření informace uváděné správním orgánem a zváží, zda ospravedlňují neposkytnutí požadované informace. Dojde-li k negativnímu závěru, zruší rozhodnutí a nařídí správnímu orgánu, aby informaci poskytl. Tento postup soud ovšem může zvolit pouze tehdy, lze-li správní rozhodnutí a jeho důvody přezkoumat. Tak tomu v posuzované věci nebylo, proto soud napadené rozhodnutí pouze zrušil a vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o Žalobce měl ve věci úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení. Tu představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč náklady na zastoupení advokátem za dva úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby – a d) (dále jen „ “)]) po 2 100 Kč [ ve vazbě na advokátního tarifu] a dále režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle advokátního tarifu. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto s ohledem na se náhrada zvyšuje o částku odpovídající této dani, a to 20 % z částky 4800 Kč, tj. 960 Kč. Žalobci tak bude na náhradě nákladů zaplacena žalovaným částka 7 760 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ( a násl. ), a to ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud.

Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie ( ).

V Praze dne 29. června 2010

JUDr. Ludmila Sandnerová,v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Krejčová B.