Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 A 299/2011 - 27

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-27

U s n e s e n í

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobkyně: MUDr. O. F., bytem xxx, zastoupena Mgr. Igorem Nikolovem, advokátem se sídlem Holečkova 100/9, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra č.j. MV-60615-4/VS-2011 ze dne 13. 7. 2011,

t a k t o :

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni k rukám zástupce Mgr. Igora Nikolova, advokáta, vrácen z účtu Městského soudu v Praze soudní poplatek v částce 3000,- Kč, zaplacený z podané žaloby.

Odůvodnění

Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 19. 9. 2011 domáhala přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí ministra vnitra, kterým byl zamítnut její rozklad proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 26. 4. 2011 čj. MV-47043-21/OSM-2010, jímž nebylo vyhověno její žádosti o přiznání finanční náhrady podle , kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím postoupením Svazu sovětských socialistických republik.

Žalobkyně v podané žalobě namítla nezákonnost napadeného rozhodnutí, jímž byla zásadním způsobem zkrácena na svých právech, jelikož žalovaný aplikoval ryze formalistický výklad citovaného zákona, když žalobkyni nepřiznal finanční náhradu pouze proto, že neprokázala, že její otec odešel z území Podkarpatské Rusi do dne 18. 3. 1939, ač toto nikdy prokázat nemohla. Na důkaz toho, že žalovaný interpretoval a aplikoval zákon nesprávně, poukázala na senátní návrh č. 143 novely tohoto zákona, v jejímž důsledku má být věta o „zanechání“ majetku v období od 5. 10. 1938 do 18. 3. 1939 z ust. § 3 odst. 1 písm. c) zrušena.

Městský soud v Praze, specializovaný senát pro správní soudnictví, se v prvé řadě zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro to, aby mohl rozhodnout ve věci samé postupem podle a násl. , , jak byla žaloba podána, a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť není dána věcná příslušnost soudů rozhodujících ve správním soudnictví.

O obdobně podaných žalobách soudy rozhodovaly do dne 31. 12. 2002 postupem podle části páté, hlavy třetí, , , ve znění účinném do uvedeného data. Dnem 1. 1. 2003 vstoupila v platnost nová právní úprava, provedená , , a , kterým byl mimo jiné novelizován i . Podle této nové právní úpravy soudy ve správním soudnictví poskytují ochranu veřejným subjektivním právům (ustanovení ). To znamená, že soudy ve správním soudnictví mohou nadále přezkoumávat na základě žalob toliko ta rozhodnutí správních orgánů, jejichž předmětem jsou veřejná subjektivní práva účastníků řízení. Protože z citovaných ustanovení vyplývá, že rozhodování ve věcech soukromoprávních náleží podle platné právní úpravy soudům, které postupují podle , je nutno vyřešit otázku, zda v daném případě rozhodl správní orgán o věci soukromoprávní nebo veřejnoprávní, neboť to je podstatné pro vymezení hranice věcné příslušnosti mezi soudy obecnými a správními.

s účinností od 1.10.2009 byl upraven způsob zmírnění křivd („vypořádání“) občanům České republiky za nemovitý majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi v souvislosti s uzavřením shora uvedené Smlouvy. Zákon stanoví mimo jiné, že povinnou osobou pro vypořádání nároku a jeho vyplacení je stát, za stát jedná Ministerstvo vnitra, jako příslušná organizační jednotka státu. Ministerstvu vnitra je zákonem svěřeno rozhodování o vypořádání na návrh oprávněné osoby, a to postupem podle ( zákona).

V daném případě tak žalobou napadeným rozhodnutím rozhodl ministr vnitra, ve spojení s rozhodnutím Ministerstva vnitra, o zamítnutí žádosti, kterou byl uplatněn nárok na vypořádání za nemovitý majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi (viz § 2 zákona). Ministr vnitra, resp. Ministerstvo vnitra nerozhodoval podle názoru soudu o veřejném subjektivním právu žalobců, ale o jejich právu soukromém, neboť fakticky jde o nárok na finanční vypořádání (§ 7 zákona) za zásah do vlastnických práv, čili o náhradu za omezení nebo zbavení vlastnického práva k nemovitému majetku. Městskému soudu v Praze ve správním soudnictví proto již nepřísluší napadené rozhodnutí přezkoumat a ve věci rozhodnout. Právní úpravou účinnou od 1. 1. 2003 je stanoven nový procesní postup, kterým se mohou žalobci ochrany svých práv u soudu domáhat.

Tento postup je upraven , který novelizuje , a stanoví v nové části páté (ustanovení a následující), že svého práva se účastníci řízení mohou domáhat návrhem v občanském soudním řízení, v němž již nebude napadené rozhodnutí pouze přezkoumáváno, ale soud rozhodne přímo o právní věci, která vyplývá z občanskoprávních vztahů, tj. o právu žalobců vůči státu na vypořádání za omezení nebo zbavení vlastnického práva k nemovitému majetku v důsledku realizace uvedené Smlouvy. Žalobci proto musí podat nový návrh na zahájení řízení (žalobu) podle ustanovení a následujících , jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení , a tuto žalobu musí podat ve lhůtě, jež je uvedena v bodu I. poučení tohoto usnesení u příslušného okresního (obvodního) soudu. Touto žalobou již žalobci nemohou navrhovat přezkoumání rozhodnutí, ale musí se domáhat přímo, aby soud rozhodl v téže věci o přiznání náhrady - o jejich takto vzneseném nároku na vypořádání, jak se domáhaly podanou žádostí. Podáním žaloby se věc přesouvá z pravomoci správního orgánu do pravomoci soudů v občanském soudním řízení, které o uplatněném právu rozhodnou s konečnou platností..

Městský soud v Praze proto podle ustanovení , rozhodl o odmítnutí podané žaloby, neboť se jedná o právní věc, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, když podle ustanovení písmeno b) je ve správním soudnictví žaloba v případech, kdy jde o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu, nepřípustná.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Výrok o vrácení soudního poplatku je odůvodněn ust. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.

P o u č e n í

I. V této věci se může žalobce domáhat svého práva podáním žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (ustanovení ) u příslušného okresního (obvodního) soudu, a to tak, aby v této lhůtě žaloba došla k soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení (ustanovení ).

II. Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Podání kasační stížnosti nemá vliv na běh lhůty k podání žaloby dle bodu I. poučení, kterou lze podat pouze ve lhůtě tam uvedené.

V Praze dne 9. března 2012

JUDr. Slavomír Novák

předseda senátu