Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Af 30/2010 - 32

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové

v právní věci žalobce T. H. T., v řízení zastoupeného JUDr. Marcelou Neuwirthovou,

advokátkou se sídlem Havířov- -Město, Dělnická 1a, proti žalovanému Celnímu

ředitelství Ostrava se sídlem Ostrava-Přívoz, nám. Sv. Čecha 8, o žalobě proti

rozhodnutí žalovaného ze dne 15.2.2010 č.j. 1164/2010-140100-21, ve věci spotřební

daně,

t a k t o :

I. Rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava ze dne 15.2.2010 č.j. 1164/2010-

-140100-21 a rozhodnutí Celního úřadu Karviná ze dne 20.10.2009 č.j. 5046-

-19/2009-146100-024 s e pro vady řízení z r u š u j í .

II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení

částku 10.640,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr.

Marcely Neuwirthové, advokátky se sídlem Havířov-Město, Dělnická 1a.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování -2-

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného

rozhodnutí žalovaného, kterým bylo k odvolání žalobce formálně změněno

rozhodnutí Celního úřadu Karviná ze dne 20.10.2009 č.j.

-024, jímž byla žalobci sdělená daňová povinnost ke spotřební dani z lihu ve výši

436.455 ,- Kč, která mu měla vzniknout 2.7.2007 jako dnem zjištění vybraných

výrobků u žalobce. Žalobce m.j. namítá, že ve věci již bylo dříve pravomocně

rozhodnuto.

Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. K překážce věci rozhodnuté uvádí,

že dřívější rozhodnutí žalovaného ze dne 15.5.2009 č.j. 4731/08-140100-21 je nutné

s ohledem na jeho obsah považovat toliko za písemnost deklarující nicotnost

rozhodnutí Celního úřadu Karviná ze dne 26.5.2008 č.j. -024,

byť způsobem sdělovaných skutečností je konstruováno a nazváno jako rozhodnutí

o odvolání a vztahuje se k rozhodnutí Celního úřadu Karviná, v němž jsou promítnuty

skutečnosti zjištěné ve vztahu k téže daňové povinnosti. Rozhodnutím Celního úřadu

Karviná ze dne 26.5.2008 totiž vůbec nemohlo dojít k vyměření daně, neboť Celní

úřad Karviná vůbec nezahájil vyměřovací řízení, ať už podáním daňového přiznání

či výzvou správce daně k jeho podání. Rozhodnutí Celního úřadu Karviná

ze dne 26.5.2008 je proto nicotné, a proto ani navazující rozhodnutí žalovaného

ze dne 15.5.2009 nelze považovat za meritorní rozhodnutí o daňové povinnosti

žalobce.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel

ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního

orgánu [ , , ve znění pozdějších

předpisů (dále jen „ “)] a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Z obsahu správních spisů soud zjistil, že u žalobce byly dne 2.7.2007 zjištěny a

zajištěny vybrané výrobky, ve vztahu k nimž Celní úřad Karviná vydal

dne 25.5.2008 platební výměr obsahující označení Celního úřadu Karviná, datum

vydání, číslo jednací, označení příjemce rozhodnutí (žalobce) jeho jménem,

příjmením, datem narození, rodným číslem a bydlištěm, označení „platební výměr“,

číslo platebního výměru, výrok s údajem, že bylo rozhodováno podle § 46 odst. 4

, o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále

jen „ZSDP“) a podle § 4 odst. 3 písm. c), § 5, § 4 odst. 1 písm. f) a § 9 odst. 3

písm. e) , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

(dále jen „ZSD“), dále částku k plnění 436.455,- Kč, číslo účtu, na který má být

částka zaplacena, lhůtu k zaplacení, poučení o opravném prostředku, vlastnoruční

podpis ředitele Celního úřadu Karviná s uvedením jeho jména, příjmení i funkce

a otisk kulatého úřadního razítka Celního úřadu Karviná č. 19 se státním

znakem.Uvedený platební výměr byl rozhodnutím žalovaného ze dne 15.5.2009

zrušen s tím, že žalovaný rozhodoval podle § 50 odst. 3, 6 ZSDP, a to pro vadu řízení

– nepodání daňového přiznání žalobcem nebo nevyzvání žalobce k podání

daňového přiznání. Poté Celní úřad Karviná rozhodl o věci znovu rozhodnutím

ze dne 20.10.2009 změněným k odvolání žalobce napadeným rozhodnutím

žalovaného.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování -3-

Podle ustálené rozhodovací praxe soudů rozhodujících ve správním

soudnictví (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14.4.2009

č.j. -75, ze dne 21.12.2006 č.j. -85, ze dne 14.4.2009

č.j. -48, ze dne 31.1.2008 č.j. -70, usnesení

rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24.11.2009 č.j. 1 Aps

2/2008-76 (Sb. NSS č. 1997/2010), aj., vše dostupné na www.nssoud.cz),

rozhodnutím odvolacího orgánu o odvolání proti platebnímu výměru daňové řízení

končí. Vady odvoláním napadeného rozhodnutí či postupu správce daně prvního

stupně v řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, musí být odstraněny v rámci

odvolacího řízení. Je vyloučeno, aby po zrušení platebního výměru správce daně

prvního stupně pokračoval v daňovém řízení a o dani znovu rozhodl.

Z uvedeného by se podávalo, že rozhodl-li žalovaný ve věci již 15.5.2009 tak,

že platební výměr Celního úřadu Karviná zrušil, bylo o věci rozhodnuto s konečnou

platností, což založilo překážku věci rozhodnuté.

Jediné dvě výjimky mohou představovat situace, kdy by rozhodnutí, které by

mělo zakládat překážku věci rozhodnuté, bylo rozhodnutím neplatným či nicotným.

Krajský soud – na tomto místě bez přihlédnutí k argumentaci žalovaného,

ke které se vyjádří níže – konstatuje, že i kdyby bylo neplatným či nicotným

rozhodnutí Celního úřadu Karviná, nelze tuto neplatnost či nicotnost dovodit

u rozhodnutí žalovaného ze dne 15.5.2009 a neplatnost či nicotnost tohoto

rozhodnutí ani žalovaný netvrdí. Z rozhodnutí žalovaného ze dne 15.5.2009 je přitom

zjevné, že bylo rozhodnuto o zrušení platebního výměru postupem dle § 50 odst. 3, 6

ZSDP. Není-li neplatné či nicotné toto rozhodnutí, pak právě jím byla ve smyslu

shora uvedené judikatury založena překážka věci rozhodnuté, a proto již nebylo

možno o věci znovu rozhodnout platebním výměrem Celního úřadu Karviná

ze dne 20.10.2009 a napadeným rozhodnutím žalovaného. Krajský soud na tomto

místě konstatuje, že měl-li žalovaný 15.5.2009 v úmyslu nastolit účinky neplatného

rozhodnutí, měl postupovat podle příslušných ustanovení ZSDP vztahujících

se k tomuto institutu, tzn. uložit v odvolacím řízení Celnímu úřadu Karviná podle § 50

odst. 3 ZSDP (z důvodu vad řízení) vydání rozhodnutí o neplatnosti podle § 32

odst. 7 ZSDP; tak však žalovaný 15.5.2009 neučinil.

Krajský soud navíc nesdílí názor žalovaného o neplatnosti či nicotnosti platebního výměru Celního úřadu Karviná ze dne 25.5.2008.

Důvody neplatnosti daňového rozhodnutí stanoví striktně ust. § 32 odst. 7

ZSDP, kdy u platebního výměru, který ze zákona nemusí obsahovat odůvodnění,

přichází v úvahu toliko nedostatek jiných základních náležitostí než poučení

o opravném prostředku. Těmi podle § 32 odst. 2 ZSDP jsou:

1) označení oprávněného správce daně, který rozhodnutí vydal,

2) číslo jednací, případně i číslo platebního výměru, datum podpisu rozhodnutí,

které je dnem vydání rozhodnutí,

3) přesné označení příjemce rozhodnutí,

4) výrok s uvedením právních předpisů, podle nichž bylo rozhodováno,

a jde-li o peněžité plnění, také částku a číslo účtu příslušné banky

nebo spořitelního a úvěrního družstva, na nějž má být částka zaplacena,

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování -4-

5) lhůta plnění, a

6) vlastnoruční podpis pověřeného pracovníka správce daně s uvedením jména,

příjmení a funkce a otisk úředního razítka se státním znakem; tuto náležitost lze

nahradit zaručeným elektronickým podpisem pracovníka a jeho kvalifikovaným

certifikátem.

Jak již bylo shora konstatováno, všechny tyto náležitosti platební výměr

Celního úřadu Karviná ze dne 25.5.2008 obsahuje, proto ve vztahu k němu nelze

uzavřít, že by se jednalo o rozhodnutí neplatné.

Co do nicotnosti krajský soud předesílá, že výslovná úprava tohoto institutu

není obsažena v ZSDP a do 31.12.2005 nebyla obsažena ani v obecných

předpisech řízení před správními orgány, to však neznamená, že by nicotná

rozhodnutí nemohla existovat. Zejména z doby před 1.1.2006 pochází obsáhlá

judikatura soudů rozhodujících ve správním soudnictví k otázkám nicotnosti

správních rozhodnutí, přičemž tato judikatura nalezla odraz v dnes již výslovném

ust. , , ve znění pozdějších změn

a doplnění. Důvody nicotnosti tedy jsou:

• věcná nepříslušnost správního orgánu – v projednávané věci však není pochyb

o tom, že celní orgány jsou věcně příslušné ke správě spotřební daně z lihu;

• vnitřní rozpornost rozhodnutí – ani tou platební výměr z 25.5.2008 netrpí;

• právní či faktická nemožnost plnění – ani tu krajský soud v požadavku

na zaplacení určité peněžité sumy neshledává;

• jiné vady, pro které předmětný akt nelze vůbec považovat za rozhodnutí

správního orgánu.

Posledně uvedené důvody nicotnosti rozhodnutí musejí být vadami

rozhodnutí, nikoli vadami řízení, které mu předcházelo. Nebylo-li tedy řízení, které lze

zahájit i bez návrhu (což je nepochybně v případě daňového řízení vyměřovacího

možné – srov. § 44 ZSDP), může být nedostatek řádného zahájení řízení vadou

tohoto řízení, a to i s možným vlivem na zákonnost následně vydaného rozhodnutí

[ ], nikoli však důvodem nicotnosti rozhodnutí. Jiné vady,

pro které předmětný akt nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu,

musejí být tedy vady tohoto aktu, a lze uzavřít, že obsahem tohoto pojmu jsou vady

vydaného správního aktu, které ZSDP definuje jako důvody neplatnosti. Jak již bylo

shora konstatováno, takovými vadami platební výměr Celního úřadu Karviná

ze dne 25.5.2008 netrpí.

Krajský soud proto uzavírá, že bylo-li ve věci samé rozhodováno i poté, co byl

platební výměr Celního úřadu Karviná ze dne 25.5.2008 zrušen rozhodnutím

žalovaného ze dne 15.5.2009, postupovaly celní orgány v rozporu s překážkou věci

již rozhodnuté.

Proto krajský soud zrušil podle napadené

rozhodnutí, přičemž současně podle přistoupil i ke zrušení

platebního výměru Celního úřadu Karviná ze dne 20.10.2009 vydaného též

v rozporu s překážkou již rozhodnuté věci.

Krajský soud na tomto místě upozorňuje, že zrušil-li platební výměr, tento již nemůže být vydán znovu a nepřichází v úvahu ani pokračování daňového řízení

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování -5-

(srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24.11.2009 č.j. -76, Sb. NSS č. 1997/2010, www.nssoud.cz, bod 30.).

Pro nemožnost pokračování daňového řízení krajský soud nepřistoupil k výroku o vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení ( ).

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z procesního úspěchu žalobce

ve sporu, kdy žalobci tak dle vzniklo vůči žalovanému právo

na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří:

a) zaplacený soudní poplatek 2.000,- Kč

b) náklady právního zastoupení advokátem

α) odměna advokáta za zastupování

v řízení ve výši 2.100,- Kč bez DPH /

/ úkon při těchto poskytnutých

úkonech právní služby:

1) příprava a převzetí věci

2) sepis žaloby

§ 7, § 9 odst. 3 písm. f)

3) replika z 19.6.2010 6.300,- Kč

vyhl. č.

β) paušální náhrada hotových výdajů

advokáta ve výši 300,- Kč bez DPH /

úkon / při úkonech právní pomoci

vypočtených pod písm. α) § 13 odst. 3

vyhl. č. 900,- Kč

γ) DPH 20% z částek uvedených

pod písm. α) – β) 1.440,- Kč

Celkem 10.640,- Kč

Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení shora

uvedenou částku, a to dle ve spojení s ,

, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále

jen „ “) k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala. Vzhledem

k odlišné úpravě a , týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov.

odst. 5 , , ), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit

náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě

dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní

rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 29. března 2012

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]