Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26Co 210/2020

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

č. j. -145

Usnesení

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Mazákové a soudců Mgr. Olgy Mičanové a Mgr. Ondřeje Rotta ve věci

žalobkyně: Allianz pojišťovna, a. s., IČO ---

sídlem xxx

zastoupená advokátem Mgr. JŠ

sídlem xxx

proti

žalovanému: JKS , narozený xx

bytem xxx, Polská republika

o zaplacení 274 712 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 18. 10. 2019 č. j. -106

takto:

Usnesení okresního soudu se

mění

takto:

Mezinárodní nepříslušnost Okresního soudu v Jičíně k projednání a rozhodnutí věci se nevyslovuje a řízení o zaplacení 274 712 Kč s příslušenstvím se nezastavuje.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou dne 1. 2. 2019 u Okresního soudu v Jičíně domáhal po žalovaném zaplacení 274 712 Kč s příslušenstvím s tím, že jde o tzv. regresní nárok dle z. č. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jelikož žalovaný řídil dne 8. 5. 2015 v katastru obce V, okres J, automobil pod vlivem alkoholu a způsobil dopravní nehodu, při které došlo ke škodě na straně třetí osoby, kterou žalobce vyplacením pojistného plnění v zažalované výši odškodnil.

Okresní soud napadeným usnesením řízení zastavil, neboť dospěl k závěru, že není dána mezinárodní příslušnost českých soudů. Soud prvního stupně zjistil, že žalovaný se zdržuje na území Polska a na území ČR nemá jiné bydliště. Dospěl zároveň k závěru, že není dána zvláštní příslušnost českého soudu podle čl. 5 až 7 nařízení Brusel I bis a žalovaný nepřijal mezinárodní příslušnost českého soudu.

Žalobce v odvolání namítl, že v projednávané věci uplatňuje pravomoc ve smyslu čl. 7 odst. 2 nařízení Brusel I bis, když jde o deliktní, případně kvazideliktní odpovědnost žalovaného.

Okresní soud správně mezinárodní příslušnost českých soudů posuzoval podle nařízení Brusel I bis (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech). Zjistil, že žalovaný nemá bydliště na území ČR a protože žalobce tento skutkový závěr nesporuje, vychází z něho i odvolací soud a uzavírá, že klíčová skutečnost pro určení základní příslušnosti českého soudu podle nařízení Brusel I bis není dána. Nelze však souhlasit se závěrem okresního soudu, že není dána tzv. zvláštní příslušnost českého soudu podle oddílu 2 článku 7 odst. 2 nařízení Brusel I bis. Uvedený článek stanoví, že osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události.

Uvedená zvláštní pravidla jsou založena na úzké vazbě mezi soudem a právním sporem a na snaze usnadnit řádný výkon spravedlnosti (srovnej bod 16 úvodních ustanovení nařízení Brusel I bis) a věc je třeba podle zásad vyslovených v úvodních ustanoveních nařízení vyložit. Pravidla určující zvláštní příslušnost soudů se odvíjí od situací, kdy předmět sporu nebo smluvní volnost opravňují k použití odlišného spojujícího prvku, tj. nikoli bydliště žalovaného (čl. 15 úvodních ustanovení).

Pojem věci týkající se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti podle čl. 5 odst. 3 nařízení Brusel I vyložil Nejvyšší soud například v rozhodnutí sp. zn. , kde předmětem sporu bylo bezdůvodné obohacení a kde dovodil, že „pojmu delikt typově odpovídá nárok na náhradu škody, včetně nároku na odškodnění majetkové a nemajetkové újmy. Kvazidelikt se od deliktu odlišuje tím, že ne vždy vyžaduje protiprávní jednání na straně žalovaného“ a uzavřel, že kvazideliktem ve smyslu nařízení Brusel I může být i nárok z jednatelství bez příkazu nebo nárok z bezdůvodného obohacení. V rozhodnutí sp. zn. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že o takový nárok jde i v případě, že má svůj základ v , o mimosoudních rehabilitacích.

V dané věci žalobce uplatňuje právo pojistitele na úhradu vyplacené částky poškozené třetí osobě (tzv. regresní náhradu), tj. požaduje náhradu toho, co za žalovaného plnil, protože žalovaný jako pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu. Ke škodní události došlo na území ČR, přičemž místo škody je místem, kde událost, která vedla ke škodě a způsobila deliktní a kvazideliktní odpovědnost, přímo způsobila své škodné důsledky vůči osobě, která byla přímou obětí této události. Protože k dopravní nehodě jako příčině škody vzniklé na straně třetí osoby, která byla žalobcem odškodněna, došlo na území České republiky, je vazba mezi českými soudy a právním sporem dána a skutečnost, že spor bude souzen českými soudy, usnadní řádný výkon spravedlnosti (předmětem dokazování budou okolnosti dopravní nehody i okolnosti škody a její výše na straně třetí osoby při dopravní nehodě zraněné), a proto odvolací soud dospěl k závěru, že je-li předmětem řízení nárok dle z. č. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, uplatněný pojišťovnou vůči žalovanému, který nemá bydliště na území České republiky, ale na území jiného členského státu EU, a došlo-li k dopravní nehodě na území České republiky, je dána mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání a rozhodnutí věci ve smyslu oddílu 2 nařízení Brusel I bis . Pokud tedy okresní soud dospěl k závěru, že není dána mezinárodní příslušnost českých soudů, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci a odvolací soud proto usnesení okresního soudu změnil a rozhodl, že mezinárodní nepříslušnost se nevyslovuje a řízení se nezastavuje.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, dospěje-li dovolací soud k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Takové dovolání se podává do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který ve věci rozhodoval v prvém stupni s tím, že bude adresováno Nejvyššímu soudu České republiky v Brně. Dovolání lze podat pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci ( a ).

Hradec Králové 14. září 2020

předsedkyně senátu