Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 A 67/2011 - 43

Pokračování - 4 - 10A 67/2011

10A 67/2011- 43

U S N E S E N Í

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Honebního společenstva Jickovice se sídlem Jickovice, Milevsko, právně zastoupeného JUDr. Vojtěchem Filipem, advokátem v Českých Budějovicích, Puklicova 52, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje, Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30.6.2011, č.j. KUJCK 24584/2011/OZZL/2/Ja/O-66/11, t a k t o :

Žaloba se o d m í t á .

Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobci se v r a c í soudní poplatek ve výši 2.000,-- Kč k rukám právního zástupce žalobce.

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci.

/1/ Žalobou doručenou dne 22.8.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 30.6.2011, č.j. KUJCK 24584/2011/OZZL/2/Ja/O-66/11, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Milevsko, odboru životního prostřední č.j. MM 03885/2011 OŽP/Ka, SZ MM 10703/2007/104 ze dne 28.2.2011, kterým bylo rozhodnuto o žádosti žalobce o nenařízení předběžných opatření podle ke zdržení se výkonu práva myslivosti na všech pozemcích, jež byly rozhodnutím městského úřadu č.j. MM 21481/1010 OŽP/Ka, SZ MM 10703/2007/57 ze dne 30.7.2010 vyjmuty z honitby Borek a přičleněny k honitbě Orlík III.

/2/ Žalobce namítal, že požádal o nařízení předběžného opatření dne 31.1.2011 v souvislosti s podanou žalobou proti veřejné vyhlášce rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 27.12.2010. Žádost žalobce byla zamítnuta, aniž bylo rozhodnutí řádně odůvodněno. Odvolání žalobce bylo zamítnuto především s odůvodněním, že výměra honitby Borek se snižuje o konkrétně uvedené pozemky, které se stávají součástí Schwarzenbergské honitby Orlík III. Přitom tyto pozemky se součástí honitby stát nemohly, neboť honitba nebyla uznána. Z logiky věci vyplývá, že pokud se pozemky nemohly stát součástí Schwarzenbergské honitby Orlík III, musely zůstat součástí honitby Borek a přitom nebylo postupováno podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti. Přesto odvolací orgán uzavřel, že vyjmuté pozemky se staly volnými a nenařízení předběžného opatření bylo správné. S tímto výkladem žalobce nesouhlasí, účelem snížení výměry honitby Borek bylo převedení pozemků

do Schwarzenbergské honitby Orlík III a nikoliv, aby se staly pozemky volnými. Nejsou-li v současné době pozemky součástí Schwarzenbergské honitby Orlík III, pak nutně musí být součástí honitby Borek. Žalobce je přesvědčen, že byl dotčen na svých právech, a proto podle podal žalobu. Současně podal i podnět k provedení přezkumného řízení v souladu s a následující . Bylo navrženo zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k dalšímu řízení.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu.

/3/ V prvé řadě Krajský úřad poukazuje na to, že mu není zřejmé, co žalobce chápe pod pojmem volné pozemky. Vysvětluje, že jedná se o pozemky, které nejsou součástí žádné honitby, kupříkladu po zániku honitby, či po jejich vyjmutí z honitby, které splňují podmínku pro přičlenění do jiné honitby podle § 30 odst. 1 zákona o myslivosti. Uvádí, že nebyly shledány důvody pro zahájení přezkumného řízení a z toho důvodu byla věc postoupena soudu. K námitce jedna žalovaný sdělil, že je skutečností, že doposud žádný správní orgán ani soud nerozhodl o tom, že se předmětné pozemky nemohou stát součástí honitby Orlík III. ani o tom, že navrhovaná honitba se neuznává a řízení se zastavuje. Řízení o uznání honitby Orlík III. probíhá a pouze na výsledku tohoto řízení záleží, zda honitba bude uznána tak, jak je navrhována. Nelze souhlasit s názorem žalobce, že předmětné pozemky není možné přičlenit k navrhované honitbě. Řízení o změně honitby Borek bylo již výrokem rozhodnutí ze dne 16.3.2009 o tom, že se výměra této honitby snižuje, pravomocně skončeno a v této části je vykonatelné. Pozemky proto nemohou být součástí honitby Borek, jak tvrdí žalobce. K námitce druhé žalovaný uvedl, že je žalovaným uváděno, že na žádost vlastníka městský úřad provedl změnu honitby Borek spočívající ve vyjmutí pozemků z honitby, čímž byly pozemky uvolněny pro přičlenění do navrhované honitby Orlík III. Při formulaci výroku došlo k pochybení, které bude napraveno v řízení o uznání honitby, nikoliv v řízení o žádosti o stanovení předběžného opatření.

III. Písemnosti podstatné pro rozhodování v dané věci.

/4/ Krajský úřad obdržel dne 1.2.2011 žádost žalobce o nařízení předběžného opatření podle . Žádost byla zdůvodněna tím, že v případě vyhovění žádosti žalobce v přezkumném či soudním řízení může být odstraněním posedů žalobci způsobena škoda, a proto bylo požádáno o vydání předběžného opatření. Ve spise jsou dále založena rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 27.12.2010, č.j. KUJCK 37290/2010/OZZL/2/Bř 085, kterým bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu v Milevsku ze dne 30.7.2010 č.j. MM 21481/2010 OŽP/KaSZ MM/10703/2007/57.

IV. Právní názor soudu.

/5/ V dané záležitosti se soud zabýval ve smyslu , /dále jen / otázkou splnění podmínek řízení a přípustnosti žaloby a dospěl k závěru, že žalobu nelze věcně projednat, neboť se jedná o žalobu nepřípustnou, neboť se jedná o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu. Žalobce žalobu odůvodnil ustanovením a následující .

/6/ V dané záležitosti žalobce v žalobě uvedl, že byl dotčen na svých právech a žalobu podal s odkazem na Podle tohoto ustanovení je dána žalobní legitimace každému, kdo tvrdí, že byl dotčen rozhodnutím správního orgánu na svých právech a žaloba má za cíl, aby soud svým rozhodnutím nahradil nesprávné rozhodnutí správního orgánu. Žalobní legitimace fyzické nebo právnické osoby je dána již tvrzením o dotčení jejich práv rozhodnutím správního orgánu. Není koncipována tak, že právo na přístup k soudu se bude odvíjet od toho, zda byl někdo na svých subjektivních právech dotčen či nikoliv. To může být zjištěno až po provedeném řízení a vyjádřeno teprve v rozhodnutí soudu. Pro úspěšné domáhání se soudní ochrany je podstatné to, zda byl žalobce skutečně na svých subjektivních právech dotčen.

/7/ V dané záležitosti však žaloba byla podána žalobcem podle , neboť žalobce namítal nezákonnost rozhodnutí správního orgánu a žádal o zrušení tohoto rozhodnutí. Přitom však odkazoval na ustanovení Z toho lze dovozovat, že žalobce sám vnímal konkrétní spor tak, že vyplývá z občanskoprávního vztahu a požadoval zrušení rozhodnutí žalovaného. Z hlediska obsahu návrhu však se jednalo o vydání předběžného opatření, jak žalobce uvedl, podle

/8/ Soud proto postupoval podle , kdy soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, a nebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V takovém případě však může žalobce do jednoho měsíce od právní moci usnesení o odmítnutí návrhu podat žalobce žalobu k příslušnému soudu.

/9/ Pro úplnost soud poznamenává, že smyslem předběžného opatření je vždy zatímní úprava poměrů účastníků /nikoli s konečnou platností/, přičemž musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje. Jedná se o opatření dočasná, jejichž trvání je omezeno. Z toho důvodu lze dovodit, že věc, kterou měl soud řešit, spadá pod kompetenční výluku uvedenou v Rozhodnutí, které bylo učiněno předmětem žaloby, je z hlediska obsahu úkonem předběžné povahy, které nemělo rozhodnout s konečnou platností. Jeho cílem nebylo rozhodnout ve věci definitivně, ale pouze dočasně a z toho důvodu je podle vyloučeno ze soudního přezkumu a žaloba je podle odst. e/ nepřípustná. Nepřípustná žaloba z důvodu takto specifikovaného by musela být podle odmítnuta.

/10/ Z toho co bylo řečeno, lze vyslovit závěr, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto ohledně nenařízení předběžného opatření v souvislosti se zdržením výkonu práva myslivosti představovalo rozhodnutí sice vydané správním orgánem v mezích jeho zákonné pravomoci, ale v soukromoprávní věci. Z toho důvodu soud postupoval podle a žalobu odmítl, přičemž žalobce může ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat žalobu, jak bylo výše uvedeno k věcně příslušnému soudu.

V. Závěr, náklady řízení.

/11/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení a vychází ze skutečnosti, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. Soud dále rozhodl o vrácení soudního poplatku podle zákona o soudních poplatcích, neboť žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním. Z toho důvodu byly splněny podmínky pro vrácení soudního poplatku, který byl žalobcem zaplacen v celkové částce 2.000 Kč. Takto zaplacený soudní poplatek se žalobci vrací k rukám jeho právního zástupce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou stejnopisech z důvodů stanovených v Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen podle advokátem.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 7. prosince 2011

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r.

Za správnost vyhotovení:

Sládková Blanka