Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

70Co 134/2018

USNESENÍ

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Noskové a soudců JUDr. Zoji Dvořákové a Mgr. Zdeňka Lehovce v právní věci

žalobce:

P. B.,

nar.

bytem P., D.,

proti

žalovanému:

Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti,

se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16,

o náhradu škody, zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu a zaplacení částky 2 013 000 Kč,

k odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. března 2018, čj. – 43,

takto :

I. Usnesení soudu prvního stupně

s e p o t v r z u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Usnesením specifikovaným v záhlaví soud prvního stupně odmítl žalobu, jíž se žalobce, jak sám uvedl, domáhal náhrady škody, zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu a částky 2 013 000 Kč, jako nejasný návrh, neboť toto podání nemělo náležitosti žaloby (zejména z něj nebylo patrno, z jakého konkrétního důvodu žalobce uplatňuje vůči žalovanému zmíněný finanční nárok a jakým způsobem k výpočtu této částky dospěl), a žalobce vady svého podání neodstranil přesto, že k tomu byl soudem (v tomto případě Okresním soudem v Hradci Králové, u nějž byla žaloba podána) vyzván a podrobně poučen o tom, jakým způsobem je třeba nedostatky žaloby napravit. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. věta první s tím, že žalobce zavinil zastavení řízení.

2. Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání odůvodněné tím, že „…. stovky a stovky zločinných šmejdů v policejních uniformách, na státním zastupitelství i v soudních talárech prioritně podporují organizovaný zločin a chrání bohaté zloděje, zločince a zabijáky…“, že „…zločinecký režim zabránil žalobci v nezbytném léčení a způsobil mu trvalé a těžké poškození jeho zdravotního stavu“ a žalobce rovněž zopakoval argument, že je mu upíráno právo na spravedlivý proces zaručený článkem 36 odst. 1d. V závěru navrhl, aby odvolací soud rozhodl tak, že se žaloba neodmítá a že se žalobci umožňuje euthanasie.

3. Byť odvolání nebylo žalobcem pregnantně formulováno a neobsahovalo tak, jako v řadě obdobných případů, v podstatě žádné konkrétní odvolací důvody, odvolací soud přesto z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, neboť již ze samotného faktu, že žalobce tento opravný prostředek podal, lze dovodit, že nesouhlasí s obsahem rozhodnutí, jímž byla odmítnuta jím podaná žaloba ze dne 23.9.2016. Aniž pro tento účel odvolací soud nařizoval jednání ( ), dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné.

4. Žalobce podal žalobu, jíž se domáhal „náhrady škody, zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu a částky 2 013 000 Kč“, jak sám uvedl, a zmínil dvě soudní řízení, které charakterizoval pouze spisovými značkami, aniž by však označil soud, u nějž jsou či byly vedeny. Nevylíčil však ani v nejmenším konkrétní skutky, jež by mohly naplňovat předpoklady pro odpovědnost státu za vzniklou újmu (ať již nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí), a nijak nepřiblížil ani svůj požadavek na charakter a rozsah škody (újmy), která mu v jejich důsledku měla vzniknout. Jeho podání obsahovalo pouze obecně koncipovaná kritická prohlášení o zločineckých procesech a státních zločincích, jakož i o porušování žalobcových lidských práv a o ochraně bohatých zločinců a zlodějů, jako je M. B. Poté, kdy byl žalobce soudem vyzván k opravě tohoto podání, a kdy jím byl v rámci usnesení ze dne 3.10.2016 podrobně poučen o tom, jakým způsobem a v jakém rozsahu je třeba žalobu doplnit pro to, aby se stala projednatelnou a aby splňovala alespoň v základních rysech náležitosti podání způsobilého zahájit řízení, zaslal soudu písemnost podobně nejasného obsahu, v níž bylo navíc uvedeno několik čísel jednacích rozhodnutí, ovšem opětovně bez jakékoli bližší specifikace, přičemž v závěru žalobce poznamenal, že chce finanční prostředky využít k vystěhování z tohoto hrůzu nahánějícího režimu a na následné nezbytné léčení.

5. Za této situace nelze než konstatovat, že žalobce nedostál svým povinnostem opravit žalobu alespoň v základních rysech tak, aby bylo zřejmé, jak se měl odehrát skutek, z něhož dovozuje svůj nárok na odškodnění újmy ve výši 2 013 000 Kč. Nemá-li žalobce sám jasno v tom, jakého konkrétního důvodu požaduje od České republiky uplatněné plnění (neboť jeho vágní a nejasná tvrzení o zločinném postupu soudů, o ochraně zločinců /M. B./, jakož ani tvrzení o tom, že chce prostředky použít na vystěhování z ČR a následné léčení, způsobilými skutkovými tvrzeními nejsou), a tento nedostatek žaloby neodstranil ani dodatečně na základě podrobné výzvy soudu – dokonce ani v průběhu řízení o odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí takto nejasné žaloby - je nutno uzavřít, že jeho podání, jež mělo být žalobou, bylo a zůstalo natolik nejasné, že není způsobilé projednání a rozhodnutí o něm.

6. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je nutno uzavřít, že postup soudu prvního stupně, jenž žalobu (resp. podání) žalobce datované dne 19.,9.2016 a doručené Okresnímu soudu v Hradci Králové dne 23.9.2016 odmítl, byl legitimní a odvolací soud proto také napadené usnesení jako rozhodnutí ve výroku věcně správné potvrdil ( ) včetně správného a výsledku řízení odpovídajícího výroku o nákladech řízení, jež však mělo být odůvodněno ust. , které je speciálním ustanovením pro případ odmítnutí žaloby či jiného podání (a nikoli chybně aplikovaným ust. věta první ).

7. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. ve spojení s ust. , když žalobce byl v rámci odvolacího řízení procesně neúspěšný, avšak žalovanému ani v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí

lze podat dovolání pouze v případě, dospěl-li by dovolací soud na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Praha 20. dubna 2018

JUDr. Irena Nosková v. r.

předsedkyně senátu