Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

0Nc 5001/2017

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

- 10

U S N E S E N Í

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci navrhovatelky

Mgr. DN

, nar. xxx, bytem xxx, zastoupené Mgr. Josefem Jašíčkem, advokátem se sídlem Praha 2, Římská 104/14,

o návrhu na vydání předběžného opatření

,

t a k t o :

Návrh na vydání předběžného opatření, kterým se navrhovatelka domáhala uložení povinnosti Pohřební službě Jaroslav Pícha, se sídlem xxx, IČ: 72961724, nepohřbívat Mgr. Ing. RN, nar. xxx, naposledy bytem xxx, zemřelého patrně dne xxx, do okamžiku, kdy bude proveden odběr vzorku tkáně z těla zemřelého pro pozdější řízení o určení otcovství se z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka podala dne 6.2.2017 k soudu návrh na vydání předběžného opatření, kterým by byla Pohřební službě Jaroslav Pícha, se sídlem xxx, IČ: xxx, uložena povinnost nepohřbívat Mgr. Ing. RN, nar. xxx, naposledy bytem xxx, zemřelého patrně dne xxx, do okamžiku, kdy bude proveden odběr vzorku tkáně z těla zemřelého pro pozdější řízení o určení otcovství. Návrh odůvodnila tím, že navrhovatelka a zemřelý Mgr. Ing. RN byli po několik let partnery a na den 1.4.2017 plánovali svatbu. Navrhovatelce bylo při vyšetření v gynekologické ambulanci dne 20.1.2017 potvrzeno těhotenství odpovídající 6 týdnu. Domnělým otce dosud nenarozeného dítěte je zůstavitel, který byl nalezen mrtvý dne 24.1.2017. Navrhovatelka se pokoušela komunikovat s policií ohledně úmrtí zůstavitele, avšak žádné informace jí poskytnuty nebyly, stejně tak jeho rodina s ní nekomunikuje. Následně zjistila, že pozůstatky zemřelého jsou patrně uloženy u Pohřební služby Jaroslav Pícha, kterou jí bylo potvrzeno, že se tělo zemřelého stále nachází v mrazicím boxu pohřebníhou a dne 7.2.2017 má proběhnout pohřeb a s následným uložením těla zemřelého do rodinné hrobky. Manipulaci s tělem včetně jejího pohřbení má podle informací zajišťovat právě uvedená pohřební služba. S ohledem na tyto skutečnosti, a protože určení otcovství k dosud nenarozenému dítěti není postaveno najisto, jsou podle navrhovatelky dány důvody pro vydání výše uvedeného předběžného opatření. Navrhovatelka si je vědoma možného zkomplikování smutečního rozloučení se zůstavitelem, avšak vzhledem k tomu, že s ní nikdo z jeho rodiny nekomunikuje, jde z jejího pohledu o jedinou cestu, kterou lze ochránit práva dosud nenarozeného dítěte, protože pohřbením ostatků zůstavitele do hrobu nebo jiným způsobem, by byla důkazní situace v dalším řízení o určení otcovství významně ztížena. Navrhovatelka dále hodlá podat návrh na zajištění důkazu odběrem vzorku tkáně zůstavitele k identifikaci genetického vzorku DNA pro pozdější řízení o určení otcovství.

K návrhu doložila kopii svatebního oznámení, kterým osvědčila že spolu se zůstavitelem hodlali uzavřít manželství dne 1.4.2017.

Lékařskou zprávou z gynekologické ambulance navrhovatelka osvědčila, že je v 6. týdnu těhotenství.

Podle před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

Podle předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

Podle předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

Navrhovatelka se ve jménu zajištění vzorku tkáně z pozůstatků zůstavitele k identifikaci genetického vzorku DNA pro pozdější řízení o určení otcovství k dosud nenarozenému dítěti domáhala, aby soud vydal předběžné opatření, kterým by pohřební službě uložil povinnost nepohřbívat tělo zůstavitele. Z pohledu navrhovatelky jde o krok vcelku logický a lidsky pochopitelný. Věc však tak jednoduchá není. Zatímco totiž na jedné straně stojí zájem budoucí matky a hlavně dosud nenarozeného dítěte, na straně druhé stojí integrita a ochrana těla zemřelého člověka.

Podle § 91 o.z. člověk je nedotknutelný.

Podle § 92 odst. 1 o.z. lidské tělo je pod právní ochranou i po smrti člověka. Naložit s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky způsobem pro zemřelého nedůstojným se zakazuje.

Podle § 113 odst. 1 o.z. člověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem.

Podle § 113 odst. 2 o.z. provést pitvu nebo použít lidské tělo po smrti člověka pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům bez souhlasu zemřelého lze jen, pokud to stanoví zákon.

Z uvedených ustanovení jednoznačně vyplývá, že i po smrti je tělo zemřelého zákonem chráněno, a až do doby, do které v něm lze spatřovat zemřelého člověka, je lidské tělo integrální součástí osobnosti, přičemž ochrana se vztahuje jak na tělo jako celek tak i jeho součásti a nakládat s tělem či jeho součástmi lze jen v mezích zákona.

Podle § 115 o.z. zemře-li člověk, aniž projeví souhlas s pitvou nebo s použitím svého těla po smrti způsobem podle § 113, platí, že s provedením pitvy nebo s takovým použitím svého těla nesouhlasí.

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že zemře-li člověk, aniž projeví souhlas s pitvou nebo s použitím svého těla po smrti způsobem podle a soud dodává nejen s nimi, o čemž svědčí i novela ustanovení o.z. provedená , která bude účinná od 28.2.2017, platí, že s provedením pitvy nebo s takovým použitím svého těla nesouhlasí. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.9.2014 sp. zn. , podle něhož test DNA vyhotovený na základě vzorku DNA odebraného z těla zemřelého, aniž by k tomu dal souhlas před smrtí sám zemřelý, nebo po jeho smrti osoby oprávněné k pietní ochraně osobnosti podle obč. zák. (nyní podle o.z. – pozn. soudu), je nezákonně získaným důkazem a jako takový je v řízení nepřípustný.

Podle § 114 odst. 1 o.z. člověk je oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb. Nezanechá-li o tom výslovné rozhodnutí, rozhodne o jeho pohřbu manžel zemřelého, a není-li ho, děti zemřelého; není-li jich, pak rozhodnou rodiče a není-li jich, sourozenci zemřelého; nežijí-li, pak rozhodnou jejich děti a není-li ani jich, pak kterákoli z osob blízkých; není-li žádná z těchto osob, pak rozhodne obec, na jejímž území člověk zemřel.

V citovaném ustanovení je dále rozvedena a zároveň posílena ochrana lidského těla po smrti člověka zakotvená v § 113 odst. 1 o.z. Je tedy výsostným právem člověka rozhodnout se, jaký by měl mít pohřeb, a nerozhodl-li se, je rozhodnutí na osobách uvedených v pořadí v tomto ustanovení povolaných k ochraně piety zemřelého. Vztaženo na tuto věc z ničeho nevyplývá, že by se zůstavitel ani pozůstalí rozhodli pro to, aby po smutečním obřadu zůstalo tělo zemřelého nepohřbeno. Podle názoru soudu, ani soud nemůže v tomto konkrétním případě nařídit, aby tělo zemřelého nebylo zatím pohřbeno, neboť uložení takové povinnosti pro v návrhu popsaný účel nemá oporu v zákoně, ba jde přímo proti výše citovaným ustanovením o ochraně těla zemřelého a nakládání s ním. Soud poukazuje na ustanovení d, podle něhož povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

V daném případě proto soud dovodil, že vydáním předběžného opatření by nepřiměřeně, necitlivě a v rozporu se zákonem zasáhl do zákonem upravené ochrany zemřelého člověka. Soud tedy upřednostnil aktuální zájem a ochranu zemřelého člověka, pietní a důstojné naložení s jeho tělem, před budoucími zájmy dosud nenarozeného dítěte. Soud se rozhodl tak i proto, že zamítnutím návrhu navrhovatelky na vydání předběžného opatření, není nijak znemožněno či vyloučeno, aby v budoucnu podala návrh na určení otcovství k narozenému dítěti proti domnělému zemřelému otci, tedy právo na soudní ochranu jim není tímto rozhodnutím odepřeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím podepsaného soudu.

V Havlíčkově Brodě dne 6. února 2017

samosoudce