Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 VSPH 1594/2016

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-117

U S N E S E N Í

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka:

SHANGHAI MALING (CZECH), a. s.

, IČO 27419762, se sídlem Praha 9 – Hostavice, Pilská 6, o odvoláních dlužníka a věřitelského výboru proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -45 ze dne 21. července 2016 a o zpětvzetí návrhu dlužníka na přeměnu reorganizace v konkurs,

t a k t o :

Odvolání dlužníka se odmítá.

Zpětvzetí návrhu dlužníka na přeměnu reorganizace v konkurs není účinné.

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. -45 ze dne 21. července 2016 se v bodu I. výroku p o t v r z u j e.

Bod II. výroku se mění tak, že se rozhodnutí o prohlášení konkursu nevydává.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením z 21. 7. 2016 v bodu I. výroku přeměnil reorganizaci dlužníka SHANGHAI MALING (CZECH), a. s. v konkurs a v bodu II. výroku prohlásil konkurs na majetek dlužníka. V bodech III. a IV. výroku vyslovil, že insolvenčním správcem zůstává AS ŽIŽLAVSKÝ, v. o. s. a že účinky prohlášení konkursu nastávají dne 21. 7. 2016 ve 14:20 hod. V bodu V. výroku soud uložil insolvenčnímu správci informovat o své činnosti a stavu insolvenčního řízení soud a věřitelský orgán, a to každé 3 měsíce vždy k 5. dni nového čtvrtletí.

V odůvodnění usnesení bodů I. a II. výroku soud uvedl, že usnesením č. j. -21 z 3. 2. 2016 zjistil úpadek dlužníka a ustanovil insolvenčního správce. Usnesením z 12. 7. 2016 na č. d. B-41 byla povolena reorganizace na základě návrhu dlužníka a „hlasování schůze věřitelů“ svolané za účelem rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, která se konala dne 11. 7. 2016. Podáním z 15. 7. 2016, doručeným soudu téhož dne, dlužník navrhl přeměnu reorganizace v konkurs, neboť jeho finanční situace nedovoluje udržet provoz podniku a dlužník není schopen zajistit výplatu mezd zaměstnancům. Podáním z 20. 7. 2016 věřitel č. 24 SHANGHAI MALING (HONG KONG) LIMITED navrhl, aby soud nepřihlédl k návrhu dlužníka nebo jej zamítl, neboť věřitelský výbor dne 18. 7. 2016 na své schůzi odvolal statutární orgán dlužníka a zvolil nový. Podle názoru věřitele dlužník, kterému bylo odebráno přednostní právo sestavit reorganizační plán, již nemůže navrhnout přeměnu reorganizace v konkurs.

Soud odkázal na a a 3 a dále na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. , -85 z 9. 2. 2011 a učinil závěr, že po povolení reorganizace na návrh dlužníka a před schválením reorganizačního plánu soud musí k návrhu dlužníka bez jednání rozhodnout o přeměně reorganizace v konkurs. Jménem dlužníka navrhl přeměnu předseda představenstva Qidong Heng, který byl oprávněn jednat za dlužníka samostatně. Okolnost, že dlužník neměl přednostní právo sestavit reorganizační plán, neměla vliv na právo dlužníka navrhnout přeměnu reorganizace v konkurs. Soud proto rozhodl dle .

Dlužník napadl body I. a II. výroku usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl dotčenou část rozhodnutí změnit tak, že se reorganizace nepřeměňuje v konkurs. Odvolání odůvodnil tím, že návrh dlužníka na přeměnu reorganizace v konkurs, byl podán panem Qidong Hengem, který v době uvedeného procesního úkonu již nebyl způsobilým k jednání za dlužníka ve smyslu a odst. 4 Ještě na schůzi věřitelů dne 11. 7. 2016 p. Qidong Heng byl pro reorganizaci a neměl v úmyslu vzít zpět svůj návrh na reorganizaci. Nicméně dlužníkovi bylo odňato právo sestavit reorganizační plán podle a bylo patrné, že věřitelský výbor může odvolat p. Qidong Henga z funkce místopředsedy představenstva dle druhé věty a nové představenstvo může přezkoumat předchozí úkony ve funkci p. Qidong Henga. Věřitelský výbor byl svolán na 18. 7. 2016 a návrh p. Qidong Henga byl podán 1 pracovní den před schůzí věřitelského výboru a pouze 4. pracovní den po schválení reorganizace. Z uvedené časové souslednosti je zřejmé, že návrh p. Qidong Henga na přeměnu reorganizace v konkurs byl účelový, přičemž zájmy dlužníka a za něho jednajícího p. Qidong Henga byly v příkrém rozporu – dlužník měl a má zájem jako podnikatel na zachování způsobu řešení úpadku formou reorganizace, která pro dlužníka znamená zachování dalšího provozu. Uvedený návrh p. Qidong Henga byl učiněn svévolně bez projevené vůle představenstva – není dostupné žádné rozhodnutí představenstva k tomuto návrhu.

Podle názoru dlužníka je namístě vykládat restriktivně, a to tak, že se toto ustanovení nevztahuje na případy, kdy dlužník podal návrh na přeměnu reorganizace v konkurs, nicméně následně bylo dlužníkovi odňato přednostní právo sestavit reorganizační plán.

Odvolání proti bodům I. a II. výroku usnesení podal včas i věřitelský výbor, který navrhl dotčenou část rozhodnutí změnit tak, že se reorganizace nepřeměňuje na konkurs. Odvolání odůvodnil po obsahové stránce týmiž argumenty jako dlužník a dále doplnil, že p. Qidong Heng učinil svůj návrh též s úmyslem znemožnit věřiteli č. 25 sestavit reorganizační plán za stavu, kdy dlužníkovi bylo toto jeho právo odňato dle . Svým návrhem dle p. Qidong Heng zneužil právo ve snaze poškodit přihlášené věřitele a i samotného dlužníka. V případě odnětí dlužníkova práva sestavit reorganizační plán již dlužník nemůže využít práva podle , neboť by v podstatě byl takový návrh dlužníka zpětvzetím návrhu na povolení reorganizace, což je po povolení reorganizace nepřípustné dle .

Podáním ze 7. 9. 2016 (č. d. B-84) vzal dlužník zpět svůj návrh na přeměnu reorganizace v konkurs. Své zpětvzetí návrhu odůvodnil odkazem na ustanovení , které je dle v této věci aplikovatelné. Vzhledem k učiněnému zpětvzetí dlužník navrhl rozhodnout dle , tj. zrušit napadené rozhodnutí soudu prvního stupně a dále zastavit řízení o návrhu dlužníka na přeměnu reorganizace v konkurs.

Odvolací soud se nejdříve zabýval odvoláním dlužníka. Bez nařízení jednání ( , o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen ) dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn.

Podle může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Odvolací soud dodává, že ve smyslu tohoto ustanovení je odvoláním pouze takové podání odvolatele, které směřuje proti rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o jeho právech a povinnostech a jednalo se o rozhodnutí v jeho neprospěch. V dané věci nebylo rozhodnuto v neprospěch dlužníka, naopak jeho návrhu na přeměnu reorganizace v konkurs bylo plně vyhověno. Odvolatel není z uvedeného důvodu v této věci osobou subjektivně oprávněnou podat odvolání. Odvolací soud proto podle odvolání dlužníka odmítl.

Odvolací soud se dále zabýval zpětvzetím návrhu dlužníka na přeměnu reorganizace v konkurs (podání ze 7. 9. 2016 na č. d. B-84) a dospěl k závěru, že v tomto stadiu insolvenčního řízení již k tomuto návrhu nelze z níže uvedených důvodů přihlédnout.

Návrh dlužníka na přeměnu reorganizace v konkurs je návrhem ve věci samé (usnesení vydané soudem dle je rozhodnutím ve věci samé) a na tento návrh se přiměřeně dle použije ustanovení , nicméně s přihlédnutím ke koncepci vyjádřené zejména v .

Podle

Osoba, která podala návrh na povolení reorganizace, jej může vzít zpět do doby, než insolvenční soud reorganizaci povolí nebo o podaném návrhu jinak rozhodne.

Podle odst. 2

Zpětvzetí návrhu na povolení reorganizace vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, které se doručuje osobě, která návrh podala, dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru; odvolání proti němu není přípustné. Po vydání tohoto rozhodnutí insolvenční soud nepokračuje v projednání reorganizace.

Podle odst. 3

Byl-li návrh na povolení reorganizace vzat zpět až poté, co o něm bylo rozhodnuto, insolvenční soud rozhodne, že zpětvzetí není účinné; toto rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, se doručuje osobě, která návrh podala, dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru.

Jak je z uvedeného ustanovení zřejmé, osoba, která podala návrh na povolení reorganizace, jej může vzít zpět pouze do rozhodnutí soudu o tomto návrhu. Nicméně je skutečností, že umožňuje dlužníkovi (byl-li dlužník navrhovatelem povolení reorganizace, přičemž soud takovému návrhu vyhověl), aby po povolení reorganizace navrhl přeměnu reorganizace v konkurs, čímž dosáhne v podstatě téhož, jako při zpětvzetí návrhu na povolení reorganizace, neboť soud je povinen takovému návrhu na přeměnu vyhovět dle . Vzhledem k podmínkám, které v zákona omezují možnost navrhovatele vzít zpět svůj návrh na povolení reorganizace, je namístě i u návrhu dlužníka na přeměnu reorganizace v konkurs vykládat možnost zpětvzetí takového návrhu spíše restriktivně, a to v intencích právní úpravy obsažené v uvedeném ustanovení. Odvolací soud je proto názoru, že vzal-li dlužník zpět svůj návrh na přeměnu reorganizace v konkurs až po rozhodnutí soudu o tomto návrhu, kterým dle vyhověl návrhu dlužníka, nemá takové zpětvzetí návrhu žádné právní účinky.

Odvolací soud poukazuje i na to, že by bylo v rozporu s principem rychlého uspokojení věřitelů, obsaženým v , pokud by dlužník měl možnost po rozhodnutí soudu dle , kterým by k návrhu dlužníka byla povolena přeměna reorganizace v konkurs, vzít účinně svůj návrh zpět před nabytím právní moci uvedeného rozhodnutí soudu dle druhé věty a po zrušení rozhodnutí soudem prvního stupně by dlužník mohl znovu podat identický návrh, kterému by soud musel opět vyhovět dle . S ohledem na zásady insolvenčního řízení nelze tuto „procesní nekonečnou smyčku“ připustit.

Vzhledem k uvedenému závěru odvolací soud analogicky dle shledal, že zpětvzetí návrhu dlužníka, učiněné podáním ze 7. 9. 2016 (č. d. B-84), není účinné a v souladu s tímto právním hodnocením rozhodl.

Odvolací soud se dále zabýval odvoláním věřitelského výboru, který je objektivně i subjektivně oprávněn podat odvolání (viz ). Bez nařízení jednání ( ) odvolací soud přezkoumal napadenou část usnesení soudu prvního stupně, tj. body I. a II. výroku, podle a a neshledal odvolání věřitelského výboru důvodným.

Je správný závěr soudu prvního stupně, že navrhne-li dlužník přeměnu reorganizace v konkurs, a to po povolení reorganizace na návrh dlužníka a před schválením reorganizačního plánu (což je procesní stav předmětného insolvenčního řízení), soud musí tomuto návrhu dlužníka vyhovět bez toho, že by věcně přezkoumával důvody, které dlužníka vedly k podání návrhu.

Pokud chtěl některý z přihlášených věřitelů tomuto postupu dlužníka zabránit, nic mu nebránilo podat též návrh na povolení reorganizace a tím dle přistoupit k řízení, jehož předmětem je reorganizace. V takovém případě by návrh samotného dlužníka na přeměnu reorganizace v konkurs nemohl vyvolat postup insolvenčního soudu dle . Odvolací soud dodává, že souhlas některých věřitelů s reorganizací, vyslovený na první schůzi věřitelů dne 25. 4. 2016, nebyl návrhem na povolení reorganizace (neměl náležitosti tohoto návrhu dle ) a navíc nepochybně nebyla splněna podmínka daná v druhé věty , podle které návrh na povolení reorganizace bylo nutno podat nejpozději 10 dní před první schůzí věřitelů, která se konala po rozhodnutí o úpadku.

Vzhledem k nemožnosti přezkoumávat důvody, které dlužníka vedly k podání návrhu na přeměnu reorganizace v konkurs, není možné se zabývat motivací osoby, jednající za dlužníka, co svým návrhem sledovala a následně analyzovat, zda tento úmysl je v souladu se zájmy dlužníka.

S ohledem na uvedené závěry soud prvního stupně postupoval po právu, když podle na základě návrhu dlužníka přeměnil reorganizaci dlužníka v konkurs. Odvolací soud proto v souladu s potvrdil bod I. výroku usnesení jako věcně správný.

Bod II. výroku shledal odvolací soud nadbytečným, neboť již tím, že reorganizace byla přeměněna v konkurs (bod I. výroku), byl tímto konkurs prohlášen a nebylo potřeba tak činit dalším samostatným výrokem. Odvolací soud proto toto rozhodnutí odstranil způsobem uvedeným ve výroku svého usnesení.

P o u č e n í

: Proti první větě výroku usnesení

n e n í

dovolání přípustné. Proti druhé až čtvrté větě výroku usnesení je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (, a ). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku ( ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem ( ).

V Praze dne 20. prosince 2016

JUDr. Ladislav D e r k a, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Bc. Jiří Slavík