Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8Cmo 285/2016

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Bognára a soudců JUDr. Pavla Koláře a JUDr. Jana Zavrtálka v právní věci navrhovatele

Smart City Institut, z.ú.

, se sídlem Hněvkovského 30/65, PSČ 617 00 Brno – Komárov, IČ 04594711, zast. JUDr. Stanislavem Keršnerem, advokátem, se sídlem Orlí 492/18, PSČ 602 00 Brno, o návrhu na zápis změny zapsaných údajů do rejstříku ústavů, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. U 118/RD11/KSBR, Fj 101468/2016/KSBR ze dne 17. 8. 2016,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se

zrušuje

a věc se

vrací

soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh na zápis změn ze dne 10. 8. 2016 pod Fj 101468/2016/KSBR. Své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na , (dále jen ) tím, že jakákoli změna v osobách zakladatelů není možná, když zakladatelem může být pouze osoba, která ústav (nadaci) založila, přičemž okruh těchto osob nelze měnit. Uzavřel proto, že pokud převod práv zakladateleu zákon (ani zakládací) neupravuje, tak není možný, a proto byl návrh na změnu osoby zakladatele zamítnut.

Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, ve kterém uvedl, že právní úprava ústavů v a násl. navazuje na institut obecně prospěšných společnosti, což je zřejmě jednak z důvodové zprávy k , tak i z ust. . Navrhovatel dále poukázal na ust. , které má dle jeho názoru zásadní význam pro posouzení možnosti převodu či přechodu práv zakladatele, neboť (jak uvádí i komentářová literatura) pokud umožňuje přechod práv a povinností

a současně nezakazuje převod práv a povinností, je nezbytné dospět k závěru, že převod práv a povinností zakladatele možný je. Na podporu svého tvrzení poukázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. vztahující se k obecně prospěšné společnosti, dle kterého lze u zakladatelských práv a povinností připustit změnu subjektu v souladu s vůlí zakladatelů. Z těchto důvodů žádal změnu napadené usnesení tak, aby bylo jeho návrhu vyhověno.

Odvolací soud poté, co dovodil, že přípustné odvolání je podáno včas, osobou oprávněnou a obsahuje náležitosti stanovené ust. a odvolací důvod dle , přezkoumal napadené usnesení bez jednání ( ), jakož

i

řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl

k závěru, že odvolání je důvodné.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že návrhem došlým rejstříkovému soudu dne 10. 8. 2016 se navrhovatel domáhal zápisu změny (výmazu) v osobách zakladatelů - výmazu Jiřího Slezáka a Davida Kaprála v rejstříku ústavů, neboť na základě k návrhu přiložených smluv došlo k převodu práv a povinností zakladatelů na Radima Ševčíka (zbývajícího zakladatele). Poté soud prvního stupně rozhodl napadeným usnesením.

Podle ust. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Podle ust. není-li rozhodování zakladatele možné, nabývá jeho práva vůčiu osoba určená zakladatelským právním jednáním v rozsahu tam uvedeném, jinak je nabývá správní rada; v takovém případě se však k rozhodnutí správní rady o změně účeluu nebo o jeho zrušení vyžaduje předchozí souhlas soudu.

Podle ust. práva a povinnosti obecně prospěšných společností se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Obecně prospěšná společnost má právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle tohoto zákona; ustanovení tohoto zákona o přeměně právní formy právnických osob se použijí obdobně.

Na úvod odvolací soud konstatuje, že v souladu s platí, že pokud zákon výslovně nezakazuje určité jednání, a toto jednání neporušuje dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti, pak je takové jednání dovolené. Z toho pro souzenou věc vyplývá, že pokud není převod práv a povinností zakladatele výslovně zakázán, je možný (jak odvolací soud dále odůvodňuje níže), a nabyvatele těchto práv a povinností je potřeba jako zakladatele zapsat do rejstříku ústavů, neboť jde o zapisovaný údaj ( ).

Odvolací soud je toho názoru, že mohou-li být práva a povinnosti zakladatele způsobilým předmětem přechodu (v rozsahu stanoveném zakladatelským právním jednáním), jak stanoví , není rozumného důvodu nepřiznat zakladatelůmu možnost ovlivnit změnu nositele práv a povinností zakladatele

i jinak, než jejich přechodem. K tomuto závěru vedla odvolací soud i skutečnost, že změna v osobě nositele těchto práv a povinností (změna osoby zakladatele), se vu neprojeví jinak, než tak, že práva a povinnosti zakladatele od okamžiku změny vykonává či vykonávají jiné osoby, než původní zakladatel či zakladatelé. Se samotnou změnou osoby zakladatele nejsou spojeny žádné účinky. Nástupce zakladatele má stejná práva a povinnosti, která v okamžiku změny jejich nositele měl původní zakladatel. Zánikem zakladatele nedochází podle ani k zániku, resp. zrušeníu. Při vědomí posledně zmiňované skutečnosti a skutečnosti, že nikdo nemůže být nucen setrvávat ani vu proti své vůli, není možno (není rozumného, tedy logického ani právního důvodu) bránit takové osobě, aby svou účast dobrovolně ukončila.

Na základě výše uvedeného odvolací soud uzavírá, že v případě ústavů lze u zakladatelských práv a povinností lze připustit změnu subjektu, tato změna je odvislá od vůle zakladatelů, přičemž zákonem není omezena. Závisí-li změna osoby nositele těchto práv a povinností na vůli zakladatelů, pak k ní může dojít nejen přechodem, ale i převodem těchto práv a povinností, tj. smlouvou (dohodou).

Na podporu uvedeného závěru odkazuje odvolací soud na svou rozhodovací praxi u obecně prospěšných společnosti (viz odvolatelem zmíněné rozhodnutí sp. zn. ), dle které je u těchto společností převod práv a povinností zakladatele možný. S ohledem na ust. je rozhodnutí aplikovatelné i v této věci.

Jelikož soud prvního stupně založil své rozhodnutí pouze na nemožnosti převodu práv a povinností zakladatele, což je otázka, na kterou má odvolací soud jiný názor, jak vyplývá z výše uvedeného, nezbylo odvolacímu soudu než napadené usnesení v souladu s zrušit a věc dle vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí účastník

podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od jeho doručení u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Bude-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, poběží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Dovolání je přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( a ).

V Olomouci dne 18. října 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Ladislav Bognár v.r.

předseda senátu