Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2VSOL 405/2016

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-8

U s n e s e n í

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Waltrové v insolvenční věci dlužnice

Ivety Faltejskové,

narozené 21.6.1974, bytem v Olomouci, Tř. Kosmonautů 1025/20, PSČ 779 00, o přihlášce pohledávky č. 1 věřitele č. 1

České republiky – Okresního soudu v Olomouci,

Olomouc, tř. Svobody 16, PSČ 771 38, identifikační číslo 00025241, rozhodl o odvolání věřitele č. 1 České republiky – Okresního soudu v Olomouci proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 11.12.2015, č. j. -3,

t a k t o :

Usnesení soudu prvního stupně se

m ě n í

tak, že přihláška pohledávky věřitele č. 1 České republiky – Okresního soudu v Olomouci se

n e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci (dále jen „insolvenční soud“), odmítl přihlášku věřitele č. 1 (číslo přihlášky P1) České republiky – Okresního soudu v Olomouci. V odůvodnění tohoto usnesení uvedl, že věřitel si přihlásil pohledávku v částce 650 Kč z titulu nedoplatku na nákladech trestního řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. . Insolvenční soud tuto pohledávku nezařadil na program přezkumného jednání, neboť se jedná o mimosmluvní sankci, která je vyloučena ze způsobů řešení úpadku dle , písm. d) 6 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (, dále jen „IZ“). Insolvenční soud tedy přihlášku pohledávky odmítl podle . Závěrem odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7.9.2012, sp. zn. .

Proti tomuto usnesení podal odvolání věřitel Česká republika – Okresní soud v Olomouci (dále jen „odvolatel“). Vyjádřil názor, že nejde o pohledávku, která by měla být vyloučena ze způsobu řešení úpadku dle , písm. d) , když jde o pohledávku dle usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 15.10.2004, č. j. , a to zaplacení nákladů trestního řízení ve výši 650 Kč. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že pohledávka věřitele č. 1 se neodmítá.

Podle věty první , nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení (dále jen „“) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (, , , 5 a 6 ), a aniž ve věci nařizoval jednání (, písm. c/ ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Po stránce skutkové učinil insolvenční soud ve věci správná zjištění, která odvolatel ve svém odvolání ani nezpochybňoval. Lze pouze doplnit, že odvolatel si přihlásil svou pohledávku za dlužnicí Ivetou Faltejskovou přihláškou pohledávky doručenou insolvenčnímu soudu dne 29.1.2015. Šlo o pohledávku nezajištěnou, nevykonatelnou, ve výši jistiny 650 Kč dle usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 15.10.2004, č. j. , které odvolatel ke své přihlášce připojil. Dále v přihlášce poznamenal, že uhrazeno bylo 1.350 Kč, nedoplatek tedy činí 650 Kč.

V seznamu přihlášených pohledávek je uvedeno, že „odvolatel přihlásil celkem částku 650 Kč jako neuhrazené náklady trestního řízení, z toho zjištěno 0 Kč, popřeno 0 Kč, pohledávka č. 1 je vyloučena z uspokojení“. Lze tedy shrnout, že insolvenční správce pohledávku nezařadil na přezkum s tím, že je vyloučena z uspokojení.

Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je v této věci zásadní vypořádat se s otázkou, zda pohledávka státu na náhradu nákladů trestního řízení je pohledávkou uspokojitelnou v insolvenčním řízení.

Podle , v insolvenčním řízení se neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak,

a) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí,

b) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku,

c) pohledávky věřitelů z darovacích smluv,

d) mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, a jiných obdobných peněžitých plnění, pojistného

na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku,

e) smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku,

f) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení.

Podle , jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle §152 odst. 1, písm. e) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, byl-li obžalovaný pravomocně uznán vinným, je povinen nahradit státu paušální částkou ostatní náklady, jež nese stát. Dle odstavce 3) stanoví tuto paušální částku obecně závazným právním předpisem ministerstvo spravedlnosti. Tímto přepisem je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. ze dne 19. prosince 1995.

člení pohledávky dlužníkových věřitelů do několika skupin, u nichž formuluje různě předpoklady, za nichž mohou být tyto pohledávky uspokojeny v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka. Jde o pohledávky, které věřitelé uplatňují vůči dlužníku podáním přihlášky ( ), dále pohledávky, na které se hledí jako na přihlášené, ačkoliv je věřitelé neuplatnili vůči dlužníku přihláškou (, , , , , písm. d/, a 8 a ), dále pohledávky za majetkovou podstatou ( ), pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou ( ). Z uspokojení v insolvenčním řízení jsou vedle pohledávek vypočtených v

a přihlášených pohledávek, k nimž se v důsledku později nastalých skutečností nepřihlíží, vyloučeny i pohledávky, které věřitel, jemuž předepisuje uplatnění pohledávky vůči dlužníku podáním přihlášky, nepřihlásil v průběhu insolvenčního řízení vůbec nebo pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené, které věřitel neuplatnil v průběhu insolvenčního řízení postupem dle , a pohledávky, které vznikly až po rozhodnutí o úpadku, respektive po uplynutí propadné lhůty vymezené rozhodnutím o úpadku přihlášením pohledávek a které zároveň nejsou zahrnuty v taxativním výčtu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň, obsaženém v a (srovnej závěry Nejvyššího soudu formulované v jeho usnesení ze dne 30.11.2011, sen. zn. , které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 54/2012).

V takto ustaveném skutkovém a právním rámci věci nemá odvolací soud žádných pochyb o tom, že povinnost k náhradě nákladů trestního řízení sama o sobě není mimosmluvní sankcí, stejně jako není mimosmluvní sankcí povinnost nahradit náklady civilního řízení.

V intencích dikce odvolací soud také zvažoval, zda pohledávka na nákladech trestního řízení není příslušenstvím trestní sankce. Přitom vyšel z toho, že většina trestů ukládaných v trestním řízení má nejen nepeněžitou, ale i nemajetkovou povahu. Například peněžitý trest a propadnutí majetku či věci mají nepochybně charakter pohledávky, na kterou se vztahuje , písm. d) . Ostatní trestní sankce však již nikoliv. Odnětí svobody, zákaz činnosti, zákaz pobytu apod. nelze považovat za pohledávku (byť nepeněžitou) v právním smyslu, proto nemůže mít ani příslušenství. Příčilo by se zásadám logiky přistupovat k povinnosti zaplatit náhradu nákladů trestního řízení podle druhu trestu uloženého soudem v trestním řízení. V posuzované věci nadto není ani zřejmé, jaký trest byl dlužnici uložen, protože v usnesení o náhradě nákladů trestního řízení je uvedeno pouze to, že dlužnice byla odsouzena. Odsouzení bylo zjevně zahlazeno, neboť ve výpisu z rejstříku trestů, který dlužnice předložila k insolvenčnímu návrhu, není žádný záznam o odsouzení.

Dle mínění odvolacího soudu není pohledávka odvolatele z titulu neuhrazených nákladů trestního řízení mimosmluvní sankcí, není ani příslušenstvím takové sankce, a současně není žádnou jinou pohledávkou vymezenou v . Pro odmítnutí přihlášky pohledávky odvolatele tedy nebyly splněny podmínky stanovené v .

Na základě výše uvedených úvah odvolací soud napadené usnesení insolvenčního soudu změnil podle tak, že přihláška odvolatele (věřitele č. 1) se neodmítá.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení

l z e

podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, věřiteli č. 1 a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 25. srpna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r.

předsedkyně senátu