Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

73Cm 4/2013

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Číslo jednací: 73Cm 4/2013 - 52

U S N E S E N Í

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Tegérovou v právní věci navrhovatelky

Mgr. Leony Hartman

, advokátky zapsané v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou pod č. 11484, se sídlem Dobrovského 824/50, Brno – Královo Pole, za účasti

Bytového družstva Farní 533

, IČ: 480 31 429, se sídlem Farní 533/3, Praha 6 – Střešovice,

o vyúčtování odměny předsedy družstva

takto:

Navrhovatelce, Mgr. Leoně Hartman, se

nepřiznává

odměna za výkon funkce předsedkyně účastnice.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným soudu 14. února 2013 navrhovatelka požádala o přiznání náhrady hotových výdajů, náhrady promeškaného času a odměny za výkon funkce předsedkyně účastnice. Uvedla, že předsedkyní účastnice byla jmenována usnesením zdejšího soudu č. j. -86 ze dne 13. září 2011, které nabylo právní moci dne 19. října 2011, a že její funkce skončila dne 30. června 2012. Dále uvedla, že v souvislosti s výkonem této funkce ji vznikl nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 276 Kč, náhradu promeškaného času ve výši 40 Kč a odměnu ve výši 32.774 Kč plus daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

Usnesením č. j. -6 ze dne 27. září 2012 byla navrhovatelce přiznána záloha ve výši 3.000 Kč na pokrytí nákladů spojených s výkonem předsedkyně účastnice. Toto usnesení nabylo právní moci dne 1. listopadu 2012 a jím přiznaná záloha byla navrhovatelce vyplacena.

O návrhu navrhovatelky na přiznání náhrady hotových výdajů, náhrady promeškaného času a odměny za výkon funkce předsedkyně účastnice rozhodl soud usnesením č. j. -35 vydaným 25. dubna 2013 tak, že náhradu hotových výdajů ve výši 276 Kč navrhovatelce přiznal a odměnu za výkon funkce nepřiznal žádnou. Dále rozhodl tak, že navrhovatelka je povinna vrátit přeplatek na záloze ve výši 2.742 Kč a že účastnice je povinna zaplatit státu částku 276 Kč. Proti výroku o nepřiznání odměny podala navrhovatelka odvolání, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze, coby soud odvolací, usnesením č. j. -47 vydaným 30. října 2014 tak, že napadené usnesení v tomto výroku zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení.

Protože je právní věc posuzována poté, co nabyl účinnosti nový () a změna (), soud konstatuje, že se řídí podle nového obč. zák. a podle čl. II. bodu 2 a věc posuzuje podle () a obchodního zákoníku () platných do 31. prosince 2013 a postupuje přitom podle ve znění platném do 31. prosince 2013.

Podle , obchodní zákoník v platném znění (dále jako „obch. zák.“) ve spojení s obch. zák. platí, že skončí-li členovi představenstva jeho funkční období a není-li představenstvo z toho důvodu schopno plnit své úkoly, jmenuje chybějící členy soud, a to na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem a pouze na dobu, než budou příslušným orgánem společnosti zvoleni noví členové, přičemž funkce soudem jmenovaného člena zaniká volbou nového člena, nejpozději však uplynutím tří měsíců od uplynutí jeho funkčního období.

Z obch. zák. ve spojení s obch. zák. a ve spojení s obch. zák. se podává, že odměnu soudem jmenovaného člena představenstva družstva určuje soud. Přitom postupuje podle , o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem (dále jako“ vyhl. o odm. likv.“).

Podle § 10 vyhl. o odm. likv. platí, že členovi orgánu společnosti jmenovanému soudem náleží odměna a náhrada hotových výdajů ve stejné výši a rozsahu jako ostatním členům tohoto orgánu v obdobném postavení.

Z § 566 odst. 1 obch. zák. vyplývá, že mandátní smlouvou se rozumí taková smlouva, v níž má jedna smluvní strana (mandatář) povinnost uskutečnit pro mandanta na jeho účet určitou činnost a druhá strana (mandant) za to mandatáři zaplatit úplatu.

Z § 571 odst. 2 obch. zák. se podává, že mandatáři vznikne nárok na úplatu, když řádně vykoná činnost, ke které byl povinen, a to bez ohledu na to, zda přinesla očekávaný výsledek či nikoliv.

Podle § 66 odst. 2 věty první obch. zák. platí, že vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu společnosti, řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, neplyne-li jiné určení práv a povinností ze smlouvy o výkonu funkce.

Navrhovatelka byla od 19. října 2011 předsedkyní účastníka, přičemž do této funkce byla jmenována soudem podle § 243 odst. 8 obch. zák. ve spojení s § 194 odst. 2 obch. zák. z důvodu, že účastník neměl nikoho, kdo by za něj jednal jako jeho statutární orgán. Vzhledem k tomu, že byla navrhovatelka jmenována do funkce předsedkyně účastníka nejpozději do 30. června 2012, a vzhledem k tomu, že do té doby nedošlo ke jmenování nových členů statutárního orgánu účastníka, zanikla jí tato funkce uplynutím tří měsíců od uplynutí funkčního období, jak se stanoví v § 243 odst. 8 obch. zák. ve spojení s § 194 odst. 2 obch. zák., tj. ke dni 30. září 2012.

Jmenováním statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu vzniká mezi jmenovanou osobou a společností vztah, který se podle § 66 odst. 2 obch. zák. řídí ujednáními ve smlouvě o výkonu funkce uzavřené mezi touto jmenovanou osobou a společností, jinak se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě, které se na tento vztah použijí přiměřeně. Avšak v případě, kdy je určitá osoba jmenována statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu soudem, vzniká tento vztah nikoliv mezi jmenovanou osobou a společností, nýbrž mezi jmenovanou osobou a státem, a to proto, že tuto osobu nepověřil výkonem funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu k tomu příslušný orgán společnosti, nýbrž orgán státní moci. To dále za analogického použití § 66 odst. 2 věty první obch. zák. znamená, že se tento vztah řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě. Z přiměřeného použití § 566 odst. 1 obch. zák. se potom podává, že jmenovaná osoba má povinnost vykonat činnost, k níž ji jmenováním pověřil soud, a že soud má povinnost za vykonání této činnosti jmenované osobě zaplatit úplatu. Tento závěr potvrzuje např. právě i skutečnost, že je to podle § 243 odst. 8 obch. zák. ve spojení s § 194 odst. 2 obch. zák. a ve spojení s § 71 odst. 6 obch. zák. soud, kdo určuje této jmenované osobě odměnu, kterou jí poté podle § 1 odst. 2 vyhl. o odm. likv. vyplácí ze státních prostředků. Ostatně, ke stejnému závěru dospěl i Vrchní soud v Praze ve svém usnesení č. j. -47 ze dne 30. října 2014, když s odkazem na ustálený výklad úpravy mandátní smlouvy, konkrétně § 571 odst. 2 obch. zák., uvedl, že nárok na odměnu by členovi voleného orgánu společnosti nevznikl, pokud by nevykonával vůbec žádnou činnost.

Vzhledem k tomu, že za přiměřeného použití § 571 odst. 2 obch. zák. platí, že osobě jmenované statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu společnosti vznikne nárok na odměnu, když řádně vykoná činnost, ke které byla povinna, a to bez ohledu na to, zda přinesla očekávaný výsledek či nikoliv (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -47 ze dne 30. října 2014 ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu vydaným 15. března 2005 v právní věci vedené pod spis. zn. , rozsudkem Nejvyššího soudu vydaném 25. ledna 2006 v právní věci vedené pod spis. zn. a usnesením Nejvyššího soudu vydaném 20. prosince 2011 v právní věci vedené pod spis. zn. ), a vzhledem k tomu, že navrhovatelka nevykonávala funkci předsedkyně účastníka, postupoval soud podle § 571 odst. 2 obch. zák. a navrhovatelce nepřiznal žádnou odměnu. K závěru, že navrhovatelka funkci předsedkyně nevykonávala, dospěl soud jednak na základě tvrzení navrhovatelky, že funkci předsedkyně účastníka nevykonávala, když své jmenování považovala za neplatné a za rozporné se zákazem konkurence (srov. podání navrhovatelky ze dne 31. ledna 2012), jednak na základě toho, že navrhovatelka nijak netvrdila a neprokázala, že funkci předsedkyně vykonávala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu vydaný 31. ledna 2007 v právní věci vedené pod spis. zn. ).

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze (§ 201 obč. soud. řádu), a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Odvolání se podává u Městského soudu v Praze.

V Praze, 31. března 2016

JUDr. Marie Tegérová v. r.

samosoudce

Číslo jednací: 73Cm 4/2013 - 52

U S N E S E N Í

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Tegérovou v právní věci navrhovatelky

Mgr. Leony Hartman

, advokátky zapsané v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou pod č. 11484, se sídlem Dobrovského 824/50, Brno – Královo Pole, za účasti

Bytového družstva Farní 533

, IČ: 480 31 429, se sídlem Farní 533/3, Praha 6 – Střešovice,

o vyúčtování odměny předsedy družstva

takto:

Navrhovatelce, Mgr. Leoně Hartman, se

nepřiznává

odměna za výkon funkce předsedkyně účastnice.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným soudu 14. února 2013 navrhovatelka požádala o přiznání náhrady hotových výdajů, náhrady promeškaného času a odměny za výkon funkce předsedkyně účastnice. Uvedla, že předsedkyní účastnice byla jmenována usnesením zdejšího soudu č. j. -86 ze dne 13. září 2011, které nabylo právní moci dne 19. října 2011, a že její funkce skončila dne 30. června 2012. Dále uvedla, že v souvislosti s výkonem této funkce ji vznikl nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 276 Kč, náhradu promeškaného času ve výši 40 Kč a odměnu ve výši 32.774 Kč plus daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

Usnesením č. j. -6 ze dne 27. září 2012 byla navrhovatelce přiznána záloha ve výši 3.000 Kč na pokrytí nákladů spojených s výkonem předsedkyně účastnice. Toto usnesení nabylo právní moci dne 1. listopadu 2012 a jím přiznaná záloha byla navrhovatelce vyplacena.

O návrhu navrhovatelky na přiznání náhrady hotových výdajů, náhrady promeškaného času a odměny za výkon funkce předsedkyně účastnice rozhodl soud usnesením č. j. -35 vydaným 25. dubna 2013 tak, že náhradu hotových výdajů ve výši 276 Kč navrhovatelce přiznal a odměnu za výkon funkce nepřiznal žádnou. Dále rozhodl tak, že navrhovatelka je povinna vrátit přeplatek na záloze ve výši 2.742 Kč a že účastnice je povinna zaplatit státu částku 276 Kč. Proti výroku o nepřiznání odměny podala navrhovatelka odvolání, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze, coby soud odvolací, usnesením č. j. -47 vydaným 30. října 2014 tak, že napadené usnesení v tomto výroku zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení.

Protože je právní věc posuzována poté, co nabyl účinnosti nový () a změna (), soud konstatuje, že se řídí podle nového obč. zák. a podle čl. II. bodu 2 a věc posuzuje podle () a obchodního zákoníku () platných do 31. prosince 2013 a postupuje přitom podle ve znění platném do 31. prosince 2013.

Podle , obchodní zákoník v platném znění (dále jako „obch. zák.“) ve spojení s obch. zák. platí, že skončí-li členovi představenstva jeho funkční období a není-li představenstvo z toho důvodu schopno plnit své úkoly, jmenuje chybějící členy soud, a to na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem a pouze na dobu, než budou příslušným orgánem společnosti zvoleni noví členové, přičemž funkce soudem jmenovaného člena zaniká volbou nového člena, nejpozději však uplynutím tří měsíců od uplynutí jeho funkčního období.

Z obch. zák. ve spojení s obch. zák. a ve spojení s obch. zák. se podává, že odměnu soudem jmenovaného člena představenstva družstva určuje soud. Přitom postupuje podle , o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem (dále jako“ vyhl. o odm. likv.“).

Podle § 10 vyhl. o odm. likv. platí, že členovi orgánu společnosti jmenovanému soudem náleží odměna a náhrada hotových výdajů ve stejné výši a rozsahu jako ostatním členům tohoto orgánu v obdobném postavení.

Z § 566 odst. 1 obch. zák. vyplývá, že mandátní smlouvou se rozumí taková smlouva, v níž má jedna smluvní strana (mandatář) povinnost uskutečnit pro mandanta na jeho účet určitou činnost a druhá strana (mandant) za to mandatáři zaplatit úplatu.

Z § 571 odst. 2 obch. zák. se podává, že mandatáři vznikne nárok na úplatu, když řádně vykoná činnost, ke které byl povinen, a to bez ohledu na to, zda přinesla očekávaný výsledek či nikoliv.

Podle § 66 odst. 2 věty první obch. zák. platí, že vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu společnosti, řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, neplyne-li jiné určení práv a povinností ze smlouvy o výkonu funkce.

Navrhovatelka byla od 19. října 2011 předsedkyní účastníka, přičemž do této funkce byla jmenována soudem podle § 243 odst. 8 obch. zák. ve spojení s § 194 odst. 2 obch. zák. z důvodu, že účastník neměl nikoho, kdo by za něj jednal jako jeho statutární orgán. Vzhledem k tomu, že byla navrhovatelka jmenována do funkce předsedkyně účastníka nejpozději do 30. června 2012, a vzhledem k tomu, že do té doby nedošlo ke jmenování nových členů statutárního orgánu účastníka, zanikla jí tato funkce uplynutím tří měsíců od uplynutí funkčního období, jak se stanoví v § 243 odst. 8 obch. zák. ve spojení s § 194 odst. 2 obch. zák., tj. ke dni 30. září 2012.

Jmenováním statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu vzniká mezi jmenovanou osobou a společností vztah, který se podle § 66 odst. 2 obch. zák. řídí ujednáními ve smlouvě o výkonu funkce uzavřené mezi touto jmenovanou osobou a společností, jinak se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě, které se na tento vztah použijí přiměřeně. Avšak v případě, kdy je určitá osoba jmenována statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu soudem, vzniká tento vztah nikoliv mezi jmenovanou osobou a společností, nýbrž mezi jmenovanou osobou a státem, a to proto, že tuto osobu nepověřil výkonem funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu k tomu příslušný orgán společnosti, nýbrž orgán státní moci. To dále za analogického použití § 66 odst. 2 věty první obch. zák. znamená, že se tento vztah řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě. Z přiměřeného použití § 566 odst. 1 obch. zák. se potom podává, že jmenovaná osoba má povinnost vykonat činnost, k níž ji jmenováním pověřil soud, a že soud má povinnost za vykonání této činnosti jmenované osobě zaplatit úplatu. Tento závěr potvrzuje např. právě i skutečnost, že je to podle § 243 odst. 8 obch. zák. ve spojení s § 194 odst. 2 obch. zák. a ve spojení s § 71 odst. 6 obch. zák. soud, kdo určuje této jmenované osobě odměnu, kterou jí poté podle § 1 odst. 2 vyhl. o odm. likv. vyplácí ze státních prostředků. Ostatně, ke stejnému závěru dospěl i Vrchní soud v Praze ve svém usnesení č. j. -47 ze dne 30. října 2014, když s odkazem na ustálený výklad úpravy mandátní smlouvy, konkrétně § 571 odst. 2 obch. zák., uvedl, že nárok na odměnu by členovi voleného orgánu společnosti nevznikl, pokud by nevykonával vůbec žádnou činnost.

Vzhledem k tomu, že za přiměřeného použití § 571 odst. 2 obch. zák. platí, že osobě jmenované statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu společnosti vznikne nárok na odměnu, když řádně vykoná činnost, ke které byla povinna, a to bez ohledu na to, zda přinesla očekávaný výsledek či nikoliv (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -47 ze dne 30. října 2014 ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu vydaným 15. března 2005 v právní věci vedené pod spis. zn. , rozsudkem Nejvyššího soudu vydaném 25. ledna 2006 v právní věci vedené pod spis. zn. a usnesením Nejvyššího soudu vydaném 20. prosince 2011 v právní věci vedené pod spis. zn. ), a vzhledem k tomu, že navrhovatelka nevykonávala funkci předsedkyně účastníka, postupoval soud podle § 571 odst. 2 obch. zák. a navrhovatelce nepřiznal žádnou odměnu. K závěru, že navrhovatelka funkci předsedkyně nevykonávala, dospěl soud jednak na základě tvrzení navrhovatelky, že funkci předsedkyně účastníka nevykonávala, když své jmenování považovala za neplatné a za rozporné se zákazem konkurence (srov. podání navrhovatelky ze dne 31. ledna 2012), jednak na základě toho, že navrhovatelka nijak netvrdila a neprokázala, že funkci předsedkyně vykonávala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu vydaný 31. ledna 2007 v právní věci vedené pod spis. zn. ).

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze (§ 201 obč. soud. řádu), a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Odvolání se podává u Městského soudu v Praze.

V Praze, 31. března 2016

JUDr. Marie Tegérová v. r.

samosoudce