Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24Co 95/2016

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-40

U S N E S E N Í

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věnceslavy Hotařové a soudců JUDr. Igora Pařízka a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci oprávněné

České spořitelny, a.s.,

IČ: xxx, se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, proti povinnému

LŠ,

nar. xxx, bytem v xxx, pro 1.856.783,73 Kč s příslušenstvím

,

k odvolání povinného a

Mgr. DJ

, bytem v xxx, proti usnesení soudního exekutora JUDr. Ladislava Navrátila, Exekutorský úřad Pardubice se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 592, ze dne 9. prosince 2015, č. j. 052 EX 1097/14-34,

t a k t o :

Usnesení soudního exekutora

se p o t v r z u j e .

O d ů v o d n ě n í

Napadeným usnesením soudní exekutor výslednou cenu stavební parcely č. 157, jejíž součástí je dům čp. 532, část obce SnÚ, a pozemkové parcely č. 110, vše v katastrálním území SnÚ, včetně oceňovaného příslušenství tvořeného přípojkami inženýrských sítí (veřejný vodovod a kanalizace), oplocením, plotovými vraty a vrátky, venkovní zámkovou dlažbou a vchodovým přístřeškem, určil částkou 1.760.000 Kč (výroky označené A., B., C.). Výroky D., E. soudní exekutor současně rozhodl o zániku věcného břemene doživotního užívání předmětných nemovitostí Mgr. DJ, bytem v xxx, zřízeného smlouvou ze dne 6. 4. 2011, vloženou do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 12. 4. 2011. Výslednou cenu dražených nemovitých věcí stanovil soudní exekutor, vycházeje ze znaleckého posudku soudního znalce Jiřího Danielise vypracovaného dne 29. 4. 2014 pod č. 6884/50-2014 za účelem určení obvyklé ceny těchto nemovitostí ( ). Soudní exekutor současně uzavřel, že věcné břemeno doživotního užívání předmětných nemovitostí Mgr. DJ, zřízené smlouvou ze dne 6. 4. 2011, vloženou do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 12. 4. 2011, zakládá hrubý nepoměr mezi břemenem zatěžujícím nemovitosti a výhodou oprávněné, neboť věcné břemeno zatěžuje dotčené nemovitosti v celém rozsahu a oprávněná z věcného břemene, která je sestrou povinného, vlastní rodinný dům na adrese svého trvalého pobytu a má zde tak zajištěnu možnost vlastního bydlení. Věcné břemeno navíc vzniklo až poté, co byla pohledávka oprávněné České spořitelny a.s. zajištěna zástavním právem. Dle závěrů ustanoveného soudního znalce přitom zřízené věcné břemeno, a to i se zřetelem k věku oprávněné z věcného břemene (nar. 5. 3. 1977), výrazně omezuje možnost prodat zatížené nemovité věci v dražbě. Z uvedených důvodů soudní exekutor za využití ustanovení rozhodl o zániku uvedeného věcného břemene.

Proti usnesení soudního exekutora podali odvolání povinný a Mgr. DJ. Namítali, že věcné břemeno doživotního užívání možnost prodeje předmětných nemovitostí výrazně neomezuje. Vyjadřovali názor, že uvedené věcné břemeno snižuje cenu nemovitostí toliko o částku odpovídající výši tržního nájemného za dobu pěti až deseti let. Uváděli rovněž, že věcné břemeno lze zrušit pouze za náhradu. Poukazovali taktéž na okolnost, že věcné břemeno bylo zřízeno v souvislosti s rozvodovým řízením tak, aby měla oprávněná pro případ rozvodu zajištěno bydlení či možnost rekreace.

Krajský soud jako soud odvolací (, 5 e. ř.) po zjištění, že odvolání jsou přípustná ( ), obsahují všechny podstatné náležitosti ( ) a jsou podána osobami oprávněnými a včas ( a o. s. ř), projednal odvolání bez nařízení jednání ( ), neboť soudní exekutor napadeným usnesením rozhodl v souladu se zákonem bez jednání ( ) a v odvolacím řízení nebylo třeba provádět žádná šetření či dokazování. Přezkoumal napadené usnesení i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se odvolatelé domáhali jeho přezkoumání ( ). Přihlížel i k důvodům, které nebyly v odvoláních uplatněny ( ). Odvolání opodstatněnými neshledal.

Podle podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle

§ 336

určí soud a) nemovitost, které se výkon týká, b) příslušenství nemovitosti, kterého se výkon týká, c) výslednou cenu nemovitosti a jejího příslušenství, kterého se výkon týká, d) soudu známá věcná břemena a nájemní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou.

Podle soud zároveň může rozhodnout o zániku nájemního či pachtovního práva, výměnku nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže a) je nájemné či pachtovné, případně poměrná část výnosu z věci zcela nepřiměřená nájemnému či pachtovnému, případně poměrné části výnosu z věci v místě a čase obvyklé nebo je-li věcné břemeno či výměnek zcela nepřiměřený výhodě oprávněného, a b) toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitou věc v dražbě.

O zániku práva odpovídajícího věcnému břemenu lze ve smyslu ustanovení rozhodnout pouze tehdy, jsou-li kumulativně splněny podmínky vyjmenované jak v ustanovení , tak i v ustanovení Mezi oběma hypotézami aplikované právní normy je totiž dán poměr slučovací vyjádřený spojkou „a“. Věcné břemeno tedy musí být zcela nepřiměřené výhodě oprávněného a současně musí výrazně omezovat možnost prodat nemovitou věc v dražbě.

Při posuzování otázky, zda je věcné břemeno zcela nepřiměřené výhodě oprávněného, je třeba brát v úvahu všechny okolnosti věci. Především je třeba zjistit okolnosti a podmínky, za nichž bylo věcné břemeno zřízeno, rozsah, v jakém břemeno dotčené nemovité věci zatěžuje, či způsob, jakým jsou jemu odpovídající práva vykonávána (reálně využívána). V úvahu je nutno vzít též újmu, která oprávněnému nastane zánikem věcného břemene. Zákon přímo neuvádí hlediska, ze kterých by bylo možno usuzovat na to, kdy jde o zcela nepřiměřenou výhodu oprávněného a ponechává řešení této otázky na uvážení exekučního soudu (resp. soudního exekutora), rozhodujícího konkrétní případ.

Věcné břemeno přitom bude zcela nepřiměřené výhodě oprávněného zejména tehdy, omezuje-li vlastnická práva k nemovitosti v značném rozsahu v situaci, kdy oprávnění z věcného břemene plynoucí nejsou reálně využívána.

Se zřetelem k smyslu právní úpravy umožňující za podmínek stanovených rozhodovat v souvislosti s nucenou dražbou nemovitých věcí o zániku věcných břemen, které je zatěžují, bude třeba

za zcela nepřiměřeně zvýhodňující považovat rovněž ta věcná břemena, jež nebyla zřízena za účelem uspokojování odůvodněných hospodářských potřeb oprávněného (např. zajištění doživotního práva bydlení dárci, jenž na obdarovaného bezúplatně převedl vlastnické právo k nemovitosti), nýbrž toliko za účelem ztížení či zmaření případného exekučního prodeje takové nemovitosti.

V posuzovaném případě bylo věcné břemeno zřízeno smlouvou ze dne 6. 4. 2011, jež byla uzavírána v době, kdy dluh z úvěrové smlouvy, jehož splnění je v projednávané věci exekučně vymáháno, byl pro prodlení úvěrové dlužnice v celém rozsahu již splatným (k 2. 9. 2010). Věcné břemeno bylo zřízeno bezúplatně a bez jakéhokoliv protiplnění. Oprávněná z věcného břemene doživotního užívání předmětných nemovitostí k bydlení, která je sestrou povinného, v zatíženém domě nebydlí ani nebydlela. Právo bydlení má přitom zajištěno v jiném rodinném domě, jenž tvoří součást jejího společného manželského jmění. Z uvedeného je zřejmé, že zřízené věcné břemeno omezuje vlastnická práva, vážící se k předmětným nemovitostem, ve značném rozsahu, protože zavazuje jejich vlastníka strpět bezplatné užívání nemovitostí jako celku oprávněnou. Oprávněná současně práv plynoucích z věcného břemene nevyužívá, když tato neslouží a nikdy ani nesloužila uspokojování jejích odůvodněných hospodářských potřeb, neboť k bydlení užívá vlastní rodinný dům v HK. Okolnost, že věcné břemeno bylo zřízeno ve prospěch oprávněné bez protiplnění a hospodářské potřeby v okamžiku, kdy dluh zajištěný zástavním právem zatěžujícím nemovité věci již nebyl plněn, navíc nasvědčuje tomu, že účelem zřízení věcného břemene bylo ztížení či zmaření uspokojení exekučně vymáhané pohledávky prodejem nemovitosti. Krajský soud se tudíž ztotožňuje se závěrem soudního exekutora, že v projednávané věci je věcné břemeno zcela nepřiměřené výhodě oprávněné ( ).

Rozsah a charakter zřízeného věcného břemene, jakož i předpoklady jeho dlouhodobého trvání (se zřetelem k věku oprávněné narozené 5. 3. 1977), přitom nasvědčují tomu, že věcné břemeno výrazně omezuje možnost prodat předmětné nemovité věci v dražbě ( ). Uvedenou skutečnost ostatně potvrzují též závěry vypracovaného znaleckého posudku.

Soudní exekutor proto nepochybil, jestliže aplikací ustanovení rozhodl o zániku předmětného věcného břemene.

K námitkám odvolatelů dlužno dodat, že exekučnímu soudu, resp. soudnímu exekutorovi, výslovně nepřiznává pravomoc rozhodovat v souvislosti se zrušením věcného břemene též o náhradě příslušející oprávněnému ze zrušovaného věcného břemene vůči povinnému vlastníkovi zatížené nemovité věci a neupravuje ani zvláštní způsob uspokojení pohledávky na náhradu za věcné břemeno zrušené rozhodnutím exekučního soudu či soudního exekutora. Za této situace krajský soud, přihlížeje k charakteru exekučního řízení, jehož smyslem je uspokojení pohledávky oprávněného věřitele, a které je tak ovládáno zásadou rychlosti a neveřejnosti (přinejmenším ve stádiu rozhodování o ceně nemovitosti - věty druhé ), a maje na paměti okruh účastníků tohoto řízení, jehož se krom osoby oprávněné z věcného břemene a povinného vlastníka zatížené nemovitosti účastní také oprávněný věřitel, případně další osoby (srov. věty první ), dospívá k závěru, že

o nároku na náhradu za věcné břemeno zrušené podle rozhodnutím exekučního soudu, resp. soudního exekutora, je povolán rozhodovat soud v nalézacím řízení dle části třetí .

Vzhledem k možnému společnému zájmu povinného vlastníka nemovité věci a osoby oprávněné z věcného břemene (zejména v případě, kdy účelem zřízení věcného břemene bylo zmaření či ztížení exekuce) lze ostatně očekávat dohodu uvedených osob na vypořádání náhrady za zrušené věcné břemeno uskutečněnou bez ingerence státní moci (bez obligatorního rozhodnutí soudu či soudního exekutora v exekučním řízení). Teprve tehdy, vznikne-li mezi nimi spor o existenci či výši této náhrady, není vyloučeno, aby se oprávněný z věcného břemene v kontradiktorním postavení domáhal uvedené náhrady vůči povinnému vlastníkovi žalobou uplatněnou v nalézacím řízení soudním.

Výroky A, B a C napadeného usnesení o ceně pak obsahují všechny zákonem požadované náležitosti ( ), přičemž soudní exekutor při oceňování nemovitých věcí správně vycházel z odborných závěrů soudního znalce a jím stanovené obvyklé, resp. tržní, ceny exekuovaných nemovitostí, včetně jejich příslušenství, a nijak se od těchto závěrů neodchýlil. Nelze přitom přehlédnout, že smyslem relativně samostatné fáze řízení o určení ceny nemovitosti není zjištění takové ceny, za kterou budou nemovitosti prodány, ale stanovení podkladu pro určení nejnižšího podání podle Až samotný výsledek dražby ukáže, jakou mají postižené nemovité věci hodnotu, za níž mohou být obecně prodány (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. ).

Krajský soud proto usnesení soudního exekutora jako věcně správné potvrdil ( ).

P o u č e n í :

Za podmínek uvedených v ustanovení lze proti tomuto usnesení podat u soudního exekutora JUDr. Ladislava Navrátila, Exekutorský úřad Pardubice se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 592, ve lhůtě dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky.

V Hradci Králové dne 15. března 2016

předsedkyně senátu