Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11Co 453/2015

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

– 46

USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Bohumíra Žídka a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Jany Palkovské v právní věci žalobce

statutárního města Ostravy - městského obvodu Ostrava-Jih

, se sídlem Ostrava-Hrabůvka, Horní 791/3, proti žalované

Aleně Ř.,

nar. xxx, bytem xxx,

o zaplacení částky 23.451,-Kč s příslušenstvím

, k odvolání žalobce proti rozsudku pro zmeškání Okresního soudu v Ostravě č. j. -33 ze dne 15. 10. 2015,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci II. výroku ohledně náhrady nákladů řízení

potvrzuje

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně částečně zastavil řízení ohledně úroku z prodlení (odstavec I. výroku), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 23.451,- Kč spolu s úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení ve výši 1.773,- Kč (odstavec II. výroku).

Proti výroku v odstavci II., v té části, kdy bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, podal žalobce včasné odvolání. Žalobce namítal, že na základě nálezů Ústavního soudu, především sp. zn. ze dne 13. 8. 2012, který stanovil, že u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby tato byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady za zastoupení advokátem účelně vynaloženými. Žalobce ve světle této judikatury nevyužívá služeb advokáta v řízení o splnění povinnosti (typicky zaplacení dlužného nájemného a služeb) a využívá činnosti svých zaměstnanců. Žalobce – obec jako veřejnoprávní subjekt je povinen na rozdíl od soukromoprávních subjektů hájit svá práva, a to i soudní cestou. V souvislosti s tím vznikají žalobci náklady. Těmito náklady není pouze povinnost žalobce k úhradě soudního poplatku. Náklad, který v první fázi žalobci vznikne je v souvislosti s ustanovením , kdy žalobce je povinen zaslat žalovanému minimálně 7 dní před podáním žaloby tzv. předžalobní výzvu. S tím mu vzniknou další náklady. Výši těchto nákladů si žalobce uplatní režijním paušálem podpůrně dle Je-li žalobce plátcem DPH, je povinen k vzniklým režijním nákladům uplatnit rovněž tuto DPH. Žalobce považuje za chybný postup soudu, kdy mu není přiznáno DPH s odkazem na ustanovení Žalobce se domnívá, že je zde v tomto přísně formalistickém postupu soudu ukrácen na svých právech. Zákonné ustanovení nereflektuje současnou judikaturu Ústavního soudu. Nemůže obstát tvrzení, že žalobce neposkytuje službu a tudíž mu DPH nenáleží. Z hlediska zákona o dani z přidané hodnoty platí pro účely uplatňování DPH, zda se jedná o ekonomickou činnost či nikoliv. Žalobce má za to, že ekonomická činnost je pronájem bytů, nebytových prostor a garáží. Od této činnost pak nelze samostatně oddělit vymáhání pohledávek v případě, kdy dlužníci řádně neplní své povinnosti. Vymáhání pohledávek je součást ekonomické činnosti. V případě, kdy není žalobci DPH přiznáno dostává se do nerovného postavení účastníka řízení ve vztahu k žalovanému, když na vymožení pohledávky vynaloží náklady, byť kryté režijním paušálem, ale z tohoto přiznaného paušálu musí odvést DPH. Žalobce je tak trestán za to, že je v pozici věřitele, do které se nedostal svou vinou. Domáhal se změny napadeného rozhodnutí tak, že náhrada nákladů řízení bude zvýšena o DPH.

Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.

Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že žalobním návrhem ze dne 12. 12. 2014 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 23.451,- Kč za užívání bytu ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu. Ve věci bylo rozhodnuto u jednání dne 15. 10. 2015, kdy za žalobce se dostavil pověřený pracovník. Žalobce požadoval na náhradě nákladů řízení kromě soudního poplatku paušální náhradu výdajů 2 x 300,- Kč za sepis žaloby a účast u jednání dne 15. 10. 2015 v celkové výši 600,- Kč, včetně DPH ve výši 21%, k čemuž založil osvědčení o registraci žalobce jako plátce daně z přidané hodnoty.

Dle účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Dle náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle .

Dle ustanovení náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem a) advokát, ……, který je plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu.

Dle účinného od 1. 7. 2015 účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

Dle názoru odvolacího soudu okresní soud posoudil uvedenou problematiku daně z přidané hodnoty ve vztahu k paušální výši náhrady nákladů řízení zcela správně. Žalobce nebyl zastoupen advokátem, jako procesně úspěšný účastník řízení má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, do kterých byla ustanovením zařazena také paušální náhrada hotových výdajů v těch případech, kdy skutečná výše těchto výdajů nebyla doložena. Ke dni rozhodnutí okresního soudu již byla účinná (účinná od 6. 10. 2015), dle které se úkonem rozumí mimo jiné písemné podání ve věci samé a účast na jednání před soudem za každé započaté 2 hodiny. Paušální výše náhrady byla stanovena ve výši 300,- Kč za každý úkon, k čemuž je nutno dodat, že do účinnosti uvedené vyhlášky soudy analogicky přiznávaly rovněž 300,- Kč za každý úkon dle

Dle skutečně náhrada za daň z přidané hodnoty náleží pod náklady řízení. V odstavci 3 téhož ustanovení zákon jednoznačně a mimo vší pochybnost výslovně uvádí, kdy náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení. Je tomu v případech, kdy zástupcem je advokát (popř. notář a patentový zástupce v rozsahu svých oprávnění stanovených zvláštními právními předpisy). Jestliže zákon – výslovně stanoví, kdy pouze náleží náhrada za daň z přidané hodnoty k nákladům řízení, nelze rozšiřujícím výkladem dospět k závěru, že náhrada za daň z přidané hodnoty náleží k nákladům řízení i v jiných případech, jak se toho domáhá žalobce. Kdyby zákonodárce chtěl přiřadit náhradu za daň z přidané hodnoty i k jiným případům, než pokud je zástupcem advokát, notář či patentový zástupce tak, jak je uvedeno v až d) , učinil by tak v souladu s přijetím novely účinné od 1. 7. 2015. Touto novelou, ani nijak jinak, však do zasaženo nebylo.

S ohledem na shora uvedené závěry považuje odvolací soud napadené rozhodnutí ohledně náhrady nákladů řízení za věcně správné a v souladu s je potvrdil.

Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn tou skutečností, že procesně neúspěšný žalobce na ně nemá právo a žalované žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí

není

dovolání přípustné.

V Ostravě dne 18. prosince 2015

JUDr. Bohumír Žídek, v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Tereza Polášková