Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11Co 270/2015

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

– 30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Bohumíra Žídka a soudkyň JUDr. Jany Palkovské a JUDr. Zuzany Ihnátové v právní věci žalobce

statutárního města Ostrava – městského obvodu Ostrava-Jih

, se sídlem Ostrava-Hrabůvka, Horní 791/3, proti žalovanému

Štefanu B.

, nar. xxx, bytem xxx,

o vyklizení bytu

, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. -15 ze dne 30. 4. 2015,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se

potvrzuje

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů odvolacího řízení.

III. Žalobce

je povinen

doplatit na soudním poplatku z odvolání částku 3.000,- Kč na účet Okresního soudu v Ostravě ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Rozsudkem okresního soudu byl zamítnut návrh žalobce, aby žalovaný byl zavázán vyklidit byt č. 1 o velikosti 2+1 umístěný v 1. nadzemním podlaží domu č. p. xxx na ulici xxx v Ostravě-Hrabůvce. Zároveň bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce podal proti rozsudku v zákonné lhůtě odvolání a navrhoval, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil k novému projednání. Žalobce své odvolání zdůvodňoval tím, že dle jeho názoru (dále jen „o. z.“) se vztahuje pouze na ustanovení o. z. a nikoliv i na o. z., jinak by toto ustanovení bylo zařazeno až za o. z. Nájemce má dle žalobce oprávnění podat žalobu k soudu i v případě, že nájem skončil dle o. z. avšak bez povinnosti pronajímatele upozornit jej písemně na možnost podání návrhu k soudu. I když nájemce ve výpovědi písemně nebyl upozorněn na možnost soudního přezkumu, žalobce má za to, že výpověď je i nadále platná.

Žalovaný se k podanému odvolání nijak nevyjádřil.

Vzhledem k podanému odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek okresního soudu v celém rozsahu v souladu s ustanovením věta první a , 3 a 5 a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Žalobce podal vůči žalovanému žalobu o vyklizení bytu u Okresního soudu v Ostravě dne 26. 2. 2015. V podané žalobě tvrdil, že je vlastníkem domu č. p. xxx, č. or. x v Ostravě-Hrabůvce, kde má žalovaný pronajatý byt č. 1 o velikosti 2+1 v 1. nadzemním podlaží (dále jen „předmětný byt“). Nájemní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou od 1. 6. 2006 a skončil výpovědí z nájmu k 15. 10. 2014, přímo ve výpovědi byl žalovaný požádán o vrácení bytu do 1 měsíce, dosud byt neodevzdal. U nařízeného jednání žalobce doplnil, že žalovaný neuhradil nájemné a zálohy za služby za měsíce, které byly předmětem výpovědi a neplatí ani úhrady za užívání bytu za následující období.

Okresní soud po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů žalobu v celém rozsahu zamítl. Pro přehlednost odvolací soud odkazuje na skutková zjištění obsažená v odůvodnění napadeného rozsudku. Žalovaný se stal nájemcem předmětného bytu s účinností od 1. 6. 2006 na dobu neurčitou. Dne 1. 8. 2015 byla žalovanému doručena výzva k úhradě dluhu před podáním výpovědi z nájmu, ve které byla jednak specifikace dluhu, jednak byl žalovaný upozorněn na možnost podání výpovědi v případě, že neodstraní své závadné chování i s uvedením lhůty do kdy tak má učinit. Poté následovala výpověď z nájmu bytu ze dne 9. 10. 2014, která byla žalovanému doručena dne 15. 10. 2014, z důvodu zvlášť závažného porušení povinnosti nájemce tím, že žalovaný nezaplatil nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu za měsíce 1, 9, 12/2013 a 2, 4, 5, 6, 7/2014 s tím, že dluží částku 35.352,- Kč. V písemné výpovědi byl žalovaný dále informován, že výpověď je bez výpovědní doby, že nájem končí doručením výpovědi a byt je povinen odevzdat do 1 měsíce od skončení nájmu.

Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

Podle § 2286 odst. 2 o. z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Okresní soud na zjištěný skutkový stav správně aplikoval výše citované ustanovení § 2286 odst. 2 o. z. Žalobce dal žalovanému výpověď z nájmu předmětného bytu dle § 2291 o. z. pro porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem, když žalovaný nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu delší 3 měsíců. Aby nastaly účinky výpovědi v podobě zániku nájemního poměru, musí být naplněny nejen předpoklady stanovené v § 2291 o. z., ale současně i obecné předpoklady pro výpovědi z nájmu bytu obsažené ve shora citovaném ustanovení § 2286 odst. 1, 2 o. z. Dle odstavce 1) výpověď musí být učiněna v písemné formě a musí dojít druhé straně. Odstavec 2 citovaného ustanovení zákona obsahuje zatížení pronajímatele poučovací povinností o právu nájemce podat námitky proti výpovědi a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Poučení o právu podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, by mělo obsahovat nejen upozornění na samotné právo nájemce, ale i poučení o lhůtě, ve které může nájemce své právo u soudu uplatnit. Jestliže pronajímatel nájemce řádně nepoučí o jeho právech, je výpověď neplatná. č. je obecně založen na filozofii relativní neplatnosti právního jednání, když preferuje spíše platnost, než neplatnost právních jednání. Tato filozofie se neuplatní v případě nájmu bytu, kde je chráněn zájem slabší strany, kterou je nájemce bytu, který, pokud mu není známo, že se může domáhat ochrany u soudu, tj. nebyl poučen o svých právech, pak tato práva nerealizuje, protože neví, že mu svědčí. S ohledem na tento chráněný zájem nutno dovodit, že nesplnění poučovací povinnosti pronajímatele má za následek absolutní neplatnost výpovědi. Jedná se o případ, který lze podřadit pod ustanovení o. z., který upravuje absolutní neplatnost právních jednání, když pod rozpor se zákonem zjevně narušující veřejný pořádek lze zahrnout i ochranu nájemce bytu, jakožto slabšího subjektu závazkového vztahu. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, i když není dotčenou stranou namítána.

Lze tak uzavřít, že výpověď, kterou dal žalobce žalovanému, pro absenci poučení o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, je absolutně neplatná. Byla-li žalovanému doručena, nemohla vyvolat žádné právní následky. Žalovaný proto bydlí v předmětném bytě stále na základě platně uzavřené nájemní smlouvy a z tohoto důvodu požadavek žalobce na vyklizení žalovaného z předmětného bytu není důvodný.

Odvolací soud tak s odkazem na ustanovení rozsudek okresního soudu jako věcně správný v celém rozsahu potvrdil, a to včetně nákladového výroku.

Podle ustanovení o nákladech řízení před soudem prvního stupně platí přiměřeně i pro řízení odvolací.

V odvolacím řízení žalobce ve věci úspěšný nebyl, náhrada nákladů řízení mu proto nepřísluší, žalovanému v souvislosti s odvolacím řízením žádné náklady nevznikly, tomu pak odpovídá výrok, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nebylo přiznáno.

V souvislosti s podáním odvolání byl žalobce vyzván okresním soudem k zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč, který žalobce uhradil. Nutno uvést, že nový účinný od 1. 1. 2014 přináší mnohé výkladové problémy, a to i v návaznosti na související předpisy. Tak vyvstávají pochybnosti, zda v řízeních o vyklizení bytu činí výše soudního poplatku částku 5.000,- Kč podle položky 4 bod 1. písm. a) sazebníku, jenž je přílohou k zákonu o soudních poplatcích č. , případně 2.000,- Kč dle položky 4 bod 1 písm. c) téhož sazebníku. Při jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR dne 11. 2. 2015 nebylo přijato k publikaci do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. , ve kterém byla vyslovena právní věta, že soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení o vyklizení bytu se po 1. 1. 2014 vybere dle položky 4 odst. 1 písm. c) sazebníku zákona o soudních poplatcích. V tomto rozhodnutí krajský soud v senátě 71Co přijal stejný závěr jako senát 11Co, tj. že jedná-li se o byt, činí soudní poplatek 2.000,- Kč, nikoliv 5.000,- Kč, a to s ohledem na novelizované znění zákona o soudních poplatcích účinného od 1. 1. 2014. S tímto rozhodnutím však občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu ČR nesouhlasilo a nedoporučilo jej k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

S ohledem na shora uvedené tak lze dovodit, že pokud kolegium nesouhlasilo se závěrem o výběru soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč, nelze na tomto závěru nadále setrvávat a v případě vyklizení bytu nutno přistoupit ke změně rozhodovací praxe a vybírat soudní poplatek 5.000,- Kč, podle § 4 bod 1 písm. a) sazebníku. Podle § 506 odst. 1 o. z. účinného od 1. 1. 2014 jsou součástí pozemků jako nemovitých věcí i stavby na nich zřízené. Podle téhož o. z. bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou součástí domu. Domáhá-li se žalobce vyklizení bytu, z pohledu účinného od 1. 1. 2014 se domáhá vyklizení nemovité věci a tomu by měla odpovídat i jeho poplatková povinnost. Jelikož žalobce zaplatil na soudním poplatku z odvolání toliko 2.000,- Kč, bylo rozhodnuto o zaplacení doplatku na soudním poplatku ve výši 3.000,- Kč.

Poučení

: Proti tomuto rozhodnutí

lze podat

podle dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení u Okresního soudu v Ostravě.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 20. srpna 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Bohumír Žídek, v.r.

Pavla Kiovská předseda senátu