Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 A 124/2011 - 23

3

pokračování 10A 124/2011

- 23

U S N E S E N Í

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Ing. Viery Horčicové a Mgr. Jana Kašpara v právní věci žalobce: A. Ž., proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu ministra spravedlnosti,

t a k t o :

I. Žaloba s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 2.6.2011 se žalobce domáhal, aby soud vydal „rozsudek: „Ministr spravedlnosti ČR je povinen vydat rozhodnutí“ o tom, zda podá či nikoli návrh na zahájení kárného řízení se státním zástupcem JUDr. T. B., na základě podnětu žalobce A. Ž. ze dne 20.4.2011. Žalobce uvádí, že o jeho podnětu na zahájení kárného řízení („kvůli úmyslnému krytí trestné činnosti“) měl žalovaný rozhodnout, ať už jakkoliv. Nezákonný zásah pak žalobce spatřuje ve skutečnosti, že žalovaný o podnětu nerozhodl; v petitu navrhl, aby soud vyslovil, že „Ministr spravedlnosti ČR je povinen vydat „rozhodnutí“ o tom, zda podá či nikoli návrh na zahájení kárného řízení se státním zástupcem JUDr. T. B., na základě podnětu žalobce A. Ž. ze dne 20.4.2011.“

Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že podání žalobce bylo vyhodnoceno jako podnět k výkonu dohledu ve smyslu ust. d) , o státním zastupitelství, a jako takové bylo postoupeno Městskému státnímu zastupitelství; žalobce byl o tomto postupu vyrozuměn, jak vyplývá i ze spisu předloženého soudu.

Přestože se dle petitu (závěrečného návrhu) žalobce domáhá vyslovení povinnosti ministra vydat „rozhodnutí“ a zdánlivě by tak žaloba mířila na ochranu proti nečinnosti žalovaného, podání žalobcem označené, jako „žaloba na nezákonný zásah“, soud podle obsahu vyhodnotil rovněž jako žalobu na nezákonný zásah, neboť žalobce tvrdí, že nevydáním „rozhodnutí“ o tom, zda ministr podá návrh na zahájení kárného řízení či nikoliv, je žalobce zasažen na svých právech.

Z textu samotné žaloby je zřejmé, že se nejedná o žalobu, která by mohla být projednána ve správním soudnictví. Ve správním soudnictví je totiž nezbytnou podmínkou řízení to, aby žaloba směřovala proti správnímu orgánu ve smyslu ustanovení Z žaloby žalobce v daném případě vyplývá, že nesouhlasí s postupem ministra spravedlnosti, jímž byl podnět žalobce k zahájení kárného řízení postoupen dle sdělení z 2.5.2011 Městskému státnímu zastupitelství v Praze k výkonu dohledu ve smyslu ust. zákona o státním zastupitelství.

Podle (dále jen ), poskytují soudy ve správním soudnictví ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.

Podle se za správní orgán považuje orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jakož i fyzická nebo právnická osoba nebo jiný orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.

V projednávané věci předně dospěl soud k závěru, že není splněna jedna z podmínek řízení, přitom se jedná o nedostatek neodstranitelný. Nedostatek podmínky řízení soud spatřuje v tom, že žalobce se mýlí v tom, že do jeho práv bylo zasaženo v důsledku chybného postupu (příp. nečinnosti) správního orgánu, když pojem správního orgánu je nutno vykládat v souladu s ust. Klíčovým ustanovením pro určení věcí spadajících do pravomoci soudů ve správním soudnictví je Správní soudnictví je koncipováno jako soudnictví veřejného práva a soudy v něm poskytují ochranu jen ve věcech subjektivních oprávnění a povinností veřejnoprávního charakteru a rozhodují v dalších věcech veřejného práva, v nich však jen tehdy, jestliže takovou ochranu výslovně a konkrétně zakládá. Žalobu ve správním soudnictví proti rozhodnutí správního orgánu či na ochranu před nečinností nebo nezákonným zásahem správního orgánu lze podat jen tam, kde podle předpisů hmotného práva správního je založena pravomoc správního orgánu rozhodovat či jinak konat ve věcech veřejnoprávních.

Stran posouzení pravomoci ministra spravedlnosti podat samotný návrh na zahájení kárného řízení, Městský soud v Praze poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 6.4.2006, sp.zn. , ve kterém se Ústavní soud zabýval povahou právních vztahů v rámci kárné odpovědnosti státních zástupců. Ústavní soud v tomto nálezu konstatoval, že v případě podání návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce se jednalo o právní úkon v rámci pracovněprávního vztahu, ve kterém jménem zaměstnavatele – České republiky v postavení právnické osoby – činí právní úkony vedoucí příslušné organizační složky státu. Fakt, že se přitom v právních vztazích v rámci návrhu na zahájení kárného řízení rovněž zobrazují i prvky vztahů veřejnoprávních, nemůže dle Ústavního soudu ještě sám o sobě mít za následek popření názoru, že daný právní vztah je vztahem pracovněprávním. Co se týče návrhu na zahájení kárného řízení, Ústavní soud uvedl, že je formou iniciativního jednání organizační složky státu, nikoli autoritativního rozhodnutí; zaměstnavatel (stát) reaguje na určité porušení povinností vyplývajících pro jeho zaměstnance (státní zástupce) z jejich pracovního poměru, a to především za účelem řádného výkonu jejich povinností, které tvoří součást jejich pracovního poměru. V případě podání návrhu na zahájení kárného řízení tak ministr nevystupuje jako orgán státní správy. Návrh na zahájení kárného řízení je formou iniciativního jednání organizační složky státu, nikoli autoritativního rozhodnutí. Návrh na zahájení kárného řízení není ani „rozhodnutím“ o veřejných subjektivních právech, ministr spravedlnosti nevystupuje při podávání návrhu jako správní orgán.

Zákon o státním zastupitelství nezná institut „rozhodnutí“ o tom, zda bude či nebude podán návrh na zahájení kárného řízení“, nebo-li ministr, popř. žalovaný, pokud vykonává státní správu státního zastupitelství, nemá pravomoc vydat rozhodnutí o tom, zda podá či nepodá kárnou žalobu. Soud by proto ani nemohl výrokem vyslovit, že takovou povinnost označený žalovaný má, jak se žalobce domáhal.

Postupem žalovaného nadto ani nemohlo být zasaženo veřejné subjektivní právo ( ) žalobce, tento postup nepředstavuje ani zásah, pokyn nebo donucení (dále jen "zásah") „správního orgánu“ ve smyslu ust. písm a) , který by byl zaměřen přímo proti žalobci ve smyslu ust. a násl. . Žalobce také ani netvrdí v jakém právu byl postupem žalovaného přímo zkrácen.

Podle soud návrh na zahájení řízení odmítne, nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný, a nelze proto v řízení pokračovat. Soud proto žalobu odmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. věty první , podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek uvedených v ustanovení a násl. , a to ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu.

Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie ( ).

V Praze dne 27.9. 2011

Mgr. Jana Brothánková, v.r.

předsedkyně senátu