Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

91Co 137/2015

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Číslo jednací: 91Co 137/2015 - 71

Usnesení

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Mottla a soudkyň JUDr. Blanky Trávníkové a JUDr. Jany Tondrové v právní věci žalobce

C. E. plc.,

se sídlem v D., N. W. Q. 1, I. r., podnikající v České republice prostřednictvím C. E. p., organizační složka, se sídlem v P-5, B. 2641/14, zastoupené advokátem, proti žalovanému

J. C.,

bytem v O. – P., K. P. 1365/49, adresa k doručení: O. – M., S. 56,

o zaplacení částky 96 760,53 Kč s příslušenstvím,

o odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. března 2015, č. j. -61,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně

se potvrzuje

.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že zamítl návrh žalobce na vyslovení neúčinnosti doručení (a „neúčinnosti doložky právní moci a vykonatelnosti“) rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 25. 6. 2012 č. j. -26. Návrh žalobce podal z důvodu, že byla zastavena exekuce nařízená podle uvedeného rozsudku z důvodu jeho nevykonatelnosti pro vadu nalézacího řízení spočívající v nedostatku procesní způsobilosti žalovaného, který byl zbaven svéprávnosti rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 11. 2012 č. j. s právní mocí dnem 15. 1. 2013. Soud prvního stupně neshledal návrh na vyslovení nečinnosti doručení rozsudku důvodným, neboť institut neúčinnosti doručení dle na danou situaci nelze použít, nalézací řízení bylo pravomocně skončeno a skutečnosti zjištěné v řízení exekučním (tj. že žalovaný pravděpodobně neměl procesní způsobilost a nebyl v nalézacím řízení zastoupen) nezakládají zákonný důvod pro vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku, ani pro nové doručování rozsudku žalovanému či jeho opatrovníkovi.

Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce včas odvolání, kterým namítal, že sám se návrhem na vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku snaží přičinit o nápravu vady nalézacího řízení spočívající v tom, že řízení bylo vedeno proti žalovanému s omezenou svéprávností, aniž by byl řádně zastoupen opatrovníkem, přičemž podmínky pro to jsou dle splněny.

Odvolací soud přezkoumal podle ustanovení a odvoláním napadené usnesení jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž by k projednání odvolání podle nařídil jednání, neshledal je důvodným.

Podle na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí () uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.

Odvolací soud konstatuje, že v tomto případě nelze vyslovit neúčinnost doručení předmětného rozsudku žalovanému k návrhu žalobce, neboť institut vyslovení neúčinnosti doručení dle to neumožňuje a nelze jej použít. Institut vyslovení neúčinnosti doručení byl vložen do tzv. „souhrnnou novelou“ provedenou spolu se zavedením fikce doručení (, ) na zákonnou doručovací adresu ( ), a to i když se účastník na ní nezdržoval a o uložení písemnost se nedozvěděl. Smyslem ustanovení je odstranění tvrdosti zákona tam, kde je omluvitelný důvod k prolomení objektivně nastalé fikce doručení písemnosti zvláštním procesním rozhodnutím – vyslovením neúčinnosti doručení. Vyslovení neúčinnosti doručení soudní písemnosti (soudního rozhodnutí) tedy slouží k řešení situací, kdy doručení písemnosti účastníkovi řízení proběhlo formálně řádně, v souladu se zákonem, účinky doručení podle zákona objektivně nastaly a účastník, jemuž bylo doručováno, má omluvitelný důvod, který mu znemožnil seznámit se s doručovanou písemností. Takovému účastníku zákon dává možnost obrátit se na soud s návrhem na vyslovení neúčinnosti doručení v zákonné (propadné) patnáctidenní lhůtě běžící od okamžiku, kdy se účastník mohl s doručovanou písemností seznámit.

To však není tento případ. Žalobce, který podává návrh na vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku žalovanému, nebyl jeho adresátem; přitom ustanovení § 50d z povahy věci umožňuje navrhnout vyslovení neúčinnosti doručení pouze adresátovi soudní písemnosti, neboť jemu svědčí omluvitelný důvod pro neúčinnost doručení a od jeho seznámení se s doručovanou písemností se odvíjí běh lhůty pro podání návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení. Žalobce není subjektivně oprávněn podat návrh na vyslovení neúčinnosti doručení soudní písemnosti adresované žalovanému. Už z tohoto důvodu je rozhodnutí soudu prvního stupně správné.

Nad rámec uvedené lze dodat, že skutečnost, že soud jednal v řízení s účastníkem zbaveným svéprávnosti či omezeným ve svéprávnosti, aniž by jednal s jeho zákonným zástupcem nebo opatrovníkem (, ) – je vadou řízení a (odstranitelným) nedostatkem podmínky řízení, který má zákonem předvídaný následek v podobě postupu soudu dle – soud nedostatek podmínky odstraní tím, že začne jednat se zákonným zástupcem či opatrovníkem účastníka bez plné procesní způsobilosti; případně řízení zastaví. To však neznamená, že by (jinak formálně řádné) doručení soudní písemnosti přímo účastníkovi bez plné procesní způsobilosti a bez zastoupení zákonným zástupcem či opatrovníkem, nemělo právní účinky – takový následek zákon nestanoví. Naopak zákon výslovně počítá s tím, že i rozhodnutí doručené takovému účastníku může nabýt právní moci (což bez účinného doručení nelze), a to tím, že ust. umožňuje napadnout takové pravomocné rozhodnutí žalobou pro zmatečnost z důvodu, že účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat a nebyl řádně zastoupen. Žalobu pro zmatečnost je z tohoto důvodu přípustná pouze proti pravomocným rozhodnutím soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno; bez přiznání účinků doručení rozhodnutí účastníku bez plné procesní způsobilosti by tento důvod zmatečnosti pozbyl významu. Navíc na skutečnost, že takto doručené a pravomocné soudní rozhodnutí může být v exekuci následně nevykonatelné, pamatuje i ustanovení , podle něhož lze napadnout žalobou pro zmatečnost pravomocné meritorní rozhodnutí soudu, jestliže byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení jeho výkonu nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat.

Z těchto důvodů odvolací soud potvrdil napadené usnesení soudu prvního stupně podle jako věcně správné.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do

dvou

měsíců od jeho doručení u soudu prvního stupně a rozhodovat o něm bude Nejvyšší soud.

V Praze dne 30. června 2015

Mgr. Tomáš Mottl, v.r.

předseda senátu