Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20Co 176/2015

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudců JUDr. Michala Fridricha a JUDr. Ivany Placek ve věci žalobce:

J. D.,

bytem N. S., P-8, zast. advokátem, proti žalovanému:

S. p. d., ulice N. O., P-8

, se sídlem N. O., P-8, zast. advokátem,

o ochranu držby

, k odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 01.04.2015 č. j. -47

t a k t o :

I. Usnesení soudu I. stupně se

potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení 6.356 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta.

O d ů v o d n ě n í

Napadeným usnesením uložil soud I. stupně žalovanému, aby se zdržel rušení žalobce v držbě jeho práva přístupu k technickému komunikačnímu zařízení v jeho vlastnictví, nacházejícího se na střeše bytového domu, zapsaného u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, k. ú. Libeň, obec Praha, část obce Libeň, na listu vlastnictví, a to předáním příslušných klíčů od přístupových dveří na střechu předmětného bytového domu žalobci. Současně vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se žalobou podle a násl. domáhal ochrany rušené držby s tvrzením, že má na střeše domu, spravovaného žalovaným, umístěno na základě dohody účastníků ze dne 30.06.2008 v rámci svého podnikání provozované telekomunikační zařízení a žalovaný mu výměnou zámku u přístupových dveří, k němuž mu odmítl předat klíče, zamezil ve vstupu na střechu. Soud I. stupně dovodil s odkazem na , , a odst. l a 2 o. z., že žalobce dohodou ze dne 30.06.2006 o umístění, instalaci a provozu telekomunikačního zařízení prokázal držbu práva vstupu na střechu uvedeného bytového domu od roku 2008 a čestným prohlášením V. U. ze dne 22.12.2014 ve spojení s fotodokumentací (dveře uzamčené visacím zámkem) prokázal, že mu žalovaný znepřístupnil vstup na střechu domu. Žalobce podal žalobu v rámci prekluzivní lhůty podle odst. l o. z. dne 23.12.2014 včas, neboť se o zamezení přístupu na střechu ze strany SVJ dozvěděl dne 08.12.2014, což prokazuje emailová žádost žalobce adresovaná SJV o zpřístupnění střechy, datovaná tentýž den. Soud I. stupně na základě těchto skutečností žalobě vyhověl a zdůraznil, že ve smyslu nezkoumal otázku, zda žalobce měl či má právní titul k přístupu na střechu, ale výlučně otázku, zda mu takový přístup žalovaný dosud umožňoval a následně mu v něm zamezil. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ve spojení s ustanovením odst. l za situace, kdy plně úspěšný žalobce v zákonné lhůtě nevyzval žalovaného před podáním žaloby k plnění.

Proti usnesení podal žalovaný včasné odvolání. Soudu I. stupně vytkl nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci a namítl, že napadeným usnesením poskytl ochranu držbě, která se nezakládá na platném právním důvodu a není proto držbou řádnou ve smyslu § 991 o. z. K tomu argumentoval neplatností dohody účastníků ze dne 30.06.2008 pro nerespektování § 13 odst. 3 zák. č. 72/94 Sb. a výpovědí této dohody ze dne 14.08.2012, na jejímž základě i v případě platnosti dohody právo žalobce k užívání střechy domu zaniklo. Žalobce byl emailem žalovaného ze dne 03.10.2014 vyzván k odstranění svého zařízení ze střechy, již tehdy se tedy dozvěděl o ohrožení své držby a žalobu podal z hlediska běhu lhůty podle § 1008 odst. l o. z. opožděně. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a žalobu zamítl nebo aby je zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Žalobce navrhl potvrzení napadeného usnesení. K důvodům odvolání uvedl, že před podáním žaloby žalovaný platnost dohody ze dne 30.06.2008 nesporoval a tato jeho argumentace je účelová. Žalobci vzniklo podle a 6 o elektronických komunikacích právo provozovat veřejné komunikační zařízení, zahrnující i právo nerušeného přístupu za účelem údržby a provozu zařízení, na které nemá ukončení dohody o umístění zařízení žádný vliv. Žalobce je tedy řádným a pravým držitelem práva, do kterého mu žalovaný neoprávněně zasahuje. Žalobu podal ve stanovené prekluzivní lhůtě, neboť zásadní pro její běh je okamžik, kdy došlo k rušebnímu činu. K tomu došlo dne 08.12.2014, kdy žalovaný žalobci sdělil, že mu jeho výbor zakázal vstup na střechu, což se projevilo instalací zámku na přístupové dveře a odepření předání klíčů

Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadené usnesení v intencích a Žalovaný k podpoře své argumentace opožděným podáním žaloby doplnil odvolání předložením emailové zprávy žalobce žalovanému ze dne 30.10.2014, v němž je zmíněna instalace visacího zámku k výlezu na střechu a žádost o předání klíčů za účelem přístupu ke stožáru telekomunikačního zařízení. Žalobce k tomu uvedl, že žalobu podal včas, neboť až 08.12.2014 mu bylo žalovaným odmítnuto poskytnutí klíče k zámku u přístupových dveří na střechu.

Odvolací soud odvolání opodstatněným neshledal. Žaloba z rušení držby ve smyslu a násl. je žalobou směřující k ochraně faktického stavu držby (posessorní ochrana). Věcně tento nárok vychází z o. z. stanovící, že držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit a kdo je v ní rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Jedná se o právní úpravu ochrany pokojného stavu proti svémocnému jednání. Z tohoto důvodu není, jak již uvedl soud I. stupně, v řízení o žalobě z rušené držby předmětem zkoumání soudu, zda má žalobce k uplatňované držbě právní titul, tedy zda se jedná o držbu řádnou ve smyslu o. z. Shora popsaná argumentace odvolatele snášená jím k nedostatku právního důvodu držby žalobce je tedy bezvýznamná, neboť zkoumání právního důvodu držby je v tomto řízení vyloučeno, jak vyplývá z Podle tohoto ustanovení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení, jinými skutečnostmi se v řízení nezabývá. Uvedenou argumentaci může žalovaný relevantně použít až v případném řízení o petitorní žalobě (např. o vyklizení střechy domu), kterou by proti žalobci uplatnil. Smyslem řízení o žalobě z rušené držby je výlučně poskytnutí ochrany držby proti svémocnému jednání a ve vztahu k případné petitorní žalobě nepředstavuje rozhodnutí o této žalobě překážku věci pravomocně rozhodnuté. Soud I. stupně ve sporu správně dovodil, že žalobce prokázal držbu práva vstupu na střechu bytového domu i její svémocné porušení jednáním žalovaného a správně uzavřel, že žaloba je v intencích odst. l věta druhá (prokázání svémocného rušení držby) důvodná. Odvolací soud nepřisvědčil ani námitce žalovaného ohledně marného uplynutí šestitýdenní prekluzivní lhůty k podání žaloby, vymezené odst. l Počátek běhu této lhůty se odvíjí od rušebního činu, jak správně uvedl žalobce, nikoliv od výzvy žalovaného k odstranění zařízení žalobce ze střechy, neboť samotnou touto výzvu držbu žalobce nijak nerušil ani neohrožoval. Rušebním činem je pak v daném případě zamezení přístupu na střechu žalobci opatřením přístupových dveří zámkem ve spojení s odmítnutím předání klíče od zámku žalovaného, k němuž došlo 08.12.2014. Soud I. stupně proto správně žalobě vyhověl a odvolací soud jeho rozhodnutí podle potvrdil.

Odvolací soud současně přiznal žalobci za použití odst. l ve spojení s odst. l náhradu nákladů odvolacího řízení, zahrnující náhradu soudního poplatku z odvolání ve výši 2.000 Kč, odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 1.500 Kč podle odst. l vyhl. č. 177/96 Sb., dvě paušální náhrady jeho výdajů po 300 Kč podle vyhlášky a 21 % DPH z těchto částek. Odepření náhrady nákladů řízení úspěšnému žalobci podle ustanovení odst. l se vzhledem ke svému účelu uplatní jen v řízení před soudem I. stupně, neboť v odvolacím řízení je již žalovaný s žalobním nárokem z předchozí fáze řízení srozuměn.

Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání.

V Praze dne 28. května 2015

JUDr. Irena Saralievová v. r.

předsedkyně senátu