Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62Co 175/2015

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Reného Fischera a soudců JUDr. Ladislavy Mentbergerové a JUDr. Aleše Nezdařila ve věci žalobce: Bc. Ing. Z. B., bytem P., L., zastoupený advokátem proti žalovanému: G. ř.c., se sídlem P., B., o 43.028 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 1. 2015, č. j. -12,

t a k t o:

I/ Usnesení soudu I. stupně se mění jen tak, že věc bude postoupena generálnímu řediteli G. ř. c. a poplatková povinnost se žalobci neukládá, jinak se potvrzuje.

II/ Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Soud I. stupně shora označeným usnesením zastavil řízení (ad I.), rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Celnímu úřadu pro P. kraj se sídlem P., A. U. (ad II.), vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (ad III.) a uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč do tří dnů od právní moci usnesení na účet soudu I. stupně (ad IV.). Své rozhodnutí odůvodnil Z ust. a dovodil, že se v dané věci jedná o nárok ze služebního poměru žalobce jako příslušníka Celní správy ČR, tedy ozbrojeného bezpečnostního sboru a ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bezpečnostního sboru. V této věci proto není dána pravomoc soudu, což je neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Soud I. stupně proto řízení zastavil a věc postoupil příslušnému orgánu, který věc posoudí a rozhodne ve své kompetenci.

Výrok o nákladech řízení odůvodnil a contrario s tím, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Podle zákona o soudních poplatcích rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč.

Proti usnesení podal odvolání žalobce. Soudu I. stupně vytknul nesprávné právní posouzení. Poukázal na to, že služebního funkcionáře vyzval před podáním žaloby k vyplacení nároků, tento však sdělil, že k tomu nevidí žádný důvod a že právní názor žalobce není správný a jeho nárok není důvodný. Žalobci proto nezbývá, než se domáhat svých práv u soudu, neboť za situace, kdy služební funkcionář o nároku žalobce nerozhodne, nemá žalobce jinou možnost. Odvolací návrh nespecifikoval.

Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.

Odvolací soud přezkoumal podle a a 6 správnost usnesení soudu I. stupně včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, ani by ve věci nařizoval jednání / /, a poté neshledal odvolání žalobce důvodným.

Podle v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudní spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

Žalobce v žalobě tvrdí, že je příslušníkem Celní správy ČR, služebně je zařazen jako celník pro výkon služby s nerovnoměrným rozvržením doby služby a podanou žalobou se domáhá zaplacení shora uvedené částky, kterou požaduje z titulu doplatku služebního příjmu za dny svátků, které připadly na obvyklé dny služby.

Podle je Celní správa České republiky soustavou správních orgánů a ozbrojeným bezpečnostním sborem. Služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů, tedy i služební poměr příslušníka celní správy a nárok, který je předmětem tohoto sporu, pak upravuje Z věty prvé citovaného zákona vyplývá, že v čele Celní správy České republiky je generální ředitel Generálního ředitelství cel. Z ust. citovaného zákona pak lze dovodit, že ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bezpečnostního sboru (tedy v daném případě generální ředitel Generálního ředitelství cel, tak, jak to uvedeno v větě prvé tohoto zákona), není-li dále stanoveno jinak. V rozsahu jím stanoveném jedná a rozhoduje též vedoucí organizační části bezpečnostního sboru.

nedefinuje, co se rozumí pod pojmem „ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostního sboru“, nicméně výkladem tohoto pojmu v kontextu s citovaným zákonem lze dovodit, že se jím rozumí rozhodování o právech a povinnostech, které účastníkům služebního poměru z tohoto vztahu vznikají a které tento zákon upravuje. Odvolací soud v této souvislosti odkazuje na citovaného zákona, z něhož vyplývá, že v řízení ve věcech služebního poměru se rozhoduje o právech nebo povinnostech účastníků. Dále je třeba zmínit ust. uvedeného zákona, které negativním způsobem vymezuje, na jaké věci služebního poměru se uvedené řízení nevztahuje. Nárok žalobce na zaplacení doplatku služebního příjmu za dny svátků, které připadly na obvyklé dny služby, v tomto negativním výčtu obsažen není.

Řízení ve věcech služebního poměru je popsáno v části dvanácté, § 169 až § 196 citovaného zákona, přičemž je zřejmé, že pravomoc soudu k projednávání sporu uplatněného touto žalobou dána není. Jde o případ, kdy spor mezi účastníky sice vyplývá z pracovních vztahů tak, jak tyto jsou vymezeny pracovněprávními předpisy; podle je však dána pravomoc k jeho projednání jinému orgánu, a to generálnímu řediteli Generálního ředitelství cel, tak jak vyplývá z a uvedeného zákona ( ). Uvedený závěr lze navíc dovodit též z toho, že služební poměr celníka je svojí povahou poměrem veřejnoprávním, nikoli poměrem soukromoprávním, kdy z ust. vyplývá, že nevzniká pracovní smlouvou, ale jednostranným mocenským aktem, tedy rozhodnutím služebního funkcionáře příslušného bezpečnostního sboru.

Nedostatek pravomoci k projednání sporu je neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, jak vyplývá z ust. věta prvá a za této situace soud I. stupně nepochybil, když řízení podle tohoto zákonného ustanovení zastavil. Dopustil se pouze nepřesnosti, když rozhodl o tom, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Celnímu úřadu pro Plzeňský kraj, ačkoliv, jak lze dovodit z výše uvedeného, pravomoc k projednání tohoto sporu je dána generálnímu řediteli Generálního ředitelství cel.

Námitka žalobce, že žalobce před podáním žaloby vyzval služebního funkcionáře k vyplacení jeho nároku a tento mu sdělil, že uplatněný nárok není důvodný, je nerozhodná, neboť za situace kdy žalobce uvedený požadavek uplatní řádně, je povinností generálního ředitele Generálního ředitelství cel o něm rozhodnout v řízení podle části dvanácté , přičemž proti případnému negativnímu rozhodnutí může účastník podat za podmínek uvedených v citovaného zákona odvolání, případně za splnění stanovených podmínek se může celník domáhat přezkumu rozhodnutí služebního funkcionáře formou rozkladu (), obnovy řízení (), přezkumného řízení ()či soudního přezkumu ve správním soudnictví ().

Soud I. stupně pochybil ve výroku o poplatkové povinnosti žalobce, když ze v platném znění lze dovodit, že se jím zpoplatňují pouze řízení před soudy, která proběhla a u nichž je pravomoc soudu k jejich projednání dána, bez ohledu na to, zda skončila rozhodnutím ve věci samé / v platném znění/. V daném případě však řízení bylo zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu a za této situace dospěl odvolací soud k závěru, že poplatkové povinnosti podle poplatkového zákona vůbec nepodléhá. Poplatkový zákon sice výslovně neřeší situaci, kdy je podán návrh ve věci, v nichž není dána pravomoc soudu, nicméně pokud ze samotného názvu tohoto zákona vyplývá, že jde o zákon o soudních poplatcích, pak povahu tohoto soudního poplatku podle přesvědčení odvolacího soudu nezakládá to, že navrhovatel (nesprávně) podá příslušný návrh u soudu, ačkoli pravomoc soudu k projednání uplatněného sporu není dána, ale charakter řízení , kdy jeho předmětem je spor, u něhož je pravomoc soudu založena podle Opačný závěr by znamenal, že navrhovatel by byl nucen např. ve věci, která by spadala do pravomoci správního orgánu, zaplatit poplatek dvakrát, a to jednou jako soudní poplatek podle (bez ohledu na to, že by mu poté byla jeho část postupem podle cit. zák. vrácena) a poté, kdy by soud řízení pro nedostatek pravomoci zastavil a věc postoupil správnímu orgánu, jehož pravomoc k projednání tohoto sporu by byla dána, též podle o správních poplatcích.

Odvolací soud tak uzavírá, že řízení ve věcech, v nichž není dána pravomoc soudu, poplatkové povinnosti podle o soudních poplatcích nepodléhají.

Odvolací soud z uvedených důvodů usnesení soudu I. stupně postupem podle změnil jen tak, že věc bude po právní moci usnesení postoupena generálnímu řediteli Generálního ředitelství cel a že se žalobci poplatková povinnost neukládá, jinak ho potvrdil podle jako věcně správné, když soud I. stupně nepochybil ani ve výroku o nákladech řízení, který je odůvodněn věta prvá a contrario.

O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle a contrario za použití , kdy žalovanému, který byl v tomto řízení úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupně, a to za podmínek uvedených v

V Praze dne 9. dubna 2015

Mgr. René Fischer předseda senátu