Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14Co 62/2015

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudců JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Elišky Galiazzo ve věci exekuce oprávněného:

H. b., a.s.

, se sídlem R. 150/333, P-5, proti povinnému:

E. a.s. v likvidaci

, se sídlem S. 3117/17, P-5,

pro

prodej zástavy

k uspokojení pohledávky 700.533,- Kč s příslušenstvím, o odvolání R. V. s.r.o. v likvidaci, proti usnesení soudního exekutora JUDr. M. M. ze dne 14. ledna 2015, č. j.

156 EX 3460/14 – 13,

t a k t o :

Usnesení soudního exekutora

se

m ě n í

tak, že na straně povinného

n e b u d e

dále vystupovat společnost R. V. s.r.o. v likvidaci.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením deklaroval soudní exekutor, že na straně povinného bude nadále vystupovat: R. V. s.r.o. "v likvidaci", se sídlem S. 260/1, Š.

V průběhu exekuce oprávněný navrhl, aby na místo povinného do řízení vstoupil R. V. s.r.o. v likvidaci, neboť rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 16.06.2014 bylo určeno, že vlastníkem zastavené věci je tato společnost.

Soudní exekutor aplikoval ex.ř. a a uzavřel, že po zahájení řízení došlo k určení, že vlastníkem nemovité věci, která má být předmětem prodeje, je shora uvedená osoba. Oprávněný navrhl, aby na místo povinného do řízení tato osoba vstoupila. Tím byly splněny všechny podmínky ustanovení k tomu, aby mohlo být o procesním nástupnictví na straně povinného rozhodnuto.

Uvedené usnesení napadl včasným odvoláním nový povinný společnost R. V. s.r.o. v likvidaci. Namítal, že určení vlastnictví rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 16. 6. 2014, č. j. – 40, nelze slučovat s převodem nebo přechodem práva ve smyslu Současně podal návrh na zastavení exekuce dle Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle a a, aniž ve věci nařizoval jednání ( ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Předně je třeba uvést, že rozsudek o určení vlastnického práva k nemovitosti má účinky jen mezi účastníky řízení (tímto není zástavní věřitel - oprávněný). Ale v řízení o soudním prodeji zástavy, resp. v následném exekučním řízení, lze podle judikatury soudů přihlédnout též k neplatnosti smluv, vyšla-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo

(srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2010, sp. zn. a usnesení téhož soudu, sp. zn. ).

V řízení vyšlo najevo, a to z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 16. 6. 2014, č. j. – 40, který nabyl právní moci 12. 8. 2014, že kupní smlouva ze dne 3. 4. 2007, kterou byly předmětné nemovitosti převedeny z R. V. s.r.o. na N.-S. s.r.o. v likvidaci, je neplatná dle § 196a odst. 3 věta první obchodního zákoníku a následně jsou neplatné další kupní smlouvy ze dne 29. 4. 2008 na kupujícího J. H. a ze dne 17. 2. 2010 na kupujícího E. a.s. v likvidaci (povinný). Navíc zpětné vlastnictví předmětných nemovitostí společnosti R. V. s.r.o. podporuje i současný zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí.

Odvolacímu soudu je známa judikatura, podle které zjistí-li soud v

řízení o soudním prodeji zástavy

, že vlastníkem zástavy je ve skutečnosti někdo jiný, než kdo byl v žalobě označen jako zástavní dlužník, není to důvodem k zamítnutí žaloby, popřípadě k záměně účastníka řízení postupem podle ustanovení , nebo, došlo-li ke změně ve vlastnictví zástavy teprve po zahájení řízení, k procesnímu nástupnictví ve smyslu ustanovení ; soud začne jednat jako s účastníkem řízení s touto (jinou) osobou, o níž bylo prokázáno nebo jinak doloženo, že je vlastníkem zástavy, aniž o tom vydává zvláštní rozhodnutí. S otázkou, u koho bylo vlastnictví k zástavě prokázáno nebo jinak doloženo, se soud vždy vypořádá v odůvodnění usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, popřípadě též jiného usnesení, kterým se řízení o soudním prodeji zástavy končí.

Je tomu tak proto, že podle ustanovení z.ř.s. jsou účastníky řízení zástavní věřitel a zástavní dlužník.

Zástavním věřitelem se jako účastník řízení o soudním prodeji zástavy rozumí ten, kdo podal u soudu žalobu na nařízení prodeje zástavy a kdo v ní o sobě tvrdí, že má pohledávku, která je zajištěna zástavním právem váznoucím na zástavě, jejíž soudní prodej navrhuje. Zástavním dlužníkem je jako účastník řízení o soudním prodeji zástavy ten, kdo je

vlastníkem

k prodeji navržené zástavy. Účastenství zástavního dlužníka

odráží hmotné právo

ve vymezení nositelů zástavního práva a směřuje k tomu, aby bylo doloženo, kdo je (skutečným) vlastníkem zástavy.

(viz právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. a usnesení téhož soudu, sp. zn. ).

Ovšem v následném

exekučním řízení prodejem zástavy

dle z.ř.s. jsou účastníky řízení dle a oprávněný a povinný. Povinným je ten, komu vykonatelné rozhodnutí ukládá povinnost ( ). Tedy účastenství v exekučním řízení, narozdíl od účastenství zástavního dlužníka v řízení o soudním prodeji zástavy, je vymezeno výhradně procesně bez vazby na hmotněprávní úpravu. Proto, pokud dojde k procesnímu nástupnictví za splnění podmínek , resp. ex.ř., je nutno o tomto procesním nástupnictví rozhodnout.

Dle , 2 má-li žalobce za to, že

po zahájení řízení

nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo

převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde

, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka. Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.

Dle § 36 odst. 5 věta prvá ex.ř. prokáže-li se, že

po zahájení exekučního řízení

nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, do řízení namísto dosavadního oprávněného vstupuje jeho právní nástupce.

Tedy,

pokud po zahájení exekučního řízení, ve kterém je exekučním titulem usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, dojde ke změně vlastnictví zastavené nemovité věci (resp. výkon vlastnického práva k nemovitému majetku převezme jiná osoba), je třeba o procesním nástupnictví této osoby na straně povinného rozhodnout dle

V tomto exekučním řízení je exekučním titulem usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 3. 7. 2014, č. j. -68 (právní moci 9. 8. 2014), kterým byl nařízen soudní prodej zástavy proti zástavnímu dlužníkovi EuroWorkServer a. s. v likvidaci.

Exekuční řízení bylo zahájeno návrhem podaným

30. 10. 2014

.

Společnost R. V. s.r.o. v likvidaci převzala výkon vlastnického práva ve smyslu ( ex.ř.) nejpozději

12. 8. 2014

, kdy nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 16. 6. 2014, č. j. – 40 (určení vlastnického práva této společnosti), resp. z důvodu neplatnosti kupních smluv dle § 196a odst. 3 obch. zák.

výkon svého vlastnického práva nikdy neztratila

.

V každém případě tato skutečnost

nenastala po zahájení exekučního řízení

, proto je postup dle , resp. ex.ř. vyloučen.

Na základě shora uvedeného odvolací soud změnil dle napadené usnesení a rozhodl, že na straně povinného nebude nadále vystupovat: společnost R. V. s.r.o. v likvidaci.

V dalším průběhu exekučního řízení je třeba zohlednit judikatorní závěry, podle kterých dá-li zástavce podle zástavní smlouvy do zástavy

cizí nemovitou věc

, právo nebo jinou majetkovou hodnotu bez souhlasu vlastníka nebo osoby, která má k věci jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem ( obč. zák.), je zástavní smlouva neplatná, neboť svým obsahem odporuje zákonu ( ), i kdyby zástavní věřitel byl v dobré víře, že zástavce byl oprávněn zástavu zastavit, a i kdyby mu zástava byla odevzdána (na rozdíl od předchozí úpravy obč. zák.) –

viz usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn.

.

Takto bude nutné exekuci zastavit dle (nelze aplikovat ) k návrhu povinného, resp. dle k návrhu oprávněného, resp. dle poté, kdy skutečný vlastník nemovitosti společnost R. V. s.r.o. v likvidaci pravomocně dokončí řízení o vylučovací žalobě dle (

viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. ).

Dle § 55 odst. 5 ex.ř. může o zastavení exekuce rozhodnout exekuční soud i bez návrhu.

Jelikož společnost R. V. s.r.o. v likvidaci není účastníkem tohoto exekučního řízení, není legitimována k podání návrhu na zastavení exekuce.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí

j e

dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím soudního exekutora dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( , a ).

V Praze dne 2. března 2015

JUDr. Jana Š r é d l o v á v. r.

předsedkyně senátu