Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7Cmo 411/2014

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

- 35

U S N E S E N Í

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Jany Součkové a JUDr. Lenky Grollové ve věci navrhovatele:

Vrbacký, spol. s r.o.,

Mánesova 658/5a, 500 02 Hradec Králové, IČO: 260 10 283, o návrhu na zápis změny do obchodním rejstříku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3.července 2014 č.j. C 19679-RD5/KSHK Fj 23942/2014 - 26,

t a k t o :

Usnesení soudu prvního stupně

s e z r u š u j e

a věc

s e v r a c í

soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením odmítl návrh na zápis změn (zápis podřízení se obchodní korporace dle § 777 odst.5 ZOK) do obchodního rejstříku, doručený soudu dne 23. května 2014 (výrok I.) a dále rozhodl, že navrhovateli bude vrácen po právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Hradci Králové soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč (výrok II.). Protože navrhovatel k návrhu doložil rozhodnutí jediného společníka společnosti o podřízení se společnosti zákonu o obchodních korporacích jako celku jen s úředně ověřeným podpisem jediného společníka, soud jej vyzval k doložení rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o změně zakladatelské y, které bude osvědčeno notářským zápisem, a to s odkazem na ust. a o obchodních korporacích. Navrhovateli byla poskytnuta přiměřená lhůta. Lhůta však uplynula marně. Proto soud návrh na zápis změn odmítl ( ZVR ).

Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Uvedl, že notářský zápis, který osvědčuje rozhodnutí jediného společníka o tom, že se obchodní korporace podřídila , o obchodních korporacích postupem podle není nutný z následujících důvodů: 1.rozhodnutím jediného společníka nedošlo ke změně společenské smlouvy; 2. z.o.k., na který je odkazováno v napadeném usnesení, nestanoví, že k tomuto rozhodnutí je třeba forma notářského zápisu; 3.navrhovateli je známo, že u jiných obchodních korporací došlo ke stejnému zápisu bez požadavku formy notářského zápisu. Dle odvolatele proto není důvodu, aby byl notářský zápis požadován, navrhl požadovanou změnu do obchodního rejstříku zapsat.

Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je v zásadě důvodné, byť důvody uváděné odvolatelem odvolací soud neshledal.

Předně odvolací soud konstatuje, že zápis předmětné skutečnosti u jiných obchodních korporací není předmětem přezkumu v tomto odvolacím řízení.

Z předloženého rejstříkového spisu vyplývá, že navrhovatel (společnost s ručením omezeným s jediným společníkem) se domáhal zápisu údaje o podřízení se společnosti zákonu o obchodních korporacích ( , dále jen „z.o.k.“) jako celku dle z.o.k. Navrhovatel k návrhu doložil rozhodnutí jediného společníka společnosti o podřízení se společnosti zákonu o obchodních korporacích jako celku s úředně ověřeným podpisem jediného společníka. Rejstříkový soud vyzval navrhovatele k předložení rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o změně zakladatelské y ve formě notářského zápisu, přičemž v závorce odkázal na následující ustanovení: „ , obchodního zákoníku, ,2 písm. a) a o obchodních korporacích.“, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení.

Podle § 777 odst.5 z.o.k. se obchodní korporace uvedené v §777 odst. 4 z.o.k. mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti zákona o obchodních korporacích změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Z citovaného ustanovení vyplývá, že podřízení se obchodní korporace z.o.k. jako celku lze učinit v souladu se zákonem pouze změnou zakladatelského dokumentu, neboť zákon hovoří o podřízení z.o.k. se „změnou společenských smluv“. Zákon tím označuje způsob, jakým jedině k podřízení se dochází, přičemž vzhledem k tomu, že se jedná o věc statusovou týkající se navíc obchodní korporace, lze toto ustanovení zákona (§ 777 odst.5 z.o.k) považovat za ustanovení kogentní. To znamená, že jiným způsobem, než změnou společenské smlouvy není možné podřízení se z.o.k. provést, a to i kdyby byla taková dispozice obsažena ve společenské smlouvě. Nelze podřízení se z.o.k. jako celku tedy provést rozhodnutím statutárního orgánu společnosti či jiným právním jednáním, ale jedině a toliko jednáním představujícím co do způsobu a formy změnu společenské smlouvy a u jednočlenné společnosti tedy změnu zakladatelské y.

Vícečlenná společnost s ručením omezeným se zakládá uzavřením společenské smlouvy ( z.o.k.), jednočlenná se zakládá sepsáním zakladatelské y ( z.o.k.). Podle z.o.k. se společenskou smlouvou podle hlavy I a hlavy IV /části první z.o.k./ rozumí i stanovy a zakladatelská . To znamená, že je-li v hlavě I a IV části první z.o.k. uvedena legislativní zkratka „společenská smlouva“, dopadají ustanovení zákona též i na jednočlenné společnosti s ručením omezeným založené zakladatelskou u. Doslovný výklad uvedeného by znamenal, že se část druhá , obsahující i ust. z.o.k., na jednočlenné společnosti s ručením omezeným vůbec nepoužije. To je však v rozporu s výkladem logickým i systematickým. Platí totiž, že nestanoví-li zákon výslovně něco jiného, vztahují se ustanovení o společnosti s ručením omezeným resp. ustanovení vztahující se na obchodní korporace mezi něž tato právní forma náleží (viz. a 2 z.o.k.) jak na jednočlenné, tak i na vícečlenné společnosti. Navíc, podle z.o.k. se „pro potřeby této hlavy stanovy a zakladatelská smlouva považují za stanovy“. Lze konstatovat, že jde zjevně o legislativně technickou chybu, když nemá jednak logiku vytvářet právní fikci, že stanovy se považují za stanovy. Dále pak pojem „zakladatelská smlouva“ není v z.o.k definován, zákon naopak liší společenskou smlouvu a zakladatelskou u ( a z.o.k.), toto odlišení vyplývá též z obecné právní úpravy právnických osob, jejich zakládání viz. o.z. Z logického i teleologického výkladu, jakož i z principu rovných práv účastníků stejné právní formy bez ohledu na jejich počet, když výjimka musí být dána výslovně zákonem a toliko jen v rámci dispozice zákona v zakladatelském dokumentu (společenské smlouvě resp. zakladatelské ě v případě společnosti s ručením omezeným), vyplývá, že též i ust. z.o.k. se vztahuje na jednočlennou společnost s ručením omezeným. Shodný závěr vyplývá i z odborné literatury: „opt-in je nutné uskutečnit v prvé řadě změnou zakladatelského dokumentu (stanov, společenské smlouvy, zakladatelské y)“ in Lasák,J.; Pokorná J.; Čáp, Z.; Doležil,T. a kol. : Zákon o obchodních korporacích. Komentář. II díl. Praha : Wolters Kluwer, a.s., 2014, s.2775. Jednočlenná společnost s ručením omezeným vzniklá přede dnem 1.1.2014 se tudíž může nejpozději do 2 let ode dne účinnosti z.o.k. změnou své zakladatelské y podřídit z.o.k. jako celku.

Dalším důvodem odvolání je forma nutná pro změnu zakladatelské y. Podle z.o.k připouští-li právní předpis, aby společnost založil jediný zakladatel, zakládá se zakladatelskou u pořízení ve formě veřejné y. Podle z.o.k. kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel, přičemž podle z.o.k. je kapitálovou společností i společnost s ručením omezeným. Zakladatelskou u ve formě veřejné y lze tedy založit jednočlennou společnost s ručením omezeným. Podle z.o.k. se pro potřeby z.o.k. veřejnou u rozumí notářský zápis. Notářským zápisem jsou zápisy sepsané notářem dle (notářský řád). O zakladatelské ě s.r.o. se pořizuje notářský zápis o právním jednání dle až 69 not.ř. Podle o.z. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě. V daném případě vyžaduje zákon pro právní jednání – zakladatelskou u společnosti s ručením omezeným, formu veřejné y - notářského zápisu (viz. a z.o.k.), pročež pro její změnu je nutná stejná forma – veřejná , jíž je ve smyslu z.o.k. notářský zápis. Změna zakladatelské y jednočlenné společnosti s ručením omezeným včetně změny představující tzv. opt-in, tedy podřízení se zákonu o obchodních korporacích dle z.o.k. musí být učiněna jediným společníkem ve formě notářského zápisu.

Pro objasnění kontextu věci je třeba upozornit, že na danou věc nedopadají ustanovení zákona upravující rozhodování jediného společníka společnosti s ručením omezeným v působnosti valné hromady coby nejvyššího orgánu společnosti (§ 12, § 190 odst.2 z.o.k.). Podle § 190 odst.2 z.o.k. do působnosti valné hromady patří: a) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, určí-li tak společenská smlouva nebo zákon, nedochází-li k ní na základě zákona dále pak např. dle § 190 odst.2 b) z.o.k. rozhodování o změnách výše základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti, c) volba a odvolání jednatele, případně dozorčí rady, byla-li zřízena atd. Ust. § 190 odst.1 písm.a) z.o.k. se vztahuje jen na vícečlennou společnost s ručením omezeným, neboť toliko ta koná valnou hromadu (je její nejvyšší orgán), pročež zákon připouští možnou dispozici, aby v rámci společenské smlouvy bylo též i rozhodování o změně společenské smlouvě dáno do působnosti valné hromady. Činí tak z praktických důvodů, neboť valné hromady se ze zákona pro dosažení její usnášeníchopnosti nemusí účastnit společníci se všemi hlasy resp. všichni společníci (viz. § 169 odst.1 z.o.k.) a ani pro přijetí rozhodnutí – usnesení valné hromady o změně obsahu společenské smlouvy není ze zákona třeba hlasů (souhlasu) všech společníků (viz. z.o.k.). Základním způsobem změny společenské smlouvy nicméně i u vícečlenného s.r.o. zůstává dohoda všech společníků o změně společenské smlouvy, a to ve formě veřejné y – notářského zápisu viz. z.o.k. Z uvedeného je tedy zřejmé, že u jednočlenného s.r.o. není důvodu, proč konstruovat ohledně změny zakladatelské y možnost přenesení působnosti jediného společníka na osobu vykonávající působnost valné hromady, tedy opět jednoho a téhož jediného společníka, když přitom tento jediný společníků vykonává své právo měnit zakladatelskou u přímo. Vykonává je tak, že zakladatelskou u změní, učiní tedy jednostranné právní jednání obsahující změnu zakladatelské y. Činí tak však nikoli v působnosti valné hromady, ale coby jediný společník – zakladatel společnosti přímou změnou zakladatelské y dle výše citovaných ustanovení, a to výlučně ve formě notářského zápisu.

V posuzovaném případě soud prvního stupně, zcela chybně viz. níže uvedené důvody, vyzval usnesením ze dne 29.května 2014 č.j. C 19679-RD2/KSHK, Fj 23942/2014 navrhovatele k předložení rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o změně zakladatelské y ve formě notářského zápisu a v závorce odkázal na ,2 z.o.k. a z.o.k. a poučil jej, že v případě nepředložení této y návrh dle z.v.r. odmítne.

V posuzovaném případě však, jak vyplývá z obsahu rejstříkového spisu, předmětná společnost byla založena jediným zakladatelem - Tomášem Vrbackým, zakladatelskou u ve formě notářského zápisu (notářský zápis sp.zn.NZ 113/2003, N 120/2003, sepsaný JUDr. B. B., notářem v Hradci Králové dne 10.12.2003), který je stále jediným společníkem předmětné společnosti. Ze zákona a i z logiky věci vyplývá, že jednočlenná společnost s ručením omezeným nevytváří valnou hromadu coby kolektivní orgán společnosti tvořený jejími společníky. Z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že v případě jednočlenné společnosti s ručením omezeným jediný společník nerozhoduje o změně společenské smlouvy v působnosti valné hromady, ale mění zakladatelskou u coby jednostranné zakladatelské právní jednání ( , o.z. a z.o.k.). Tato změna zakladatelské y musí mít vždy formu notářského zápisu ( z.o.k. ve spojení s o.z.). Lze tedy shrnout, že jediný společník – zakladatel, jednočlenné (viz. díl 3 hlavy I a z.o.k.) společnosti s ručením omezeným mění zakladatelskou u výlučně změnou jednostranného právního jednání – zakladatelské y ( a 564, o.z.), a to nutně ve formě notářského zápisu ( z.o.k. a z.o.k. a o.z.).

Vyzval-li soud prvního stupně navrhovatele k předložení rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o změně zakladatelské y ve formě notářského zápisu, pochybil i jen proto, že jediný společník nerozhoduje v takovém případě v působnosti valné hromady, ale mění zakladatelskou u ve formě notářského zápisu, k jejímuž předložení však rejstříkový soud navrhovatele nevyzval. Vyzvat jej však ani z níže uvedených důvodů neměl povinnost.

Zásadní v dané věci je, že soud prvního stupně pochybil ve zhodnocení samotného základu situace. Pakliže navrhovatel dokládá určitou u – doklad, o níž tím pádem též tvrdí, že svědčí o k zápisu navržené skutečnosti, údaji, pak zjistí-li soud, že k zápisu navržená skutečnost z doloženého dokladu nevyplývá (ať již proto, že právní jednání obsažené v dokladu nemá zákonem předepsanou formu či některou z obligatorních náležitostí či že právní jednání je jinak „vadné“), nejedná se o případ nedoložení dokladu – y a nutnosti činit výzvu k jejímu doložení ( z.v.r.), leč o případ nutnosti věcného přezkumu ze strany rejstříkového soudu ( z.v.r.). Zjednodušeně řečeno připojí-li navrhovatel k návrhu všechny y, na základě nichž dovozuje nutnost zápisu jím navržených skutečností a údajů, přičemž ze zákona nevyplývá, že by měla být doložena ještě i jiná - další , není správný postup rejstříkového soudu vedoucí k výzvě vůči navrhovateli ohledně obsahu takových listin, tedy postup fakticky znamenající doložení „opravených“ listin či listin po formální či věcné stránce „správných“. Je-li návrh řečeným způsob doložen, tedy všemi listinami, je pak na rejstříkovém soudu, aby tyto y věcně přezkoumal a v rámci tohoto přezkumu vyvodil případné závěry z toho, že y nemají předepsanou formu či že v nich absentují obligatorní náležitosti apod. Při věcném přezkumu rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do obchodního rejstříku zapisují resp. na základě návrhu mají být zapsány (vymazány, změněny), vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. To je i daný případ, kdy soud prvního stupně měl zkoumat, zda k zápisu navržené skutečnosti, údaje vyplývají z doložené y – rozhodnutí jediného společníka, nejsoucího ovšem učiněného ve formě předepsané zákonem – formě notářského zápisu, z čehož by pak vyvodil příslušné právní závěry a věcně o návrhu rozhodl.

Odvolacímu soudu vzhledem k procesnímu charakteru rozhodnutí soudu prvního stupně (odmítnutí návrhu) jež sám nemůže změnit tak, že by rozhodl meritorně, nezbylo, než napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu podle , a podle věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í

: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání ( až 238a ) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

V Praze dne 12. února 2015

JUDr. Josef H o l e j š o v s k ý, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

J. Demešová