Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57Co 630/2014

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

- 16

U S N E S E N Í

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Lenky Severové a soudkyň JUDr. Ilony Lövyové a Mgr. Daniely Teterové v právní věci žalobce

EOS Investment Česká republika, s.r.o.,

se sídlem Praha 4, Novodvorská 994, IČ 01411641, zastoupeného Mgr. Zuzanou Kyovskou, advokátkou se sídlem v Praze, Novodvorská 994/138, proti žalovanému

Jánu M.

,

nar. xxx, bytem xxx,

o zaplacení částky 1.873,- Kč s příslušenstvím,

o odvolání žalobce proti elektronickému platebnímu rozkazu Okresního soudu v Karviné ze dne 3.9.2014, č.j. -10,

t a k t o :

I. Elektronický platební rozkaz okresního soudu se ve výroku III.

potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud napadeným elektronickým platebním rozkazem uložil žalovanému, aby do patnácti dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu zaplatil žalobci částku ve výši 1.873,- Kč s 7,75% úrokem z prodlení

od 28.12.2011 do zaplacení (I.) a na náhradě nákladů řízení částku 1.489,- Kč zástupci žalobce (III.).

Proti výroku III. elektronického platebního rozkazu podal žalobce včasné odvolání, kterým se domáhal změny napadaného výroku tak, že žalovaný bude zavázán zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 5.119,- Kč. Namítal, že okresní soud postupoval nesprávně, jestliže na daný případ aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky

č. , který neměl být soudem aplikován pro jednoznačný rozpor s S odkazem na y měl okresní soud posoudit nesoulad s úpravou v . Pokud žalobce využil svého ústavně zaručeného práva být v řízení

před soudem od počátku řádně právně zastoupen dle d, jsou náklady na takové právní zastoupení potřebnými k účelnému uplatnění práva. Znění právo na náhradu účelně vynaložených nákladů popírá, neboť stanovená výše je v poměru k reálně vynaloženým nákladům na právní zastoupení a hotovým výdajům neúměrně nízká. Novelizací vyhlášky zavádějící ustanovení byly překročeny meze zákonného zmocnění obsažené v , o advokacii,

ve spojení s Citované ustanovení je rovněž v rozporu s ústavním pořádkem, ustanovení zakládá nerovnost mezi žalobcem

a žalovaným, neboť náhrada nákladů řízení v neúměrně nízké výši má být přiznána pouze v řízení úspěšnému žalobci. Tato konstrukce je zjevně v rozporu s ustanovením článku 36 odst. 3d, podle kterého jsou si všichni účastníci řízení rovni. Rovněž ve stanovení hranice 50.000,- Kč je rozpor se závěry Ústavního soudu i se zákonem, neboť stanoví jako limit

pro bagatelní spory částku 10.000,- Kč. Tento limit respektoval i Ústavní soud

a přitom bagatelnost sporu označuje Ústavní soud za jednu z podmínek, za nichž je přípustné snížení odměny advokáta u tzv. formulářových žalob. Hranice 50.000,- Kč, která pětinásobně převyšuje limit pro bagatelní spory, byla stanovena zcela

bez hlubšího významu a nemá oporu ani v rozhodování Ústavního soudu. Dále má žalobce za to, že nebylo možné v projednávané věci vůbec aplikovat. V daném případě nelze žalobu označit za návrh podaný

na ustáleném vzoru, nejedná se o žalobu, ve které by se pouze měnila identifikace žalovaného a žalovaná částka. Žalobce v předmětném návrhu uvedl zcela konkrétní a určitá tvrzení, která jsou úplná, a současně splnil svoji zákonnou povinnost zasláním předžalobní výzvy ve smyslu I když žalobce připouští, že jeho nárok co do právních východisek je typově shodný s řadou obdobných nároků,

tato okolnost je determinována typem smluvního vztahu, na základě kterého žalobce pohledávku uplatňuje. Z logiky věci nemůže jít k tíži žalobce skutečnost, že počet subjektů neplnících své závazky plynoucí z dodávky elektřiny či plynu je vysoký. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 23.8.2012 sp. zn. nelze zaměňovat pojmy „formulářová smlouva“ a „formulářová žaloba“, když z existence prvého nelze automaticky dovozovat existenci druhého, respektive pokud je smlouva uzavřena adhezním způsobem, neznamená to, že na jejím základě podávaná žaloba

je tzv. formulářovou žalobou. Dále žalobce uvedl, že při přípravě žaloby je třeba zkoumat celou řadu okolností a nelze přičítat k tíži žalobce, že žalobu podal

na předepsaném formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu.

Odvolací soud přezkoumal elektronický platební rozkaz v napadeném výroku o náhradě nákladů řízení (§ 174 odst. 2 věta druhá a § 174a odst. 3 zákona

č. , , dále jen ) dle a 6

a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Odvolací soud nesdílí názor žalobce o nesprávné aplikaci § 14b vyhlášky

č.

novelizovala o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Tato vyhláška,

jež nabyla účinnosti 1.7.2014, obsahuje ustanovení § 14b, které v odst. 1 stanoví,

že v občanském soudním řízení

a) které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném

opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech,

b) v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000,- Kč a

c) v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení,

činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby

do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty

1. do 10.000,- Kč .............................................. 200,- Kč,

2. přes 10.000,- Kč do 30.000,- Kč .................. 300,- Kč,

3. přes 30.000,- Kč do 50.000,- Kč .................. 500,- Kč.

Namítá-li žalobce, že toto ustanovení nemohlo být použito, neboť je v rozporu s ustanovením , nelze s jeho názorem souhlasit. Toto ustanovení zaručuje úspěšnému účastníku právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výše těchto nákladů je vždy stanovena právním předpisem, který má formu vyhlášky,

a to , přičemž tato byla s účinností od 1.7.2014 novelizována Existence této vyhlášky ničeho nemění na ustanovení , neboť ničeho nemění na tom, že procesně úspěšnému žalobci je náhrada účelně vynaložených nákladů přiznána. Výše odměny za právní zastoupení je stanovena vyhláškou, tj. podzákonnou normou, a to jak v případě , tak v případě , která novelizovala. Dle důvodové zprávy je cílem této novely snaha o snížení částky, kterou je povinna nahradit úspěšné straně neúspěšná strana občanského soudního řízení ve věcech, kde jde o nižší hodnoty peněžitého

plnění. Jde o reakci na aktuální situaci, kdy zejména v případě bagatelních pohledávek docházelo k jevům, které byly podrobně rozepsány v ústavním nálezu

sp. zn. , který k 7.5.2013 zrušil Nejčastěji

se jednalo o vymáhání pohledávek nikoli pro pohledávku samotnou, ale pro částku přiznávanou jako náhradu nákladů řízení, což bylo považováno za jev vedoucí k dalšímu zadlužování, zejména sociálně slabých osob.

Neobstojí ani námitka žalobce o tom, že náhrada nákladů řízení v neúměrně nízké výši má být přiznána pouze v řízení úspěšnému žalobci, kdežto straně žalované by náležela náhrada nákladů řízení v plné výši (ustanovení § 14b odst. 1 písm. c/ vyhlášky). Z textu tohoto zákonného ustanovení je zřejmé, že se vztahuje toliko na úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně, z čehož vyplývá, že se vždy jedná o úkony právního zástupce žalobce, neboť za období předcházející podání žaloby nelze očekávat vznik nákladů řízení na straně žalované.

Odvolací soud nesdílí ani pochybnosti žalobce o výši částky 50.000,- Kč jakožto tarifní hodnoty, neboť dle jeho názoru není nutné odvíjet tarifní hodnotu,

na kterou lze ustanovení aplikovat od částky

10.000,- Kč jako částky označující bagatelní spory.

Dospěl-li odvolací soud k závěru, že ustanovení § 14b vyhlášky

č. není v rozporu se zákonem ani ústavní úpravou, zabýval

se námitkou žalobce o neaplikovatelnosti tohoto ustanovení v předmětném řízení. Dospěl přitom k závěru, že aplikaci tohoto ustanovení ničeho nebránilo, neboť žalobcem vytýkané podmínky upravené v ustanovení byly splněny. Je logické, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu musí být zcela konkrétní, neboť jinak by takový návrh nemohl

ani vést k vydání elektronického platebního rozkazu, takže v něm musí být mimo jiné uvedeny také skutečnosti svědčící o aktivní legitimaci žalobce. Rovněž ostatní náležitosti zmiňované žalobcem v podaném odvolání jsou typově se opakující. Liší

se jen výše dluhu, označení dlužného období, příp. označení s tím souvisejících skutečností. Nelze proto dospět k jinému závěru než k tomu, že se v daném případě jedná o žalobu na ustáleném vzoru, který činí opakovaně týž žalobce a věci jsou skutkově i právně obdobné.

Okresní soud správně vyčíslil náhradu nákladů řízení ve výši 1.489,- Kč v souladu s ustanovením Z elektronického spisu plyne, že žalobce učinil ve věci 3 úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání návrhu. Podle vyhl.

č. činí odměna 200,- Kč za 1 úkon právní služby, odměna advokáta tak činí 600,- Kč. Advokátu žalobce dále náleží 3x paušální náhrada

po 100,- Kč podle , 21% DPH ve výši 189,- Kč a 400,- Kč za zaplacený soudní poplatek. Tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit advokátu žalobce v souladu s ustanovením ve lhůtě patnácti dnů ode dne jeho doručení ( ).

Vzhledem k tomu, že okresní soud rozhodl o náhradě nákladů řízení správně, byl elektronický platební rozkaz v napadené části potvrzen podle

Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn tím, že procesně neúspěšný žalobce na náhradu nákladů odvolacího řízení nemá právo a procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly ( a ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Ostravě dne 5. prosince 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Lenka Severová, v. r.

Anna Krupanská předsedkyně senátu

- 16

U S N E S E N Í

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Lenky Severové a soudkyň JUDr. Ilony Lövyové a Mgr. Daniely Teterové v právní věci žalobce

EOS Investment Česká republika, s.r.o.,

se sídlem Praha 4, Novodvorská 994, IČ 01411641, zastoupeného Mgr. Zuzanou Kyovskou, advokátkou se sídlem v Praze, Novodvorská 994/138, proti žalovanému

Jánu M.

,

nar. xxx, bytem xxx,

o zaplacení částky 1.873,- Kč s příslušenstvím,

o odvolání žalobce proti elektronickému platebnímu rozkazu Okresního soudu v Karviné ze dne 3.9.2014, č.j. -10,

t a k t o :

I. Elektronický platební rozkaz okresního soudu se ve výroku III.

potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud napadeným elektronickým platebním rozkazem uložil žalovanému, aby do patnácti dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu zaplatil žalobci částku ve výši 1.873,- Kč s 7,75% úrokem z prodlení

od 28.12.2011 do zaplacení (I.) a na náhradě nákladů řízení částku 1.489,- Kč zástupci žalobce (III.).

Proti výroku III. elektronického platebního rozkazu podal žalobce včasné odvolání, kterým se domáhal změny napadaného výroku tak, že žalovaný bude zavázán zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 5.119,- Kč. Namítal, že okresní soud postupoval nesprávně, jestliže na daný případ aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky

č. , který neměl být soudem aplikován pro jednoznačný rozpor s S odkazem na y měl okresní soud posoudit nesoulad s úpravou v . Pokud žalobce využil svého ústavně zaručeného práva být v řízení

před soudem od počátku řádně právně zastoupen dle d, jsou náklady na takové právní zastoupení potřebnými k účelnému uplatnění práva. Znění právo na náhradu účelně vynaložených nákladů popírá, neboť stanovená výše je v poměru k reálně vynaloženým nákladům na právní zastoupení a hotovým výdajům neúměrně nízká. Novelizací vyhlášky zavádějící ustanovení byly překročeny meze zákonného zmocnění obsažené v , o advokacii,

ve spojení s Citované ustanovení je rovněž v rozporu s ústavním pořádkem, ustanovení zakládá nerovnost mezi žalobcem

a žalovaným, neboť náhrada nákladů řízení v neúměrně nízké výši má být přiznána pouze v řízení úspěšnému žalobci. Tato konstrukce je zjevně v rozporu s ustanovením článku 36 odst. 3d, podle kterého jsou si všichni účastníci řízení rovni. Rovněž ve stanovení hranice 50.000,- Kč je rozpor se závěry Ústavního soudu i se zákonem, neboť stanoví jako limit

pro bagatelní spory částku 10.000,- Kč. Tento limit respektoval i Ústavní soud

a přitom bagatelnost sporu označuje Ústavní soud za jednu z podmínek, za nichž je přípustné snížení odměny advokáta u tzv. formulářových žalob. Hranice 50.000,- Kč, která pětinásobně převyšuje limit pro bagatelní spory, byla stanovena zcela

bez hlubšího významu a nemá oporu ani v rozhodování Ústavního soudu. Dále má žalobce za to, že nebylo možné v projednávané věci vůbec aplikovat. V daném případě nelze žalobu označit za návrh podaný

na ustáleném vzoru, nejedná se o žalobu, ve které by se pouze měnila identifikace žalovaného a žalovaná částka. Žalobce v předmětném návrhu uvedl zcela konkrétní a určitá tvrzení, která jsou úplná, a současně splnil svoji zákonnou povinnost zasláním předžalobní výzvy ve smyslu I když žalobce připouští, že jeho nárok co do právních východisek je typově shodný s řadou obdobných nároků,

tato okolnost je determinována typem smluvního vztahu, na základě kterého žalobce pohledávku uplatňuje. Z logiky věci nemůže jít k tíži žalobce skutečnost, že počet subjektů neplnících své závazky plynoucí z dodávky elektřiny či plynu je vysoký. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 23.8.2012 sp. zn. nelze zaměňovat pojmy „formulářová smlouva“ a „formulářová žaloba“, když z existence prvého nelze automaticky dovozovat existenci druhého, respektive pokud je smlouva uzavřena adhezním způsobem, neznamená to, že na jejím základě podávaná žaloba

je tzv. formulářovou žalobou. Dále žalobce uvedl, že při přípravě žaloby je třeba zkoumat celou řadu okolností a nelze přičítat k tíži žalobce, že žalobu podal

na předepsaném formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu.

Odvolací soud přezkoumal elektronický platební rozkaz v napadeném výroku o náhradě nákladů řízení (§ 174 odst. 2 věta druhá a § 174a odst. 3 zákona

č. , , dále jen ) dle a 6

a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Odvolací soud nesdílí názor žalobce o nesprávné aplikaci § 14b vyhlášky

č.

novelizovala o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Tato vyhláška,

jež nabyla účinnosti 1.7.2014, obsahuje ustanovení § 14b, které v odst. 1 stanoví,

že v občanském soudním řízení

a) které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném

opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech,

b) v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000,- Kč a

c) v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení,

činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby

do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty

1. do 10.000,- Kč .............................................. 200,- Kč,

2. přes 10.000,- Kč do 30.000,- Kč .................. 300,- Kč,

3. přes 30.000,- Kč do 50.000,- Kč .................. 500,- Kč.

Namítá-li žalobce, že toto ustanovení nemohlo být použito, neboť je v rozporu s ustanovením , nelze s jeho názorem souhlasit. Toto ustanovení zaručuje úspěšnému účastníku právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výše těchto nákladů je vždy stanovena právním předpisem, který má formu vyhlášky,

a to , přičemž tato byla s účinností od 1.7.2014 novelizována Existence této vyhlášky ničeho nemění na ustanovení , neboť ničeho nemění na tom, že procesně úspěšnému žalobci je náhrada účelně vynaložených nákladů přiznána. Výše odměny za právní zastoupení je stanovena vyhláškou, tj. podzákonnou normou, a to jak v případě , tak v případě , která novelizovala. Dle důvodové zprávy je cílem této novely snaha o snížení částky, kterou je povinna nahradit úspěšné straně neúspěšná strana občanského soudního řízení ve věcech, kde jde o nižší hodnoty peněžitého

plnění. Jde o reakci na aktuální situaci, kdy zejména v případě bagatelních pohledávek docházelo k jevům, které byly podrobně rozepsány v ústavním nálezu

sp. zn. , který k 7.5.2013 zrušil Nejčastěji

se jednalo o vymáhání pohledávek nikoli pro pohledávku samotnou, ale pro částku přiznávanou jako náhradu nákladů řízení, což bylo považováno za jev vedoucí k dalšímu zadlužování, zejména sociálně slabých osob.

Neobstojí ani námitka žalobce o tom, že náhrada nákladů řízení v neúměrně nízké výši má být přiznána pouze v řízení úspěšnému žalobci, kdežto straně žalované by náležela náhrada nákladů řízení v plné výši (ustanovení § 14b odst. 1 písm. c/ vyhlášky). Z textu tohoto zákonného ustanovení je zřejmé, že se vztahuje toliko na úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně, z čehož vyplývá, že se vždy jedná o úkony právního zástupce žalobce, neboť za období předcházející podání žaloby nelze očekávat vznik nákladů řízení na straně žalované.

Odvolací soud nesdílí ani pochybnosti žalobce o výši částky 50.000,- Kč jakožto tarifní hodnoty, neboť dle jeho názoru není nutné odvíjet tarifní hodnotu,

na kterou lze ustanovení aplikovat od částky

10.000,- Kč jako částky označující bagatelní spory.

Dospěl-li odvolací soud k závěru, že ustanovení § 14b vyhlášky

č. není v rozporu se zákonem ani ústavní úpravou, zabýval

se námitkou žalobce o neaplikovatelnosti tohoto ustanovení v předmětném řízení. Dospěl přitom k závěru, že aplikaci tohoto ustanovení ničeho nebránilo, neboť žalobcem vytýkané podmínky upravené v ustanovení byly splněny. Je logické, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu musí být zcela konkrétní, neboť jinak by takový návrh nemohl

ani vést k vydání elektronického platebního rozkazu, takže v něm musí být mimo jiné uvedeny také skutečnosti svědčící o aktivní legitimaci žalobce. Rovněž ostatní náležitosti zmiňované žalobcem v podaném odvolání jsou typově se opakující. Liší

se jen výše dluhu, označení dlužného období, příp. označení s tím souvisejících skutečností. Nelze proto dospět k jinému závěru než k tomu, že se v daném případě jedná o žalobu na ustáleném vzoru, který činí opakovaně týž žalobce a věci jsou skutkově i právně obdobné.

Okresní soud správně vyčíslil náhradu nákladů řízení ve výši 1.489,- Kč v souladu s ustanovením Z elektronického spisu plyne, že žalobce učinil ve věci 3 úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání návrhu. Podle vyhl.

č. činí odměna 200,- Kč za 1 úkon právní služby, odměna advokáta tak činí 600,- Kč. Advokátu žalobce dále náleží 3x paušální náhrada

po 100,- Kč podle , 21% DPH ve výši 189,- Kč a 400,- Kč za zaplacený soudní poplatek. Tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit advokátu žalobce v souladu s ustanovením ve lhůtě patnácti dnů ode dne jeho doručení ( ).

Vzhledem k tomu, že okresní soud rozhodl o náhradě nákladů řízení správně, byl elektronický platební rozkaz v napadené části potvrzen podle

Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn tím, že procesně neúspěšný žalobce na náhradu nákladů odvolacího řízení nemá právo a procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly ( a ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Ostravě dne 5. prosince 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Lenka Severová, v. r.

Anna Krupanská předsedkyně senátu