Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

75Co 25/2014

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U S N E S E N Í

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladimíry Kratochvílové a soudců JUDr. Ing. Radomíra Cába a Mgr. Michala Rendy ve věci žalobce

CETELEM ČR, a. s.

, se sídlem Praha 5, Karla Engliše 5/3208, IČ 25085689, zastoupeného Mgr. Michaelou Fuchsovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Voršilská 10, proti žalovanému

Milanu V.

, nar. xxx, bytem xxx,

o zaplacení částky 14.739 Kč s příslušenstvím

,

k odvolání žalobce proti rozsudku pro zmeškání Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 11. 2013, č. j. -65,

t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu

se

ve výroku o nákladech řízení

potvrzuje

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozsudkem pro zmeškání byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku 14.739 Kč s úrokovým příslušenstvím (výrok I) a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Proti tomuto rozsudku, pouze však proti jeho výroku o náhradě nákladů řízení, podal žalobce včasné odvolání, jímž se domáhal jeho změny tak, aby mu bylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno. Uvedl, že žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 16. 5. 2013, jímž současně odstoupil od úvěrové smlouvy. Předtím ještě učinil několik pokusů spojit se se žalovaným telefonicky, žalovaný mu však sdělil, že na uhrazení celého dluhu nemá prostředky a že se pokusí uhradit alespoň část. Žalovaného tak upozornil na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu. Měl proto za to, že by zaslání další, obsahově totožné, výzvy k úhradě, jakou obsahoval již dopis z 16. 5. 2013, bylo zcela nadbytečné.

Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

Krajský soud po přezkoumání rozsudku okresního soudu v napadeném rozsahu, tj. ve výroku o náhradě nákladů řízení, jakož i předcházejícího řízení, dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není, byť z jiného důvodu, než je uveden v rozsudku okresního soudu.

Z obsahu spisu se podává, že žalobce, jež se v průběhu řízení nechal zastoupit advokátem, se žalobou, podanou dne 10. 9. 2013, domáhal po žalovaném zaplacení částky 14.739 Kč s úrokovým příslušenstvím z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru čerpaného žalovaným dne 23. 12. 2008 v částce 32.898 Kč na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 16. 7. 2008, z něhož ke dni odstoupení 30. 6. 2013 zbývalo zaplatit celkem 14.739 Kč. Okresní soud ve věci vydal dne 11. 9. 2013 platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen. K jednání ve věci samé dne 18. 11. 2013 se dostavil pouze zástupce žalobce, k jehož návrhu byl ve věci vydán napadený rozsudek pro zmeškání. Právo na náhradu nákladů řízení okresní soud procesně úspěšnému žalobci nepřiznal, protože přes výzvu a poučení dle ust. , odst. 3 nepředložil výzvu k plnění splňující náležitosti dle ust. Pokud se týká žalobcem předložené výzvy ze dne 16. 5. 2013, tuto shledal okresní soud nedostatečnou s tím, že žalobce tímto přípisem současně odstoupil od úvěrové smlouvy, tudíž v době provedení tohoto úkonu nebyla celá jeho pohledávka za žalovaným splatná, přičemž účelem ustanovení je umožnit žalovanému splnit svůj dluh v době, kdy již je splatný a umožňuje podání žaloby.

Podle ust. ve znění účinném do 31. 12. 2013, žalobce, který měl úspěch ve věci zahájené podle , má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně poslední známou adresu výzvu k plnění.

V posuzovaném případě žalobce dne 16. 5. 2013 vyhotovil přípis označený jako „odstoupení od úvěrové smlouvy“, jímž jednak od smlouvy o úvěru odstoupil, a dále vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 14.739 Kč, stanovil lhůtu k plnění a uvedl bankovní účet, na který má žalovaný dlužnou částku zaslat. Závěrem jej upozornil, že v případě, že dlužná částka nebude ve stanovené lhůtě zaplacena, bude žalovanému účtován úrok z prodlení. Tento přípis dne 21.5.2013 zaslal žalovanému na jeho adresu uvedenou v žádosti o poskytnutí úvěru.

Pokud okresní soud dovodil, že předmětná výzva neobsahuje náležitosti uvedené v ust. z důvodu, že byla učiněna v době, kdy ještě celá dlužná částka nebyla splatná, nelze dle názoru odvolacího soudu s tímto závěrem okresního soudu souhlasit. K otázce logických (imanentních) náležitostí výzvy podle se v době poměrně nedávné vyjádřil Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp. zn. ze dne 3. 12. 2013 tak, že by taková výzva měla obsahovat lhůtu k plnění, měla by být adresována žalovanému a měla by obsahovat

poučení o následcích v případě nezaplacení dluhu včetně povinnosti hradit náklady řízení

. Není zde uvedeno, že by dlužná částka již musela být splatná a dle názoru odvolacího soudu takový požadavek nelze z cit. ust. dovodit. Z obsahu přípisu žalobce ze dne 16. 5. 2013 se však podává, že zde vůbec není uvedeno poučení žalovaného to tom, že v případě neuhrazení jeho dluhu bude podána žaloba a on bude muset hradit náklady řízení. Odvolací soud shodně s názorem vyjádřeným v citovaném nálezu Ústavního soudu přitom konstatuje, že právě toto poučení je imanentní náležitostí výzvy podle ust. a pokud v přípise žalobce ze dne 16. 5. 2013 uvedeno nebylo, nelze k předmětnému přípisu v intencích ust. přihlížet.

Na tomto závěru nemohlo nic změnit ani tvrzení žalobce o tom, že žalovaného na možnost podání žaloby upozorňoval telefonicky, neboť zde absentuje písemná forma logicky předpokládaná ustanovením

S ohledem na výše uvedené krajský soud podle ust. rozsudek okresního soudu v napadeném výroku o nákladech řízení jako věcně správný potvrdil.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je ve smyslu ust. a odůvodněn skutečností, že žalobce nebyl s odvoláním úspěšný a žalovanému jako procesně úspěšnému účastníku v odvolacím řízení žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení

n e n í

dovolání přípustné ( ).

Olomouc 4. dubna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vladimíra Kratochvílová v. r.

Silvie Dosoudilová předsedkyně senátu

U S N E S E N Í

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladimíry Kratochvílové a soudců JUDr. Ing. Radomíra Cába a Mgr. Michala Rendy ve věci žalobce

CETELEM ČR, a. s.

, se sídlem Praha 5, Karla Engliše 5/3208, IČ 25085689, zastoupeného Mgr. Michaelou Fuchsovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Voršilská 10, proti žalovanému

Milanu V.

, nar. xxx, bytem xxx,

o zaplacení částky 14.739 Kč s příslušenstvím

,

k odvolání žalobce proti rozsudku pro zmeškání Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 11. 2013, č. j. -65,

t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu

se

ve výroku o nákladech řízení

potvrzuje

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozsudkem pro zmeškání byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku 14.739 Kč s úrokovým příslušenstvím (výrok I) a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Proti tomuto rozsudku, pouze však proti jeho výroku o náhradě nákladů řízení, podal žalobce včasné odvolání, jímž se domáhal jeho změny tak, aby mu bylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno. Uvedl, že žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 16. 5. 2013, jímž současně odstoupil od úvěrové smlouvy. Předtím ještě učinil několik pokusů spojit se se žalovaným telefonicky, žalovaný mu však sdělil, že na uhrazení celého dluhu nemá prostředky a že se pokusí uhradit alespoň část. Žalovaného tak upozornil na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu. Měl proto za to, že by zaslání další, obsahově totožné, výzvy k úhradě, jakou obsahoval již dopis z 16. 5. 2013, bylo zcela nadbytečné.

Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

Krajský soud po přezkoumání rozsudku okresního soudu v napadeném rozsahu, tj. ve výroku o náhradě nákladů řízení, jakož i předcházejícího řízení, dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není, byť z jiného důvodu, než je uveden v rozsudku okresního soudu.

Z obsahu spisu se podává, že žalobce, jež se v průběhu řízení nechal zastoupit advokátem, se žalobou, podanou dne 10. 9. 2013, domáhal po žalovaném zaplacení částky 14.739 Kč s úrokovým příslušenstvím z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru čerpaného žalovaným dne 23. 12. 2008 v částce 32.898 Kč na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 16. 7. 2008, z něhož ke dni odstoupení 30. 6. 2013 zbývalo zaplatit celkem 14.739 Kč. Okresní soud ve věci vydal dne 11. 9. 2013 platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen. K jednání ve věci samé dne 18. 11. 2013 se dostavil pouze zástupce žalobce, k jehož návrhu byl ve věci vydán napadený rozsudek pro zmeškání. Právo na náhradu nákladů řízení okresní soud procesně úspěšnému žalobci nepřiznal, protože přes výzvu a poučení dle ust. , odst. 3 nepředložil výzvu k plnění splňující náležitosti dle ust. Pokud se týká žalobcem předložené výzvy ze dne 16. 5. 2013, tuto shledal okresní soud nedostatečnou s tím, že žalobce tímto přípisem současně odstoupil od úvěrové smlouvy, tudíž v době provedení tohoto úkonu nebyla celá jeho pohledávka za žalovaným splatná, přičemž účelem ustanovení je umožnit žalovanému splnit svůj dluh v době, kdy již je splatný a umožňuje podání žaloby.

Podle ust. ve znění účinném do 31. 12. 2013, žalobce, který měl úspěch ve věci zahájené podle , má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně poslední známou adresu výzvu k plnění.

V posuzovaném případě žalobce dne 16. 5. 2013 vyhotovil přípis označený jako „odstoupení od úvěrové smlouvy“, jímž jednak od smlouvy o úvěru odstoupil, a dále vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 14.739 Kč, stanovil lhůtu k plnění a uvedl bankovní účet, na který má žalovaný dlužnou částku zaslat. Závěrem jej upozornil, že v případě, že dlužná částka nebude ve stanovené lhůtě zaplacena, bude žalovanému účtován úrok z prodlení. Tento přípis dne 21.5.2013 zaslal žalovanému na jeho adresu uvedenou v žádosti o poskytnutí úvěru.

Pokud okresní soud dovodil, že předmětná výzva neobsahuje náležitosti uvedené v ust. z důvodu, že byla učiněna v době, kdy ještě celá dlužná částka nebyla splatná, nelze dle názoru odvolacího soudu s tímto závěrem okresního soudu souhlasit. K otázce logických (imanentních) náležitostí výzvy podle se v době poměrně nedávné vyjádřil Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp. zn. ze dne 3. 12. 2013 tak, že by taková výzva měla obsahovat lhůtu k plnění, měla by být adresována žalovanému a měla by obsahovat

poučení o následcích v případě nezaplacení dluhu včetně povinnosti hradit náklady řízení

. Není zde uvedeno, že by dlužná částka již musela být splatná a dle názoru odvolacího soudu takový požadavek nelze z cit. ust. dovodit. Z obsahu přípisu žalobce ze dne 16. 5. 2013 se však podává, že zde vůbec není uvedeno poučení žalovaného to tom, že v případě neuhrazení jeho dluhu bude podána žaloba a on bude muset hradit náklady řízení. Odvolací soud shodně s názorem vyjádřeným v citovaném nálezu Ústavního soudu přitom konstatuje, že právě toto poučení je imanentní náležitostí výzvy podle ust. a pokud v přípise žalobce ze dne 16. 5. 2013 uvedeno nebylo, nelze k předmětnému přípisu v intencích ust. přihlížet.

Na tomto závěru nemohlo nic změnit ani tvrzení žalobce o tom, že žalovaného na možnost podání žaloby upozorňoval telefonicky, neboť zde absentuje písemná forma logicky předpokládaná ustanovením

S ohledem na výše uvedené krajský soud podle ust. rozsudek okresního soudu v napadeném výroku o nákladech řízení jako věcně správný potvrdil.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je ve smyslu ust. a odůvodněn skutečností, že žalobce nebyl s odvoláním úspěšný a žalovanému jako procesně úspěšnému účastníku v odvolacím řízení žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení

n e n í

dovolání přípustné ( ).

Olomouc 4. dubna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vladimíra Kratochvílová v. r.

Silvie Dosoudilová předsedkyně senátu