Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57Co 860/2013

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-421

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu

JUDr. Bohumíra Žídka a soudkyň Mgr. Ivany Pavlíčkové a JUDr. Ilony Lövyové

v právní věci žalobce Ing. Petra K ., nar. xxx, bytem xxx, zastoupeného JUDr. Pavlem Procházkou, advokátem v Brně, Majdalenky č. 7, proti žalovanému: Česká republika - Státní pozemkový úřad , se sídlem v Praze 3, Husinecká č. 1024/11a, IČ: 45797072, o určení neexistence přednostního práva , o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále, pobočka v Krnově ze dne 18.4.2013, č. j. -398,

t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu se

mění

takto:

Žaloba, aby bylo určeno, že při prodeji pozemků parc. č. 1114, 1151, 1157, 1331, 1336, 1347, 1397, 1398, 1479 a 1500, zapsaných v katastru nemovitostí

u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště v Krnově na LV č. 10002 pro katastrální území a obec Osoblaha, nejsou splněny podmínky pro vznik přednostního práva z titulu nájmu uvedených pozemků podle , se

zamítá

.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 660,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem okresního soudu bylo určeno, že při prodeji výše ve výroku uvedených pozemků nejsou splněny podmínky pro vznik přednostního práva z titulu jejich nájmu podle (výrok I.) a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 29.975,87 Kč (výrok II.).

Proti rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, kterým se domáhal jeho změny a zamítnutí žaloby. Vytýkal okresnímu soudu, že při posuzování platnosti předmětných nájemních smluv (dále nájemní smlouvy) postupoval zcela formalisticky. Zdůraznil, že nájemní smlouva je smlouvou sjednanou mezi stranami

a že zákon pro její uzavření nepožaduje písemnou formu. V řízení bylo prokázáno, že žádná ze smluvních stran nájemních smluv neměla žádné pochybnosti o tom, jaká část zemského povrchu má být na jejich základě nájemcem obdělávána. Závěr soudu, že právní úkon je absolutně neplatný, je vždy závažným zásahem do právní jistoty a dotýká se zejména účastníků takového právního úkonu. Proto je ze strany soudu třeba dodržovat zásadu autonomie vůle a v případě pochybností vždy hledat důvody pro platnost než pro neplatnost právního úkonu – zde poukázal žalovaný na právní větu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. . Okresní soud dovodil neurčitost nájemních smluv ze skutečnosti, že příloha, ve které byly pozemky označeny, nebyla označena tak, aby bylo nepochybné, ke které nájemní smlouvě patří. Žalovaný namítal, že kdyby okresní soud vyjádřil pochybnost ohledně žalovaným předložených kopií dokumentů, k nimž žádný z účastníků nevznesl námitku jejich nepravosti, mohl žalovaný doložit jejich originály. Žalovaný dále popsal, jak jsou u něho kopie smluv a jejich dodatky včetně příloh tvořeny, jak se s listinami nakládá a jakým způsobem je zajišťována i kompletnost jejich originálů,

a navrhl k důkazu originály nájemních smluv. Poukázal na to, že žádný zákon nestanoví obligatorní náležitosti označování příloh nájemní smlouvy, a s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. a uvedl, že pro požadavek určitosti nájemní smlouvy je zcela dostačující, kdyžy, tvořící spolu formální a obsahový celek, jsou spolu pevně spojeny a oboustranně označeny otiskem úředního razítka a podpisem příslušného pracovníka. Žalovaný dále vytýkal okresnímu soudu, že se nevypořádal s otázkou naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení, ačkoliv žalovaný nedostatek naléhavého právního zájmu namítal. Žalobce sám absolutní neplatnost nájemních smluv ani netvrdil a tedy ani neprokazoval, účastníci řízení měli za to, že předmětem sporu je přednostní právo podle a jestliže žalobce nikdy nezpochybnil formální stránku nájemních smluv, postupoval okresní soud v rozporu se zásadou projednávací. Povinnost tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem leží výlučně na žalobci a v případech, kdy žalobce není účastníkem smlouvy, soudu nenáleží automaticky zkoumat platnost takové smlouvy ex offo. Žalovaný také vytkl okresnímu soudu, že neprovedl důkazy žalovaným navržené k prokázání, že byly splněny podmínky pro uplatnění přednostního práva. Dále namítal, že žalovaný, jak je označen v záhlaví napadeného rozsudku, tj. Státní pozemkový úřad České republiky, není vybaven hmotněprávní pasivní věcnou legitimací a že rozsudek je proto neurčitý a nevykonatelný. Poukázal na to, že podle ,

o Státním pozemkovém úřadu a změně souvisejících zákonů, je Státní pozemkový úřad organizační složkou státu a že podle ,

o nakládání s majetkem České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, není organizační složka státu právnickou osobou a nemá tedy právní subjektivitu.

Žalobce navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Je správný názor okresního soudu o neplatnosti nájemních smluv. Z dokumentů předložených žalovaným nebylo zcela jednoznačné, ke které nájemní smlouvě přináleží další dokumenty, které by měly tvořit její přílohu a nedílnou součást. S ohledem na závěr o neplatnosti nájemních smluv se okresní soud již neopíral o argumentaci žalobce, podle které po provedení pozemkových úprav pronajal žalovaný příslušným nájemcům jinou část zemského povrchu (pozemky), než která byla pronajata a těmito nájemci užívána před provedením pozemkových úprav. Tím došlo k zániku původních nájemních vztahů, a pokud by bylo možno konstatovat, že došlo ke vzniku nájemních vztahů nových, v žádném případě nemohly být předmětem nájmu stejné pozemky. Tvrzení žalovaného o nedostatku naléhavého právního zájmu je nedůvodné. Žalobce se žalobou domáhal určení neexistence přednostního práva z titulu nájmu dotčených pozemků podle , při jejich prodeji. Svůj naléhavý právní zájem prokázal, jelikož u žalovaného řádně uplatnil žádost o úplatný převod těchto pozemků na základě veřejné nabídky žalovaného,

a tvrzení žalovaného o existenci přednostního práva z titulu nájmu znemožňovalo žalobci účastnit se soutěže s ostatními zájemci o převod těchto pozemků, resp. toto právo využít. Namítané označení žalovaného je dle žalobce pouhou zjevnou nesprávností, kterou lze kdykoli odstranit podle

Odvolací soud na základě včasného odvolání žalovaného přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu ( věta první ), rozsudek přezkoumal dále ve smyslu , 3 a 5 včetně předcházejícího řízení, přitom postupoval podle Čl. II bodu 2. přechodných ustanovení podle ustanovení (), ve znění účinném před 1.1.2014 (dále jen ) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné.

K označení žalovaného v záhlaví napadeného rozsudku odvolací soud uvádí, že se jedná toliko o nesprávné označení žalovaného, které však neznamená nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalovaného. Pochybení v označení žalovaného proto nebylo důvodem pro zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/ § 221 odst. 1 písm.

a/ ) pro vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, kterou nebylo možno napravit v odvolacím řízení. Žaloba byla podána proti žalovanému označenému jako Pozemkový fond České republiky, tento subjekt byl v průběhu řízení zrušen , o Státním pozemkovém úřadu a změně některých souvisejících zákonů, který nabyl účinnosti dnem 1.1.2013. Podle

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do všech práv a povinností Pozemkového fondu České republiky vstoupila Česká republika s tím, že k výkonu těchto práv a povinností je příslušný Státní pozemkový úřad. Na straně žalovaného je proto třeba od 1.1.2013 pokračovat s Českou republikou - Státním pozemkovým úřadem, která je právním nástupcem žalovaného ze zákona, přičemž nynější označení žalovaného vyplývá ze zákonné úpravy ( , o nakládání s majetkem České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, a , o Státním pozemkovém úřadu a změně některých souvisejících zákonů). Odvolací soud proto chybu v označení žalovaného napravil v záhlaví tohoto rozsudku jeho správným označením v souladu s uvedenou zákonnou úpravou.

Žalobce se žalobou domáhal určení, že nebyly splněny podmínky pro vznik přednostního práva z titulu nájmu označených zemědělských pozemků ve smyslu , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uveřejnil nabídku prodeje předmětných pozemků podle tohoto zákona, že žalobce podal žádost o úplatný převod pozemků podle tohoto zákona, že z dopisu žalovaného ze dne 13.5.2011 vyplývá, že mezi osobami, které rovněž požádaly o převod pozemků, jsou osoby, které uplatnily přednostní právo z titulu nájmu a že těmto osobám budou pozemky převedeny, aniž by žalovaný učinil výzvu podle uvedeného zákona a že u každého z předmětných pozemků existuje jedna žádost s předností z titulu nájmu. Podle žalobce žalovaný jednal v rozporu s uvedeným zákonem, neboť v rozhodném období třetím osobám nesvědčilo právo nájmu k předmětným pozemkům.

Okresní soud se zabývat důvodnosti žaloby po věcné stránce. Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť v době veřejné nabídky žalovaného na prodej pozemků podle nebyly u žalovaným označených třetích osob splněny podmínky pro přednostní prodej z titulu dlouhodobého nájmu ve smyslu tohoto zákona. Podle závěru okresního soudu jsou označené nájemní smlouvy absolutně neplatné ve smyslu obč. zák., který spočívá v neurčitosti předmětu nájmu. K námitce žalovaného o nedostatku naléhavého právního zájmu žalobce na jím požadovaném určení se okresní soud sice výslovně nevyjádřil, jestliže však posoudil nárok žalobce věcně, lze dovodit, že si ji vyhodnotil jako nedůvodnou, tedy že podmínka naléhavého právního zájmu žalobce na předmětné určovací žalobě byla ve smyslu splněna.

Odvolací soud při posouzení důvodnosti námitky žalovaného o nedostatku naléhavého právního zájmu žalobce na jím požadovaném určení dospěl k odlišnému závěru. Žalobce se žalobou domáhá určení, že nebyly splněny podmínky pro vznik přednostního práva z titulu nájmu označených zemědělských pozemků ve smyslu (ve znění do 31.12.2012, kdy byl tento zákon zrušen s účinností od 1.1.2013). Jedná se tak o určovací žalobu ve smyslu , podle kterého žalobou lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Předpokladem úspěšnosti žaloby na určení podle je, aby žalobce prokázal, že má na jím požadovaném určení naléhavý právní zájem. Jak vyplynulo z tvrzení žalobce v průběhu řízení před okresním soudem, jakož i ve vyjádření k odvolání žalovaného, žalobce tvrdí, že jeho naléhavý právní zájem na předmětné určovací žalobě spočívá v tom, že v daném případě byla dotčena jeho práva, neboť nesouhlasí s žalovaným, že pro převod pozemků existují přednostní práva třetích osob z titulu jejich nájmu, a že v důsledku tohoto názoru žalovaného nebylo žalobci umožněno, aby se zúčastnil s ostatními účastníky, za stejných podmínek soutěže o koupi pozemků nabízených žalovaným podle Podle názoru odvolacího soudu však z těchto žalobcem tvrzených důvodů nevyplývá existence naléhavého právního zájmu na předmětné určovací žalobě. Vyhovění žaloby by totiž nemělo za následek změnu v postavení žalobce jako zájemce o koupi pozemků od žalovaného. Jednalo by se toliko o konstatování, který by ovšem pro účastníky předmětných nájemních smluv nebylo závazné – viz

, neboť podle tohoto zákonného ustanovení je rozhodnutí soudu závazné pouze pro účastníky řízení. Ostatní osoby nezavazuje, a protože výrokem rozsudku, kterým by bylo vyhověno žalobě žalobce, není řešena otázka povahy předmětných nájemních smluv, přitom závazný je pouze výrok rozsudku ( ), takové rozhodnutí by nic nezměnilo na postavení nájemců dle předmětných nájemních smluv a v důsledku toho ani na postavení žalobce jako zájemce o koupi předmětných pozemků. Žalobou žalobce jako žalobou určovací by nebyl naplněn preventivní účel určovací žaloby ve smyslu , jestliže by se rozhodnutím o ní nic nezměnilo na postavení žalobce ve vztahu k žalovanému ve smyslu Výrokem soudu, který je závaznou částí rozsudku, není otázka povahy předmětných nájemních smluv řešena, a konstatování

o nesplnění podmínek pro vznik přednostního práva z titulu nájmu uvedených pozemků podle , je tak konstatováním toliko v obecné rovině, bez konkrétních dopadů na postavení jak žalobce, tak na žalovaného, potažmo účastníky předmětných nájemních smluv v pozici nájemců pozemků. Jestliže platí, že naléhavý právní zájem na určení ve smyslu je dán tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by bez tohoto určení se jeho právní postavení stalo nejistým, pak vyhověním předmětné určovací žalobě by se na právním postavení žalobce coby zájemce o koupi předmětných pozemků nemohlo z uvedených důvodů nic změnit. Požadované určení, které ovšem není určením existence či neexistence práva nebo právního vztahu, proto nemůže ovlivnit postavení žalobce vůči žalovanému.

Odvolací soud z uvedených důvodů dospěl k závěru, že podmínka naléhavého právního zájmu pro předmětnou určovací žalobu nebyla podle splněna. Rozsudek okresního soudu proto odvolací soud změnil podle tak, že se žaloba zamítá.

Jelikož rozsudek okresního soudu byl změněn, odvolací soud podle rozhodl také o nákladech řízení před okresním soudem. Podle by měl úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, který neměl ve věci úspěch. Žalovaný výši nákladů řízení nesdělil, a proto ta nevyplývá ani z obsahu spisu, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle a tak, že žalobce ve věci neúspěšný je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 660,- Kč představující jízdné vlakem z Prahy do Ostravy a zpět.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí

je možno

podat dle ust. dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení, u okresního soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.

V Ostravě dne 27. února 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Bohumín Žídek, v.r.

Renáta Plíhalová předseda senátu

-421

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu

JUDr. Bohumíra Žídka a soudkyň Mgr. Ivany Pavlíčkové a JUDr. Ilony Lövyové

v právní věci žalobce Ing. Petra K ., nar. xxx, bytem xxx, zastoupeného JUDr. Pavlem Procházkou, advokátem v Brně, Majdalenky č. 7, proti žalovanému: Česká republika - Státní pozemkový úřad , se sídlem v Praze 3, Husinecká č. 1024/11a, IČ: 45797072, o určení neexistence přednostního práva , o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále, pobočka v Krnově ze dne 18.4.2013, č. j. -398,

t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu se

mění

takto:

Žaloba, aby bylo určeno, že při prodeji pozemků parc. č. 1114, 1151, 1157, 1331, 1336, 1347, 1397, 1398, 1479 a 1500, zapsaných v katastru nemovitostí

u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště v Krnově na LV č. 10002 pro katastrální území a obec Osoblaha, nejsou splněny podmínky pro vznik přednostního práva z titulu nájmu uvedených pozemků podle , se

zamítá

.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 660,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem okresního soudu bylo určeno, že při prodeji výše ve výroku uvedených pozemků nejsou splněny podmínky pro vznik přednostního práva z titulu jejich nájmu podle (výrok I.) a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 29.975,87 Kč (výrok II.).

Proti rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, kterým se domáhal jeho změny a zamítnutí žaloby. Vytýkal okresnímu soudu, že při posuzování platnosti předmětných nájemních smluv (dále nájemní smlouvy) postupoval zcela formalisticky. Zdůraznil, že nájemní smlouva je smlouvou sjednanou mezi stranami

a že zákon pro její uzavření nepožaduje písemnou formu. V řízení bylo prokázáno, že žádná ze smluvních stran nájemních smluv neměla žádné pochybnosti o tom, jaká část zemského povrchu má být na jejich základě nájemcem obdělávána. Závěr soudu, že právní úkon je absolutně neplatný, je vždy závažným zásahem do právní jistoty a dotýká se zejména účastníků takového právního úkonu. Proto je ze strany soudu třeba dodržovat zásadu autonomie vůle a v případě pochybností vždy hledat důvody pro platnost než pro neplatnost právního úkonu – zde poukázal žalovaný na právní větu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. . Okresní soud dovodil neurčitost nájemních smluv ze skutečnosti, že příloha, ve které byly pozemky označeny, nebyla označena tak, aby bylo nepochybné, ke které nájemní smlouvě patří. Žalovaný namítal, že kdyby okresní soud vyjádřil pochybnost ohledně žalovaným předložených kopií dokumentů, k nimž žádný z účastníků nevznesl námitku jejich nepravosti, mohl žalovaný doložit jejich originály. Žalovaný dále popsal, jak jsou u něho kopie smluv a jejich dodatky včetně příloh tvořeny, jak se s listinami nakládá a jakým způsobem je zajišťována i kompletnost jejich originálů,

a navrhl k důkazu originály nájemních smluv. Poukázal na to, že žádný zákon nestanoví obligatorní náležitosti označování příloh nájemní smlouvy, a s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. a uvedl, že pro požadavek určitosti nájemní smlouvy je zcela dostačující, kdyžy, tvořící spolu formální a obsahový celek, jsou spolu pevně spojeny a oboustranně označeny otiskem úředního razítka a podpisem příslušného pracovníka. Žalovaný dále vytýkal okresnímu soudu, že se nevypořádal s otázkou naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení, ačkoliv žalovaný nedostatek naléhavého právního zájmu namítal. Žalobce sám absolutní neplatnost nájemních smluv ani netvrdil a tedy ani neprokazoval, účastníci řízení měli za to, že předmětem sporu je přednostní právo podle a jestliže žalobce nikdy nezpochybnil formální stránku nájemních smluv, postupoval okresní soud v rozporu se zásadou projednávací. Povinnost tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem leží výlučně na žalobci a v případech, kdy žalobce není účastníkem smlouvy, soudu nenáleží automaticky zkoumat platnost takové smlouvy ex offo. Žalovaný také vytkl okresnímu soudu, že neprovedl důkazy žalovaným navržené k prokázání, že byly splněny podmínky pro uplatnění přednostního práva. Dále namítal, že žalovaný, jak je označen v záhlaví napadeného rozsudku, tj. Státní pozemkový úřad České republiky, není vybaven hmotněprávní pasivní věcnou legitimací a že rozsudek je proto neurčitý a nevykonatelný. Poukázal na to, že podle ,

o Státním pozemkovém úřadu a změně souvisejících zákonů, je Státní pozemkový úřad organizační složkou státu a že podle ,

o nakládání s majetkem České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, není organizační složka státu právnickou osobou a nemá tedy právní subjektivitu.

Žalobce navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Je správný názor okresního soudu o neplatnosti nájemních smluv. Z dokumentů předložených žalovaným nebylo zcela jednoznačné, ke které nájemní smlouvě přináleží další dokumenty, které by měly tvořit její přílohu a nedílnou součást. S ohledem na závěr o neplatnosti nájemních smluv se okresní soud již neopíral o argumentaci žalobce, podle které po provedení pozemkových úprav pronajal žalovaný příslušným nájemcům jinou část zemského povrchu (pozemky), než která byla pronajata a těmito nájemci užívána před provedením pozemkových úprav. Tím došlo k zániku původních nájemních vztahů, a pokud by bylo možno konstatovat, že došlo ke vzniku nájemních vztahů nových, v žádném případě nemohly být předmětem nájmu stejné pozemky. Tvrzení žalovaného o nedostatku naléhavého právního zájmu je nedůvodné. Žalobce se žalobou domáhal určení neexistence přednostního práva z titulu nájmu dotčených pozemků podle , při jejich prodeji. Svůj naléhavý právní zájem prokázal, jelikož u žalovaného řádně uplatnil žádost o úplatný převod těchto pozemků na základě veřejné nabídky žalovaného,

a tvrzení žalovaného o existenci přednostního práva z titulu nájmu znemožňovalo žalobci účastnit se soutěže s ostatními zájemci o převod těchto pozemků, resp. toto právo využít. Namítané označení žalovaného je dle žalobce pouhou zjevnou nesprávností, kterou lze kdykoli odstranit podle

Odvolací soud na základě včasného odvolání žalovaného přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu ( věta první ), rozsudek přezkoumal dále ve smyslu , 3 a 5 včetně předcházejícího řízení, přitom postupoval podle Čl. II bodu 2. přechodných ustanovení podle ustanovení (), ve znění účinném před 1.1.2014 (dále jen ) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné.

K označení žalovaného v záhlaví napadeného rozsudku odvolací soud uvádí, že se jedná toliko o nesprávné označení žalovaného, které však neznamená nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalovaného. Pochybení v označení žalovaného proto nebylo důvodem pro zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/ § 221 odst. 1 písm.

a/ ) pro vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, kterou nebylo možno napravit v odvolacím řízení. Žaloba byla podána proti žalovanému označenému jako Pozemkový fond České republiky, tento subjekt byl v průběhu řízení zrušen , o Státním pozemkovém úřadu a změně některých souvisejících zákonů, který nabyl účinnosti dnem 1.1.2013. Podle

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do všech práv a povinností Pozemkového fondu České republiky vstoupila Česká republika s tím, že k výkonu těchto práv a povinností je příslušný Státní pozemkový úřad. Na straně žalovaného je proto třeba od 1.1.2013 pokračovat s Českou republikou - Státním pozemkovým úřadem, která je právním nástupcem žalovaného ze zákona, přičemž nynější označení žalovaného vyplývá ze zákonné úpravy ( , o nakládání s majetkem České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, a , o Státním pozemkovém úřadu a změně některých souvisejících zákonů). Odvolací soud proto chybu v označení žalovaného napravil v záhlaví tohoto rozsudku jeho správným označením v souladu s uvedenou zákonnou úpravou.

Žalobce se žalobou domáhal určení, že nebyly splněny podmínky pro vznik přednostního práva z titulu nájmu označených zemědělských pozemků ve smyslu , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uveřejnil nabídku prodeje předmětných pozemků podle tohoto zákona, že žalobce podal žádost o úplatný převod pozemků podle tohoto zákona, že z dopisu žalovaného ze dne 13.5.2011 vyplývá, že mezi osobami, které rovněž požádaly o převod pozemků, jsou osoby, které uplatnily přednostní právo z titulu nájmu a že těmto osobám budou pozemky převedeny, aniž by žalovaný učinil výzvu podle uvedeného zákona a že u každého z předmětných pozemků existuje jedna žádost s předností z titulu nájmu. Podle žalobce žalovaný jednal v rozporu s uvedeným zákonem, neboť v rozhodném období třetím osobám nesvědčilo právo nájmu k předmětným pozemkům.

Okresní soud se zabývat důvodnosti žaloby po věcné stránce. Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť v době veřejné nabídky žalovaného na prodej pozemků podle nebyly u žalovaným označených třetích osob splněny podmínky pro přednostní prodej z titulu dlouhodobého nájmu ve smyslu tohoto zákona. Podle závěru okresního soudu jsou označené nájemní smlouvy absolutně neplatné ve smyslu obč. zák., který spočívá v neurčitosti předmětu nájmu. K námitce žalovaného o nedostatku naléhavého právního zájmu žalobce na jím požadovaném určení se okresní soud sice výslovně nevyjádřil, jestliže však posoudil nárok žalobce věcně, lze dovodit, že si ji vyhodnotil jako nedůvodnou, tedy že podmínka naléhavého právního zájmu žalobce na předmětné určovací žalobě byla ve smyslu splněna.

Odvolací soud při posouzení důvodnosti námitky žalovaného o nedostatku naléhavého právního zájmu žalobce na jím požadovaném určení dospěl k odlišnému závěru. Žalobce se žalobou domáhá určení, že nebyly splněny podmínky pro vznik přednostního práva z titulu nájmu označených zemědělských pozemků ve smyslu (ve znění do 31.12.2012, kdy byl tento zákon zrušen s účinností od 1.1.2013). Jedná se tak o určovací žalobu ve smyslu , podle kterého žalobou lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Předpokladem úspěšnosti žaloby na určení podle je, aby žalobce prokázal, že má na jím požadovaném určení naléhavý právní zájem. Jak vyplynulo z tvrzení žalobce v průběhu řízení před okresním soudem, jakož i ve vyjádření k odvolání žalovaného, žalobce tvrdí, že jeho naléhavý právní zájem na předmětné určovací žalobě spočívá v tom, že v daném případě byla dotčena jeho práva, neboť nesouhlasí s žalovaným, že pro převod pozemků existují přednostní práva třetích osob z titulu jejich nájmu, a že v důsledku tohoto názoru žalovaného nebylo žalobci umožněno, aby se zúčastnil s ostatními účastníky, za stejných podmínek soutěže o koupi pozemků nabízených žalovaným podle Podle názoru odvolacího soudu však z těchto žalobcem tvrzených důvodů nevyplývá existence naléhavého právního zájmu na předmětné určovací žalobě. Vyhovění žaloby by totiž nemělo za následek změnu v postavení žalobce jako zájemce o koupi pozemků od žalovaného. Jednalo by se toliko o konstatování, který by ovšem pro účastníky předmětných nájemních smluv nebylo závazné – viz

, neboť podle tohoto zákonného ustanovení je rozhodnutí soudu závazné pouze pro účastníky řízení. Ostatní osoby nezavazuje, a protože výrokem rozsudku, kterým by bylo vyhověno žalobě žalobce, není řešena otázka povahy předmětných nájemních smluv, přitom závazný je pouze výrok rozsudku ( ), takové rozhodnutí by nic nezměnilo na postavení nájemců dle předmětných nájemních smluv a v důsledku toho ani na postavení žalobce jako zájemce o koupi předmětných pozemků. Žalobou žalobce jako žalobou určovací by nebyl naplněn preventivní účel určovací žaloby ve smyslu , jestliže by se rozhodnutím o ní nic nezměnilo na postavení žalobce ve vztahu k žalovanému ve smyslu Výrokem soudu, který je závaznou částí rozsudku, není otázka povahy předmětných nájemních smluv řešena, a konstatování

o nesplnění podmínek pro vznik přednostního práva z titulu nájmu uvedených pozemků podle , je tak konstatováním toliko v obecné rovině, bez konkrétních dopadů na postavení jak žalobce, tak na žalovaného, potažmo účastníky předmětných nájemních smluv v pozici nájemců pozemků. Jestliže platí, že naléhavý právní zájem na určení ve smyslu je dán tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by bez tohoto určení se jeho právní postavení stalo nejistým, pak vyhověním předmětné určovací žalobě by se na právním postavení žalobce coby zájemce o koupi předmětných pozemků nemohlo z uvedených důvodů nic změnit. Požadované určení, které ovšem není určením existence či neexistence práva nebo právního vztahu, proto nemůže ovlivnit postavení žalobce vůči žalovanému.

Odvolací soud z uvedených důvodů dospěl k závěru, že podmínka naléhavého právního zájmu pro předmětnou určovací žalobu nebyla podle splněna. Rozsudek okresního soudu proto odvolací soud změnil podle tak, že se žaloba zamítá.

Jelikož rozsudek okresního soudu byl změněn, odvolací soud podle rozhodl také o nákladech řízení před okresním soudem. Podle by měl úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, který neměl ve věci úspěch. Žalovaný výši nákladů řízení nesdělil, a proto ta nevyplývá ani z obsahu spisu, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle a tak, že žalobce ve věci neúspěšný je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 660,- Kč představující jízdné vlakem z Prahy do Ostravy a zpět.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí

je možno

podat dle ust. dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení, u okresního soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.

V Ostravě dne 27. února 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Bohumín Žídek, v.r.

Renáta Plíhalová předseda senátu