Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21Co 611/2013

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Jiřího Petržálka a JUDr. Marie Kubištové ve věci péče o

nezletilého M S,

nar. xxx, trvale i fakticky bytem u otce, syna matky K S, nar. xxx, bytem xxx, zast. Mgr. Janem Kulhánkem, advokátem se sídlem Hořice, Jungmannova 346, a otce M S, nar. xxx, bytem xxx, Spolková republika Německo, o návrhu matky na schválení dohody rodičů nezletilého na úpravu rodičovské zodpovědnosti a úpravu styku k nezletilému, k odvolání matky proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 30.7.2013, č. j. -13,

takto:

Usnesení okresního soudu se

zrušuje

a věc se

vrací

okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud zastavil řízení (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Předmětem řízení bylo schválení dohody o úpravě poměrů k nezletilému na dobu po rozvodu manželství rodičů (výchova, výživa, styk). Řízení bylo zahájeno návrhem matky. Okresní soud zjistil z rodného listu nezletilého, že je německým státním příslušníkem. V centrální evidenci obyvatel není nezletilý zapsán. Podáním z 5.6.2013 sdělil zástupce matky, že nezletilý žije u matky. Podle zprávy došlé okresnímu soudu dne 19.7.2013 prohlásila matka na Městském úřadu H, že s otcem nezletilého již delší dobu nevedou společnou domácnost, nezl. M bydlí ve společné domácnosti s otcem v xxx ve Spolkové republice Německo, kde také navštěvuje školu, a do budoucna nehodlají na této situaci nic měnit. Do České republiky jezdí nezletilý pouze na návštěvy. Okresní soud dále zjistil z výpisu z technologického centra Ministerstva vnitra ČR, že matka má na území ČR ukončen pobyt občana ČR, je vdaná za otce dítěte. V rámci zkoumání podmínek řízení podle uzavřel okresní soud, že není dána pravomoc českých soudů. Podle je namísto obecného soudu k řízení příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště, jde-li o věc péče o nezletilé, o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, o osvojení nebo o povolení uzavřít manželství nezletilému. Podle , o mezinárodním právu soukromém a procesním se vztahy mezi rodiči a dětmi, včetně výchovy a výživy, řídí právem státu, jehož příslušníkem je dítě. Žije-li dítě v Československé socialistické republice, mohou být tyto vztahy posuzovány podle práva československého, je-li to v zájmu dítěte. Podle článku 8 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti jsou soudy členského státu příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu. Protože nezletilý je cizím státním příslušníkem, na území ČR nemá trvalý pobyt ani se zde fakticky nezdržuje a nezdržoval, matka sama uvádí, že nezletilý syn žije společně se svým otcem ve Spolkové republice Německo, kde navštěvuje školské zařízení, a na této skutečnost nechtějí rodiče alespoň prozatím nic měnit, není dána pravomoc českých justičních orgánů ani jejich příslušnost a jedná se o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, dle kterého řízení musí být podle zastaveno bez nutnosti rozhodnout o postoupení věci jinému orgánu. Okresní soud argumentoval i bodem 12 nařízení s tím, že pravidla pro určení příslušnosti ve věcech rodičovské zodpovědnosti stanovená tímto nařízením jsou formulována s ohledem na nejlepší zájmy dítěte, zejména na blízkost. To znamená, že příslušným by měl být především soud členského státu, ve kterém má dítě své obvyklé bydliště, s výjimkou určitých případů změny bydliště dítěte, nebo soud určený dohodou nositelů rodičovské zodpovědnosti.

Proti usnesení podala odvolání matka. Namítala, že nebyla předem seznámena se zprávou Městského úřadu H a že tato zpráva obsahuje prohlášení, které by matka s ohledem na svá předchozí podání stěží učinila. Dále namítala, že okresní soud nesprávně aplikoval ust. a namísto nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27.11.2003 (Brusel II bis), podle něhož pokračuje příslušnost soudu členského státu v případě týkající se rodičovské zodpovědnosti, je-li u tohoto soudu zahájeno řízení o návrhu na rozvod, rozluku nebo na prohlášení manželství za neplatné, za předpokladu, že alespoň jeden z rodičů má rodičovskou zodpovědnost a manželé a nositelé rodičovské zodpovědnosti v době zahájení řízení příslušnost soudů výslovně či jiným jednoznačným způsobem přijali a je to v zájmu dítěte. Tyto podmínky byly podle matky naplněny, jelikož rodičovskou zodpovědnost mají oba rodiče, příslušnost soudů jednoznačně přijali podáním návrhu u Okresního soudu v Jičíně a je v zájmu dítěte, které bydlí s matkou, aby věc projednaly soudy v místě bydliště matky. Matka má sice na území ČR ukončen pobyt občana ČR, ale přes dva roky fakticky a převážně žije na adrese xxx. Navrhla, aby bylo usnesení zrušeno pro vady řízení a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Krajský soud přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že nejsou podmínky pro jeho potvrzení ani změnu, neboť okresní soud posuzoval otázku pravomoci podle ustanovení, které na souzenou věc nedopadá a na základě neúplných podkladů. Proto odvolací soud napadené usnesení zrušil podle a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně potud, že otázku pravomoci českých soudů je třeba v souzené věci posuzovat podle nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 z 27.11.2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Protože předmětem řízení je úprava rodičovské zodpovědnosti k nezletilému pro dobu po rozvodu manželství rodičů, měl okresní soud postupovat nikoli podle čl. 8 cit. nařízení, ale podle čl. 12, které je speciální k čl. 8 právě pro případy určování rodičovské zodpovědnosti v souvislosti s rozvodem manželství rodičů. Podle tohoto ustanovení soudy členského státu příslušné podle článku 3 rozhodovat o návrhu na rozvod, rozluku nebo na prohlášení manželství za neplatné, jsou příslušné rozhodovat v každé věci týkající se rodičovské zodpovědnosti spojené s tímto návrhem v případě, že alespoň jeden z manželů má rodičovskou zodpovědnost k dítěti, manželé a nositelé rodičovské zodpovědnosti v době zahájení řízení příslušnost soudů výslovně či jiným jednoznačným způsobem přijali a je to v zájmu dítěte. Tento článek stanoví výjimky z obecného pravidla čl. 8 nařízení. Za splnění stanovených podmínek mohou být vedle soudů v členském státě obvyklého pobytu dítěte k rozhodování ve věcech rodičovské zodpovědnosti mezinárodně pravomocné i soudy příslušné pro řízení o rozvod manželství, je-li s tímto řízením rozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti spojeno (nezáleží na tom, zda podle vnitrostátního práva jsou řízení formálně spojená či nikoli, ale je třeba vycházet z předmětu řízení o rodičovské zodpovědnosti). Je-li tímto předmětem úprava poměrů dítěte v souvislosti s rozvodem manželství rodičů, tj. jde o úpravu pro dobu po rozvodu, lze pravomoc posoudit podle čl. 12 odst. 1 bez ohledu na to, zda se jedná o rozhodování v samostatném řízení nebo v řízení rozvodovém. Smyslem čl. 12 je, aby řízení o rozvod manželství a úprava rodičovské zodpovědnosti s ním související proběhly v jednom státě. Nařízení vyžaduje splnění tří kumulativních podmínek: alespoň jeden z manželů musí být nositelem rodičovské zodpovědnosti k dítěti, manželé a nositelé rodičovské zodpovědnosti pravomoc rozvodového soudu výslovně či jednoznačným způsobem přijali a takto stanovená pravomoc je v zájmu dítěte.

Těmito podmínkami se okresní soud vzhledem ke svému jinému právnímu názoru nezabýval. Neobjasněná zůstává v řízení i otázka bydliště nezletilého, která by měla význam v rámci posuzování třetí podmínky (zájem dítěte) podle čl. 12 nařízení. V podání soudu ze dne 5.6.2013 je uvedeno autentické prohlášení matky, že syn žije u své matky, a její adresa je xxx. Naproti tomu v podání opatrovníka je zachyceno (zprostředkovaně) prohlášení matky opačné a v odvolání matka zpochybňuje, že by takové prohlášení učinila. Za tohoto stavu nelze učinit jednoznačný závěr o bydlišti nezletilého ani posoudit splnění podmínek článku 12 nařízení.

Okresní soud zjistí z rozvodového spisu rodičů, zda oba manželé přijali příslušnost k rozvodovému řízení českého soudu. Pokud ano, pak bude zjišťovat další okolnosti pro závěr, že takto stanovená pravomoc pro řízení o rodičovské zodpovědnosti je v zájmu nezletilého. Půjde zejména o zjištění pravidelnosti, podmínek a důvodů pobytu na území členského státu, státní příslušnosti dítěte, místa a podmínek školní docházky, jazykových znalostí, rodinných a sociálních vazeb dítěte v uvedeném státě. Nestačí pouze fyzická přítomnost dítěte v členském státě, ale je třeba zohlednit i další skutečnosti, které mohou nasvědčovat tomu, že tato přítomnost nemá pouze dočasnou či příležitostnou povahu a že pobyt dítěte vykazuje jistou integraci v rámci sociálního a rodinného prostředí. V zájmu dítěte (z hlediska podmínek čl. 12 nařízení) bude, aby o úpravě rodičovské zodpovědnosti pro dobu po rozvodu manželství rodičů rozhodoval soud, v jehož obvodu je nezletilý integrován v rámci sociálního a rodinného prostředí.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.

V Hradci Králové dne 19. prosince 2013

předsedkyně senátu