Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21Co 500/2013

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-87

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Jiřího Petržálka a JUDr. Marie Kubištové ve věci oprávněného

Vodafone Czech Republic, a.s.

, se sídlem Vinohradská 167, Praha 10, IČ: 25788001, zastoupeného JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem Vyskočilova 1326, Praha 4, proti povinnému

P R

, bytem ---, o exekuci, k odvolání povinného proti usnesení soudního exekutora JUDr. Marcela Smékala, Exekutorský úřad Praha – východ, se sídlem Michelská 1326/62, Praha 4, ze dne 12. srpna 2013, čj. 081 EX 12602/10-046,

takto:

Usnesení soudního exekutora

se mění

tak, že se návrh povinného ze dne 30.7.2013 na zastavení exekuce neodmítá.

Odůvodnění:

Soudní exekutor usnesením označeným v záhlaví zamítl návrh povinného ze dne 30.7.2013 na zastavení exekuce pro opožděnost. V odůvodnění uvedl, že o důvodu zastavení exekuce se povinný dozvěděl více než 15 dnů přede dnem podáním návrhu na zastavení exekuce. Soudní exekutor proto za použití ustanovení § 55 odst. 1 exekučního řádu návrh povinného na zastavení exekuce pro opožděnost odmítl.

Proti tomuto usnesení podal povinný včas odvolání a namítl, že nedodržení lhůty není důvodem pro odmítnutí návrhu, neboť exekuci lze zastavit i bez návrhu. Navrhl proto, aby jeho návrh na zastavení exekuce nebyl odmítnut.

Odvolací soud odvolání projednal bez nařízení jednání podle § 214 odst. 2 písm. c), § 55c odst. 5 exekučního řádu a dospěl k závěru, že je opodstatněné.

Podle § 55 odst. 1 návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci.

Exekuční řízení, shodně jako výkon rozhodnutí podle , je vedeno zásadou, že exekuci nutno zastavit v jakémkoliv okamžiku jejího provádění, pokud vyjde najevo skutečnost, pro kterou je její další vedení nepřípustné. Jinými slovy řečeno, pokud je zde důvod, který činí exekuci nepřípustnou, nelze v ní nadále pokračovat a musí být zastavena. Takový důvod zde přitom může být dán již v okamžiku jejího nařízení, ale vyjde najevo později a nebo vznikne až v průběhu provádění exekuce. Zastavení exekuce je základním právním prostředkem ochrany povinného po jejím nařízení.

Uvedená zásada se projevuje v exekučním řádu např. v ustanovení § 55 odst. 4, § 55 odst. 5 exekučního řádu, podle kterého soudní exekutor i soud mohou o zastavení exekuce rozhodnout i bez návrhu.

Z tohoto pohledu se musí nutně lhůta 15 dnů uvedená v § 55 odst. 1 exekučního řádu jevit pouze jako lhůta pořádková, jejíž nedodržení nemá za následek odmítnutí návrhu povinného. Takový procesní postup nemá ani oporu v žádném zákonném ustanovení. Žádné ustanovení exekučního řádu totiž výslovně nestanoví, že by opožděný návrh (ve smyslu § 55 odst. 1 exekučního řádu) soudní exekutor odmítl. Z hlediska ekonomie řízení se ani nejeví rozumné, aby byl návrh povinného na zastavení exekuce odmítnut pro opožděnost z důvodu nedodržení lhůty podle § 55 odst. 1 exekučního řádu a současně se skutečnostmi uvedenými v návrhu, soudní exekutor nebo soud zabýval (a musel by se jimi zabývat) z povinnosti úřední. Pokud by soudní exekutor z povinnosti úřední dospěl k závěru, že je dán důvod pro zastavení exekuce a oprávněný by se zastavením exekuce nesouhlasil, požádal by o zastavení exekuce exekuční soud (§ 55 odst. 4 věta druhá exekučního řádu).

Pokud tedy soudní exekutor návrh povinného odmítl pro opožděnost z důvodu nedodržení lhůty 15 dnů stanovené v exekučního řádu, aniž by se návrhem dále zabýval (viz , 4 ) je jeho právní posouzení věci nesprávné.

Odvolací soud proto usnesení soudního exekutora změnil tak, že se návrh povinného na zastavení exekuce neodmítá ( , exekučního řádu).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání ani dovolání přípustné.

V Hradci Králové dne 31. října 2013

předsedkyně senátu