Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

69Co 379/2013

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudců JUDr. Jany Jirmářové a Mgr. Martina Řezníčka ve věci žalobce:

A. L., spol. s.r.o

., se sídlem P., Ch. 166, zast. advokátem, proti žalovanému:

T

.

N.

, místo podnikání P-9, B. 773/45,

o zaplacení částky 3.795,- Kč s příslušenstvím

, k odvolání žalovaného proti rozsudku pro zmeškání Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 14.5.2013, č.j. -26,

t a k t o :

Rozsudek soudu I. stupně

s e

ve vyhovujícím výroku II. a ve výroku III. o náhradě nákladů řízení

z r u š u j e

a v tomto rozsahu

s e

věc

v r a c í

soudu I. stupně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným rozsudkem pro zmeškání soud I. stupně co do částky 3.795,- Kč řízení zastavil (výrok I.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 0,3% denně z částky 3.795,- Kč od 7.7.2012 do 8.1.2013 (výrok II.) a povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8.689,20 Kč (výrok III.).

Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení žalované částky jakožto dluhu za provedenou opravu havarovaného vozidla žalovaného tovární značky Škoda Octavia. Podáním ze dne 8.2.2013 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 3.795,- Kč, neboť žalovaný jistinu po podání žaloby zaplatil. Soud proto v tomto rozsahu řízení částečně zastavil ( ). K nařízenému jednání dne 14.5.2013 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k němu řádně a včas předvolán, přičemž předvolání obsahovalo i poučení o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Protože žalobce, který se k jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, soud I. stupně pokládal tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech sporu za nesporná. Na tomto základě soud I. stupně rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání ( ). Na základě žalobních tvrzení (po částečném zpětvzetí žaloby) byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 0,3% denně z částky 3.795,- Kč od 7.7.2012 (kdy nastala splatnost vymáhané jistiny) do 8.1.2013, kdy žalovaný jistinu žalobci zaplatil (, , obch. zák.). Povinnost k náhradě nákladů řízení uložil žalovanému podle výsledku řízení ( ) a podle procesního zavinění na částečném zastavení řízení ( věta druhá ).

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas odvolání proti výroku II. a III. Namítal, že neobdržel předvolání k jednání na den 14.5.2013, o konání jednání nevěděl a nemohl se jej zúčastnit ani se z jednání omluvit. O tom, že jednání proběhlo, se dozvěděl až doručením napadeného rozsudku do datové schránky dne 16.6.2013. Z těchto důvodů nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Dále pak vznášel námitky k uplatněnému nároku. Nesouhlasil ani s povinností hradit náklady řízení žalobci, které dvojnásobně převyšují jistinu, neboť věc mohla být vyřešena mimosoudně, kdyby ho žalobce řádně vyzval k zaplacení dluhu včetně požadovaného příslušenství. Navrhl, aby byl rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích II. a III. zrušen.

Žalobce považoval odvolání žalovaného za nedůvodné a navrhl potvrzení napadeného rozsudku.

Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a shledal odvolání důvodným.

Rozsudek pro zmeškání soud přezkoumá jen z důvodů uvedených v ( ).

Podle jsou odvolacím důvodem u odvolání proti rozsudku pro zmeškání jen vady uvedené v a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání.

Podle lze odvolání odůvodnit tím, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud I. stupně, rozhodnutí soudu I. stupně vydal vyloučený soudce nebo soud I. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát.

K uvedeným nedostatkům by byl odvolací soud povinen přihlédnout v rámci své přezkumné činnosti, i když nejsou odvolatelem namítány. Řízení před soudem I. stupně však těmito základními procesními vadami postiženo nebylo.

Předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání upravuje Rozsudek pro zmeškání lze vydat, zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů a ve věcech uvedených v nejméně 30 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání; v takovém případě se pokládají tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná ( ).

V projednávané věci soud I. stupně vydal rozsudek pro zmeškání, neboť dospěl k závěru, že předpoklady pro jeho vydání byly splněny.

Žalovaný však namítal, že předvolání k prvnímu jednání, které se ve věci konalo a při kterém byl vyhlášen rozsudek pro zmeškání, mu nebylo řádně doručeno.

Z obsahu spisu se podává, že žalovanému bylo předvolání k jednání nařízenému na 14.5.2013 doručováno poštou na adresu místa podnikání Praha 9, Bryksova 773/45, když soud I. stupně zjistil, že žalovaný nemá datovou schránku podnikající fyzické osoby (existenci datové schránky fyzické osoby nezjišťoval). Protože adresát nebyl zastižen, byla zásilka uložena dne 5.3.2013 na poště. Protože zásilku nebylo možné po uplynutí 10 dnů vložit do schránky adresáta, byla vrácena soudu s poznámkou, že adresát je odstěhován a nemá schránku. Soud I. stupně vyvěsil o tom posléze sdělení na úřední desce od 29.3.2013 do 29.4.2013 (, / ).

Ministerstvo vnitra sdělilo soudu I. stupně (v rámci šetření soudu I. stupně dle ), že žalovaný má datovou schránku fyzické osoby zřízenou ode dne 30.11.2012, která byla zpřístupněna ode dne 5.12.2012.

(a ani , o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů) nerozlišuje v rámci úpravy doručování v ust. až adresu pro doručování (prostřednictvím veřejné datové sítě) do datové schránky fyzické osobě a podnikající fyzické osobě, na rozdíl od zvláštní úpravy doručování prostřednictvím doručujícího orgánu, kde rozlišuje adresu pro doručování fyzické osoby a podnikající fyzické osoby ( písm a/ - j/). Adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je adresa datové schránky (bez dalšího rozlišení) evidovaná podle zvláštního právního předpisu ( ), kterým je , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

I když upravuje v datovou schránku fyzické osoby a v datovou schránku podnikající fyzické osoby (z čehož vyplývá, že fyzická osoba může mít zřízeny dvě datové schránky), nemá zvláštní úpravu adresy pro doručování do datové schránky fyzické osobě nebo podnikající fyzické osobě, když nestanoví, do které datové schránky mají být soudní písemnosti (podnikající) fyzické osobě doručovány.

Pouze instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001-Org. ze dne 3.12.2001, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, ve znění pozdějších předpisů, uvádí v § 13a odst.5, že při doručování fyzickým osobám je nutné rozlišovat mezi datovou schránkou fyzické osoby a datovou schránkou fyzické osoby podnikající, není-li předsedou senátu, samosoudcem, soudcem, asistentem soudce, justičním čekatelem, vyšším soudním úředníkem nebo soudním tajemníkem anebo soudním vykonavatelem určeno jinak. Instrukce však je jen interním předpisem a není obecně závazným právním předpisem a nemůže tak mít dopad do práv účastníků řízení. Nadto, byť instrukce uvádí, že je třeba rozlišovat doručování do datové schránky fyzické osoby a podnikající fyzické osoby, neuvádí, za jakých podmínek (v jakých případech) je třeba k tomuto rozlišování přistoupit; jinými slovy neurčuje, kdy má být adresou pro doručování fyzické osobě datová schránka fyzické osoby a kdy datová schránka podnikající fyzické osoby. Z tohoto důvodu nemá uvedené ustanovení reálné uplatnění ani jako interní předpis pro soudy.

Úprava doručování soudních písemností stojí na tom, že adresát je odpovědný za existenci adresy pro doručování v rámci ochrany vlastních zájmů. Zřídí-li si (podnikající) fyzická osoba datovou schránku fyzické osoby nebo podnikající fyzické osoby nebo obě schránky, lze rozumně předpokládat, že očekává, že jí případné soudní písemnosti budou do takové datové schránky (nebo do jedné z nich) doručovány. Rozlišování, zda případné soudní písemnosti doručované prostřednictvím veřejné datové sítě jsou určeny pro fyzickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, může způsobit (při absenci procesněprávní úpravy, která zásadně nepřipouští použití analogie) jen nepředvídatelné těžkosti a nejistotu v posuzování účinnosti doručení do datových schránek, což jistě nebylo smyslem úpravy přednostního doručování soudních písemností do datových schránek ( ), které si (podnikající) fyzické osoby mohou (některé musí) zřídit jako adresu pro doručování.

Proto je třeba při doručování soudních písemností fyzické osobě do datových schránek fyzické osoby či podnikající fyzické osoby vycházet z toho, že není rozdílu mezi fyzickou osobou a podnikající fyzickou osobou, neboť se vždy jedná o tentýž subjekt práva. Má-li fyzická osoba (bez ohledu na to, zda v řízení vystupuje jako podnikající fyzická osoba) zřízenou datovou schránku jako fyzická osoba nebo jako podnikající fyzická osoba, a nesdělí soudu jinou adresu pro doručování, je třeba jí doručovat soudní písemnosti do takto zřízené datové schránky (alespoň do jedné z nich).

Protože v daném případě nebylo předvolání k jednání žalovanému doručováno prostřednictvím datové schránky, kterou měl žalovaný jako fyzická osoba již v době doručování předvolání k jednání zřízenu (i když byl v žalobě označen jako podnikající fyzická osoba), nýbrž mu bylo doručováno prostřednictvím doručujícího orgánu, je takové doručení (když si žalovaný zásilku osobně nepřevzal) neúčinné. Jelikož předvolání k jednání na den 14.5.2013 nebylo žalovanému řádně doručeno, trpí řízení vadou, u níž nelze vyloučit nesprávné rozhodnutí ve věci (a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava), a nebyly tak splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání podle

Odvolací soud proto z těchto důvodů zrušil rozsudek soudu I. stupně v napadeném vyhovujícím výroku II. a v závislém výroku III. o náhradě nákladů řízení a v tomto rozsahu vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení (, ), aniž bylo třeba nařizovat odvolací jednání ( ).

V dalším řízení soud I. stupně znovu projedná žalobou zbývající uplatněný nárok na zaplacení příslušenství pohledávky a v novém konečném rozhodnutí rozhodne i o náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení ( ).

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.

V Praze dne 1. října 2013

JUDr. Aleš Šťastný, v.r.

předseda senátu