Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1Co 7/2013

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-20

U s n e s e n í

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Táni Šimečkové a JUDr. Jana Zavrtálka v právní věci žalobce

INTERGRAM, nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, o. s.,

se sídlem Praha 1, Na Poříčí 1066/27, PSČ 110 00, IČ 00537772, zastoupeného JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, PSČ 170 00, proti žalovanému

KLIMATEX a.s.

se sídlem Brno, Šujanovo nám. 3, PSČ 602 00, IČ 277 34 528,

o zaplacení částky 599 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti elektronickému platebnímu rozkazu Krajského soudu v Brně ze dne 16. listopadu 2012,č. j. -7,

t a k t o :

I. Elektronický platební rozkaz krajského soudu se v napadené části,

to je v odstavci II. výroku,

m ě n í

tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4.551 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám advokáta JUDr. Jiřího Vlasáka.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení

ve výši 968 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám advokáta JUDr. Jiřího Vlasáka.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud elektronickým platebním rozkazem uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 457 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 457 Kč od 19. 6. 2011 do zaplacení, dále částku 142 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 2.238,80 Kč. Náhradu nákladů přiznal žalobci s odkazem na ustanovení a ustanovení a , tak, že žalobci přiznal náhradu nákladů skutečně potřebných k účelnému uplatňování práva a výši odměny za zastupování advokátem určil jako ekvivalent jednonásobku požadované jistiny, jelikož jsou pro to dány důvody zvláštního zřetele hodné.

Žalobce napadl rozhodnutí včasným odvoláním, zaměřeným pouze do odstavce II. výroku, v němž namítal nesprávné právní posouzení věci krajským soudem. Žalobce je přesvědčen, že krajský soud nesprávně posoudil možnost ponížení náhrady nákladů řízení úspěšnému žalobci, neboť nález Ústavního soudu sp. zn. na daný spor nedopadá. Nález Ústavního soudu řeší skupinu případů odlišnou od kategorií pohledávek, která je předmětem tohoto řízení. Nález Ústavního soudu snížil náklady řízení, respektive odměnu advokáta při vymáhání pohledávek týkajících se nezaplaceného jízdného. U těchto pohledávek došlo k extrémnímu případu ve způsobu vymáhání, kdy tyto pohledávky byly masově přeprodávány inkasním společnostem s cílem utržit zisk právě s ohledem na přiznané náklady soudního řízení. Další specifikum těchto řízení spočívalo v okolnosti, že se jednalo o bagatelní věc, kdy byl nárok uplatněn formulářovou žalobou, jednalo se o smlouvy, kde jednou ze stran byl spotřebitel, který je vyloučen z možnosti sjednat si obsah smlouvy s jiným obsahem a dále právo na peněžní plnění vymáhá jiný než původní věřitel a žalobce s žalovanými pohledávkami obchoduje. Je zjevné, že pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, je odlišného charakteru. Zejména se jedná o pohledávky vyplývající z uplatnění autorských a jiných práv. Byť byla žaloba podána na formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, nejedná se o typicky formulářovou žalobu. Ani jeden z účastníků řízení není spotřebitel. Naopak na straně žalovaného je vždy podnikatel, který nesplnil svůj závazek uhradit licenční odměnu dle uzavřené licenční smlouvy. Pohledávku vymáhá kolektivní správce práv, kterému vznikla, tj. původní věřitel. Podle žalobce řízení z porušení autorských práv nelze srovnávat s řízením týkajícího se nezaplacení jízdného. Zákonodárce si při tvorbě zákona uvědomoval, že spory vyplývající z autorského zákona jsou náročnější právní oblastí, proto je k řešení sporu s autorskoprávní problematikou příslušný krajský soud. Zástupce žalobce zvažuje podání každé žaloby podle dostupných podkladů

a okolnosti věci, přičemž příprava žalobních návrhů je výsledkem kreativní činnosti právního zástupce, který musí aktuálně reflektovat na měnící se právní úpravu zejména úroku z prodlení, soudního poplatku a poměrně často dochází též ke změně formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Je třeba též vzít v úvahu, že žalobce vyvíjel snahu, aby žalovaný závazek uhradil již v mimosoudní fázi sporu, s čímž mu vznikaly náklady. Žalovaný tyto snahy v konečném důsledku ignoroval. Žalobce dále poukázal na rozhodovací praxi vrchních soudů, které shodně v rámci nákladů soudního řízení přiznávají odměnu advokáta dle ustanovení V tomto směru odkázal na rozhodnutí Vrchního

soudu v Olomouci sp. zn. a Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. . Obě usnesení byla vydána po vydání předmětného ústavního nálezu. S ohledem na uvedené skutečnosti se žalobce domáhal přiznání odměny advokáta dle ve výši 2.500 Kč, 2 x paušální náhradu hotových výdajů dle ve výši 600 Kč, 20% DPH ve výši 620 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem 4.520 Kč.

Žalovaný se k odvolání žalobce nevyjádřil.

Podle , čl. II., přechodných ustanovení, bodu 1., kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, není-li dále stanoveno jinak, použije se , ve znění tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle čl. II., přechodných ustanovení, bodu 10. cit. zákona, odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.

Novela provedená nabyla v celém rozsahu účinnosti 1. 7. 2009. Řízení bylo zahájeno po tomto datu, odvolání směřuje proti rozhodnutí vydanému dne 16. listopadu 2012, proto odvolací soud z podnětu podaného odvolání provedl odvolací řízení podle po novele provedené (dále jen ). Řízení bylo zahájeno dne 27. dubna 2012, kdy byl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen žaloba) doručen soudu, proto výši odměny za zastoupení účastníka advokátem je třeba stanovit podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění po novele provedené (dále jen cit. vyhláška) a výši náhrad stanovit podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), pro právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti (do 31.12.2012) ve znění po novele provedené a pro právní služby poskytnuté po nabytí účinnosti ve znění po novele provedené touto vyhláškou (dále jen advokátní tarif).

Odvolací soud po zjištění, že podané odvolání splňuje obecné náležitosti uvedené v ustanovení a že odvolání je přípustné (k tomu srovnej též usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. února 2013,

č. j. -54), přezkoumal rozhodnutí v napadené části, jakož i jemu předcházející řízení, v souladu s ustanovením tak učinil bez nařízení odvolacího jednání a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce

je důvodné.

Podle ustanovení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Podle ustanovení náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje, odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty a odměna za zastupování.

Podle ustanovení odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy.

Podle ustanovení jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

Podle ustanovení písm c) ministerstvo stanoví vyhláškou paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním předpisem, a to pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení.

Účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náleží náhrada nákladů řízení vůči tomu účastníkovi, který v řízení neuspěl. O plný úspěch žalobce jde bez pochybností tam, kde soud žalobě zcela vyhoví. Obecně pro všechny případy rozhodování o přiznání náhrady nákladů platí princip, že lze přiznat náhradu pouze těch nákladů, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Takovým nákladem je vždy odměna za profesionální zastoupení advokátem, notářem nebo patentovým zástupcem.

Při rozhodování podle , tedy o nepřiznání náhrady nákladů řízení

z důvodu zvláštního zřetele hodných, se musí jednat o případ, kdy by se rozhodnutí jevilo jako příliš tvrdé. Soud musí velmi pečlivě zkoumat, zda podmínky pro užití tohoto ustanovení jsou dány. Zákon tyto podmínky nevymezuje a ponechává

je na úvaze soudu, přičemž důvody zvláštního zřetele musí být dány na straně žalobce i žalovaného. Musí se jednat o okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl a zároveň by bylo spravedlivě možno požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Jinak řečeno, je třeba zkoumat nejen dopad uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení

do majetkové sféry neúspěšného účastníka, ale i dopad nepřiznání náhrady nákladů řízení do majetkové sféry účastníka úspěšného. Soud tak především přihlíží k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení,

ale i k okolnostem, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, k postojům účastníků v průběhu řízení a podobně. Ustanovení má sloužit k odstranění nepřiměřené tvrdosti, tedy k dosažení spravedlnosti pro účastníky řízení.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou došlou krajskému soudu dne 27. dubna 2012 se žalobce domáhal úhrady odměny ze smlouvy č. 2311152129, kterou žalobce poskytl žalovanému licenci k provozování veřejné produkce

na provozovně Klimatex, Jiráskovo nám. 1439/4, Ostrava pro rok 2011. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci licenční odměnu sjednanou pro rok 2011 ve výši 457 Kč, kterou přes opakované výzvy žalobce neuhradil. Žalobce se proto domáhal zaplacení pohledávky ve výši 457 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 457 Kč vyčíslené v souladu s článkem IV. odstavec 1 smlouvy č. 2311152129 za období od 19. 6. 2011 do 24. 4. 2012 ve výši 142 Kč. Na náhradě nákladů řízení požadoval zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a odměnu právního zastoupení ve výši 3.720 Kč vč. DPH. Krajský soud zcela vyhověl návrhu elektronickým platebním rozkazem vydaným dne 16. listopadu 2012, č. j. -7, přičemž rozhodnutí o nákladech řízení odůvodnil odkazem na ustanovení a

Rozhodnutí o přiznaných nákladech řízení odůvodnil krajský soud tím, že žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů a výši odměny za zastupování určil jako ekvivalent jednonásobku požadované jistiny, jelikož jsou pro to dány důvody zvláštního zřetele hodné. Konstatoval, že žalobce svůj nárok uplatnil vzorovým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž jsou měněny toliko identifikační údaje žalovaného, číslo licenční smlouvy, název a adresa provozovny žalovaného, splatnost pohledávky, výše pohledávky a počátek prodlení. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce u podepsaného soudu pomocí uvedeného vzorového návrhu od začátku roku 2012 podal 112 obdobných návrhů. Návrh splňuje znaky tzv. formulářové žaloby, kterou blíže vymezil Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 29. března 2012. Ústavní soud dovodil, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti též krajský soud poukázal na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ve věci sp. zn. , v němž odvolací soud přisvědčil závěru krajského soudu, že v dané věci je přiměřená odměna, která se rovná jednonásobku vymáhané jistiny, dále, že v případě návrhu žalobce jde o formulářovou žalobu, kdy návrh má podobu využitého vzoru, který se liší od své předlohy jen v minimální míře, a to právě, aby mohl být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. V dané věci by proto stanovení odměny dle neodpovídalo hodnotě práce, kterou musel advokát za zastupování vynaložit. Advokát ve věci učinil pouze dva úkony právní služby, a to převzetí zastoupení a podání návrhu na zahájení řízení, které na odborné znalosti a vynaložený čas nekladly žádné větší nároky. Soud dále musel vzít v úvahu i to, že předmětem řízení je nízká finanční částka, jedná

se o tzv. bagatelní věc, ve vztahu k níž by výše odměny advokáta stanovená podle byla neadekvátní. Krajský soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2.238,80 Kč, která představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za zastupování ve výši jednonásobku požadované jistiny 599 Kč, náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč dle a 20% DPH ve výši 239,80 Kč.

Uplatněný nárok žalobce odvozoval z písemné hromadné smlouvy č. 2311152129 uzavřené dne 18. 5. 2011, kterou žalovanému udělil oprávnění výkonu práva užít zveřejněné záznamy výkonu výkonných umělců a zvukové záznamy výkonu nebo jiných a zvukově obrazových záznamů – videoklipy na provozovně Klimatex, Jiráskovo nám. 1439/4, Ostrava pro rok 2011, přičemž celková sjednaná roční odměna 457 Kč byla splatná do 30 dnů od podpisu smlouvy; v případě, že neuhradí provozovatel odměnu ve sjednané době, je částka splatná bez 5% slevy. V článku IV. bodu 1 si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den, která je splatná do 30 dnů od doručení písemné výzvy k její úhradě. Písemnou výzvou ze dne 4. ledna 2012 odeslanou žalovanému na dodejku, která byla žalovanému doručena dne 10. ledna 2012, žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 457 Kč. Mimosoudní upomínka byla odeslána L. M. z útvaru veřejných produkcí žalobce.

Odvolací soud oceňuje snahu krajského soudu ke sjednocení rozhodovací praxe o nákladech řízení v typově shodných sporech o zaplacení licenční odměny či vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor nositelů práv chráněných autorským zákonem. Pokud krajský soud ve svém závěru vychází z rozhodnutí odvolacího soudu Vrchního soudu v Olomouci, vyjádřeném v rozhodnutí č. j. , pak v době zahájení řízení se výše paušální odměny za zastupování advokátem v občanském soudním řízení řídila V době vydání tohoto rozhodnutí nebyl odvolací soud konfrontován s živelným uplatňováním žalob o zaplacení bagatelních částek na základě uvedených právních titulů a původním striktním respektováním ustanovení odměnu za zastupování advokátem zásadně přiznával dle Následně pod tlakem rozsáhlého množství typově shodných sporů uplatněných návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu na základě shodných skutkových tvrzení, v nichž byla pouze měněna doba, za níž byl žalobou uplatněný nárok požadován a byly měněny podnikatelské subjekty na straně žalované, které neplnily buď svou smluvní povinnost z licenční smlouvy nebo nevydaly dobrovolně bezdůvodné obohacení získané na úkor nositelů autorských práv, i odvolací soud dospěl k závěru, že v živelném množství

jsou podávány žaloby shodného žalobce, zastoupeného shodným advokátem, na základě totožných skutkových tvrzení, pouze s rozdílnou výši částek, která je požadována uplatněným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Charakteristickým rysem tzv. bagatelního řízení je, že rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podléhá přezkumu pouze v případě, že soud zastavil řízení pro zpětvzetí žaloby, případně žalobě vyhověl rozsudkem pro uznání či pro zmeškání nebo bylo o nároku rozhodnuto platebním rozkazem.

Ve snaze sjednotit rozhodovací činnost o náhradě nákladů řízení v typově shodných sporech, odvolací soud konstatuje, že vychází ze závěrů vyjádřených v nálezu Ústavního soudu, sp. zn. v řízeních, která byla zahájena žalobou na vydání elektronického platebního rozkazu do 1. března 2012, tedy do nabytí účinnosti novely , žalobou vůči podnikateli, který v rámci své podnikatelské činnosti užil dílo chráněné autorským zákonem bez řádné licenční smlouvy, případně na základě licenční smlouvy, v níž si nemohl sjednat podmínky plnění s jiným obsahem, v níž žalobce při stanovení odměny vychází ze svých sazebníků. Odvolací soud zdůrazňuje, že ústavní nález v bodu 31 zmiňuje, že nález přistupuje k překlenutí mezery v platném právním řádu v době, kdy výše vymáhaných pohledávek byla ve zjevném nepoměru k odměně za zastoupení advokátem dle Tuto zjevnou nepřiměřenost ovšem odstranila novela , a sice , s účinností od 1. března 2012 tak, že v poměrně podrobně stanoví sazby pro dílčí rozpětí uplatněného peněžitého plnění:

1. do 100 Kč 1.000 Kč,

2. přes 100 do 500 Kč 1.500 Kč,

3. přes 500 do 1.000 Kč 2.500 Kč,

4. přes 1.000 do 2.000 Kč 3.750 Kč,

5. přes 2 000 do 5.000 Kč 4.800 Kč,

6. přes 5.000 do 10.000 Kč 7.500 Kč,

7. přes 10.000 do 200.000 Kč 7.500 Kč a 17% z částky přesahující 10.000 Kč,

8. přes 200.000 Kč do 10.000.000 Kč 39.800 Kč a 2% z částky přesahující

200.000 Kč,

9. přes 10.000.000 Kč 235.800 Kč a 0,15% z částky přesahující 10.000.000 Kč.

Novela nevytvořila žádnou samostatnou sazbu odměn pro skupinu „formulářových žalob“ či skupinu „bagatelních sporů“, avšak v bodech 1 – 6 ustanovení právě na řízení o takových žalobách reflektuje. Obdobně kritériem přiměřenosti odměny za zastoupení advokátem prolíná i novela advokátního tarifu (srovnej zejména , která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2013). Odvolací soud proto respektuje vůli tvůrce právního předpisu vyjádřenou na podkladě zákonného zmocnění ( ) v novele a uzavírá, ža při rozhodování o náhradě nákladů řízení o peněžité plnění nebo o jiné penězi ocenitelné plnění, včetně sporů o bagatelní částky (částky do 10.000 Kč) nebo sporů na podkladě „formulářových žalob“ zahájeném po datu 1. března 2012 je třeba výši odměny za zastoupení účastníka advokátem určit podle ustanovení , kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č.

Odvolací soud proto změnil napadené rozhodnutí podle ustanovení a žalobci navýšil náhradu nákladů prvostupňového řízení z důvodů dále uvedených.

Protože řízení bylo zahájeno žalobou podanou dne 27. dubna 2012, tedy po účinnosti novely , je nutno v daném případě odměnu za zastoupení advokátem přiznat podle tohoto novelizovaného právního předpisu

a zohlednit základní kritérium, a to kritérium úspěšnosti v daném řízení. O náhradě nákladů řízení je pak zapotřebí rozhodnout v souladu s ustanovením Pokud novelizovaná právní úprava upravuje v bodu 3 sazbu odměny ve věcech, v nichž je předmětem řízení zaplacení peněžité částky nebo jiné penězi ocenitelné plnění přes 500 Kč do 1.000 Kč ve výši 2.500 Kč, je nutno nahlížet na takto stanovenou odměnu při uplatnění pohledávky ve výši 599 Kč jako na odměnu přiměřenou, která není ve zjevném nepoměru k žalobou uplatněné pohledávce.

Úspěšnému žalobci tak náleží náhrada odměny za zastoupení advokátem dle § 3 odst. 1 bodu 3 cit. vyhlášky, neboť předmětem řízení byla nezaplacená odměna, včetně smluvní pokuty, tedy částka přes 500 Kč, z níž náleží paušální odměna ve výši 2.500 Kč, dále 2 x paušální náhrada dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 600 Kč a 21% DPH ve výši 651 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. K navýšení DPH z 20% na výši 21% došlo, protože daňová povinnost vzniká ke dni poskytnutého plnění. Vzhledem k paušálnímu zvýšení DPH od 1. ledna 2013 na 21%, po jehož účinnosti bude plnění poskytnuto, bylo nutné navýšit přiznanou náhradu nákladů řízení o tuto zvýšenou daň. K této odměně za zastoupení advokátem dále náleží žalobci náhrada zaplaceného soudního poplatku, avšak pouze v účelně vynaložené výši. Celkem odvolací soud přiznal žalobci náhradu nákladů prvostupňového řízení ve výši 4.551 Kč.

Podle ve spojení s odvolací soud přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení podle cit. vyhlášky ve výši 1.000 Kč snížené podle o 50%, tedy odměnu ve výši 500 Kč, 1 x paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč dle advokátního tarifu a 21% DPH ve výši 168 Kč, celkem částku 968 Kč.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí

j e

dovolání přípustné do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně,

pokud

napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena

nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( a ).

V Olomouci dne 13. března 2013

JUDr. Vojtěch Brhel

předseda senátu