Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57Co 236/2012

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-23

U S N E S E N Í

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Sylvie Ostřížkové a soudkyň Mgr. Ivany Pavlíčkové a JUDr. Ilony Lövyové v právní věci žalobce:

Pojišťovny České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group

, se sídlem v Pardubicích, nám. Republiky č. 115, zastoupeného JUDr. Romanem Majerem, advokátem v Praze 4, Vyskočilova č. 1326/5, proti žalovanému

R. M.

, nar. xxx, bytem xxx,

o zaplacení částky 1.381,- Kč s příslušenstvím

, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 22.2.2012, č.j. -11,

t a k t o :

I. Usnesení okresního soudu se

potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením okresního soudu byl odmítnut návrh žalobce na vydání elektronického platebního rozkazu (I.) a nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (II.) a že žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 800,- Kč (III.). Okresní soud odmítl podání žalobce podle z důvodu absence vylíčení rozhodujících skutečností, zejména vymezení období, za něj je dlužné pojistné požadováno, a o nákladech řízení rozhodl podle Od odůvodnění usnesení okresní soud upustil s ohledem na větu druhou

Proti usnesení podal žalobce včasné odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, že se žaloba neodmítá. Namítal, že v daném případě nemělo být uplatněno ustanovení , neboť jen odůvodněné rozhodnutí umožní účastníkům řízení proti němu účinně brojit opravnými prostředky a v odvolacím řízení rozhodnutí přezkoumat. V daném případě měl okresní soud odůvodnit, v čem konkrétně spatřuje nedostatečnost vylíčení rozhodujících skutečností. Dle názoru žalobce možnost neodůvodnit usnesení je vyloučeno u usnesení, proti kterému je přípustný opravný prostředek. Dle názoru žalobce jsou v jeho návrhu uvedena skutková tvrzení týkající se postupu při výpočtu dlužné částky a jako důkaz byly předloženy výpočet kapitálové hodnoty, upomínka, dopis o zániku pojištění, ve kterém je uvedena žalovaná částka. Žalobce doplnil, že žalovaný dluží pojistné za měsíce únor až červen a část července roku 2011, a vytýkal okresnímu soudu, že měl tvrzení obsažená v žalobě posuzovat ve vzájemné souvislosti s přiloženými listinnými důkazy, z nichž vyplývá fakt, že žalovaný neuhradil běžné pojistné za období od 1.2.2001 do 2.7.2011, čímž žalobce řádně vymezil období, za které nebylo dlužné pojistné uhrazeno. Žalobce proto nesouhlasil s okresním soudem, že návrh je neurčitý. Postup okresního soudu není ani v souladu se zásadou hospodárnosti řízení, neboť žalovaný má možnost podat proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor. Odmítnutí návrhu tak bude mít za následek pouze to, že žalobce podá návrh opětovně a dojde ke zbytečným protahům v řízení.

Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

Odvolací soud přezkoumal usnesení okresního soudu v celém rozsahu ( věta první ), usnesení dále přezkoumal ve smyslu a 6 včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Okresní soud nepochybil, pokud upustil od odůvodnění napadeného usnesení. Jeho postup byl v souladu s větou druhou , když ve výroku uvedl, pro kterou vadu odmítl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jakož i zákonné ustanovení, které aplikoval (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 1139 s.).

Podle ve znění účinném od 1.9.2011 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu usnesením odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení se nepoužije.

Podle věty druhé návrh musí, mimo jiné, obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.381,- Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. Pojistnou smlouvu, na jejímž základě žalovanou pohledávku vůči žalovanému požaduje, žalobce v žalobě označil číslem a datem uzavření smlouvy, jsou uvedena data počátku a zániku pojištění a výše dlužného pojistného včetně výše úroku z prodlení. Jak správně uvedl okresní soud, žaloba však neobsahuje údaj, za které období je dlužné pojistné požadováno.

Odvolací soud souhlasí s okresním soudem, že za tohoto stavu žaloba neobsahuje vylíčení všech rozhodujících skutečností a že elektronický platební rozkaz proto nelze vydat. Dle názoru odvolacího soudu v důsledku uvedených chybějících údajů nelze žalovanou pohledávku považovat za jednoznačně označenou skutkovými okolnostmi ohledně výše žalované částky, neboť ty v žalobě nejsou uvedeny. Žalovaná pohledávka tak není jednoznačně individualizována skutečnostmi, které slouží k vymezení předmětu žaloby po skutkové stránce a v důsledku těchto nedostatků nelze v řízení o vydání elektronického platebního rozkazu pokračovat. Skutečnost, že žalobce v žalobě odkázal nay, které k důkazu připojil k žalobě, nestačí v řízení o návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podle , neboť, aby bylo dosaženo účelu institutu elektronického platebního rozkazu jako nástroje ke zrychlení a zjednodušení řízení před soudem, je zjevné, že skutkové okolnosti musí zcela jednoznačně vyplývat již ze samotné žaloby a nikoliv zprostředkovaně z listin, na které je v žalobě odkázáno. Protože vylíčení rozhodujících skutečností ve smyslu věty druhé není v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu v této právní věci úplné, návrh tak nesplňuje náležitosti žaloby stanovené větou druhou a pro uvedené nedostatky nelze v řízení pokračovat. Jelikož podle ve znění účinném od 1.9.2011 nelze v takovém případě postupovat podle k odstranění vad žaloby, okresní soud správně podání žalobce podle věty za středníkem odmítl. K doplnění žaloby obsažené v odvolání nelze přihlížet, neboť pro rozhodnutí o odmítnutí žaloby podle je rozhodující stav v době vydání usnesení okresního soudu.

Odvolací soud proto usnesení okresního soudu jako věcně správné podle potvrdil.

O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle a a protože žalobce neměl v odvolacím řízení úspěch a žalovanému podle obsahu spisu náklady odvolacího řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Rozhodnuto bylo bez nařízení jednání v souladu s

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení

je možno

podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR.

V Ostravě dne 29. března 2012

JUDr. Sylvie Ostřížková

předsedkyně senátu

57Co 236/2012-23

U S N E S E N Í

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Sylvie Ostřížkové a soudkyň Mgr. Ivany Pavlíčkové a JUDr. Ilony Lövyové v právní věci žalobce:

Pojišťovny České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group

, se sídlem v Pardubicích, nám. Republiky č. 115, zastoupeného JUDr. Romanem Majerem, advokátem v Praze 4, Vyskočilova č. 1326/5, proti žalovanému

R. M.

, nar. xxx, bytem xxx,

o zaplacení částky 1.381,- Kč s příslušenstvím

, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 22.2.2012, č.j. -11,

t a k t o :

I. Usnesení okresního soudu se

potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením okresního soudu byl odmítnut návrh žalobce na vydání elektronického platebního rozkazu (I.) a nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (II.) a že žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 800,- Kč (III.). Okresní soud odmítl podání žalobce podle z důvodu absence vylíčení rozhodujících skutečností, zejména vymezení období, za něj je dlužné pojistné požadováno, a o nákladech řízení rozhodl podle Od odůvodnění usnesení okresní soud upustil s ohledem na větu druhou

Proti usnesení podal žalobce včasné odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, že se žaloba neodmítá. Namítal, že v daném případě nemělo být uplatněno ustanovení , neboť jen odůvodněné rozhodnutí umožní účastníkům řízení proti němu účinně brojit opravnými prostředky a v odvolacím řízení rozhodnutí přezkoumat. V daném případě měl okresní soud odůvodnit, v čem konkrétně spatřuje nedostatečnost vylíčení rozhodujících skutečností. Dle názoru žalobce možnost neodůvodnit usnesení je vyloučeno u usnesení, proti kterému je přípustný opravný prostředek. Dle názoru žalobce jsou v jeho návrhu uvedena skutková tvrzení týkající se postupu při výpočtu dlužné částky a jako důkaz byly předloženy výpočet kapitálové hodnoty, upomínka, dopis o zániku pojištění, ve kterém je uvedena žalovaná částka. Žalobce doplnil, že žalovaný dluží pojistné za měsíce únor až červen a část července roku 2011, a vytýkal okresnímu soudu, že měl tvrzení obsažená v žalobě posuzovat ve vzájemné souvislosti s přiloženými listinnými důkazy, z nichž vyplývá fakt, že žalovaný neuhradil běžné pojistné za období od 1.2.2001 do 2.7.2011, čímž žalobce řádně vymezil období, za které nebylo dlužné pojistné uhrazeno. Žalobce proto nesouhlasil s okresním soudem, že návrh je neurčitý. Postup okresního soudu není ani v souladu se zásadou hospodárnosti řízení, neboť žalovaný má možnost podat proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor. Odmítnutí návrhu tak bude mít za následek pouze to, že žalobce podá návrh opětovně a dojde ke zbytečným protahům v řízení.

Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

Odvolací soud přezkoumal usnesení okresního soudu v celém rozsahu ( věta první ), usnesení dále přezkoumal ve smyslu a 6 včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Okresní soud nepochybil, pokud upustil od odůvodnění napadeného usnesení. Jeho postup byl v souladu s větou druhou , když ve výroku uvedl, pro kterou vadu odmítl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jakož i zákonné ustanovení, které aplikoval (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 1139 s.).

Podle ve znění účinném od 1.9.2011 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu usnesením odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení se nepoužije.

Podle věty druhé návrh musí, mimo jiné, obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.381,- Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. Pojistnou smlouvu, na jejímž základě žalovanou pohledávku vůči žalovanému požaduje, žalobce v žalobě označil číslem a datem uzavření smlouvy, jsou uvedena data počátku a zániku pojištění a výše dlužného pojistného včetně výše úroku z prodlení. Jak správně uvedl okresní soud, žaloba však neobsahuje údaj, za které období je dlužné pojistné požadováno.

Odvolací soud souhlasí s okresním soudem, že za tohoto stavu žaloba neobsahuje vylíčení všech rozhodujících skutečností a že elektronický platební rozkaz proto nelze vydat. Dle názoru odvolacího soudu v důsledku uvedených chybějících údajů nelze žalovanou pohledávku považovat za jednoznačně označenou skutkovými okolnostmi ohledně výše žalované částky, neboť ty v žalobě nejsou uvedeny. Žalovaná pohledávka tak není jednoznačně individualizována skutečnostmi, které slouží k vymezení předmětu žaloby po skutkové stránce a v důsledku těchto nedostatků nelze v řízení o vydání elektronického platebního rozkazu pokračovat. Skutečnost, že žalobce v žalobě odkázal nay, které k důkazu připojil k žalobě, nestačí v řízení o návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podle , neboť, aby bylo dosaženo účelu institutu elektronického platebního rozkazu jako nástroje ke zrychlení a zjednodušení řízení před soudem, je zjevné, že skutkové okolnosti musí zcela jednoznačně vyplývat již ze samotné žaloby a nikoliv zprostředkovaně z listin, na které je v žalobě odkázáno. Protože vylíčení rozhodujících skutečností ve smyslu věty druhé není v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu v této právní věci úplné, návrh tak nesplňuje náležitosti žaloby stanovené větou druhou a pro uvedené nedostatky nelze v řízení pokračovat. Jelikož podle ve znění účinném od 1.9.2011 nelze v takovém případě postupovat podle k odstranění vad žaloby, okresní soud správně podání žalobce podle věty za středníkem odmítl. K doplnění žaloby obsažené v odvolání nelze přihlížet, neboť pro rozhodnutí o odmítnutí žaloby podle je rozhodující stav v době vydání usnesení okresního soudu.

Odvolací soud proto usnesení okresního soudu jako věcně správné podle potvrdil.

O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle a a protože žalobce neměl v odvolacím řízení úspěch a žalovanému podle obsahu spisu náklady odvolacího řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Rozhodnuto bylo bez nařízení jednání v souladu s

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení

je možno

podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR.

V Ostravě dne 29. března 2012

JUDr. Sylvie Ostřížková

předsedkyně senátu