Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15Co 307/2011

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-119

ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Dagmar Hanákové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Pavla Severina ve věci žalobce

VOLVO Truck Czech, s.r.o.,

se sídlem Říčany u Prahy, Čestlice, Obchodní 109, IČ: 61055239, zastoupeného Mgr. Annou Větrovskou, advokátkou se sídlem Praha 1, Štěpánská 57, proti žalovanému

V. P.

, nar. xxx, bytem xxx,

o zaplacení částky 22.336,50 Kč s příslušenstvím

, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28.4.2011, č.j. -75,

t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu

se mění

takto:

Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 22.336,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené předpisy práva občanského od 11.10.2005 do zaplacení, se zamítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 900,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 22.336,50 Kč s úroky z prodlení od 11.10.2005 do zaplacení ve výši určené předpisy práva občanského (výrok I.) a na nákladech řízení 22.265,- Kč ( výrok II.).

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, v němž poukázal na to, že v dědickém řízení došlo ke konvokaci věřitelů a za této situace se uhrazují nepřihlášené pohledávky jen tehdy, nebyla-li vyčerpána cena dědictví ve prospěch všech přihlášených věřitelů. Žalobce se do dědického řízení po zůstaviteli Janu Pláškovi nepřihlásil, proto za jeho pohledávku neodpovídá.

Žalobce navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu, neboť je správný závěr, že žalovaný za dluhy zůstavitele odpovídá do výše nabytého dědictví, tj. do částky 1.095.839,50 Kč, kterou je povinen uhradit přihlášeným věřitelům na základě konvokace věřitelů. Žalovaný však dosud uhradil pouze třem z přihlášených věřitelů částku 597.941,- Kč, do doby rozhodnutí okresního soudu tedy nevyčerpal cenu nabytého dědictví, proto je povinen zaplatit i jeho pohledávku, byť ji v rámci konvokace věřitelů nepřihlásil.

U odvolacího jednání žalobce potvrdil, že vymáhanou pohledávku do dědického řízení po zůstaviteli nepřihlásil, netvrdil ani, že by zůstavitel zanechal nějaký další majetek a souhlasil s oceněním jeho majetku tak, jak bylo provedeno v dědickém řízení.

Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu spolu s řízením předcházejícím a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z obsahu spisu plyne, že v řízení zahájeném 17.12.2007 žalobce původně po žalovaném Janu Pláškovi ( dále i zůstaviteli) vymáhal částku 22.336,50 Kč s úroky

z prodlení ve výši stanovené předpisy práva občanského od 11.10.2005 do zaplacení. Skutkově tvrdil, že pro zůstavitele provedl dne 26.9.2005 opravu nákladního vozidla značky VOLVO FH12, SPZ OVD 25-25, zůstavitel opravené vozidlo převzal, cenu opravy ve výši 22.336,50 Kč nezaplatil. Po úmrtí původního žalovaného dne 20.3.2009 okresní soud usnesením ze dne 18.11.2009 řízení přerušil do doby skončení dědického řízení, o pokračování v řízení rozhodl usnesením ze dne 26.1.2011, které právní moci nabylo dne 23.2.2011, jímž současně podle , 2 rozhodl, že v řízení na straně žalovaného bude pokračováno s V. P. Žalovaný V. P. potvrdil uzavření smlouvy a provedení opravy za vyúčtovanou cenu, v obraně namítal, že za dluh neodpovídá, neboť žalobce pohledávku nepřihlásil v rámci konvokace věřitelů do dědického řízení.

Po skutkové stránce okresní soud zjistil, že na základě telefonické objednávky z 26.9.2005 žalobce téhož dne provedl pro zůstavitele opravu vozidla značky Volvo FH12, SPZ OVD 25-25 a cenu ve výši 22.336,50 Kč vyúčtoval fakturou se splatností 10.10.2005. V. P. nabyl veškeré dědictví zůstavitelem zanechané, přičemž obvyklá cena majetku činila 1.095.839,50 Kč, výše dluhů 2.830.099,11 Kč a dědictví bylo předluženo o 1.734.259,61 Kč, v tzv. konvokaci věřitelů v dědickém řízení vedeném u okresního soudu pod sp. zn.

žalobce svou pohledávku neoznámil. Žalovaný doposud neuhradil přihlášeným věřitelům dluhy zůstavitele do ceny nabytého dědictví, na přihlášené pohledávky zaplatil pouze částku 597.941,- Kč.

Po právní stránce okresní soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a zůstavitelem byla podle § 536 obch. zák. ústní formou uzavřena dne 26.09.2005 smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava vozidla zůstavitele. Žalobci vzniklo po provedení opravy právo na zaplacení vyúčtované ceny ve výši 22.336,50 Kč splatné 10.10.2005, ode dne následujícího nastalo prodlení, proto mu dle § 369 odst. 1 obch. zák. náleží také úroky z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského.

Námitku žalovaného, že vymáhanou pohledávku není povinen uhradit, neboť ji žalobce neoznámil v konvokaci věřitelů dle , okresní soud s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.07.2010, sp. zn. , vyhodnotil jako nedůvodnou při závěru, že žalovaný by nebyl povinen plnit žalobci pouze pokud by prokázal, že uspokojil ve smyslu

pohledávky ostatních, do dědického řízení přihlášených, věřitelů, a že tím byla zcela vyčerpána cena dědictví, které jako jediný dědic nabyl. Žalovaný do výše nabytého dědictví, tj. do částky 1.095.839,50 Kč, odpovídá dle obč. zák. za dluhy zůstavitele, které je povinen uhradit přihlášeným věřitelům na základě konvokace věřitelů dle , a to poměrně podle skupin a pořadí určených v ust. a 3 Žalovaný prokázal uhrazení dluhů pouze třem věřitelům z mnoha v celkové

výši 597.941,- Kč , do doby rozhodnutí okresního soudu tak na úhradu dluhů nevyčerpal cenu nabytého dědictví, a je proto povinen zaplatit pohledávku i žalobci jako nepřihlášenému věřiteli, neboť ani s připočtením již zaplacené částky 597.941,- Kč nepřesáhne hodnota uhrazených dluhů zůstavitele 1.095.839,50 Kč.

Krajský soud zopakoval dokazování fakturou ze dne 26.9.2005, výpisem J.P. z živnostenského rejstříku, úmrtním listem J.P. a spisem Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. , zejména usnesením ze dne 5.2.2010, č.j. -349, a usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 6.9.2010, č.j. -474, z nichž učinil okresní soud správná skutková zjištění, na které krajský soud pro stručnost odkazuje a plně se s nimi ztotožňuje. Dále krajský soud provedl dokazování spisem Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. , z něhož zjistil, že rozsudkem ze dne 18.6.2007, č.j. -28 byla zamítnuta žaloba žalobce proti žalovanému J. P. o zaplacení částky 22.336,50 Kč s příslušenstvím, pro následné zpětvzetí žaloby byl usnesením ze dne 7.9.2007, č.j. -34 tento rozsudek zrušen a řízení bylo zastaveno.

Okresní soud po právní stránce správně posoudil uplatněný nárok žalobce podle § 536 a násl. obch. zák., neboť mezi stranami bylo nesporné, že mezi žalobcem a zůstavitelem J. P. byla uzavřena dne 26.09.2005 ústní formou smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava vozidla zůstavitele. Žalobci tak vzniklo provedením této opravy vůči zůstaviteli právo na zaplacení ceny díla ve výši 22.336,50 Kč, jejíž splatnost nastala dne 10.10.2005.

Krajský soud se však neztotožňuje se závěry okresního soudu, týkajícími se odpovědnosti žalovaného jako dědice zůstavitele za jeho dluhy.

Odpovědnost dědice za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s pohřbem je dle § 470 odst. 1 obč. zák. omezena cenou nabytého dědictví; až do výše ceny nabytého dědictví je dědic povinen k úhradě dluhů a přiměřených nákladů pohřbu použít jak zděděný, tak i svůj vlastní majetek (přechodem zděděného majetku na dědice došlo ke splynutí s jeho dosavadním vlastním majetkem). Převyšují-li dluhy zůstavitele a přiměřené náklady spojené s pohřbem cenu nabytého dědictví, a neodpovídá-li proto dědic za pasiva dědictví ve smyslu ustanovení § 470 obč. zák. v plném rozsahu, nezáleží jen na úvaze dědice, které z dluhů zůstavitele (nákladů spojených s pohřbem) uhradí, popř. v jaké výši. Vzhledem k tomu, že příčinou omezení odpovědnosti dědice za pasiva dědictví je stav předlužení dědictví, je třeba v zájmu ochrany práv věřitelů dovodit, že jejich právní postavení nemůže být jiné, než jaké by bylo při uspokojování jejich pohledávek v rámci likvidace dědictví (kdyby byla soudem nařízena), a že dědic je proto povinen postupovat při uspokojování věřitelů způsobem, který je (jinak) předepsán pro rozvrh výtěžku v ustanovení až f) a

Podle na návrh dědiců vydá soud usnesení, v němž vyzve věřitele, aby mu oznámili své pohledávky ve lhůtě, kterou v usnesení stanoví, a poučí je o tom, že dědici neodpovídají věřitelům, kteří své pohledávky včas neoznámili, pokud je uspokojením pohledávek ostatních věřitelů vyčerpána cena dědictví, kterého dědici nabyli. Usnesení se uveřejní vyvěšením na úřední desce soudu.

Podle z výtěžku uhradí soud postupně pohledávky podle těchto skupin: b) pohledávky nákladů zůstavitelovy nemoci a přiměřených nákladů jeho pohřbu, c) pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, převodem práva nebo postoupením pohledávky, d) pohledávky nedoplatků výživného, e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c), f) ostatní pohledávky. Podle odst. 3 téhož ustanovení nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se poměrně; ve skupině c) se však pohledávky uspokojují podle jejich pořadí, přičemž pohledávky zajištěné zadržovacím právem se uhradí před ostatními pohledávkami. Pro pořadí je rozhodující den, kdy právo zajišťující pohledávku vzniklo.

Ustanovení až f) a je třeba vykládat ve spojení s ust. a jeho účelem, jímž je vyjasnění okruhu osob, které uplatňují pohledávky vůči zůstaviteli, a ochrana dědiců vůči věřitelům, kteří se nepřihlásí. V případě, že v řízení o dědictví byla provedena tzv. konvokace věřitelů podle ustanovení , platí její účinky i mimo rámec dědického řízení; nepřihlášené pohledávky je proto dědic povinen uspokojit, jen jestliže již nevyčerpal cenu nabytého dědictví ve prospěch těch věřitelů, kteří se na výzvu soudu učiněnou podle ustanovení v řízení o dědictví včas a řádně přihlásili.

Ochrana nejen dědiců, ale i věřitelů, kteří nebyli v průběhu dědického řízení pasivní a své pohledávky v rámci konvokace věřitelů přihlásili, spočívá mimo jiné v tom, že dědic není povinen uspokojit pohledávky nepřihlášených dědiců, byla-li uspokojením přihlášených pohledávek vyčerpána cena nabytého dědictví (§ 470 obč. zák.).

V ust. použitý pojem „uspokojení“ přihlášených pohledávek ostatních věřitelů je v souladu s účelem této právní úpravy zapotřebí vyložit tak, že se nejedná o reálné uhrazení, tj. zaplacení dluhů přihlášeným věřitelům, povinnost tyto věřitele uspokojit vzniká již tím, že své pohledávky v konvokaci přihlásili, k uspokojení pak může dojít i případně dohodou o splátkách, uznáním závazku, nesplní-li dědic pohledávky přihlášených věřitelů, za které odpovídá, mohou je vymáhat i v soudním řízení. Tento výklad není v rozporu se závěry formulovanými v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.7.2010, sp.zn. , v němž zkoumaná otázka řešena nebyla. Jiný výklad by totiž vedl k popření smyslu

konvokace věřitelů, jímž není jen ochrana dědiců, ale též ochrana věřitelů, kteří byli při uplatňování svých práv (na rozdíl od věřitelů nepřihlášených) bdělí a v konečném důsledku k tomu, že řádný postup věřitelů, kteří se na základě konvokace věřitelů přihlásili do dědického řízení, by neměl v zásadě žádný význam, neboť nepřihlášení, v dědickém řízení pasivní věřitelé, by měli v případech předluženého dědictví stejné, ne-li výhodnější postavení, než věřitelé přihlášení, k čemuž by i v daném případě došlo. Takový názor je i v rozporu se zásadou vyjádřenou v ust. § 470 odst. 1 obč. zák., podle něhož dědic odpovídá za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s jeho pohřbem jen omezeně, a to do výše ceny nabytého dědictví.

Jestliže při konvokaci věřitelů dle suma soudu oznámených pohledávek převyšuje cenu dědictví, je dědic povinen (poměrně) uspokojit pohledávky přihlášených věřitelů a v takovém případě neodpovídá věřitelům, kteří své pohledávky včas soudu neoznámili, aniž by bylo významné, zda přihlášené pohledávky v odpovídající výši skutečně zaplatil. Při tomto závěru je proto nadbytečné se zabývat tím, v jakém rozsahu byly pohledávky přihlášených věřitelů ke dni rozhodování soudu o nepřihlášené pohledávce fakticky uhrazeny.

Z usnesení okresního soudu

ze dne 6.9.2010, č.j. – 474, plyne, že byla určena obvyklá cena majetku zůstavitele J. P. na částku 1.095.839,50 Kč, výše dluhů zůstavitele v rámci konvokace přihlášených věřitelů provedené usnesením okresního soudu ze dne 5.2.2010, č.j. -349, částkou 2.830.099,11 Kč a výše předlužení dědictví tedy činí 1.734.259,61 Kč. Z dědictví po zůstaviteli proto mohou být do výše jeho ceny uspokojeni jen ti věřitelé, kteří na základě konvokace věřitelů včas své pohledávky do dědického řízení po zůstaviteli přihlásili, a to nikoliv plně, ale pouze poměrně dle zásad uvedených v ust. až f) a

Nepostačuje-li hodnota dědictví, do jejíž výše žalovaný dle obč. zák. odpovídá za dluhy zůstavitele, ani k uhrazení pohledávek řádně přihlášených věřitelů, pak žalovaný za dluh zůstavitele vůči žalobci, který svou pohledávku dle neoznámil, neodpovídá, v tomto rozsahu proto není procesním (a právním) nástupcem zůstavitele.

Krajský soud proto podle rozsudek okresního soudu změnil a žalobu zamítl.

Současně krajský soud podle , rozhodl o nákladech řízení před soudem I. stupně s přihlédnutím k tomu, že procesně úspěšný žalovaný se práva na náhradu těchto nákladů vzdal.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle , tak, že žalobce je povinen zaplatit úspěšnému žalovanému na těchto nákladech 900,- Kč jako soudní poplatek z odvolání.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné

rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon

rozhodnutí.

V Ostravě dne 21.2.2012

Mgr. Dagmar Hanáková, v.r. předsedkyně senátu

-119

ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Dagmar Hanákové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Pavla Severina ve věci žalobce

VOLVO Truck Czech, s.r.o.,

se sídlem Říčany u Prahy, Čestlice, Obchodní 109, IČ: 61055239, zastoupeného Mgr. Annou Větrovskou, advokátkou se sídlem Praha 1, Štěpánská 57, proti žalovanému

V. P.

, nar. xxx, bytem xxx,

o zaplacení částky 22.336,50 Kč s příslušenstvím

, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28.4.2011, č.j. -75,

t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu

se mění

takto:

Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 22.336,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené předpisy práva občanského od 11.10.2005 do zaplacení, se zamítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 900,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 22.336,50 Kč s úroky z prodlení od 11.10.2005 do zaplacení ve výši určené předpisy práva občanského (výrok I.) a na nákladech řízení 22.265,- Kč ( výrok II.).

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, v němž poukázal na to, že v dědickém řízení došlo ke konvokaci věřitelů a za této situace se uhrazují nepřihlášené pohledávky jen tehdy, nebyla-li vyčerpána cena dědictví ve prospěch všech přihlášených věřitelů. Žalobce se do dědického řízení po zůstaviteli Janu Pláškovi nepřihlásil, proto za jeho pohledávku neodpovídá.

Žalobce navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu, neboť je správný závěr, že žalovaný za dluhy zůstavitele odpovídá do výše nabytého dědictví, tj. do částky 1.095.839,50 Kč, kterou je povinen uhradit přihlášeným věřitelům na základě konvokace věřitelů. Žalovaný však dosud uhradil pouze třem z přihlášených věřitelů částku 597.941,- Kč, do doby rozhodnutí okresního soudu tedy nevyčerpal cenu nabytého dědictví, proto je povinen zaplatit i jeho pohledávku, byť ji v rámci konvokace věřitelů nepřihlásil.

U odvolacího jednání žalobce potvrdil, že vymáhanou pohledávku do dědického řízení po zůstaviteli nepřihlásil, netvrdil ani, že by zůstavitel zanechal nějaký další majetek a souhlasil s oceněním jeho majetku tak, jak bylo provedeno v dědickém řízení.

Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu spolu s řízením předcházejícím a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z obsahu spisu plyne, že v řízení zahájeném 17.12.2007 žalobce původně po žalovaném Janu Pláškovi ( dále i zůstaviteli) vymáhal částku 22.336,50 Kč s úroky

z prodlení ve výši stanovené předpisy práva občanského od 11.10.2005 do zaplacení. Skutkově tvrdil, že pro zůstavitele provedl dne 26.9.2005 opravu nákladního vozidla značky VOLVO FH12, SPZ OVD 25-25, zůstavitel opravené vozidlo převzal, cenu opravy ve výši 22.336,50 Kč nezaplatil. Po úmrtí původního žalovaného dne 20.3.2009 okresní soud usnesením ze dne 18.11.2009 řízení přerušil do doby skončení dědického řízení, o pokračování v řízení rozhodl usnesením ze dne 26.1.2011, které právní moci nabylo dne 23.2.2011, jímž současně podle , 2 rozhodl, že v řízení na straně žalovaného bude pokračováno s V. P. Žalovaný V. P. potvrdil uzavření smlouvy a provedení opravy za vyúčtovanou cenu, v obraně namítal, že za dluh neodpovídá, neboť žalobce pohledávku nepřihlásil v rámci konvokace věřitelů do dědického řízení.

Po skutkové stránce okresní soud zjistil, že na základě telefonické objednávky z 26.9.2005 žalobce téhož dne provedl pro zůstavitele opravu vozidla značky Volvo FH12, SPZ OVD 25-25 a cenu ve výši 22.336,50 Kč vyúčtoval fakturou se splatností 10.10.2005. V. P. nabyl veškeré dědictví zůstavitelem zanechané, přičemž obvyklá cena majetku činila 1.095.839,50 Kč, výše dluhů 2.830.099,11 Kč a dědictví bylo předluženo o 1.734.259,61 Kč, v tzv. konvokaci věřitelů v dědickém řízení vedeném u okresního soudu pod sp. zn.

žalobce svou pohledávku neoznámil. Žalovaný doposud neuhradil přihlášeným věřitelům dluhy zůstavitele do ceny nabytého dědictví, na přihlášené pohledávky zaplatil pouze částku 597.941,- Kč.

Po právní stránce okresní soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a zůstavitelem byla podle § 536 obch. zák. ústní formou uzavřena dne 26.09.2005 smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava vozidla zůstavitele. Žalobci vzniklo po provedení opravy právo na zaplacení vyúčtované ceny ve výši 22.336,50 Kč splatné 10.10.2005, ode dne následujícího nastalo prodlení, proto mu dle § 369 odst. 1 obch. zák. náleží také úroky z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského.

Námitku žalovaného, že vymáhanou pohledávku není povinen uhradit, neboť ji žalobce neoznámil v konvokaci věřitelů dle , okresní soud s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.07.2010, sp. zn. , vyhodnotil jako nedůvodnou při závěru, že žalovaný by nebyl povinen plnit žalobci pouze pokud by prokázal, že uspokojil ve smyslu

pohledávky ostatních, do dědického řízení přihlášených, věřitelů, a že tím byla zcela vyčerpána cena dědictví, které jako jediný dědic nabyl. Žalovaný do výše nabytého dědictví, tj. do částky 1.095.839,50 Kč, odpovídá dle obč. zák. za dluhy zůstavitele, které je povinen uhradit přihlášeným věřitelům na základě konvokace věřitelů dle , a to poměrně podle skupin a pořadí určených v ust. a 3 Žalovaný prokázal uhrazení dluhů pouze třem věřitelům z mnoha v celkové

výši 597.941,- Kč , do doby rozhodnutí okresního soudu tak na úhradu dluhů nevyčerpal cenu nabytého dědictví, a je proto povinen zaplatit pohledávku i žalobci jako nepřihlášenému věřiteli, neboť ani s připočtením již zaplacené částky 597.941,- Kč nepřesáhne hodnota uhrazených dluhů zůstavitele 1.095.839,50 Kč.

Krajský soud zopakoval dokazování fakturou ze dne 26.9.2005, výpisem J.P. z živnostenského rejstříku, úmrtním listem J.P. a spisem Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. , zejména usnesením ze dne 5.2.2010, č.j. -349, a usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 6.9.2010, č.j. -474, z nichž učinil okresní soud správná skutková zjištění, na které krajský soud pro stručnost odkazuje a plně se s nimi ztotožňuje. Dále krajský soud provedl dokazování spisem Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. , z něhož zjistil, že rozsudkem ze dne 18.6.2007, č.j. -28 byla zamítnuta žaloba žalobce proti žalovanému J. P. o zaplacení částky 22.336,50 Kč s příslušenstvím, pro následné zpětvzetí žaloby byl usnesením ze dne 7.9.2007, č.j. -34 tento rozsudek zrušen a řízení bylo zastaveno.

Okresní soud po právní stránce správně posoudil uplatněný nárok žalobce podle § 536 a násl. obch. zák., neboť mezi stranami bylo nesporné, že mezi žalobcem a zůstavitelem J. P. byla uzavřena dne 26.09.2005 ústní formou smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava vozidla zůstavitele. Žalobci tak vzniklo provedením této opravy vůči zůstaviteli právo na zaplacení ceny díla ve výši 22.336,50 Kč, jejíž splatnost nastala dne 10.10.2005.

Krajský soud se však neztotožňuje se závěry okresního soudu, týkajícími se odpovědnosti žalovaného jako dědice zůstavitele za jeho dluhy.

Odpovědnost dědice za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s pohřbem je dle § 470 odst. 1 obč. zák. omezena cenou nabytého dědictví; až do výše ceny nabytého dědictví je dědic povinen k úhradě dluhů a přiměřených nákladů pohřbu použít jak zděděný, tak i svůj vlastní majetek (přechodem zděděného majetku na dědice došlo ke splynutí s jeho dosavadním vlastním majetkem). Převyšují-li dluhy zůstavitele a přiměřené náklady spojené s pohřbem cenu nabytého dědictví, a neodpovídá-li proto dědic za pasiva dědictví ve smyslu ustanovení § 470 obč. zák. v plném rozsahu, nezáleží jen na úvaze dědice, které z dluhů zůstavitele (nákladů spojených s pohřbem) uhradí, popř. v jaké výši. Vzhledem k tomu, že příčinou omezení odpovědnosti dědice za pasiva dědictví je stav předlužení dědictví, je třeba v zájmu ochrany práv věřitelů dovodit, že jejich právní postavení nemůže být jiné, než jaké by bylo při uspokojování jejich pohledávek v rámci likvidace dědictví (kdyby byla soudem nařízena), a že dědic je proto povinen postupovat při uspokojování věřitelů způsobem, který je (jinak) předepsán pro rozvrh výtěžku v ustanovení až f) a

Podle na návrh dědiců vydá soud usnesení, v němž vyzve věřitele, aby mu oznámili své pohledávky ve lhůtě, kterou v usnesení stanoví, a poučí je o tom, že dědici neodpovídají věřitelům, kteří své pohledávky včas neoznámili, pokud je uspokojením pohledávek ostatních věřitelů vyčerpána cena dědictví, kterého dědici nabyli. Usnesení se uveřejní vyvěšením na úřední desce soudu.

Podle z výtěžku uhradí soud postupně pohledávky podle těchto skupin: b) pohledávky nákladů zůstavitelovy nemoci a přiměřených nákladů jeho pohřbu, c) pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, převodem práva nebo postoupením pohledávky, d) pohledávky nedoplatků výživného, e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c), f) ostatní pohledávky. Podle odst. 3 téhož ustanovení nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se poměrně; ve skupině c) se však pohledávky uspokojují podle jejich pořadí, přičemž pohledávky zajištěné zadržovacím právem se uhradí před ostatními pohledávkami. Pro pořadí je rozhodující den, kdy právo zajišťující pohledávku vzniklo.

Ustanovení až f) a je třeba vykládat ve spojení s ust. a jeho účelem, jímž je vyjasnění okruhu osob, které uplatňují pohledávky vůči zůstaviteli, a ochrana dědiců vůči věřitelům, kteří se nepřihlásí. V případě, že v řízení o dědictví byla provedena tzv. konvokace věřitelů podle ustanovení , platí její účinky i mimo rámec dědického řízení; nepřihlášené pohledávky je proto dědic povinen uspokojit, jen jestliže již nevyčerpal cenu nabytého dědictví ve prospěch těch věřitelů, kteří se na výzvu soudu učiněnou podle ustanovení v řízení o dědictví včas a řádně přihlásili.

Ochrana nejen dědiců, ale i věřitelů, kteří nebyli v průběhu dědického řízení pasivní a své pohledávky v rámci konvokace věřitelů přihlásili, spočívá mimo jiné v tom, že dědic není povinen uspokojit pohledávky nepřihlášených dědiců, byla-li uspokojením přihlášených pohledávek vyčerpána cena nabytého dědictví (§ 470 obč. zák.).

V ust. použitý pojem „uspokojení“ přihlášených pohledávek ostatních věřitelů je v souladu s účelem této právní úpravy zapotřebí vyložit tak, že se nejedná o reálné uhrazení, tj. zaplacení dluhů přihlášeným věřitelům, povinnost tyto věřitele uspokojit vzniká již tím, že své pohledávky v konvokaci přihlásili, k uspokojení pak může dojít i případně dohodou o splátkách, uznáním závazku, nesplní-li dědic pohledávky přihlášených věřitelů, za které odpovídá, mohou je vymáhat i v soudním řízení. Tento výklad není v rozporu se závěry formulovanými v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.7.2010, sp.zn. , v němž zkoumaná otázka řešena nebyla. Jiný výklad by totiž vedl k popření smyslu

konvokace věřitelů, jímž není jen ochrana dědiců, ale též ochrana věřitelů, kteří byli při uplatňování svých práv (na rozdíl od věřitelů nepřihlášených) bdělí a v konečném důsledku k tomu, že řádný postup věřitelů, kteří se na základě konvokace věřitelů přihlásili do dědického řízení, by neměl v zásadě žádný význam, neboť nepřihlášení, v dědickém řízení pasivní věřitelé, by měli v případech předluženého dědictví stejné, ne-li výhodnější postavení, než věřitelé přihlášení, k čemuž by i v daném případě došlo. Takový názor je i v rozporu se zásadou vyjádřenou v ust. § 470 odst. 1 obč. zák., podle něhož dědic odpovídá za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s jeho pohřbem jen omezeně, a to do výše ceny nabytého dědictví.

Jestliže při konvokaci věřitelů dle suma soudu oznámených pohledávek převyšuje cenu dědictví, je dědic povinen (poměrně) uspokojit pohledávky přihlášených věřitelů a v takovém případě neodpovídá věřitelům, kteří své pohledávky včas soudu neoznámili, aniž by bylo významné, zda přihlášené pohledávky v odpovídající výši skutečně zaplatil. Při tomto závěru je proto nadbytečné se zabývat tím, v jakém rozsahu byly pohledávky přihlášených věřitelů ke dni rozhodování soudu o nepřihlášené pohledávce fakticky uhrazeny.

Z usnesení okresního soudu

ze dne 6.9.2010, č.j. – 474, plyne, že byla určena obvyklá cena majetku zůstavitele J. P. na částku 1.095.839,50 Kč, výše dluhů zůstavitele v rámci konvokace přihlášených věřitelů provedené usnesením okresního soudu ze dne 5.2.2010, č.j. -349, částkou 2.830.099,11 Kč a výše předlužení dědictví tedy činí 1.734.259,61 Kč. Z dědictví po zůstaviteli proto mohou být do výše jeho ceny uspokojeni jen ti věřitelé, kteří na základě konvokace věřitelů včas své pohledávky do dědického řízení po zůstaviteli přihlásili, a to nikoliv plně, ale pouze poměrně dle zásad uvedených v ust. až f) a

Nepostačuje-li hodnota dědictví, do jejíž výše žalovaný dle obč. zák. odpovídá za dluhy zůstavitele, ani k uhrazení pohledávek řádně přihlášených věřitelů, pak žalovaný za dluh zůstavitele vůči žalobci, který svou pohledávku dle neoznámil, neodpovídá, v tomto rozsahu proto není procesním (a právním) nástupcem zůstavitele.

Krajský soud proto podle rozsudek okresního soudu změnil a žalobu zamítl.

Současně krajský soud podle , rozhodl o nákladech řízení před soudem I. stupně s přihlédnutím k tomu, že procesně úspěšný žalovaný se práva na náhradu těchto nákladů vzdal.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle , tak, že žalobce je povinen zaplatit úspěšnému žalovanému na těchto nákladech 900,- Kč jako soudní poplatek z odvolání.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné

rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon

rozhodnutí.

V Ostravě dne 21.2.2012

Mgr. Dagmar Hanáková, v.r. předsedkyně senátu