Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5To 4/2012

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-25

U s n e s e n í

Krajský soud v Brně rozhodl v neveřejném zasedání, konaném dne 11. ledna 2012, o stížnosti

státního zástupce

v trestní věci

odsouzeného J. S.,

nar. XXXXX, trvale bytem XXXXX, posledně bytem XXXXX, proti usnesení Městského soudu v Brně č.j. -12 ze dne 29.11.2011

t a k t o :

Podle § 148 odstavec 1 písmeno c) trestního řádu se stížnost státního zástupce

z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením městský soud rozhodl dle § 99 odst. 2 písm. a) odst. 4 tr. zák. a contario o zamítnutí návrhu Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 20.9.2011 sp.zn. 6 ZT 301/2007 na uložení ochranného léčení sexuologického v ambulantní formě (u odsouzeného).

Proti tomuto usnesení podala státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně řádně a včas stížnost, ve které s tímto rozhodnutím soudu I. stupně nesouhlasí. Namítá, že dle zprávy primářky sexuologického oodělení Fakultní nemocnice Brno MUDr. Petry Sejbalové (ze dne 27.7.2011) je výkon ochranné léčby sexuologické u odsouzeného nadále indikován, neboť i přes hormonální tlumivou medikaci vykazuje přístrojové vyšetření PPG odsouzeného reakce na sadomasochistické a agresivní podněty. Dle názoru státní zástupkyně pak nelze na režim ochranného léčení aplikovat zásadu pro ukládání trestů s tím, že pokud tedy byl J. S. z ochranného léčení propuštěn, jde o „meritorně skončenou věc, věc rozsouzenou“, a tudíž v dané konkrétní věci již nelze podat nový návrh na uložení léčby. V tomto smyslu pak podotýká, že na rozdíl od ukládání trestů je účelem ochranného léčení výhradně ochrana společnosti před nebezpečnými, duševně chorými osobami, když poskytnutí odborné lékařské péče je současně i pozitivním přínosem pro odsouzeného. Státní zástupkyně má za to, že za situace, kdy podle lékařské zprávy léčebny je ze sexuologického hlediska výkon ochranné léčby sexuologické i nadále indikován, s přihlédnutím k charakteru trestné činnosti (pro kterou byl J. S. odsouzen) a vysokému riziku recidivy v případě neléčení (dle závěrů znaleckého posudku, podaného v předmětné trestní věci), je jimi podaný návrh na uložení ochranného léčení důvodný. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak státní zástupkyně navrhuje, aby krajský soud podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu napadené usnesení zrušil a uložil soudu I. stupně, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.

Krajský soud v Brně podle § 147 odst. 1 tr. řádu přezkoumal napadené usnesení i řízení, které mu předcházelo, přičemž dospěl k závěru, že stížnost státní zástupkyně není důvodná.

Po prostudování spisového materiálu bylo zjištěno, že odsouzenému bylo rozsudkem Městského soudu v Brně č.j. -94 ze dne 12.10.2007 (s právní mocí ke dni 6.11.2007) dle § 72 odst. 1 písm. a) odst. 4 trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb.) uloženo ochranné léčení sexuologické ve formě ústavní, které bylo následně usnesením téhož soudu č.j. -137 ze dne 28.4.2009 (s právní mocí ke dni 14.5.2009) dle § 72 odst. 5 tr. zákona (zák. č. 140/1961 Sb.) změněno na formu ambulantní. S ohledem na novou úpravu ochranného léčení (dle ), jakož i k tomu, že příslušným zdravotnickým zařízením nebyl podán návrh na prodloužení ochranného léčení, bylo usnesením Městského soudu Brno č.j. -158 ze dne 1.9.2011 (s právní mocí ke dni 245.9.2011) dle tr. zákoníku ( ) s poukazem na ustanovení tr. řádu rozhodnuto o propuštění odsouzeného z tohoto ochranného léčení.

Z výše uvedeného je tak zřejmé, že v trestní věci, vedené u Městského soudu Brno pod sp.zn. (u Městského státního zastupitelství Brno pak pod sp.zn. 6 ZT 301/2007), bylo již tímto soudem pravomocně rozhodnuto o propuštění odsouzeného z předmětného ochranného léčení. Nutno zároveň uvést, že proti danému rozhodnutí městského soudu (č.j. -158 ze dne 1.9.2011) pak státní zástupce mj. ani žádný opravný prostředek nepodal. V této souvislosti je třeba uvést, že propuštění z ochranného léčení je pak jedním ze způsobů ukončení ochranného léčení (a to bez ohledu na důvody, pro které bylo rozhodnuto o propuštění odsouzeného z ochranného léčení). Krajský soud v Brně (stejně jako i další soudy a orgány činné v trestním řízení) je pak tímto pravomocným rozhodnutím městského soudu vázán. Pokud za dané situace státní zástupkyně v téže trestní věci a u stejného odsouzeného požaduje opětovné uložení téhož ochranného léčení, nelze ji vyhovět (jak to správně učinil městský soud), neboť tomuto postupu brání překážka věci již pravomocně rozhodnuté (zásada „rei iudicatae“). O pravomocně rozhodnuté věci totiž již nelze znovu jednat (dle zásady „ne bis in idem“, což platí pro všechny výroky rozsudku Městského soudu v Brně č.j. -94 ze dne 12.10.2007, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující).

S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak považuje krajský soud podané námitky státní zástupkyně za neakceptovatelné, když je nutno podotknout, že překážka věci pravomocně rozhodnuté je stavěna nad zájem ochrany společnosti před nebezpečnými, duševně chorými osobami (ačkoliv by ochranné léčení bylo případně i pozitivním přínosem pro samotného odsouzeného). Navrhovaný postup státní zástupkyně by navíc byl dle názoru krajského soudu v rozporu s ustanovením věty druhé, a d. Po přezkoumání spisového materiálu tudíž krajský soud zjistil, že městský soud postupoval správně, pokud tedy byl předmětný návrh Městského státního zastupitelství v Brně zamítnut.

Vzhledem k tomu, že krajský soud shledal stížnost státní zástupkyně jako nedůvodnou, rozhodl pak dle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu o jejím zamítnutí tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není další řádný opravný prostředek přípustný.

Krajský soud v Brně

dne 11.1.2012

JUDr. Aleš Flídr, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení : Vypracoval :

Jana Desenská JUDr. Josef Teplý, v.r.