Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21Co 529/2011

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Marie Kubištové a JUDr. Jiřího Petržálka ve věci žalobců

a) MŠ,

nar. xxx, bytem xxx,

b) MŠ,

nar. xxx, bytem xxx, obou zastoupených JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem U Soudu 363/10, Liberec 2, proti žalovanému

REFINANCE, s.r.o,

se sídlem Donská 969, Liberec, IČ 25259733, o zrušení rozhodčího nálezu, k odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 15. září 2011, č. j. -31,

t a k t o :

Usnesení okresního soudu se

z r u š u j e

a věc se okresnímu soudu

v r a c í

k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud usnesením označeným v záhlaví odložil vykonatelnost rozhodčího nálezu vydaného dne 10. 6. 2011 pod sp. zn. D/N/1701/2011 rozhodcem Tomáše Repem, nar. 2. 5. 1959, se sídlem Evropská asociace vymahatelnosti práva, Brožíkova 1703, Hradec Králové 12, podle věta druhá , o rozhodčím řízení, do pravomocného skončení této věci vedené Okresním soudem v Hradci Králové, k návrhu na zrušení rozhodčího nálezu, který soudu došel dne 9. 9. 2011. V písemném vyhotovení usnesení uvedl, že ve smyslu věta poslední toto usnesení neobsahuje odůvodnění.

Proti tomuto usnesení podal žalovaný včasné odvolání. Namítl, že si vybral rozhodčí orgán zcela náhodně prostřednictvím internetových stránek a není schopen se proto vyjádřit k tvrzení žalobce o údajné nekompetentnosti osoby rozhodce. Rozhodčí nález byl vydán po právu.

Odvolací soud odvolání projednal bez nařízení jednání podle a dospěl k závěru, že je opodstatněné, byť z jiného než výslovně namítaného důvodu.

Podle věta druhá k jiným vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud, jen když mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a jen jestliže za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.

Okresní soud své usnesení neodůvodnil poukazem na úpravu obsaženou v věta poslední , podle které odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedenou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je požadavek řádného odůvodnění rozhodnutí jedním ze základních atributů spravedlivého procesu. Dodržování povinnosti odůvodnit rozhodnutí má zaručit transparentnost a kontrolovatelnost rozhodování soudů a vyloučit libovůli. Ústavní soud se kloní k názoru, že výjimky uvedené v je nutné interpretovat spíše restriktivně (srovnej např. nález Ústavního soudu sp. zn. , sp. zn. ).

Podle věta poslední soud není povinen své rozhodnutí - mimo jiné - nikoli ve věci samé odůvodnit také tehdy, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto. Povahou věci je třeba rozumět především obsah práv a povinností účastníků, o nichž je soudem rozhodováno, případný dopad rozhodnutí soudu do právního postavení účastníků a intenzita zásahu i do jejich sféry ekonomické, sociální, rodinné apod. Z obsahu spisu je zřejmé, na základě jakých skutečností soud rozhodl zpravidla tehdy, pokud je soudu dána vzhledem k právní úpravě, kterou při svém rozhodnutí aplikuje, minimální možnost pro jeho úvahu a jeho rozhodnutí plyne z kogentní právní úpravy. Tak tomu není u právních norem s tzv. neurčitou hypotézou, kdy je na soudu, aby tuto v každém případě vymezil z neurčitého okruhu skutkových okolností.

Okresní soud usnesením rozhodl o žádosti žalobce o odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle věta druhá , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ).

Podle soud na návrh jakékoli strany z dále uvedených důvodů zruší rozhodčí nález.

Podle podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma.

Odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu (jakéhokoli způsobilého exekučního titulu) je zásadním zásahem do práva osoby z tohoto exekučního titulu oprávněné. Je prolomena zásada formální vykonatelnosti rozhodnutí a oprávněnému je, byť na přechodnou dobu, upřeno jeho zcela zásadní právo domáhat se výkonu rozhodnutí a tedy i faktické realizace jeho práva. Je proto namístě přijmout závěr, že povaha této věci nepřipouští, aby usnesení soudu nemuselo obsahovat odůvodnění.

Žadatel o odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu v řízení podle nese povinnost tvrzení i povinnost důkazní ( , b/ , ) o skutečnostech právně významných pro rozhodnutí soudu o odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu. Zůstává ovšem zcela na úvaze soudu, zda žadatelem tvrzené a případně i prokázané konkrétní skutečnosti případu odůvodňují závěr, že neprodleným výkonem rozhodčího nálezu by hrozila závažná újma a v čem by případně taková újma spočívala a zda jde o újmu takové intenzity, aby v daném případě převážila nad oprávněným zájmem osoby oprávněné na provedení výkonu. Proto nelze rovněž uzavřít, že je v případě rozhodnutí soudu o odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu ze spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto.

Souhrnně řečeno, usnesení soudu o odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle věta druhá není usnesením, které by nemuselo obsahovat odůvodnění, protože by to připouštěla povaha věci a z obsahu spisu by bylo zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto ( věta poslední , ).

Pokud okresní soud své usnesení neodůvodnil, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné a odvolací soud je proto zrušil podle a věc mu vrátil k dalšímu řízení podle

Okresní soud v dalším řízení znovu o žádosti žalobce o odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle věta druhá usnesením rozhodne a své usnesení odůvodní ( ).

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení

není

odvolání ani dovolání přípustné.

V Hradci Králové dne 23. listopadu 2011

předsedkyně senátu