Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21Co 200/2011

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U S N E S E N Í

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Stupkové a soudců Mgr. Michala Kadlečka a JUDr. Leoše Nováka ve věci péče o

nezletilou J.G.,

narozenou XXXXX, bytem XXXXX, zastoupenou opatrovníkem Městským úřadem v Moravském Krumlově, dceru matky

S.G.

, narozené XXXXX, bytem jako nezletilá a otce

Ing. S.G.

, narozeného XXXXX, bytem XXXXX, za účasti prarodičů ze strany otce

M.G.

, narozené XXXXX a

S.G.

, narozeného XXXXX, oba bytem XXXXX a ze strany matky:

J.H.

, narozené XXXXX, bytem XXXXX, o stanovení výživného prarodičům, o odvolání matky a babičky ze strany matky proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 13.4.2011, č.j. -293,

t a k t o :

Rozsudek soudu I. stupně se

ruší

a věc se mu

vrací

k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl návrh matky na stanovení výživného prarodičům nezletilé J. a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. Vycházel z toho, že otci bylo naposledy stanoveno výživné pro nezletilou J. ve výši 1.200,- Kč měsíčně (rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 25.5.2009, č.j. -217, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 4.5.2010, č.j. -257). Do řízení o stanovení výživného prarodičům přibral oproti návrhu matky i babičku ze strany matky J.H. Dovodil, že pokud bylo otci v nedávné době stanoveno výživné a otec toto výživné hradí, není splněna podmínka § 88 odst. 2 zákona o rodině, tj. že by otec nemohl své vyživovací povinnosti vůči dítěti dostát. Uvedenou podmínku je nutno posuzovat objektivně, např. když je osoba výživou povinná v nepříznivém stavu, studuje, řádně se připravuje na budoucí povolání, dříve i pokud je ve výkonu základní vojenské služby apod. V daném případě byly otcovy možnosti a schopnosti zajistit si určitý příjem vyhodnoceny a výživné mu bylo pravomocným rozhodnutím soudu stanoveno, jeho vyživovací povinnost tak nelze přenášet na další osoby. Návrh na stanovení výživného prarodičů proto zamítl, aniž se podrobněji zabýval výdělkovými a majetkovými poměry prarodičů.

Proti rozsudku se odvolala matka a domáhala se jeho změny a vyhovění návrhu na stanovení výživného prarodičům. Uvedla, že návrh podala v době, kdy otec neuhradil výživné za září 2009 ve výši 500,- Kč. Měla zato, že přestal platit úplně, následně však výživné doplatil. Vzrostly náklady nezletilé J., která změnila školu. Dovozovala, že výživné 1.200,- Kč měsíčně je pro nezletilou nedostatečné. Babička ze strany matky nezletilou finančně podporuje. Dozvěděla se, že otec opět nepracuje, z toho dovozuje, že není schopen platit stanovené výživné, které za něj hradí jeho rodiče. Požaduje, aby výživné, včetně dlužného, za otce oficiálně doplatili jeho rodiče.

Odvolání proti rozsudku podala i babička ze strany matky a domáhala se přiznání výživného pro nezletilou J. vůči prarodičům. Uvedla, že pokud může přispívat ona, nechť přispívají i prarodiče ze strany otce.

Opatrovník, otec ani prarodiče ze strany otce se k odvoláním nevyjádřili.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací ( ) po zjištění, že odvolání byla podána včas ( ), k tomu oprávněnými subjekty ( ) a jsou přípustná (, a contrario), přezkoumal napadený rozsudek, řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro zrušení rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení (, ).

Lze vycházet z toho, že o výživném otce pro nezletilou J. bylo rozhodnuto soudem, naposledy rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 4.5.2010, sp.zn. , který změnil rozsudek soudu I. stupně ze dne 25.5.2009, č.j. -217 a výživné otci zvýšil z částky 500,- Kč měsíčně od 1.9.2006 na částku 1.000,- Kč měsíčně a od 1.9.2009 nadále na 1.200,- Kč měsíčně, byl vyčíslen nedoplatek na zvýšeném výživném za dobu od 1.9.2006 do 30.4.2010 ve výši 23.600,- Kč, který byl otec zavázán zaplatit nezletilé k rukám matky do 6 měsíců od právní moci rozsudku a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Stran poměrů rodičů soud vycházel z průměrného čistého měsíčního příjmu matky pracující na poloviční úvazek ve výši 4.000,- Kč a z možnosti otce (potencionality - § 96 odst. 1 věta druhá zák. o rodině), evidovaného po více jak 8 let na úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, dosahovat příjmu nejméně 10.000,- Kč měsíčně čistého. Návrhem, podaným soudu již dne 18.9.2009, se matka domáhala stanovení výživného pro nezletilou J. prarodičům ze strany otce. Usnesením ze dne 10.3.2011, č.j. -271, soud I. stupně přibral do řízení babičku ze strany matky J.H.

Podle , o rodině, ve znění pozdějších předpisů, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

Podle § 88 odst. 2 zákona o rodině pokud potomci nemohou své vyživovací povinnosti dostát, přechází tato vyživovací povinnost na předky. Příbuzní vzdálenější mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li tuto povinnost plnit příbuzní bližší.

Podle § 90 zákona o rodině právo na výživné přísluší oprávněným, jen pokud toho nutně potřebují.

Vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými - předků za potomky, upravená v §§ 88 až 90 zákona o rodině, nastupuje nejen, jestliže potomci nemohou své vyživovací povinnosti dostát z tzv. objektivních důvodů (které uváděl soud I. stupně – příprava na budoucí povolání, nepříznivý zdravotní stav, výkon vojenské služby) a také v případech, kdy vyživovací povinnost sice byla potomkům soudem stanovena a ti ji neplní (srov. R 66/71), ale i tehdy, pokud ji plní, avšak nikoli v rozsahu potřebném k uspokojení nutných potřeb oprávněného. Vyživovací povinnost předků tak vzniká i tehdy, jestliže potomci, jejichž vyživovací povinnost má přednost, svoji vyživovací povinnost nemohou plnit i zčásti. Rozsah vyživovací povinnosti předků za potomky je přitom užší, než je rozsah vyživovací povinnosti rodičů k dětem, je vyjádřen nutnou potřebou oprávněné osoby (srov. § 90 oproti § 85 odst. 2 zákona o rodině). Nutná potřeba je tedy celkovým horním limitem vyživovací povinnosti, na kterou má oprávněný v případě, kdy v tomto rozsahu nezajišťuje jeho potřeby výživné poskytované rodičem, nárok vůči prarodičům. I tato v sobě zahrnuje náklady na uspokojování všech odůvodněných potřeb, za které lze považovat náklady na stravu, bydlení, ošacení, sportovní a kulturní vyžití, přípravu na budoucí povolání apod., uspokojované ve standardní míře (tj. nikoli ve vztahu k nákladům mimořádným - nadstandardním). Aplikováno na tuto věc, soud I. stupně nesprávně, zužujícím způsobem, vyložil § 88 odst. 2 zákona o rodině v posouzení toho, zda potomek nemůže své vyživovací povinnosti dostát, a v důsledku tohoto nesprávného právního posouzení ani neučinil dostatečná skutková zjištění. Rozsah možného a potřebného doplnění dokazování přitom přesahuje rámec odvolacího řízení ( ). Odvolacímu soudu proto nezbylo, než napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení (, ).

Na soudu I. stupně bude, aby se v dalším průběhu řízení, vedle toho, zda a v jaké výši otec fakticky plní svoji soudním rozhodnutím stanovenou vyživovací povinnost k nezletilé J., zabýval i potřebami nezletilé J. z hlediska jejich druhu a rozsahu, zhodnotil, zda tyto potřeby v jejich standardní míře (z hlediska nutné potřeby nezletilé) uspokojuje výživné poskytované otcem, či nikoli a v případě negativního závěru, aby se zabýval i příjmovými poměry prarodičů a stanovil jim výživné, dospěje-li k závěru, že nutné potřeby nezletilé J. nejsou pokryty výživným rodičů. V novém rozhodnutí o věci rozhodne i o náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení ( ).

Poučení

: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Brně dne 27. října 2011

JUDr. Eva Stupková, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Simona Procházková