Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

66Co 135/2011

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

66Co 135/2011- 27

U s n e s e n í

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Severinové a soudců Mgr. Tomáše Hendrycha a Mgr. Tomáše Mičky v exekuční věci oprávněného

X,

se sídlem X, Irsko, registrovaná v rejstříku společností v Irské republice pod č. X, provozující činnost v ČR prostřednictvím X, organizační složka se sídlem P. - S., ulice X, IČ X, zastoupeného Mgr. Janem Dajbychem, advokátem se sídlem Tychonova 3, Praha 6, proti povinné

B. T.,

nar. X

,

bytem B., ulice X,

pro 24.653,23 Kč s příslušenstvím, o vydání výtěžku exekuce,

k odvolání insolvenčního správce – X a spol., ulice X, O., IČ X, proti usnesení soudního exekutora pověřeného provedením exekuce ve věci Okresního soudu v Opavě, sp. zn. , JUDr. J.G., Exekutorský úřad Praha 6, Bělohorská 270/17, Praha 6, ze dne 31.8.2010, č.j. 025 Ex 10683/09-16,

t a k t o :

Odvolání insolvenčního správce se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením soudního exekutora byly náklady exekuce určeny částkou 8.460,- Kč (ve výroku v odst. I.), dále bylo určeno, že výtěžek exekuce činí částku 1.540,- Kč (ve výroku v odst. II.). Soudní exekutor napadeným usnesením určil výši nákladů exekuce (namísto příkazem k úhradě nákladů exekuce), s poukazem na ustanovení § 46 odst. 6 exekučního řádu pak má být výtěžek exekuce ve výši 1.540,- Kč poukázán na účet insolvenčního správce.

Proti vydanému usnesení soudního exekutora podal včasné odvolání insolvenční správce, přičemž namítal, že výtěžek exekuce ve výši 10.000,- Kč by měl být vydán insolvenčnímu správci. Navrhoval, aby odvoláním napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

Odvolací soud se nejprve zabýval posouzením, zda insolvenční správce dlužníka (povinného) je v předmětné věci legitimován podat odvolání proti rozhodnutí, které bylo vydáno v rámci exekučního řízení, přičemž dospěl k závěru, že odvolání nebylo podáno osobou k tomu oprávněnou, a aniž bylo nutno nařizovat odvolací jednání ( ), rozhodl o odmítnutí odvolání.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 1.7.2010, č.j. -7, byl zjištěn úpadek dlužníka, tj. povinné, insolvenčním správcem byl ustanoven X a spol., IČ X, ulice X, O. a soud povolil řešení úpadku oddlužením.

Právo napadnout rozhodnutí soudního exekutora má ve smyslu a exekučního řádu účastník řízení.

Okruh účastníků exekučního řízení vymezuje § 36 exekučního řádu, přičemž podle odst. 1 jsou účastníky exekučního řízení oprávněný a povinný.

Podle § 46 odst. 6 věta druhá exekučního řádu insolvenčnímu správci exekutor vydá výtěžek exekuce bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání výtěžku insolvenčnímu správci.

Podle odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

Jak již dříve dovodila soudní praxe ve vztahu ke správci konkurzní podstaty (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.5.2000, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura č. 11, roč. 2000 na str. 422 pod poř. č. 125/2000 nebo stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.6.1998, Cpjn 19/98, bod XXVI., uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 52/1998) tento se nestává účastníkem exekučního řízení místo povinného. Tentýž závěr je nutno nyní učinit i ve vztahu k insolvenčnímu správci, když tento je zvláštním procesním subjektem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.9.2010, sp. zn. ), nestává se však místo povinného účastníkem exekučního řízení a nejedná se v rámci tohoto řízení o jeho vlastní nárok. S rozhodnutím o zjištění úpadku dlužníka a o ustanovení insolvenčního správce povinnému se tak nemění nic na tom, že povinný zůstává nadále účastníkem řízení. V konkrétní projednávané věci, v níž má být rozhodnuto dle § 46 odst. 6 věta druhá exekučního řádu o vydání výtěžku exekuce insolvenčnímu správci, nelze ani z uvedeného ustanovení dovodit, že se insolvenční správce stává účastníkem řízení, navíc insolvenční správce je pouze platebním místem, tedy tím, komu bude vydán výtěžek exekuce (obdobně též usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15.12.2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 86/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Odvolací soud proto rozhodl dle shora citovaného zákonného ustanovení a odvolání insolvenčního správce odmítl jako podané osobou neoprávněnou.

Nad rámec shora uvedeného odůvodnění odvolací soud dále konstatuje, že soudní exekutor v odvoláním napadeném rozhodnutí nedodržel závazný zákonný postup, který pro něj vyplývá z ustanovení § 88 odst. 1 exekučního řádu, když výši nákladů exekuce neurčil příkazem k úhradě nákladů exekuce (proti němuž je přípustný zákonem vymezený způsob obrany, spočívající v možnosti podat proti němu námitky ve smyslu § 88 odst. 3 exekučního řádu); znění výroku v odst. II. pak neodpovídá zákonné dikci uvedené v ustanovení § 46 odst. 6 věta druhá exekučního řádu, podle níž je nutno rozhodnout o vydání výtěžku exekuce insolvenčnímu správci, nikoliv pouze určit výši tohoto výtěžku.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Ostravě dne 28.2.2011

JUDr. Jana Severinová

předsedkyně senátu

66Co 135/2011- 27

U s n e s e n í

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Severinové a soudců Mgr. Tomáše Hendrycha a Mgr. Tomáše Mičky v exekuční věci oprávněného

X,

se sídlem X, Irsko, registrovaná v rejstříku společností v Irské republice pod č. X, provozující činnost v ČR prostřednictvím X, organizační složka se sídlem P. - S., ulice X, IČ X, zastoupeného Mgr. Janem Dajbychem, advokátem se sídlem Tychonova 3, Praha 6, proti povinné

B. T.,

nar.

X

,

bytem B., ulice X,

pro 24.653,23 Kč s příslušenstvím, o vydání výtěžku exekuce,

k odvolání insolvenčního správce – X a spol., ulice X, O., IČ X, proti usnesení soudního exekutora pověřeného provedením exekuce ve věci Okresního soudu v Opavě, sp. zn. , JUDr. J.G., Exekutorský úřad Praha 6, Bělohorská 270/17, Praha 6, ze dne 31.8.2010, č.j. 025 Ex 10683/09-16,

t a k t o :

Odvolání insolvenčního správce se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením soudního exekutora byly náklady exekuce určeny částkou 8.460,- Kč (ve výroku v odst. I.), dále bylo určeno, že výtěžek exekuce činí částku 1.540,- Kč (ve výroku v odst. II.). Soudní exekutor napadeným usnesením určil výši nákladů exekuce (namísto příkazem k úhradě nákladů exekuce), s poukazem na ustanovení § 46 odst. 6 exekučního řádu pak má být výtěžek exekuce ve výši 1.540,- Kč poukázán na účet insolvenčního správce.

Proti vydanému usnesení soudního exekutora podal včasné odvolání insolvenční správce, přičemž namítal, že výtěžek exekuce ve výši 10.000,- Kč by měl být vydán insolvenčnímu správci. Navrhoval, aby odvoláním napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

Odvolací soud se nejprve zabýval posouzením, zda insolvenční správce dlužníka (povinného) je v předmětné věci legitimován podat odvolání proti rozhodnutí, které bylo vydáno v rámci exekučního řízení, přičemž dospěl k závěru, že odvolání nebylo podáno osobou k tomu oprávněnou, a aniž bylo nutno nařizovat odvolací jednání ( ), rozhodl o odmítnutí odvolání.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 1.7.2010, č.j. -7, byl zjištěn úpadek dlužníka, tj. povinné, insolvenčním správcem byl ustanoven X a spol., IČ X, ulice X, O. a soud povolil řešení úpadku oddlužením.

Právo napadnout rozhodnutí soudního exekutora má ve smyslu a exekučního řádu účastník řízení.

Okruh účastníků exekučního řízení vymezuje § 36 exekučního řádu, přičemž podle odst. 1 jsou účastníky exekučního řízení oprávněný a povinný.

Podle § 46 odst. 6 věta druhá exekučního řádu insolvenčnímu správci exekutor vydá výtěžek exekuce bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání výtěžku insolvenčnímu správci.

Podle odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

Jak již dříve dovodila soudní praxe ve vztahu ke správci konkurzní podstaty (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.5.2000, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura č. 11, roč. 2000 na str. 422 pod poř. č. 125/2000 nebo stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.6.1998, Cpjn 19/98, bod XXVI., uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 52/1998) tento se nestává účastníkem exekučního řízení místo povinného. Tentýž závěr je nutno nyní učinit i ve vztahu k insolvenčnímu správci, když tento je zvláštním procesním subjektem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.9.2010, sp. zn. ), nestává se však místo povinného účastníkem exekučního řízení a nejedná se v rámci tohoto řízení o jeho vlastní nárok. S rozhodnutím o zjištění úpadku dlužníka a o ustanovení insolvenčního správce povinnému se tak nemění nic na tom, že povinný zůstává nadále účastníkem řízení. V konkrétní projednávané věci, v níž má být rozhodnuto dle § 46 odst. 6 věta druhá exekučního řádu o vydání výtěžku exekuce insolvenčnímu správci, nelze ani z uvedeného ustanovení dovodit, že se insolvenční správce stává účastníkem řízení, navíc insolvenční správce je pouze platebním místem, tedy tím, komu bude vydán výtěžek exekuce (obdobně též usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15.12.2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 86/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Odvolací soud proto rozhodl dle shora citovaného zákonného ustanovení a odvolání insolvenčního správce odmítl jako podané osobou neoprávněnou.

Nad rámec shora uvedeného odůvodnění odvolací soud dále konstatuje, že soudní exekutor v odvoláním napadeném rozhodnutí nedodržel závazný zákonný postup, který pro něj vyplývá z ustanovení § 88 odst. 1 exekučního řádu, když výši nákladů exekuce neurčil příkazem k úhradě nákladů exekuce (proti němuž je přípustný zákonem vymezený způsob obrany, spočívající v možnosti podat proti němu námitky ve smyslu § 88 odst. 3 exekučního řádu); znění výroku v odst. II. pak neodpovídá zákonné dikci uvedené v ustanovení § 46 odst. 6 věta druhá exekučního řádu, podle níž je nutno rozhodnout o vydání výtěžku exekuce insolvenčnímu správci, nikoliv pouze určit výši tohoto výtěžku.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Ostravě dne 28.2.2011

JUDr. Jana Severinová

předsedkyně senátu