Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26Co 492/2010

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Číslo jednací: -40

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Valenty a soudců JUDr. Kateřiny Burešové a JUDr. Olgy Píšové v právní věci žalobce

K. B.,

zastoupeného JUDr. Janem Fričem, advokátem, proti žalované

L. B.,

, zastoupené JUDr. Pavlem Čadrou, advokátem,

o zúžení společného jmění manželů,

o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ, č.j. -25 ze dne 30. června 2010,

t a k t o :

I. Rozsudek soudu I. stupně

se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5.760,- Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho zástupce.

O d ů v od n ě n í :

Shora označeným rozsudkem Okresní soud Praha - západ (dále jen soud I. stupně) rozhodl, že společné jmění manželů žalobce a žalované, kteří uzavřeli manželství dne 18.9.1992 se zužuje až na věci obvyklého vybavení (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

Po skutkové stránce vyšel soud I. stupně ze zjištění, že účastníci uzavřeli manželství dne 18.9.1992 před Městským úřadem v Hostivici, dne 31.1.1996 byl žalobci vystaven Živnostenským úřadem Městského úřadu v Hostivici živnostenský list s předmětem podnikání ubytování a služby.

Z hlediska právního posouzení věci soud I. stupně vyšel z ust. s tím, že jsou-li prokázány zákonem požadované skutečnosti, soud musí rozhodnout tak, že podanému návrhu vyhoví a nemá možnost rozhodnout jinak. Soud tedy nemohl vyhovět námitkám žalované, že žalobce podává tento návrh účelově, když podnikatelská činnost je pouze jeho okrajovou činností a setrvává v hlavním pracovním poměru.

Proti shora označenému rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém namítá, že soud I. stupně aplikoval ust. mechanicky podle jeho striktního znění. V projednávané věci je žalobce zaměstnán v hlavním pracovním poměru, přičemž v roce 2009 dosáhl příjmu z tohoto pracovního poměru v částce přesahující 1,3 milionu Kč. Příjem z podnikání, které navíc žalobce uskutečňuje v nemovitosti, která je ve společném jmění manželů (žalobce a žalované), naproti tomu ve stejném roce dosáhl pouze částky 48.750,- Kč. Žalobce opustil společnou domácnost, protože navázal známost s jinou ženou. Žalovaná se tedy domnívá, že návrh žalobce je čistě účelový, podle názoru žalované měl zákonodárce na mysli ochranu nepodnikajícího manžela. V daném případě je zcela zřejmé, že k ohrožení majetku nepodnikající manželky v podstatě vůbec nemůže dojít. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně změnil a žalobu zamítl.

Žalobce se k odvolání žalované nevyjádřil.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, tedy včetně řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo podle a a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Skutkové a právní závěry soudu I. stupně jsou správné, odvolací soud je sdílí, v podrobnostech odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku a dále k věci se zřetelem k odvolacím námitkám dodává následující.

Odvolatelka ve svém odvolání vymezila dvě odvolací námitky:

1) zda má právo domáhat se zúžení společného jmění manželů podnikající manžel, který má zároveň příjem z pracovního poměru, a to příjem několikanásobně vyšší, než příjem z podnikatelské činnost a 2) zda je možné žalobu na zúžení společného jmění manželů zamítnout i přesto, že předpoklady pro vyhovění takovému návrhu, požadované zákonným ustanovením jsou splněny, když žaloba na zúžení společného jmění nebyla podána za účelem ochrany nepodnikajícího manžela.

Podle , soud může ze závažných důvodů na návrh některého z manželů zúžit společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti (odst. 1). Na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti, nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti (odst. 2).

Právo podat návrh na zúžení společného jmění až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti přiznává zákon kterémukoliv z manželů, pokud jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti, nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. Ustanovení neumožňuje soudu postupovat jinak, než návrhu na zúžení společného jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, za předpokladu splnění v tomto ustanovení uvedených podmínek, plně vyhovět. Odvolatelkou namítaná možnost zamítnout žalobu na zúžení společného jmění manželů, protože podnikající manžel má rovněž příjem z pracovního poměru a žalobu podal účelově, nikoliv v zájmu ochrany nepodnikajícího manžela, jsou proto právně bezvýznamné. V projednávané věci soud I. stupně správně zhodnotil, že podmínky pro zúžení společného jmění stanovené , tedy že účastníci jsou manželé a jeden z nich získal oprávnění k podnikatelské činnosti, byly splněny.

Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný včetně navazujícího výroku o nákladech řízení podle ust. potvrdil.

O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. a , věta prvá a ve věci úspěšnému žalobci přiznal náklady řízení v částce 5.760,- Kč, tj. 4.500,- Kč odměna advokáta podle za použití vyhl. č. , 1 x 300,- Kč režijní paušál podle a 3 vyhl. č. 177/96 Sb. za jeden úkon právní pomoci, tj. účast u jednání odvolacího soudu a 960,- Kč DPH podle

P o u č e n í:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže dovolací soud na základě dovolání, podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u Okresního soudu Praha - západ k Nejvyššímu soudu České republiky, dospěje k závěru, že rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 9. února 2011

JUDr. Zdeněk Valenta

předseda senátu