Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Co 46/2011

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-54

U s n e s e n í

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.Jana Horáka a soudkyň JUDr.Ivany Kudrnové a Mgr.Aleny Prosické v exekuční věci oprávněné

JUDr. J. J.

, bytem O. - M.O., ulice x, zastoupené JUDr. Pavlem Jařabáčem, advokátem se sídlem v O. – M. O., ulice x, proti povinnému

M. U.,

nar. x, bytem O. – V., ulice x,

o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora, pro peněžité plnění, o ustanovení zástupce

, k odvolání povinného do usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 9.9.2010 č.j. -45,

t a k t o :

Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením okresního soudu byl zamítnut návrh povinného ze dne 20.10.2009, jímž se domáhal ustanovení právního zástupce.

Včasným odvoláním napadl toto rozhodnutí povinný. Domáhal se tak změny usnesení okresního soudu v tom smyslu, aby povinnému právní zástupce pro dovolací řízení ustanoven byl. Povinný připomenul, že u Okresního soudu v Ostravě podal dovolání proti rozhodnutí soudu II.stupně, přičemž si byl vědom jeho obsahových nedostatků a přislíbil, že podání jím vyhotovené dne 2.11.2009 náležitě doplní. Mělo se tak stát následně poté, co okresní soud povinnému ustanoví právního zástupce. Povinný v této souvislosti vysvětlil, že je namístě určitá opatrnost, aby se vyvaroval předem jakékoliv nápovědy oprávněnému. Dále povinný důvod pro ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení spatřoval i v tom, že oprávněná je zapsána v seznamu advokátů a je zastoupena advokátem, což s ohledem na poměry povinného, který je zatím nucen se hájit sám, vyvolává dojem asymetrie, která je pro povinného diskriminační. Nadto v situaci, kdy v dovolacím řízení musí být jeho účastníci zásadně zastoupeni právním zástupcem. Konečně povinný zřejmě apeloval na dodržení zásady procesní rovnosti účastníků v soudním řízení.

Krajský soud (aplikuje přitom ve znění účinném do 30.6.2009), přezkoumal usnesení okresního soudu, jakož i řízení, jež předcházelo jeho vydání, a aniž by bylo třeba nařídit jednání ( ), dospěl posléze k závěru, že odvolání povinného důvodné není.

I když zákon stanoví (srovnej ust. a 4 ) zásadu povinného zastoupení účastníků (fyzické osoby) advokátem v dovolacím řízení, nelze mít za to, že na ustanovení advokáta soudem účastníků řízení pro podání dovolání a zahájení dovolacího řízení je zákonný nárok.

Zástupce (tj. i advokáta pro dovolací řízení) lze účastníku řízení ve smyslu ust. ustanovit tehdy, jsou-li u tohoto účastníka splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a současně nemá být u tohoto účastníka dána (objektivní) potřeba ustanovení zástupce.

Objektivní potřebu ustanovit zástupce účastníku řízení nezakládá ani skutečnost, že v soudním (v tomto konkrétním případě exekučním) řízení, na rozdíl od povinného, má oprávněná právnické vzdělání a vykonává praxi advokáta a je navíc zastoupena advokátem, který je jejím rodinným příslušníkem.

Porušení zásady rovnosti účastníků před soudem není, když oprávněný má právnické vzdělání a v řízení je zastoupen advokátem, přičemž protistrana (povinný) takové vzdělání nemá a není zastoupen.

V odvolacím řízení tak obstál závěr soudu I.stupně, že u povinného nebyl naplněn druhý předpoklad úspěšnosti jeho žádosti, jímž je existence objektivní potřeby ustanovení zástupce (advokáta ve smyslu ust. ) povinnému v této fázi řízení.

Odvolatel v tomto smyslu ani nic konkrétního netvrdí, neboť v odvolání jeho zájem na zahájení dovolacího řízení, který by měl být chráněn, ani nekonkretizoval. Navíc jím tvrzenou potřebu svého zastoupení dovozuje z pohledu nepatřičného, tj. výlučně subjektivního. Povinný se totiž ve svých podáním toliko zmiňuje o věcné nesprávnosti exekučního titulu a v žádném případě jeho námitky nesměřují do zahájení a vedení tohoto exekučního řízení před soudem I. a II.stupně spojených s nařízením exekuce.

Míní-li povinný zahájit a vést proti oprávněné dovolací řízení, přičemž veškerou svou dosavadní argumentaci zaměřil toliko na věcnou nesprávnost exekučního titulu, pak s ohledem na skutečnost, že exekučnímu soudu nepřísluší přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, se odvolací soud ve shodě s okresním soudem ztotožňuje i v tom, že u povinného není splněn ani předpoklad,

že by v jim zamýšleném a následně vyvolaném dovolacím řízení nebylo zřejmě uplatněno právo bezúspěšně.

Krajský soud tudíž usnesení okresního soudu jako věcně správné ve smyslu ust. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Ostravě dne 27.1.2011

JUDr. Jan Horák předseda senátu

9Co 46/2011-54

U s n e s e n í

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.Jana Horáka a soudkyň JUDr.Ivany Kudrnové a Mgr.Aleny Prosické v exekuční věci oprávněné

JUDr. J. J.

, bytem O. - M.O., ulice x, zastoupené JUDr. Pavlem Jařabáčem, advokátem se sídlem v O. – M. O., ulice x, proti povinnému

M. U.,

nar. x, bytem O. – V., ulice x,

o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora, pro peněžité plnění, o ustanovení zástupce

, k odvolání povinného do usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 9.9.2010 č.j. -45,

t a k t o :

Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením okresního soudu byl zamítnut návrh povinného ze dne 20.10.2009, jímž se domáhal ustanovení právního zástupce.

Včasným odvoláním napadl toto rozhodnutí povinný. Domáhal se tak změny usnesení okresního soudu v tom smyslu, aby povinnému právní zástupce pro dovolací řízení ustanoven byl. Povinný připomenul, že u Okresního soudu v Ostravě podal dovolání proti rozhodnutí soudu II.stupně, přičemž si byl vědom jeho obsahových nedostatků a přislíbil, že podání jím vyhotovené dne 2.11.2009 náležitě doplní. Mělo se tak stát následně poté, co okresní soud povinnému ustanoví právního zástupce. Povinný v této souvislosti vysvětlil, že je namístě určitá opatrnost, aby se vyvaroval předem jakékoliv nápovědy oprávněnému. Dále povinný důvod pro ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení spatřoval i v tom, že oprávněná je zapsána v seznamu advokátů a je zastoupena advokátem, což s ohledem na poměry povinného, který je zatím nucen se hájit sám, vyvolává dojem asymetrie, která je pro

povinného diskriminační. Nadto v situaci, kdy v dovolacím řízení musí být jeho účastníci zásadně zastoupeni právním zástupcem. Konečně povinný zřejmě apeloval na dodržení zásady procesní rovnosti účastníků v soudním řízení.

Krajský soud (aplikuje přitom ve znění účinném do 30.6.2009), přezkoumal usnesení okresního soudu, jakož i řízení, jež předcházelo jeho vydání, a aniž by bylo třeba nařídit jednání ( ), dospěl posléze k závěru, že odvolání povinného důvodné není.

I když zákon stanoví (srovnej ust. a 4 ) zásadu povinného zastoupení účastníků (fyzické osoby) advokátem v dovolacím řízení, nelze mít za to, že na ustanovení advokáta soudem účastníků řízení pro podání dovolání a zahájení dovolacího řízení je zákonný nárok.

Zástupce (tj. i advokáta pro dovolací řízení) lze účastníku řízení ve smyslu ust. ustanovit tehdy, jsou-li u tohoto účastníka splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a současně nemá být u tohoto účastníka dána (objektivní) potřeba ustanovení zástupce.

Objektivní potřebu ustanovit zástupce účastníku řízení nezakládá ani skutečnost, že v soudním (v tomto konkrétním případě exekučním) řízení, na rozdíl od povinného, má oprávněná právnické vzdělání a vykonává praxi advokáta a je navíc zastoupena advokátem, který je jejím rodinným příslušníkem.

Porušení zásady rovnosti účastníků před soudem není, když oprávněný má právnické vzdělání a v řízení je zastoupen advokátem, přičemž protistrana (povinný) takové vzdělání nemá a není zastoupen.

V odvolacím řízení tak obstál závěr soudu I.stupně, že u povinného nebyl naplněn druhý předpoklad úspěšnosti jeho žádosti, jímž je existence objektivní potřeby ustanovení zástupce (advokáta ve smyslu ust. ) povinnému v této fázi řízení.

Odvolatel v tomto smyslu ani nic konkrétního netvrdí, neboť v odvolání jeho zájem na zahájení dovolacího řízení, který by měl být chráněn, ani nekonkretizoval. Navíc jím tvrzenou potřebu svého zastoupení dovozuje z pohledu nepatřičného, tj. výlučně subjektivního. Povinný se totiž ve svých podáním toliko zmiňuje o věcné nesprávnosti exekučního titulu a v žádném případě jeho námitky nesměřují do zahájení a vedení tohoto exekučního řízení před soudem I. a II.stupně spojených s nařízením exekuce.

Míní-li povinný zahájit a vést proti oprávněné dovolací řízení, přičemž veškerou svou dosavadní argumentaci zaměřil toliko na věcnou nesprávnost exekučního titulu, pak s ohledem na skutečnost, že exekučnímu soudu nepřísluší přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, se odvolací soud ve shodě s okresním soudem ztotožňuje i v tom, že u povinného není splněn ani předpoklad,

že by v jim zamýšleném a následně vyvolaném dovolacím řízení nebylo zřejmě uplatněno právo bezúspěšně.

Krajský soud tudíž usnesení okresního soudu jako věcně správné ve smyslu ust. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Ostravě dne 27.1.2011

JUDr. Jan Horák předseda senátu