Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5Co 71/2005

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. B. a soudkyň JUDr. J. H. a JUDr. V. Z. v právní věci žalobkyně: O. G., nar…, státní občanka Ukrajiny, v České republice bytem Č., zastoupená JUDr. J. K., advokátkou v Č., proti žalovanému: Ing. O. G., nar…, státní občan Ukrajiny, v České republice bytem Č., zastoupený JUDr. E. N., advokátkou v Č., o vypořádání SJM, o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 8.12.2004 č.j. – 54, t a k t o :

Usnesení soudu prvého stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soud prvého stupně zastavil řízení a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Okresní soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že v této věci nejsou české soudy pravomocné. Vycházel ze smlouvy uzavřené mezi bývalou ČSSR a bývalou SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhl.č. 95/1983 Sb.) s odkazem na to, že tato smlouva je nadále mezi Českou republikou a republikou Ukrajina platná. Poukázal na část II. článek 25 o kolizní úpravě osobních a majetkových vztahů manželů. Zjistil, že oba účastníci jsou státními občany Ukrajiny, jejich manželství však bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích sp.zn. s právní mocí dne 18.5.2002, v České republice měli účastníci sice společné bydliště na adrese Č..., žalobkyně však se z tohoto společného bydliště odstěhovala v srpnu 2001 a v průběhu řízení opustila i své bydliště …Č. a odstěhovala se zpět na Ukrajinu. Žalovaný je sice stále hlášen k trvalému pobytu na adrese společného bydliště, které měli účastníci v průběhu manželství ještě na Ukrajině, avšak fakticky žije v ČR. Okresní soud dovodil, že v době rozhodování soudu účastníci nemají společné bydliště v České republice, je proto nutné použít čl. 25 odst. 2 a 5 shora uvedené smlouvy, podle kterého se majetkové vztahy manželů řídí právním řádem té smluvní strany, jejímiž občany jsou, má-li jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, přičemž mají stejné státní občanství. V tom případě je podle okresního soudu dána také pravomoc orgánu smluvní strany, jejíž právní řád má být použit. Okresní soud tedy uzavřel, že český soud není nadán pravomocí v této věci a je nutno řízení podle pro neodstranitelný nedostatek podmínky pravomoci soudu zastavit. O nákladech řízení okresní soud rozhodl za použití ustanovení

Proti tomuto usnesení se odvolala žalobkyně. Namítala, že otázku pravomoci okresní soud nesprávně vyřešil, neboť nesprávně vyložil příslušná ustanovení smlouvy mezi bývalou ČSSR a bývalým SSSR. Podle žalobkyně nejde o situaci, kterou by bylo možno podřadit pod ustanovení shora uvedené smlouvy, které použil soud prvého stupně. Namítla, že otázku pravomoci soudu je nutné posuzovat vždy podle okolností daných v době podání žaloby. Žaloba byla podána v době, kdy žalobkyně měla na území České republiky své bydliště, byla tedy podána za situace, že oba účastníci měli bydliště na území České republiky, i když to nebylo bydliště společné. Na takový model ustanovení čl. 25 citované smlouvy podle žalobkyně nepamatuje. Je proto nutno postupovat analogicky a dané situaci nejblíže odpovídá řešení podle odst. 1 citovaného článku, podle kterého se osobní a majetkové vztahy manželů řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají společné bydliště. Je tedy dána pravomoc Okresního soudu v Českých Budějovicích, neboť je nutno použít právního řádu České republiky. Navrhovala, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Odvolání žalobkyně je včasné ( ), podané oprávněnou osobou ( ) a přípustné ( a ). Odvolací soud rozhodoval bez nařízení odvolacího jednání, jak to umožňuje ustanovení

Odvolání žalobkyně je důvodné.

Především je nutno poukázat na to, že mezi Českou republikou a Ukrajinou je uzavřena dvoustranná smlouva o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev 28.5.2001), která je uveřejněna ve Sbírce mezinárodních smluv jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí České republiky č. m.s. Smlouva vstoupila v platnost 8.11.2002 a podle tímto okamžikem pozbyla ve vztazích mezi smluvními stranami platnost Smlouva mezi ČSSR a SSSR.

Zároveň je nutno vzít v úvahu, že Česká republika je od 1.5.2004 členem Evropské unie a musí se řídit v otázce příslušnosti soudů předpisy Evropské unie. To platí na případy, kdy soudní řízení je zahájeno po 1.5.2004, jako je tomu v tomto případě. I když Ukrajina není členem Evropské unie, je nutno přihlédnout k tomu, že její občané mají (respektive v době zahájení soudního řízení měli) bydliště na území členského státu Evropské unie, tj. na území České republiky. Na takovou situaci pamatuje nařízení Rady Evropské unie č. 44/2001, podle jehož článku 2 bodu 2 se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Znamená to, že na místní příslušnost se v takovém případě vztahují příslušná ustanovení .

Podle o výlučné příslušnosti je namísto obecného soudu v řízení příslušný soud (písm. b/), který rozhodoval o rozvodu, jde-li o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění nebo jiného majetku anebo o zrušení společného nájmu bytu.

V této věci jsou účastníky řízení na obou stranách státní občané Ukrajiny, tedy osoby, které nejsou státními příslušníky České republiky jako členského státu Unie. Mají však bydliště v členském státě Unie – v České republice, proto se na ně musí použít pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro vlastní státní příslušníky České republiky. To plyne z nařízení Evropské unie č. 44/2001 shora citovaného. Na věci nic nemění, že žalobkyně se v průběhu soudního řízení z České republiky odstěhovala. Rozhodné jsou okolnosti v době zahájení řízení.

Na místní příslušnost tedy dopadá ustanovení o výlučné příslušnosti, která je pro toto řízení dána pro soud, který rozhodoval o rozvodu manželů. Jde tedy o soud český, a to Okresní soud v Českých Budějovicích.

Tento závěr není ani v rozporu s úpravou podle dvoustranné mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a Ukrajinou. Nelze se však v ní řídit čl. 29, který upravuje osobní a majetkově právní vztahy manželů, protože účastníci manželé nejsou, jsou již pravomocně rozvedeni. Protože jde o žalobu na vypořádání SJM, je nutno se řídit čl. 50 uvedené smlouvy upravujícím vlastnické právo. Podle bodu 1 se právní vztahy k nemovitému a movitému majetku řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nachází. Vlastnické právo k vozidlům podléhajícím státní registraci podle právních předpisů smluvních stran se řídí právním řádem té smluvní strany, jímž státní orgán provedl registraci vozidla. Podle bodu 2 forma právních úkonů, týkajících se majetku uvedeného v bodě 1 tohoto článku se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Podle bodu 3 je pro řízení o věcech týkajících se uznání vlastnického práva k majetku uvedenému v bodě 1 tohoto článku dána pravomoc soudu té smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí.

Z obsahu žaloby plyne, že veškerý majetek, o který se má v řízení jednat, si účastníci pořídili za trvání manželství v době, kdy žili na území České republiky. Je tedy nepochybné, že pravomoc rozhodovat v řízení o vlastnictví těchto věcí je dána soudu té smluvní strany, na jejímž území se majetek nachází, případně jejíž státní orgán provedl registraci vozidla. To vše se týká České republiky, a tudíž i podle ustanovení shora uvedené dvoustranné smlouvy je dána pravomoc českého soudu, přičemž místní příslušnost je založena podle (viz shora).

Vzhledem k těmto úvahám odvolací soud napadené usnesení podle § 221 odst. 1 zrušil a podle § 221 odst. 2 písm. a) věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 19. ledna 2005