Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17Co 281/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Krajský soud v xxx rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudců JUDr. xxx a Mgr. xxx ve věci žalobkyně

České republiky –

xxx, proti žalované

J. S .,

nar. xxx, o 6.617,- Kč, k odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v xxx ze dne 27. ledna 2004, č.j. -6, t a k t o :

Usnesení okresního soudu se

m ě n í

tak, že řízení se

n e z a s t a v u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením okresní soud zastavil řízení (výrok I); rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena xxx (výrok II); žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

Své rozhodnutí odůvodnil následovně. Žalobkyně se domáhala zaplacení 6.617,- Kč po žalované proto, že žalovaná převzala v této výši důchod za období od 8.5.2001 do 7.7.2001 určený M. S., která 2.5.2001 zemřela. Okresní soud zkoumal podmínky řízení a uzavřel, že věc nenáleží do jeho pravomoci. Ro

z

hodnout o uplatněném nároku má xxx podle bodu 2 Chybějící pravomoc soudu je neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, a tak okresní soud řízení zastavil a rozhodl o postoupení věc

i

příslušnému orgánu podle O nákladech řízení rozhodl podle

Proti tomu se žalobkyně odvolala. Namítala, že xxxx (dále ČSSZ) rozhoduje podle bodu 2 o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat. To může v případě administrativně právního vztahu, to znamená tehdy, pokud již v minulosti byly

na základě pravomocného rozhodnutí ČSSZ založeny mezi oběma subjekty vztahy upravené správním právem. Podle ustálené judikatury (např. “NS ČSR RC 18/75”) povinnost vrátit přeplatek vznikne příjemci dávky teprve rozhodnutím příslušného orgánu. V řízení př

e

d tímto orgánem nemůže být rozhodnuto o povinnosti jiného než právě jen příjemce dávky. V dané věci administrativně právní vztah vznikl mezi ČSSZ a zemřelou M. S. Žalovaná dávku 6.617,- Kč převzala bez právního důvodu. Podle sdělení soudu s

e

v řízení o vypořádání dědictví po zemřelé

M. S. zavázala pohledávku 6.617,- Kč žalobkyni zaplatit. Své povinnosti nedostála. Žalobkyně mínila, že bezdůvodné obohacení ve výši 6.617,- Kč ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák. je žalovaná povinna vydat a k rozhodnutí o této žalobě je věcně a místně příslušný Okresní soud v xxx Navrhla, aby krajský soud usnesení okresního soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

Krajský soud zjistil, že odvolání podala osoba k tomu oprávněná včas ( a věta prvá ) a že je přípustné ( a a contrario). Přezkoumal usnesení okresního soudu spolu s řízením, které mu předcházelo, v neveřejném zasedání ( ).

Odvolání je opodstatněné.

Okresní soud měl pro své rozhodnutí potřebné podklady. Právní závěry, k nimž dospěl, však krajský soud nesdílí. Předmětem řízení je podle skutkového vylíčení v žalobě požadavek na vrácení dávky důchodového pojištění (důchodu), která byla vyplacená neprávem po smrti poživatelky této dávky a za období, kdy už nežila, na účet, jehož majitelkou dříve byla poživatelka důchodu. Dávku převzala žalovaná, dědička a v té době majitelka účtu.

P

ro úsudek, zda je v této věci dána pravomoc soudu, je rozhodné posouzení předmětu sporu podle

Podle něho v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodním vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Podle odst. 2 téhož ustanovení jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon.

Občanskoprávní vztahy jsou především ty, které definuje v ustanovení , tedy i majetkové vztahy fyzických a právních osob a majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem. Charakteristickým znakem je především to, že jejich subjekty mají rovné postavení ( ods

t

. 2 obč. zák.).

V přezkoumávané věci vztah mezi žalobkyní a žalovanou je třeba posoudit jako majetkový vztah mezi státem a fyzickou osobou, jak má na mysli obč. zák. Úprava tohoto vztahu není obsažena ve veřejnoprávní části právního řádu, konkrétně v , o důchodovém pojištění v platném znění. Ze žalobních tvrzení je patrné, že žalovaná částka byla vyplacena na účet dříve náležející poživatelce důchodu. Nebyla ale vyplacena v rámci existujícího právního vztahu mezi plátkyn

í

důchodu a žalovanou. Žalovaná nemohla vstoupit do právního vztahu s žalobkyní namísto poživatelky důchodu ani jako její dědička. Dědictví se nabývá smrtí zůstavitelky (§ 460 obč. zák.), a tak předmětem dědění je jen majetek (aktiva a pasíva), který zůsta

v

itelce v době úmrtí náležel. Žalovaná částka takovým majetkem nebyla. Rozhodnutí o schválení dohody o vypořádání dědictví má jen deklaratorní charakter, a proto na základě něho nemůže dědic vstoupit do těch práv a povinností, které do dědictví nenáleží. Z

á

kladní a určující tedy zůstává vztah mezi žalobkyní a žalovanou. Rozhodování o povinnosti vrátit vyplacený a žalovanou převzatý

důchod nepatří do pravomoci soudu proto, že mezi žalobkyní a žalovanou nevznikl žádný správněprávní vztah podle , o důchodovém pojištění, jehož organizaci a provádění by upravoval zvláštní zákon ( tohoto zák.). Jím je Sb, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v platném znění (viz poznámka pod čarou u zák. č. 155

/

1995 Sb., a ). Nevznikl-li mezi žalobkyní a žalovanou právní vztah podle zák. o důchodovém pojištění, není ČSSZ oprávněna

rozhodovat o vrácení poskytnuté dávky důchodového pojištění podle bodu 2 Žalobkyní vyplacená dávka 6.617,- Kč nebyla určena žalované. Do její dispozice se dostala pouhým omylem. V takovém případě uplatněný nárok má svůj základ v občanskoprávních vztazích. Krajský soud pro úplnost dodává, že nereagoval

n

a argumentaci žalobkyně odkazující na rozhodnutí publikované pod Rc 18/75, neboť tento judikát řešil otázku účastenství v řízení o výživném dítěte.

Z těchto důvodů krajský soud změnil podle usnesení okresního soudu tak, že řízení se

nezastavuje.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání ani dovolání.

V xxx dne 13. prosince 2004